Pochod v Pentagonu - March on the Pentagon
Pochod v Pentagonu | |||
---|---|---|---|
Část Opozice vůči válce ve Vietnamu | |||
Demonstranti čelí jednotkám střežícím Pentagon | |||
datum | 21. října 1967 | ||
Umístění | |||
Cíle | Pokus o levitaci Pentagonu | ||
Vyústilo v | Demonstranti se rozpustili | ||
Strany občanského konfliktu | |||
Hlavní postavy | |||
| |||
Číslo | |||
|
The Pochod v Pentagonu byla masivní demonstrace proti vietnamská válka v roce 1967. Protest by zahrnoval více než 100 000 účastníků shromáždění Lincolnův památník, později asi 50 000 lidí pochodovalo přes město do Pentagon a vyvolat střet s parašutisty ve střehu. Demonstrace by byla vysoce polarizační a přinesla by také slavnou fotografie protestujícího, který umístil květiny do pušky parašutistů.[1]
Po Ochsově koncertu a projevech Dellingera a Dr. Spocka[2] kolem 50 000 účastníků bylo poté vedeno sociálním aktivistou Abbie Hoffman a pochodovali od Lincolnova památníku do Pentagon v okolí Arlington ve Virginii účastnit se druhé rally.[3]
Pozadí
Večer 14. Ledna 1967 různé kontrakulturní osobnosti oslavující Lidská bytost sblížil v umělce Michael Bowen Malířské studio v San Francisku. Bowenovi hosté v pokoji v ceně Allen Ginsberg, Gary Snyder, Timothy Leary, a Jerry Rubin. Malá skupina si nakonec vymyslí plán protestního pochodu do Pentagonu, Gary Snyder by naznačovalo potřebu exkorcismu Pentagonu a Michael Bowen by naznačovalo, že účelem pochodu je skutečně levitovat budovu.[4]
Koordinátor Mobe David Dellinger v naději, že přiláká mladé, vzdělané studenty vysokých škol, jmenoval koordinátora Mobe Jerry Rubin, který vedl velký Výbor pro den Vietnamu na University of California, Berkeley,[3] uspořádat pochod.[3] Abbie Hoffman nedávno vstoupil do Mobe po předchozích zkušenostech s hnutím za občanská práva. Po duchovním ústupu do Mexika Michael Bowen se připojí na schůzce v New Yorku za účelem naplánování pochodu. Ze všech aktivistů v místnosti byl jediným, kdo tvrdil, že Pentagon bude doslova levitován, zatímco ostatní pouze tvrdili, že bude „levitován“ kvůli hodnotě šoku.[4]
Protest
21. října 1967 Národní výbor pro mobilizaci k ukončení války ve Vietnamu zahájil protest shromážděním v Lincolnův památník. Účastníci byli sociálně různorodí, od profesionálů střední třídy, duchovních, hippies a černých aktivistů.[5] Úvodní shromáždění, které bylo pozinkováno koncertním vystoupením zpěváka kontrakultury Phil Ochs,[6] a představoval vážně i protikladem proslovy. John Lewis SNCC požádal o chvilku ticha na památku Che Guevara a David Dellinger oznamuje konec mírové opozice vůči válce ve Vietnamu. Pozoruhodné osoby jako např Norman Mailer, Robert Lowell, Dwight MacDonald, Noam Chomsky, a Paul Goodman byli přítomni.[5]
Z Lincolnova památníku poté demonstranti pochodovali směrem k Pentagonu. Když se demonstranti blížili k Pentagonu, setkali se s nimi vojáci z 82. výsadková divize[7] který vytvořil lidskou barikádu blokující kroky Pentagonu.[3] Abbie Hoffman se nedal odradit a slíbil, že bude levitovat Pentagon[7] tvrdí, že se pokusí použít duševní energie k levitaci Pentagonu, dokud nezbarví oranžově a nezačne vibrovat, kdy válka ve Vietnamu skončí.[8] Allen Ginsberg vedl tibetské zpěvy na pomoc Hoffmanovi.[7]
Někteří demonstranti se pokusili vrhnout se do Pentagonu, ale bylo jim zabráněno, slzný plyn a pušky byly poté použity k odrazení davu. Demonstranti celé hodiny čelili jednotkám s bajonety, kolem půlnoční jednotky odehnali většinu demonstrantů.[1]
Galerie
Demonstranti ve Washingtonu.
Demonstranti pochodující na ulici.
Prapor Abrahama Lincolna veteráni pochodující z Lincolnova památníku.
Protestující ruce voják květinu.
US Marshalls odvádějící demonstrantku.
Demonstrant kolem ohně ve Washingtonu.
Viz také
Reference
- ^ A b „Jak tento vietnamský válečný protest z roku 1967 přinesl zárodky americké divize“. Opatrovník. 21. října 2017. Citováno 3. listopadu 2020.
- ^ Den, kdy měl Pentagon vystoupit do vesmíru Archivováno 2005-12-19 na Wayback Machine
- ^ A b C d Levitujte Pentagon
- ^ A b „Před padesáti lety, skupina aktivistů, kteří padají kyseliny, se snažila„ levitovat “Pentagon. Smithsonian. 20. října 2017. Citováno 3. listopadu 2020.
- ^ A b Fischer, Klaus (2006). Amerika v bílé, černé a šedé bouřlivé šedesátá léta. Continuum International Publishing Group. p. 196.
- ^ Peter Braunstein (2004). Kronika šedesátých let. Legacy Publishing. p. 16. ISBN 141271009X.
- ^ A b C „Den, kdy měl Pentagon vystoupit do vesmíru“. Americké dědictví. 19. prosince 2005. Archivováno od originálu 19. prosince 2005. Citováno 10. dubna 2017.CS1 maint: BOT: stav původní adresy URL neznámý (odkaz)
- ^ „Abbie Hoffman“. Teaching.com. 1997. Archivovány od originál 7. února 2006. Citováno 1. dubna 2006.