Margi Sathi - Margi Sathi

Margi Sathi (oficiální název P. S. Sathi Devi)[1] (1965 - 2015) byl exponentem Nangiǎr Kūthu což je forma performativního umění odvozená od Koodiyattam a která se tradičně provádí ženskými členy komunity Chakkyar v Kerala. Byla také uznávanou odbornicí na uzákonění ženských postav v Koodiyattamu. Účinkovala značně v Indii i v zahraničí. Pozoruhodný výkon byl u UNESCO se sídlem v Paříž v říjnu 2001 jako součást programu označujícího vyhlášení Kutiyattamu UNESCO za „mistrovské dílo ústního a nehmotného dědictví lidstva“.[2] Sathi napsala attaprakaram (manuály k výkonu) pro několik představení Nangiǎr Kūthu. The attaprakaram pro Sreeramacharitham (příběh Rama z pohledu Sity) vyšla jako kniha v roce 1999. Objevila se také v několika malabarských filmech.

Margi Sathi se narodila v roce 1965 v Cheruthuruthy v Thrissur jako dcera Puthillathu Subramanyan Embranthiri a Parvathy Andarjanam. Začala se učit Koodiyattom v Kerala Kalamandalam a pod Painkulam Rama Chakyar. Po jejím manželství s pozdě idakka mistr N Subramanian Potti, přestěhovala se do Thiruvananthapuram a nastoupila do tanečního institutu Margi v roce 1988. Právě její spojení s tanečním institutem dalo přídomek Margi jejím jménem.[3] Margi je organizace zaměřená na oživení Kathakali a Koodiyattam, dvě klasické umělecké formy Kerala.[4][5] Její manžel zemřel 30. června 2005 smrtí elektrickým proudem, když natáčela pro film Nottam založený na Koodiyattamu.[6] Po smrti jejího manžela se Sathi přestěhovala do Kalamandalamu jako učitelka v Koodiyattamu na základě objednávky svého druhu ze státu Kerala. Zemřela v Regionálním onkologickém centru v Thiruvananthapuram dne 1. prosince 2015. Měla bojovat s rakovina po dlouhou dobu a byl přijat do RCC týden před její smrtí poté, co se její stav zhoršil. Zanechává po sobě dvě děti, Revathi, učitelku a umělkyni Koodiyattom, a Devanarayanan, umělkyni edakka a bývalou studentku na Pattambi Sanskrit College.[7]

Seznam filmů, ve kterých Sathi hrála

Knihy od autora Sathi

  • „Sitayanam“ (příručka pro scénické prezentace) (2008)
  • „Kannakicharitham“ (příručka k prezentaci scén) (2002)
  • „SreeRamacharitham Nangiarkoothu“ (příručka k prezentaci scén) - vydal D.C.Books, Kottayam, Kerala (1999) v malabarština s dodatkem „Nangiar Koothu“ v angličtině od Ayyappy Panikker.

Uznání

Příspěvky Margi Sathi do světa divadelního umění byly široce uznávány a za svou práci získala několik ocenění.

  • Společenstvo juniorů Ministerstvo kultury, Vláda Indie pro výzkumný projekt v Nangiarkoothu (1997)
  • Cena Akademie Kerala Sangeet Nataka za film Koodiyattam (2002)
  • Cena Kaladarpanam (2008)
  • Natyarathna Puraskaram od Thunchana Smaraka Samithiho, Thiruvananthapuram (2008)
  • Nominace na cenu Padmasree[9]

Další čtení

  • Rozhovor s Margi Sathi: P. R. Minidevi (2008). Role žen v Koodiyattamu. Thrippunithura: Govt. Sanskrit College. 233–243. Citováno 2. prosince 2015.

Reference

  1. ^ „Empanelment of Artists“ (PDF). Indická rada pro kulturní vztahy. Archivovány od originál (PDF) dne 29. listopadu 2014. Citováno 2. prosince 2015.
  2. ^ Michael Dylan Foster, Lisa Gilman (Editors) (2015). UNESCO v praxi: Místní pohledy na nehmotné kulturní dědictví. Indiana University Press. p. 36. ISBN  9780253019530. Citováno 1. prosince 2015.CS1 maint: další text: seznam autorů (odkaz)
  3. ^ Malavika Vettath (23. prosince 2013). „Vedoucí role Margi Sathi v indických divadelních formách koodiyattam a nangiarkoothu“. Národní. Citováno 1. prosince 2015.
  4. ^ Bhawani Cheerath (11. října 2013). „Příbytek pro Koodiyattam“. Hind. Citováno 2. prosince 2015.
  5. ^ „Webové stránky Margi“. Citováno 2. prosince 2015.
  6. ^ S. Anandan (2. prosince 2015). „Umělec Koodiyattom Margi Sathi umírá“. Hind. Citováno 2. prosince 2015.
  7. ^ „Margi Sathi - debut a rozloučení v Kalamandalamu“. Mathrubhumi denně. 2. prosince 2015. Archivovány od originál dne 10. prosince 2015. Citováno 8. prosince 2015.
  8. ^ M. S. Unnikrishnan (16. dubna 2006). "Pohled na Koodiyattom". The Sunday Tribune - Spectrum. Citováno 1. prosince 2015.
  9. ^ „Nominace na Padma Awards 2011“ (PDF). Citováno 2. prosince 2015.