Marian Chodacki - Marian Chodacki - Wikipedia

Marian Stanisław Chodacki
Marian Chodacki.jpg
narozený(1898-07-15)15. července 1898
Nowy Sącz, Polsko
Zemřel26. června 1975(1975-06-26) (ve věku 76)
New York City, New York
VěrnostPolské ozbrojené síly
Servis/větevPolské pozemní síly
Roky služby1914-1932, 1939-1945
Hodnostcertifikovaný plukovník pěchoty (pułkownik dyplomowany piechoty)
Jednotka
  • 34. pěší pluk
  • 21. pěší pluk „Dzieci Warszawy“
  • Generální štáb polské armády
  • 67. pěší pluk
Příkazy drženyvojenský atašé, velitel roty
Marian Chodacki
Výkonný ředitel Amerického institutu Józefa Piłsudského
V kanceláři
1949–1951
PředcházetWacław Jędrzejewicz
UspělDamian Stanisław Wandycz

Marian Stanisław Chodacki (15. července 1898, Nowy Sącz - 26. června 1975, New York City )[1] - certifikováno plukovník pěchotní větve Polská armáda pod Druhá republika, diplomat, poslední generální komisař Polské republiky v Svobodné město Gdaňsk v letech 1936-1939 výkonný ředitel Americký institut Józefa Piłsudského v letech 1949-1951.[2]

Mládež a vojenská služba

Získal právnický titul na katedře práva a správy Varšavská univerzita.[3] V letech 1912-1914 patřili Chodackí k Asociace střelců. Dále sloužil v Polské legie (1914-1918) a v polské armádě. 1. června 1921 působil v Nejvyšší hodnotící komisi; jeho domovskou jednotkou byl 34. pěší pluk v Biała Podlaska.[4] 3. května 1922 bylo Chodackiho postavení poručíka ověřeno senioritou z 1. června 1919 a 168. hodností ve sboru důstojníků pěchoty. V letech 1922-1924 navštěvoval běžné osnovy na Vyšší vojenská akademie v Varšava.[5] 31. března 1924 postoupil do hodnosti kapitána s odpracovanými lety od 1. července 1923 a do 131. pozice ve sboru důstojníků pěchoty. Po obdržení akademického diplomu důstojníka generálního štábu byl po dokončení osnov přeložen 1. října 1924 do druhé pobočky generálního štábu polské armády ve Varšavě. Během studia a služby ve štábu , oficiálně zůstal důstojníkem 21. pěšího pluku „Dzieci Warszawy“ („Varšavské děti“).[6][7] V letech 1927-1931 byl vojenským atašé Finsko a Švédsko.[8] 1. listopadu 1931 byl přidělen k 67. pěšímu pluku v Brodnica, se kterým prošel praktickým výcvikem vedení v čele střelecké společnosti.[9][10] 10. prosince 1932 byl Chodacki dán k dispozici polskému ministerstvu zahraničních věcí na dobu šesti měsíců.[11] 30. června 1933 byl převelen do zálohy a zároveň z zálohy 21. do zálohy 30. pěšího pluku (30 Pułk Strzelców Kaniowskich) ve Varšavě.[12]

Diplomatická služba

Chodacki dostal funkci ministerského poradce v politickém odboru ministerstva zahraničních věcí. 24. října 1935 se stal chargé d’affaires v polské misi do Československo.[2] Byl důvěrníkem ministra zahraničí Józef Beck, který ho považoval za nejlepšího politika mezi důstojníky přeloženými z vojenské služby do diplomacie.[13] 30. prosince[14] 1936 Chodacki převzal funkci generálního komisaře Polské republiky v Svobodné město Gdaňsk. Během svého funkčního období získal hodnost pověřeného ministra (ministr pełnomocny) a zvláštní vyslanec (poseł nadzwyczajny). Jeho nekompromisní postoj generálního komisaře způsobil, že se hádající se polské organizace v Gdaňsku spojily. Pokud jde o polskou politiku vůči Svobodnému městu, ta se za Chodacki nezměnila a byla i nadále poznamenána silnou opozicí proti nacizaci města. Komisař často zasahoval do obrany Poláků, jejichž zdraví a život v té době byly často ohroženy.[15] Během Chodackiho služby komisaře se práce polské zpravodajské služby zintenzivnila, když zaměstnanci komisariátu shromažďovali informace o vojenských přípravách ve Svobodném městě.[3] Ještě v srpnu 1939 polský komisař podle přijatého zvyku navštívil bitevní loď Schleswig-Holstein.[16] 1. září 1939 byl Chodacki spolu s dalšími zaměstnanci polského komisariátu Němci zatčen. V důsledku protestů již vyloučeného vysokého komisaře Společnosti národů v Gdaňsku Carl Jacob Burckhardt, Němci propustili Chodackiho a další na hranici s Litva 5. září.[3]

Druhá světová válka a následky

V době druhá světová válka, Chodacki byl vojákem Polské ozbrojené síly v Francie a Velká Británie.[2] Následně byl převelen na polský konzulát v roce New York City a 1. září 1943 se stal vedoucím tajné pobočky polské rozvědky Estezet.[1] V letech 1944-1945 působil jako polský styčný důstojník v hodnosti majora přidruženého k Američanovi Úřad pro strategické služby.[2] Po válce pracoval Chodacki v Institut Józefa Piłsudského v New Yorku, kde působil jako výkonný ředitel v letech 1949 až 1951.[1]

Objednávky a ocenění

Works (polsky)

  • Dzienniki Personalne Ministerstwa Spraw Wojskowych.
  • Roczniki oficerskie 1923, 1924, 1928 a 1932.

Viz také

Reference

  1. ^ A b C (v polštině) Biogram na stronie Instytutu Józefa Piłsudskiego w Nowym Jorku
  2. ^ A b C d (v polštině) Jacek Majchrowski, Kto był kim w drugiej RzeczypospolitejWarszawa: BGW, 1994. ISBN  978-83-7066-569-2
  3. ^ A b C (v polštině) Stanisław Mikos, Działalność Komisariatu Generalnego Rzeczypospolitej Polskiej w Wolnym Mieście Gdańsku 1920-1939Warszawa: Państwowe Wydawnictwo Naukowe, 1971
  4. ^ (v polštině)Spis oficerów służących czynnie w dniu 1.6.1921 r. Dodatek do Dziennika Personalnego Ministerstwa Spraw Wojskowych Nr 37 z 24 września 1921 roku, s. 118, 579.
  5. ^ (v polštině) Rocznik Oficerski 1923, Ministerstwo Spraw Wojskowych, Oddział V Sztabu Generalnego Wojska Polskiego, Warszawa 1924, s. 185, 423, 1502.
  6. ^ (v polštině) Dziennik Personalny Ministerstwa Spraw Wojskowych Nr 103 z 2 października 1924 roku, s. 568.
  7. ^ (v polštině) Rocznik Oficerski 1924, Ministerstwo Spraw Wojskowych, Oddział V Sztabu Generalnego Wojska Polskiego, Warszawa 1924, s. 9, 174, 366.
  8. ^ (v polštině) Rocznik Oficerski 1928, Ministerstwo Spraw Wojskowych, Warszawa 1928, s. 133, 203.
  9. ^ (v polštině) Dziennik Personalny Ministerstwa Spraw Wojskowych Nr 7 z 23 października 1931 roku, s. 327.
  10. ^ (v polštině) Rocznik Oficerski 1932, Biuro Personalne Ministerstwa Spraw Wojskowych, Warszawa 1932, s. 48, 595.
  11. ^ (v polštině) Dziennik Personalny Ministerstwa Spraw Wojskowych Nr 13 z 9 grudnia 1932 roku, s. 436.
  12. ^ (v polštině) Dziennik Personalny Ministerstwa Spraw Wojskowych Nr 11 z 7 czerwca 1934 roku, s. 139.
  13. ^ Mikos (uvedený výše) cituje deník a soubory uživatele Jan Szembek, 1934-1939, t. 1-4, Londýn 1964-1972.
  14. ^ 16. prosince podle Majchrowského
  15. ^ Zprávy polského komisariátu pro ministerstvo zahraničních věcí často obsahovaly popisy německých útoků na Poláky, například ve městě Piekło; nebo na polské studenty ve městě Pszczółki
  16. ^ Chodacki tak popsal tento okamžik ve svých pamětech: Byl to možná nejtěžší okamžik mého života, když jsem prošel pod sudy těžkých lodních děl a pak sklenkou šampaňského za doprovodu výsměšných úšklebků těchto důstojníků. (Była to chyba najcięższa chwila mojego życia, to przejście dwukrotne pod lufami ciężkich dział okrętowych, potem kieliszek szampana przy akompaniamencie drwiących uśmieszków smarkatych oficerków.) citováno v: (v polštině) G. Danielewicz W kręgu Polonii gdańskiej Gdaňsk 1996, ISBN  83-85349-83-9, citováno po: Strona domowa Waldemara Matlana Archivováno 2007-10-29 na Wayback Machine

externí odkazy