Markéty Braniborské - Margaret of Brandenburg - Wikipedia

Markéty Braniborské
Vévodkyně choť Velkopolska
Držba1293–1296
Královna choť Polska
Držba1295–1296
Korunovace25. června 1295, Gniezno
narozenýca. 1270
Zemřel1. května 1315
ManželkaPrzemysł II
Albert III. Ze Saska-Lauenburgu
DůmAscania
OtecAlbert III., Markrabě Brandenburg-Salzwedel
MatkaMatilda z Dánska

Margaret Brandenburg-Salzwedel (Němec: Margaréta, polština: Małgorzata; narozený ca. 1270 - zemřel 1. května 1315) byla německá šlechtična příslušnice Dům Ascania a jejími dvěma manželstvími Vévodkyně Velkopolska (během 1293–1296), Polská královna (v letech 1295–1296) a Vévodkyně ze Saska-Lauenburgu (během 1302–1308).

Byla nejmladší dítě a druhá dcera Albert III, markrabě Brandenburg-Salzwedel a Matilda z Dánska, dcera krále Christopher I..[1][2]

Život

Po smrti své druhé manželky Rikissy Švédské kolem roku 1292, vévoda Przemysł II Velkopolska si přál vzít si potřetí. Margaretina volba byla hlavně z politických důvodů, protože byla členkou mocných Dům Ascania a její Pomerelian předky (její babička z matčiny strany byla Sambiria z Pomerelia, později královna Markéta Dánská), to by dalo velkopolskému panovníkovi další práva nad jeho očekávané dědictví Gdaňsk Pomořansko.

Vzhledem k relativně úzkému vztahu mezi Przemysłem II a Margaret (oba byli pravnoučaty Přemysl Otakar I. z Čech ), aby se vzali, potřebovali papežskou výjimku.[3] Svatební obřad se konal krátce před 13. dubnem 1293; podle některých historiků pravděpodobně při této příležitosti zasnoubení mezi dcerou Przemysla II Ryksa a Otto z Brandenburg-Salzwedel, Margaretin bratr, byl také oslavován.[4]

Margaret byla korunována na královnu Polsko s manželem v Hnězdenská katedrála v neděli 26. června 1295, v den svatých Jana a Pavla.[5] Jednalo se o první korunovaci polského krále a královny za 219 let. Margaret byla od té doby první nespornou královnou choť Polska Richeza z Lotharingie v průběhu 11. století.

Vláda Przemysla II. Netrvala dlouho. Dne 8. února 1296 byl unesen muži Margaretiny rodiny za pomoci polských šlechtických rodů Nałęcz a Zaremba a zavražděn v r. Rogoźno Jakub Kaszuba. Německý kronikář Dietmar z Lübecku poukázal na to, že Margaret se kvůli jejím rodinným vztahům podílela na spiknutí, které zabilo jejího manžela.[6] Není známo, zda kronikář zjistil tyto informace z dřívějších zdrojů nebo je odvodil na základě jednoduchého vztahu: protože Margaret pocházela z rodiny obviněné z vraždy, musela se zúčastnit.

Margaret, nyní vdova královny, zůstala v Polsku (kde za ni přijala části Velkopolska) dower, podle zvyku dynastie Piastů) a starala se o svou nevlastní dceru Ryksu, budoucí manželku svého bratra Otta. Krátce nato se Margaret z neznámých důvodů vrátila Brandenburg, přičemž Ryksu s sebou.

Jakmile byla Margaret ve své vlasti, byla zasnoubená Nicholas I. dítě, Lord of Rostock a člen Dům Mecklenburg; v roce 1299 však zásnuby porušil Nicholas I., který se rozhodl oženit se s pomeranskou princeznou. Kolem tentokrát se její nevlastní dcera Ryksa vrátila do Polska po smrti jejího zamýšleného manžela.

O něco později bylo dohodnuto další manželství s Margaret, tentokrát s Albert III, který vládl společně se svými bratry Eric I. a Jan II vévodství z Saxe-Lauenburg, rozdělené z Sasko v roce 1296. Vzhledem k tomu, že Albert III a Margaret spolu úzce souvisejí (oba jsou členy rodu Ascania), byla v roce Anagni dne 24. září 1302; manželství bylo pravděpodobně slaveno krátce poté. Měli dva syny: Alberta (zemřel 1344; ženatý se Sophií ze Ziegenhainu, zjevně bez problému) a Erica (zemřel 1338, svobodný).

V roce 1303 rozdělil Albert III. A jeho bratři Saxe-Lauenburg na tři odbočky. Albert III a Margaret pak drželi Saxe-Ratzeburg. Po smrti Alberta III. V roce 1308 zdědil část jeho podílu jeho bratr Eric I., druhou část si Margaret ponechala, aby mohla vychovávat své děti.

Margaret zemřela v roce 1315 a byla pohřbena v Ratzeburg Katedrála. Po její smrti si Eric vzal také její podíl v Ratzenburgu.[7]

Reference

  1. ^ BRANDEBURG, PRUSIA - Albert III (zemřel 1300) v: Projekty MedLands Charles Crowley (vyvoláno 8. července 2014).
  2. ^ W. Dworzaczek: Genealogia, Varšava 1959, tabl. 58; K. Jasiński: Genealogia Piastów wielkopolskich. Potomstwo Władysława Odonica, [v:] Nasi Piastowie („Kronika Miasta Poznania“, č. 2/95), Poznaň 1995, s. 156.
  3. ^ K. Jasinski Dodatky k genealogii Piastu, „Studies źródłoznawcze, 1960, s. 105
  4. ^ A. Swieżawski: Przemysł. Król Polski, Warszawa 2006, s. 152.
  5. ^ Rocznik Traski, [in:] MPH, roč. II, s. 853; Rocznik Sędziwoja, [in:] MPH, roč. II, s. 879; Rocznik wielkopolski 1192–1309, editoval A. Bielowski, [in:] MPH, roč. III, s. 40.
  6. ^ Interpretace textu K. Jasińského: Tragedia rogozińska 1296 roku na tle rywalizacji wielkopolsko-brandenburskiej o Pomorze Gdańskie, [in:] „Zapiski Historyczne“, sv. XXVI, t. 4, Toruň 1961, s. 72.
  7. ^ Cordula Bornefeld, "Die Herzöge von Sachsen-Lauenburg", v: Die Fürsten des Landes: Herzöge und Grafen von Schleswig, Holstein und Lauenburg [De slevigske hertuger; German], Carsten Porskrog Rasmussen (ed.) Jménem Gesellschaft für Schleswig-Holsteinische Geschichte, Neumünster: Wachholtz, 2008, s. 373-389, zde s. 377. ISBN  978-3-529-02606-5
Markéty Braniborské
Narozený: 1270 Zemřel 1315
Královské tituly
Předcházet
Wyszesława z Kyjeva
Královna choť Polska
1295–1296
Uspěl
Elizabeth Richeza z Polska