Lužické hory - Lusatian Mountains
| Lužické hory | |
|---|---|
 Běžecká trasa podél Lužice Hlavní hřeben hor. Hora v pozadí je Lausche. | |
| Nejvyšší bod | |
| Vrchol | Lausche (Luž) |
| Nadmořská výška | 793 m (2,602 ft) |
| Souřadnice | 50 ° 50'56 ″ severní šířky 14 ° 38'49 ″ východní délky / 50,84889 ° N 14,64694 ° ESouřadnice: 50 ° 50'56 ″ severní šířky 14 ° 38'49 ″ východní délky / 50,84889 ° N 14,64694 ° E |
| Zeměpis | |
 Západní Sudety s Lužickými horami (5) | |
| Země | Německo a Česká republika |
| Státy | Sasko a Čechy |
| Rozsah rodičů | Západní Sudety |
| Geologie | |
| Typ horniny | Pískovec a žula |
The Lužické hory[1] (čeština: Lužické hory; Němec: Lausitzer Gebirge; polština: Góry Łużyckie) jsou pohoří Západní Sudety na jihovýchodní hranici Německo s Česká republika. Jsou pokračováním Krušné hory rozsah západně od Labe údolí. Hory severní, německé části se nazývají Žitavské hory.
Zeměpis
Rozsah patří k nejzápadnějším rozšířením Sudety, které se táhnou podél hranice mezi historickým regionem Slezsko na severu a Čechy a Morava na jihu až k Moravská brána na východě, kde se připojují k Karpaty. Severozápadní podhůří Lužických hor se nazývá Lužická vysočina; na jihozápadě hranice hraničí s České Středohoří hory.
Rozsah je z velké části tvořen pískovec sedimentární horniny opírající se o a Precambrian krystalický suterén. Severní hřeben je označen Lužická chyba, geologické narušovací pásmo oddělující české pískovce od lužických granodiorit. Během Terciární sopečný magma potoky prorazily vrstvu pískovce a ztuhly do čedič a fonolit. Několik kontaktních ploch z pískovce bylo také tvrzeno na sloupy a odlišné skalní útvary.
Hory a kopce
Nejvyšším vrcholem je Lausche (793 m). Mezi další pozoruhodné vrcholy patří Pěnkavčí vrch (792m), Jedlová (774m), Klíč (760m), Hochwald (750m) a Studenec (736m).
- Lausche (Luž), 793 m
- Pěnkavčí vrch (Finkenkoppe), 792 m
- Jedlová (Tannenberg), 774 m
- Klíč (Kleis), 760 m
- Hochwald (Hvozd), 750 m
- Studenec (Kaltenberg), 736 m
- Stožec (Großer Schöber), 665 m
- Jezevčí vrch (Limberg), 665 m
- Střední vrch (Mittenberg), 593 m
- Malý Stožec (Kleiner Schöber) 659 m
- Zlatý vrch (Goldberg), 657 m
- Chřibský vrch (Himpelberg), 621 m
- Sokol (Falkenberg), 592 m
- Töpfer, 582 m
- Popova skála (Pfaffenstein), 565 m
- Ortel (Ortelsberg), 554 m
- Zámecký vrch (Schlossberg), 530 m
- Oybin, 514 m
Ochrany
Česká část Lužických hor byla a přírodní rezervace od roku 1976 o rozloze 264 km². Administrativně je známá jako Chráněná krajinná oblast Lužické hory (CHKO Lužické hory) a má status CHKO, tzv Krajinářský park.[2] Menší německá část hor se stala ochranou přírody také v roce 2008, kdy Horský přírodní park Zittau byla založena s tím účinkem, že celé Lužické hory jsou nyní pod určitou formou ochrany přírody.
Viz také
Reference
- ^ Lužické hory na www.luzicke-hory.cz (přístup 29. dubna 2011).
- ^ "Správa CHKO Lužické hory" Správa CHKO Lužické hory. Agentura ochrany přírody České republiky. Citováno 13. září 2019.
externí odkazy
 | ||
Kontrolní úřad  |
|
|---|