Maria Waldmann - Maria Waldmann - Wikipedia
Maria Waldmann (19. listopadu 1845 - 6. listopadu 1920) byl Rakušan mezzosoprán kteří měli známou asociaci s Giuseppe Verdi.
Narodila se v Vídeň v roce 1845 a studoval u Francesco Lamperti.[1] Věnovala se italskému mezzosopránovému repertoáru. Byla slyšet Teresa Stolz v září 1869 ve výrobě Don Carlo v Terst. Poté zpívala v Moskvě a v La Scala, Milán, kde se v letech 1871-2 objevila v obou La forza del destino a jako Amneris v evropské premiéře Aida (8. února 1872). Přes Verdiho počáteční neochotu angažovat Waldmanna pro tuto premiéru se stala jeho oblíbenou Amneris.[2]
V roce 1874 ji znovu použil pro mezzosopránovou roli ve své Zádušní mše, pro kterou napsal Liber scriptus s jejím hlasem v mysli. Verdi si ji zvlášť cenil pro bohatou, tmavou barvu jejího spodního, kontraaltového registru. Verdi to využívá k velkému efektu v Liber scriptus, která se zaměřuje na střední a nízké registry mezzosopránové řady.[3]
Waldmann odešel z pódia ve věku 31 let poté, co se oženil s vévodou Galeazzo Massari. Bydlela s ním v Palazzo Massari na Corso Parto Mare v Ferrara.[4] Po svém odchodu do důchodu si po mnoho let užívala náklonnost Verdiho a jeho manželky[5] a udržovala dlouhou korespondenci s Verdim, téměř až do jeho smrti.[6]
Její manžel zemřel v roce 1902 a ona zemřela v roce 1920 ve Ferrara.
