Luigi Ceccarelli - Luigi Ceccarelli

Luigi Ceccarelli (narozen 20. dubna 1953 v Rimini, Itálie ) je italský skladatel.[1]

Životopis

Luigi Ceccarelli dokončil hudební studia v 70. letech na Gioachino Rossini Konzervatoř v Pesaru (Itálie), kde studoval elektronickou hudbu a kompozici Walter Branchi, Giuliano Zosi a Guido Baggiani. Jeho skladatelská kariéra začala v roce 1975 a byla silně ovlivněna digitální technologií a výzkumem Zvuková prostornost. Kromě své výlučně hudební tvorby hned od začátku věnoval významnou část své profesionální činnosti experimentální divadlo, současný tanec, kino a výtvarné umění.[2]

Po přestěhování do Říma v roce 1978 začal spolupracovat s Intercodice Gruppo di lavoro - ALTRO (inter-codex work-group), umělecké sdružení vedené malířem Achille Perilli Během tohoto období mu kontakty s umělci v různých jiných oborech umožnily rozvíjet formy hudby, které úzce souvisely s výtvarným uměním a divadlem. S ALTRO napsal a provedl hudbu k představení Odporný A, který byl uveden v Palazzo delle Esposizioni v Římě.[3] V roce 1981 se ALTRO stala taneční společností s názvem AltroTeatro a spolu s choreografkou Lucií Latourovou psala a hrála hudbu pro vystoupení skupiny až do roku 1994.[1] Mezi ně patřila i show Anihccam[1][4] věnovaný futuristickému umělci Fortunato Depero a představil na Centrum Georges Pompidou v Paříži, která zahájila mezinárodní kariéru Ceccarelli.

V roce 1994 natočil rozhlasový film (příběh vyprávěný pouze se zvuky a hudbou) La Guerra dei Dischi (Válka záznamů),[1][5] který byl pověřen Rádio Rai 3 a na základě textu od Stefano Benni. To byl začátek Ceccarelliho výzkumu vztahu hudby a recitovaných textů, který vedl skladatele k vytvoření řady rozhlasových a zvukových her pro Rádio Rai 3.

V roce 1996 jeho práce Ptactvo [6][7] pro basklarinet a ptačí zpěv získal první cenu v soutěži IMEB (Institut international de musique électroacoustique de Bourges [1] - Francie). Tato instituce poté vyzvala Ceccarelliho, aby pracoval v Bourges, a zadala od něj různá elektroakustická díla, včetně De Zarb à Daf [1][8] pro íránské bicí nástroje.

Na konci 90. let byla založena Ceccarelli Studio Edison [1][9] společně se skladateli Alessandro Cipriani, Mauro Cardi a Fabio Cifariello Ciardi s nímž vytvořil různé soundtracky k němým filmům z druhé a třetí dekády 20. století.[10][11] Tyto soundtracky, které živě provedli samotní skladatelé během promítání filmů, zahrnovaly i soundtracky čtyř zvláště důležitých filmů: Poslední dny Pompejí, Kabinet Dr. Caligariho,[12] Vydírání a Peklo. The DVD se soundtracky z Peklo realizované Edison Studio byly vydány v roce 2011 Cineteca di Bologna (v seriálu Cinema ritrovato).[13] Ceccarelliho zvláštní zájem o vztah mezi hudbou a filmem ho vedl k intenzivnímu studiu současného filmu a v roce 2007 publikoval článek o filmu Stanleyho Kubricka Spalující touha.[14]

Od roku 2000 realizoval řadu skladeb pro hudební divadlo a site-specific art instalace pro Ravenna Festival, včetně In Die Resurrectionis,[15] pro baziliku San Vitale (Ravenna ) a Bianco Nero Piano Forte, ve spolupráci s fotografy Lelli & Masotti a spisovatelkou Mara Cantoni, který se nacházel v Biblioteca Classense.[16]

Také od roku 2000 zahájila Ceccarelli uměleckou spolupráci s Teatro delle Albe, které vyvrcholily dvěma díly hudebního divadla, L’isola di Alcina (Ostrov Alcina)[1] a Předehra Alcina,[17] s textem od Nevio Spadoni v Romagnolský dialekt.[18][19] Tyto dva výtvory byly představeny v Itálii, stejně jako v několika evropských městech (Paříž, Berlín, Moskva) a v New Yorku. Dalším dílem hudebního divadla, které Ceccarelli realizoval ve stejném období, bylo Zádušní mše [1] pořádané divadelní společností Fanny a Alexander a hrál poprvé na Ravenna Festival v roce 2001. Za tyto práce získal Cenu italských divadelních kritiků Premio UBU (cena, v níž porotu tvoří recenzenti nejdůležitějších italských novin a časopisů) v roce 2002 (která byla při této příležitosti poprvé udělena hudebníkovi), jakož i cena Bělehradský mezinárodní divadelní festival (Srbsko) a festival Mezinárodního divadelního festivalu MESS v Sarajevo.

Během tohoto období Ceccarelli pokračoval skládat hudbu pro taneční vystoupení, a on skládal hudbu pro Žít*[20] s norskou taneční společností Wee / Francesco Scavetta. V letech 2009 až 2011 pracoval s jihoafrickým choreografem Robyn Orlin a ve spolupráci s Alessandro Cipriani hudbu vytvořil pro několik tanečních představení včetně Objali jste dnes polibky a respektovali svou hnědou Venuše?,[21] který byl představen na Théâtre de la Ville v Paříži a Grand Théâtre de Luxembourg.

V roce 2012 se Ceccarelli setkal s kontrabasistou Danielem Roccatem a spolu s ním založil improvizační duo s kontrabasem jako zdrojem pro elektronické zpracování zvuku v reálném čase.[22] V roce 2013 se vrátil ke komponování pro kino a Alessandro Cipriani natočil hudbu k filmu od Michela Comteho Dívka z Nagasaki,[23] přepracování Pucciniho opery Madame Butterfly z 60. let, která měla premiéru v Sundance Film Festival v roce 2014.

Práce Luigiho Ceccarelliho vydala na CD RaiTrade, CNI, Luca Sossella Editore, Edipan, BMG-Ariola, Newtone Gmeb / UNESCO / Cime and the Benátské bienále Od roku 1979 je profesorem kompozice elektronické hudby na konzervatoři v Perugii.[1][24]

Katalog hlavních děl

Hudební divadlo

Elektroakustická hudba

  • X-stopy (2011/2013) - s Danielem Roccatem - pro kontrabas a živou elektroniku
  • Il contatore di nuvole (2012) - pro klavír a ukázky připraveného klavíru
  • I luoghi comuni non sono segnati sulle carte - s Studio Edison, na text od Marco Martinelli
  • Armonia dell’ascendente (2011) - s tibetskými mnichy kláštera Drepung Loseling
  • Cadenza (2011) – akusmatická hudba
  • Ptactvo [1] (1995/2011) - pro basklarinet, ukázky basklarinetů a ptačích písní [25][26]
  • Quattro pezzi su poesie di Giovanni Pascoli[1] (2003/2007): Notte d’Inverno, nella Nebbia, l’Uccellino del Freddo, le Rane - za přednes hlasu a propracovaných zvuků, text ze čtyř básní Giovanni Pascoli
  • Neuromante [1] (1991/2007) - pro alt saxofon a propracované zvuky saxofonu
  • Quanti[1] (1991/2007) - pro klarinet a propracované zvuky klarinetů
  • Anima di Metallo (1990/2007) - pro tři bubeníky a propracované zvuky perkusí
  • Exsultet [1] (1996/2007) - pro sbor gregoriánský chorál a elektronické zpracování
  • Cadenza esplosa (2006) - akusmatický kus
  • Inferi (2001) - za přednes hlasu a zpracovaných zvuků, text od Mara Cantoni
  • In die resurrectionis [1](1999) - pro sbor gregoriánský chorál a elektronické zpracování
  • Respiri [1] (1999) - pro lesní roh a propracované vzorky rohu
  • Návrh de la chambre a coucher de Philippe II dans l’église de l’Escorial [1] (1998) - za recitování hlasů a zpracovaných zvuků, text od Valerio Magrelli
  • De zarb a daf [1](1996) - pro zarb, Daf a vzorkované zvuky zarb a daf
  • Aracne [1] (1996) - za recitování hlasů a propracovaných zvuků, na text Guida Barbieriho
  • Luce-ombra[1] (z Anihccam), (1995) - pro smyčcový kvartet a vzorky řetězců
  • Aleph con zero[1] (1993/1994) - pro dva klavíry, dva marimby a samplované zvuky
  • Diskuse del 3000 (od Anihccam) (1992) - pro dva bubeníky a samplované zvuky hlasu
  • Aura ve viditelném (1991/1992) - pro flétnu, klavír a vibrační budiče
  • Etaoin shrdlu [1] (1985) - pro Kontrabas a živá elektronika - s Marcellem Federicim
  • Lázně Titanic a Icarus [1] (1984) - pro zesílené činely a tam-tam a vibrační budiče
  • Incontro con Rama [1] (1982) - pro pozoun a živou elektroniku[27]
  • Koramachine [1] (1981) - pro housle s ringmodulátor a sedm zesílených nástrojů
  • Il contingente cambia colore [1] (1975) - pro magnetická páska

Soundtracky pro kino

Audiovizuální díla a instalace

  • Obr (2009/2011)) - video
  • Bianco Nero Piano Forte [1] (2000/2009) - instalace - prózy a verše Mary Cantoniové, obrázky Lelli & Masotti

Pracuje pro rádio

Hudba k tanci

  • hudba pro … Objali jste dnes, políbili a respektovali svou hnědou Venuši? (2011) - s Alessandro Cipriani - choreografie od Robyn Orlin
  • Kupodivu (2010) - s Daniele Roccato a Wee Company - choreografie Francesca Scavetty
  • hudba pro S úžasem si všímám psa (znovu navštívený) (2009) - s Alessandro Cipriani - choreografie od Robyn Orlin
  • Hej kámo, pojďme se tentokrát držet trochu déle (2005/2008) - choreografie Francesca Scavetty
  • hudba pro Záblesk naděje (2008) - choreografie Simone Sandroni, Lenka Flory
  • hudba pro Margine Buio (2007) - choreografie Simone Sandroni, Lenka Flory
  • Žít* [1] (2002) - choreografie Francesca Scavetty
  • hudba pro Tre Soli Italiani [1] (2000) - tři choreografie Francesca Scavetty, Moniky Francie a Antonia Montanileho
  • Naturalmente Tua [1] (1992) - choreografie Lucia Latour
  • Anihccam,[1][28] (1989) - choreografie Lucia Latour
  • Na y Tombe na n’y Tombe (1988) - s Lucou Spagnolettim - choreografie Lucia Latour
  • Frilli Troupe (1986) - con Luca Spagnoletti - choreografie Lucia Latour
  • La Lu La (1984) - choreografie Lucia Latour
  • Spatium Teca (1982) - choreografie Lucia Latour
  • Porte à Faux,[1] (1981) - choreografie Lucia Latour

Hlavní CD a DVD

Monografické CD

  • La Mano (2006) - vydání Lucy Sosselly ISBN  88-89829-04-4
  • Exsultet (2005) – Rai Trade vydání RTC006
  • L’isola di Alcina (2000) - Ravenna Teatro editions CD 01/00
  • Macchine Virtuose (1996) - Edipan edice CCD 3062
  • La guerra dei Dischi / Naturalmente Tua (1995) - Edipan edice CCD 3054
  • Anihccam [1][29] (1992) - vydání BMG-Ariola CCD 3005

CD a DVD s Edison Studio

  • Peklo (2011) - Vydání DVD Il Cinema Ritrovato - Cineteca di Bologna [13]
  • Studio Edison (2007) - DVD Auditorium edice EdiLDC278 1139/40
  • Zarbing (2005) - vydání CD La Frontiera LFDL 18401 - RaiTrade edice RTP00902005

Reference

  1. ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó str q r s t u proti w X y z aa ab ac inzerát ae af ag ah ai aj ak al dopoledne an ao ap vod ar tak jako na au av AA.VV. „Dizionario Enciclopedico Universale della Musica e dei Musicisti“, diretto da Alberto Basso, svazek dodatek 2005, UTET, Torino, 2004, s. 111, ISBN  88-02-06216-1.
  2. ^ Oficiální web Luigi Ceccarelli
  3. ^ Gruppo Altro, „Altro dieci anni di lavoro intercodice“, edizioni Kappa / A.A.M. Architettura Arte Moderna, Roma, 1981, s. 120
  4. ^ AA.VV. „Dizionario Enciclopedico Universale della Musica e dei Musicisti“, editoval Alberto Basso, svazek I titoli e i personaggi, UTET, Torino, 1999, s. 85, ISBN  88-02-05345-6.
  5. ^ Ceccarelli L., La guerra dei dischi, CD PANCD3054, edizioni Edipan, Roma
  6. ^ Ceccarelli L., „Birds“ in „Cultures Electroniques 9“, CD LDC278060 / 61, Mnémosine Musique Média, Bourges (Francia), 1996
  7. ^ Norman K., „Znak: pohyblivá stuha“ v Znějící umění, Ashgate Publishing Limited, Aldershot (Anglie), 2004, s. 33, ISBN  0-7546-0426-8.
  8. ^ z Katalogu produkcí IMEB Archivováno 10. 11. 2013 v Wayback Machine
  9. ^ Edisonstudio.it
  10. ^ Cipriani A., Cifariello Ciardi F., Ceccarelli L., Cardi M., Kolektivní kompozice: Případ Edison Studio in Organized Sound 9/3 Cambridge University Press, 2004
  11. ^ Cipriani A., Cifariello Ciardi F., Ceccarelli L., Cardi M., Nuove tecnologie e composizione collettiva per il kino muto, v Zblízka Anno X - n. 18, marzo - giugno 2006 - edizioni Kaplan, Torino
  12. ^ David Kim-Boyle - repríza prvního představení „Das Cabinet des Dr.Caligari“ na ICMC v Singapuru, v „Computer Music Journal“, ročník 28, číslo 2 léto 2004 - MIT Press, Cambridge, Massachusetts, USA
  13. ^ A b Kino Ritrovato
  14. ^ Ceccarelli L., „Eyes Wide Shut - Film, musica, struttura“ v „Il Doppio Sogno di Stanley Kubrick, příspěvek na jedno srovnání let“ a cura di Cimmino L., Dottorini D., Pangaro G., Editrice Il Castoro, Milano , 2007, str. 217-268
  15. ^ Ceccarelli L.,In die Resurrectionis v Exsultet, CD RTC006 Raitrade, Milano, 2005
  16. ^ „sito Biblioteca Classense, Ravenna“. Archivovány od originál dne 06.01.2014. Citováno 2014-01-26.
  17. ^ oficiální stránky Luigi Ceccarelli
  18. ^ O. Ponte di Pino, „La musica delle Parole“, Ateatro, Webzine di Cultura Teatrale, webová stránka
  19. ^ Mariani L., „Ermanna Montanari, fare-disfare-rifare nel Teatro delle Albe“, edice Titivillus, Pisa, 2012, s. 311, s. 313, s. 317, ISBN  978-88-7218-349-6
  20. ^ Ceccarelli L., „Live *“, „Cultures Electroniques 18“, DVD LDC278079 / 1, vydání Imeb, Bourges, 2005
  21. ^ da Edisonstudio.it
  22. ^ da Edisonstudio.it
  23. ^ „da filmguide.sundance.org“. Archivovány od originál dne 03.11.2014. Citováno 2014-01-26.
  24. ^ „Webové stránky Conservatorio di Perugia“. Archivovány od originál dne 02.02.2014. Citováno 2014-01-26.
  25. ^ Ceccarelli L. "Birds" v "Cultures Electroniques 9", CD LDC278060 / 61, Mnémosine Musique Média, Bourges (Francia), 1996
  26. ^ Norman K. „Emblem: a moving ribbon“ v „Sounding Art“, Ashgate Publishing Limited, Aldershot (Anglie), 2004, s. 33, ISBN  0-7546-0426-8.
  27. ^ Villa Rojo J. „Notaciòn y grafìa musical en el siglo XX“, Liberautor Promociones Culturales, Madrid, 2003, s. 275, ISBN  84-8048-496-9.
  28. ^ AA.VV. „Dizionario Enciclopedico Universale della Musica e dei Musicisti“, diretto da Alberto Basso, svazek I titoli e i personaggi, UTET, Torino, 1999, s. 85, ISBN  88-02-05345-6.
  29. ^ AA.VV. „Dizionario Enciclopedico Universale della Musica e dei Musicisti“, vydání Alberto Basso, svazek I titoli e i personaggi, UTET, Torino, 1999, s. 85, ISBN  88-02-05345-6.

Bibliografie

  • AA.VV., položka „Luigi Ceccarelli“, v Dizionario Enciclopedico Universale della Musica e dei Musicisti, editoval Alberto Basso, Volume appendice 2005, UTET, Torino, 2004, s. 111, ISBN  88-02-06216-1.
  • AA.VV., položka "Anihccam", v Dizionario Enciclopedico Universale della Musica e dei Musicisti, editoval Alberto Basso, svazek I titoli e i personaggi, UTET, Torino, 1999, s. 85, ISBN  88-02-05345-6.

externí odkazy