Marie Baptiste - Marie Baptiste

Marie Baptiste
narozený
Marie Dumont, Marie Du Mont.

Bordeaux, Francie
Ostatní jménaMademoiselle le Prévost, Mademoiselle le Prevot.
Manžel (y)Jacques Anselme Baptiste

Marie Baptiste rozená Dumont nebo Du Mont (narozen v Bordeaux, Francie - zemřel po roce 1786) byla francouzská divadelní herečka a zpěvačka. Ona je nejvíce známá pro její kariéru ve Švédsku, kde byla vedoucí členkou Francouzské divadlo v polovině 18. století.

Život

Marie Baptiste se narodila jako Marie Dumont nebo Marie Du Mont ve francouzském Bordeaux. Byla aktivní jako herečka s uměleckým jménem Mademoiselle le Prévost nebo Mademoiselle le Prevot. V únoru 1754 v Haag, provdala se za svého kolegu, herce Jacques Anselme Baptiste (1732-?), a stala se známou jako Madame Baptiste. Stala se matkou dvou dcer a dvou synů, zejména její dcery Maria Louise Baptiste.

Francouzské divadlo ve Švédsku

V roce 1756 byla Marie Baptiste a její manžel angažována divadelním režisérem Louis Du Londel do Francouzské divadlo ve Švédsku. Louis Du Londel přijal do divadla osm nových členů na své cestě do Haag, z nichž Marie Baptiste byla považována za nejvýznamnější.

Francouzské divadlo Du Londel ve Švédsku hrálo pro královský švédský dvůr v palácových divadlech Confidencen a Drottningholm Palace Theatre během léta a pro veřejnost v EU Bollhuset divadlo v Stockholm během zimy. Bylo to významné divadlo s asi dvaceti členy, sponzorované královským dvorem a aristokracií. Její manžel byl zaměstnán jako učitel francouzského jazyka následníka trůnu, Korunní princ Gustav.

Francouzské divadlo bylo organizováno v souladu s přísným hierarchickým kategorizačním systémem. Marie Baptiste byla najata jako hlavní ženská role v tragédiích a komediích Comédie-Française a Comédie-Italienne stejně jako role kalhotek z opéra comique, zatímco její manžel byl smluvně hrát vedlejší role.[1] Marie Baptiste přitahovala zvláštní uznání jako a tragedienne a princ Gustav ji přirovnal k Marie Dumesnil v Paříži.[1] Měla jeden ze svých největších úspěchů v Gabrielle de Vergy podle Belloy.

Marie Baptiste byla také zpěvačkou a vystupovala na několika koncertech v Riddarhuset mezi 1759 a 1771.[1]

Požár divadla

Marie Baptiste je připomínána v souvislosti s ohněm prvního Drottningholm Palace Theatre. Dne 25. srpna 1762, uprostřed pátého dějství hry provedené na počest královniných jmen, vyběhla na jeviště Maria Baptiste a vykřikla, že divadlo hoří. Incident je popsán v dopise šlechtice Knut Henrik Leijonhufvud Carl Christoffer Gjörwell:

Právě hrálo 4. dějství a orchestr hrál nějakou hudbu ... konečně divadlo požadovalo ticho obvyklým tleskáním; a v tu chvíli. Madame Baptiste prošla divadlem a udělala gesto, které ilustrovalo veškeré její zoufalství; nikdo si nemyslel nic jiného, ​​než že to byla součást hry. Když si všimla, že to nemělo žádný účinek, byla jediná, kdo měl klid, aby se vrátil, a pak řekla jen napůl tlumeným hlasem: Le feu - a okamžitě se zachránila.[1]

Poté došlo k panice, když se oheň rychle rozšířil v dřevěné budově a Leijonhufvud popsal, jak šlechtic vzal princeznu pod jednu paži a další šlechtic dvě nejmladší knížata, jak se královna a korunní princ hádali o to, kdo má odejít jako první, a jak sám ustoupil „chudým dámám, které kvůli jejich velkým sukním hrozilo děsivé nebezpečí“, zatímco kolem nich hořela celá budova. Nakonec požár vedl ke smrti čtyř lidí: služebné, chlapce a dvou „služebníků“, mimo materiální ztráty, které způsobily katastrofu pro herce, protože jejich obytné prostory byly ve stejné budově a oni tím ztratili veškerý svůj majetek. Rychlým poplachem Baptiste však bylo zachráněno více životů, než jak se jinak odhadovalo, a Marie Baptiste byla proto považována za hrdinku a byla jí přiznána penze Stavovský Riksdag. V roce 1769 se Marie Baptiste vzdala svého důchodu výměnou za kapitálovou částku.[1]

Pozdější život

V roce 1771 bylo francouzské divadlo Du Londel rozpuštěno králem Gustav III Švédska po jeho nástupnictví na trůn. Rodina Baptiste, kterou tvoří Marie Baptiste, její manželka a jejich čtyři děti, opustila Švédsko a cestovala po Evropě, ale nebyla schopna zajistit smlouvu v žádném divadle.[1]

V roce 1776 se vrátili do Švédska, kde neuspěli ve svém záměru zahájit divadelní školu s dcerou Marií Louise jako ředitelkou, ale Gustav III obnovil důchod, který jí byl dříve přiznán za roli při požární evakuaci divadla, a její manžel byl zaměstnán jako houslista v Královský orchestr. Patřili k malé skupině francouzských umělců, kteří pět let pořádali divadelní hry ve francouzském jazyce pro švédský královský dvůr Gustava III., Až do zasnoubení Francouzské divadlo Gustava III v roce 1781.[2] Když její manžel v roce 1786 ztratil místo v královském orchestru, on a Marie Baptiste natrvalo opustili Švédsko.

Viz také

Reference

  1. ^ A b C d E F Gunilla Roempke (1994). Gunilla Roempke. Červené. Vristens makt - dansös i mätressernas tidevarv. Stockholm: Stockholm Fischer & společnost. ISBN  91-7054-734-3
  2. ^ Oscar Levertin: Teater och drama under Gustaf III. Albert Bonniers förlag, Stockholm, Fjärde Upplagan (1920)
  • Calendrier électronique des spectacles sous l’ancien régime et sous la révolution.
  • Christensson, Jakob (red.), Signums svenska kulturhistoria. Frihetstiden, Signum, Lund, 2006 (ve švédštině)
  • Forser, Tomas & Heed, Sven Åke (red.), Ny svensk teaterhistoria. 1, Teater före 1800, Gidlund, Hedemora, 2007 (ve švédštině)
  • Jonsson, Leif & Ivarsdotter, Anna (red.), Musiken i Sverige. 2, Frihetstid och gustaviansk tid 1720-1810, Fischer, Stockholm, 1993 (Hudba ve Švédsku. Věk svobody a Gustavianský věk 1720–1810) (ve švédštině)
  • Oscar Levertin: Teater och drama under Gustaf III, Albert Bonniers förlag, Stockholm, Fjärde Upplagan (1920). ['Teater och drama under Gustaf III'] (ve švédštině)
  • Löfgren, Lars, teater Svensk, Natur och kultura, Stockholm, 2003 (ve švédštině)
  • Fredrik August Dahlgren: Förteckning öfver svenska skådespel uppförda på Stockholms theatrar 1737-1863 och Kongl. Theatrarnes osobní 1773-1863. Med flera anteckningar. (ve švédštině)

Další čtení