Margaret Sambiria - Margaret Sambiria

Pro ostatní lidi se stejným jménem viz Margaret of Denmark (disambiguation).
Margaret Sambiria
Krolowa Malgorzata Sambiria afT.jpeg
Královna choť Dánska
Panování1252–1259
narozenýC. 1230
Německo
ZemřelProsince 1282
Pohřbení
Opatství Doberan
ManželkaChristopher já Dánska
ProblémEric V Dánska
OtecSambor II, vévoda Pomořanska
MatkaMatilda z Mecklenburgu
NáboženstvíŘímský katolicismus

Margaret Sambiria (v dánštině: Margrethe Sambiria, Sambirsdatter nebo Margrethe Sprænghest; C. 1230 - prosinec 1282) byl Dánská královna sňatkem s Král Kryštof I. a regentka během menšiny jejího syna, Král Eric V od roku 1259 do roku 1264. Je první ženou, u níž bylo potvrzeno, že formálně vládla jako regentka v Dánsku. Byla panující držitelkou léna Dánské Estonsko v letech 1266–1282. [1]

Život

Margaret se narodila kolem roku 1230 Sambor II, vévoda Pomořanska a Matilda z Mecklenburgu.[2]

Měla dánské spojení od svých prarodičů z matčiny strany Henry Borwin II, pán Mecklenburgu a lady Kristina z Scania, která byla údajně dcerou dánského magnátského rodu Galenů z východního Dánska a měla vztah k Skrýt klan Zéland Margaret přijala své křestní jméno, tehdy ještě relativně vzácné v severním Německu a Polsku, na počest jejích mateřských skandinávských vztahů, kde se jméno Margaret dostalo koncem 11. století s rodinou Inge I ze Švédska, pravděpodobně její teta, hraběnka ze Schwerinu, a její prateta, princezna z Rugie.[3]

Královna

V roce 1248 se provdala za prince Christophera, nejmladšího syna Valdemar II z Dánska a Berengária z Portugalska. V souladu s tehdejším dědickým zvykem agnatická seniorita, její manžel nastoupil na trůn Dánska v roce 1252.[2] Margaret byla korunována s ním.

Margaret se údajně již jako královna angažovala v politice. Za vlády Kryštofa došlo ke konfliktu mezi králem a Jakob Erlandsen Arcibiskup z Diecéze v Lundu kdo požadoval od koruny autonomii církve s právem držet vlastní armády, což vedlo k jeho zatčení. To byl konflikt, který měla Margaret zdědit jako vladařka. [4]

Regent

Její manžel zemřel 29. května 1259 a říkalo se, že byl otráven. Jejich syn a dědic Eric V Dánska bylo dítě a Margaret byla ustanovena vladařkou až do zralosti jejího syna v roce 1264.[2] To bylo v Dánsku bezprecedentní, protože žádná královna ani vdova královny, pokud je známo, do té doby neměla formálně a oficiálně mandát jako vladař Dánska.

Regentka Margaret čelila nevyřešenému konfliktu mezi korunou a arcibiskupem Jakobem Erlandsenem. Byla nucena propustit arcibiskupa, aby si upevnila pozici vladařky, ale vyřešila mocenský konflikt mezi církví a korunou vykázáním arcibiskupa z království: otázka autonomie církve od dánské koruny byla vyřešena až po několika letech po zralosti svého syna, ale Margaret pokračovala v jednání s papežem, dokud záležitost nevyřešila, a to i poté, co byl ukončen její mandát regentky.[5]

Rovněž se potýkala s nutností chránit právo svého syna na trůn proti nárokům synů svého švagra Abel z Dánska, jehož nároky na trůn vznesla Abelova vdova Matilda z Holštýnska, jakož i odpovědnost čtyř dcer jejího druhého švagra Eric IV z Dánska, Sophia, Ingeborg, Jutta a Agnes.[6] Nástupnictví jejího syna přemohlo práva potomků dřívějších panovníků, což je v rozporu s diktátem agnatické seniority.

Konflikt se syny Matilda z Holštýnska vyústil ve válčení s počty Holsteinů. Po ztrátě v Lohede v roce 1261 byla Margaret spolu se svým synem, mladým Ericem V. uvězněna hrabě z Holsteinu. Brzy se jim podařilo uprchnout s pomocí Alberta z Brunswicku.[7] Nebyla schopná zabránit manželským spojenectvím mezi Abelovou vdovou Matildou z Holsteinu a Birger Jarl nebo dcery Erica IV Sophia a Ingeborg králům Norska a Švédska, ale dokázala zabránit zbývajícím dcerám Erica IV Jutta a Agnes z podobných manželských aliancí jejich umístěním do kláštera Anežské převorství, Roskilde.[8]

V roce 1263 Margaret úspěšně napsala Papež Urban IV a požádal ho, aby umožnil ženám zdědit dánský trůn, a to v konečném úsilí zabránit nárokům Abelovy frakce na dánský trůn. To by umožnilo jedné z Ericových sester stát se vládnoucí dánskou královnou v případě, že by Erik V zemřel, než měl nějaké děti.[9]

Margaret měla ve své době pověst kompetentního a osvíceného vladaře. Její přezdívky „Sprænghest“ („Burst-horse“) a „Sorte Grete“ („Black Greta“)[2] odhalit energickou osobnost se silnou vůlí.

Pozdější život

Margaret odešla jako regentka v roce 1264, kdy byl její syn prohlášen za dospělého, a oficiálně se usadila u vlastního soudu v osobním bydlišti Slot Nykøbing na Falster. Nadále hrála roli v dánské politice a udržovala si zájem a určitý vliv na dánské státní záležitosti.[10]

V roce 1266 jí její syn král udělil panství Dánské Estonsko a učinila z ní vládnoucí hraběnku provincie na celý život. Aktivně řešila záležitosti Estonska od svého pobytu v Dánsku až do své smrti.[11]

V roce 1270 založila a darovala peníze Opatství svatého kříže v Rostock.[2]

Zemřela v prosinci 1282 a byla pohřbena v kostele sv Cisterciácký Opatství Doberan na Baltské moře pobřeží Německo.[12][13]

Děti

Margaret a Christopher měli tři děti:

Reference

  1. ^ „Margrethe Sambiria“. Dansk biografisk Lexikon. Citováno 1. prosince 2018.
  2. ^ A b C d E Pyl, Theodor (1884). „Margaretha, vévodkyně z východního Pomořanska“ (v němčině). Historischen Kommission bei der Bayerischen Akademie der Wissenschaften and the Bayerischen Staatsbibliothek. Citováno 29. srpna 2012.
  3. ^ Inge Skovgaard-Petersen. „Margrethe Sambiria“. Den Store Danske, Gyldendal. Citováno 1. prosince 2018.
  4. ^ „Jakob Erlandsön“. Nordisk familjebok. Citováno 1. prosince 2018.
  5. ^ Esben Albrectsen. Margrete Sambiria Dansk Kvindebiografisk Leksikon
  6. ^ Dansk Kvindebiografisk Leksikon
  7. ^ A b Unverhau, Henning (1990). „Margarethe Sambiria z Pomerelia“ (v němčině). Historischen Kommission bei der Bayerischen Akademie der Wissenschaften. Citováno 29. srpna 2012.
  8. ^ Dansk Kvindebiografisk Leksikon
  9. ^ Dansk Kvindebiografisk Leksikon
  10. ^ Dansk Kvindebiografisk Leksikon
  11. ^ Dansk Kvindebiografisk Leksikon
  12. ^ „Pohřební církve dánských panovníků“. www.royaltombs.dk, ARB. Archivovány od originál dne 14. ledna 2015. Citováno 29. srpna 2012.
  13. ^ „Prohlídka Minsteru“. Münster Bad Doberan. Archivovány od originál dne 24. prosince 2018. Citováno 29. srpna 2012.

Související čtení

  • Anne J. Duggan, ed (2002) Královny a královna ve středověké Evropě (Boydell Press) ISBN  9780851158815
  • John Carmi Parsons, ed (2016) Středověká královna (Springer Publishing Company) ISBN  9781137088598
Margaret Sambiria
Narozený: 1230 Zemřel 1. prosince 1282
Dánský honorář
Předcházet
Matilda z Holštýnska		 Královna choť Dánska
1252–1259		Uspěl
Anežky Braniborské