Ingeborg Magnusdotter ze Švédska - Ingeborg Magnusdotter of Sweden
Ingeborg Magnusdotter ze Švédska | |
---|---|
![]() Hrobka | |
Královna choť Dánska | |
Panování | 1296–1319 |
narozený | C. 1277 Švédsko |
Zemřel | 5. dubna nebo 15. srpna 1319 Klášter sv. Kláry, Roskilde |
Pohřbení | |
Manželka | Eric VI z Dánska |
Dům | Dům Bjelbo |
Otec | Magnus III Švédska |
Matka | Helwig of Holstein |
Náboženství | Římský katolicismus |
Ingeborg Magnusdotter ze Švédska (narozen 1277, Švédsko - d. 5. dubna nebo 15. srpna 1319) byl Dánská královna sňatkem s Král Eric VI. Byla dcerou krále Magnus III Švédska a Helwig of Holstein.
Život
Ingeborg se narodila jako dcera švédského krále Magnuse III Helwig of Holstein.
V roce 1288 byla zasnoubená, aby se provdala za dánského krále Erica Menveda, manželství, které se konalo v roce Helsingborg v roce 1296. Manželství bylo součástí dynastické politiky: v roce 1298 její bratr král Birger Švédska provdala se za sestru svého manžela, princeznu Martha z Dánska. Osvobození nezbytné pro manželství bylo získáno až v roce 1297 kvůli konfliktu mezi jejím manželem a arcibiskupem Jens Grand.
Královna
Královna Ingeborg byla popsána jako krásná a něžná; písně popisují, jak na svatbě žádala o vězeňskou amnestii, a současné písně v Dánsku a Švédsku ji chválí za soucit a smysl pro spravedlnost.[1] Byla populární královnou v Dánsku, kde se o ní říkalo „gode Frue“ nebo „dobrá dáma“.[1]
Neexistují žádné informace o tom, že by kdy hrála nějakou politickou roli. Ona a její manžel byli spojenci jejího nejstaršího bratra krále Birgera a sesterské královny jejího manžela Marty ze Švédska během konfliktů o švédský trůn: jejich syna přijali v roce 1306 po Hry Håtuna a později Birger a Martha se po skončení války stali uprchlíky Nyköping Banquet v roce 1318.
Měla osm synů, kteří zemřeli jako děti, a šest potratů, i když zdroje se mezi osmi a čtrnácti dětmi liší: ať už to bylo jakkoli, její mnoho těhotenství vedlo k potratům nebo k narození dětí, které zemřely brzy poté.
V roce 1318 královna Ingeborg porodila syna, který žil, což bylo příčinou velkých oslav po tolika potratech. Když však královna předvedla kojence veřejnosti ze svého kočáru, kočár se náhle zlomil a spadl, během něhož dítě spadlo z jejího sevření, zlomilo mu krk a zemřelo.
Pozdější život
Po smrti svého syna vstoupila do Převorství svaté Kateřiny, Roskilde. Důvod je protichůdný. Jedna verze tvrdí, že to udělala dobrovolně; buď kvůli zármutku nad smrtí jejího syna, nebo alternativně kvůli jejímu zármutku způsobenému smrtí jejích bratrů, Erik Magnusson a Valdemar Magnusson.
Podle jiné legendy byla násilím uvězněna v klášteře jejím manželem, který ji vinil ze smrti jejich syna. Podle jiné verze ji nechal uvěznit za to, že se příliš podílela na politických kauzách jejích bratrů.[1]
Bez ohledu na to, zda byla hostkou nebo vězní kláštera, je známo, že před vstupem do tohoto kláštera byla mecenáškou.[1]
V roce 1319 údajně předpověděla smrt sebe, svého manžela a arcibiskupa a brzy poté, co zemřela, následovala její manžel.
Byla pohřbena v Ringsted Kirke s nápisem:
- „Já, švédská Ingeborg, kdysi královna Dánska, žádám o odpuštění od kohokoli, komu jsem mohl způsobit zármutek, prosím, aby mi odpustil a vzpomněl na svou duši. Zemřel jsem v roce našeho Pána 1319.“[1]
Reference
- Dehn-Henning Nielsen: Kings och Queens i Danmark, Kodaň 2007, ISBN 978-87-89542-71-3
- Kay Nielsen, Ib Askholm: Danmarks kongelige familier i 1000 år, 2007, ISBN 978-87-91679-09-4 Kay Nielsen, Ib Askholm: Danmarks Kongelige familier i 1000 år, 2007, ISBN 978-87-91679-09-4
- Rikke Agnete Olsen: Kongerækken, København 2005, ISBN 87-595-2525-8 Rikke Agnete Olsen: Kongerækken, København 2005, ISBN 87-595-2525-8
- Salmonsens konversationsleksikon / Anden Udgave / Bind XII: Hvene — Jernbaner
- Dansk biografisk Lexikon / VIII. Svázat. Holst - Juul
Ingeborg Magnusdotter ze Švédska Narozený: 1277 Zemřel 1319 | ||
Dánský honorář | ||
---|---|---|
Předcházet Anežky Braniborské | Královna choť Dánska 1296–1319 | Uspěl Eufemie Pomořanska |