Ludwig Renn - Ludwig Renn

Ludwig Renn
Ludwig Renn.jpg
Ludwig Renn v roce 1954
narozený(1889-04-22)22.dubna 1889
Drážďany Německá říše
Zemřel21. července 1979(1979-07-21) (ve věku 90)
Východní Berlín, Německo
NárodnostNěmec
obsazeníAutor

Ludwig Renn (22 dubna 1889-21 července 1979) byl německý autor. Narozen jako saský šlechtic, později se stal angažovaným komunistou a žil ve východním Berlíně.[1]

Mládež a první světová válka

Ludwig Renn bylo převzaté jméno Arnolda Vietha von Golßenau, který se narodil ve šlechtické saské rodině, jejíž rodinné sídlo bylo v r. Golßen (Niederlausitz ). Jméno Ludwig Renn přijal v roce 1930, poté, co se stal komunistou, vzdal se svého vznešeného titulu a přijal jméno hrdiny svého prvního úspěšného románu, Krieg (1928). Jeho matka, Bertha, rozená Raspe (1867 - 1949), byla dcerou moskevského lékárníka, zatímco jeho otec, Carl Johann Vieth von Golßenau (1856 - 1938), byl učitelem matematiky a fyziky u Královského soudu v Sasku v r. Drážďany. Prostřednictvím něj Ludwig Renn poznal saského korunního prince, prince Friedricha Augusta Georga von Sachsen (1865 - 1932), pozdějšího krále Friedricha Augusta III., Který měl být posledním Král Saska po Revoluce v roce 1918.[2]

Od roku 1911 pracoval Renn jako důstojník v prestižním saském gardovém pluku, kde sloužil u svého přítele knížete Friedricha Augusta. V letech 1914 až 1918 bojoval v První světová válka jako velitel roty a velitel polního praporu na Západní fronta. Jeho první kniha, Krieg (Válka), který se objevil v roce 1928, mu přinesl velké uznání. Po válce byl kapitánem drážďanské bezpečnostní policie, polovojenské jednotky zřízené během Výmarská republika.[3] V roce 1920 během Kapp puč „Renn odmítl zahájit palbu na stávkující pracovníky a krátce nato opustil policejní službu. To je líčeno v románu Nachkrieg (1930), ale některé zdroje jej potvrdily jako fakt.[4]

Studie a cesty

V letech 1920 až 1923 studovala Renn právo, ekonomii, dějiny umění a ruskou filologii Göttingen a Mnichov. V roce 1923 pracoval jako obchodník s uměním v Drážďanech hyperinflace.

V průběhu let 1925 a 1926 podnikla Renn pěší cestu Evropou a Blízkým východem. V roce 1927 absolvoval další studia archeologie, dějin umění a čínských dějin ve Vídni a ve stejném roce se vrátil do Německa, aby na Volkshochschule Zwickau přednášel pracovníkům o historii Číny a Ruska.[2]

Renn jako komunistický spisovatel a voják ve Španělsku

V roce 1928, v roce, kdy publikoval Krieg, Renn se stala členem Německá komunistická strana, krok, který román Nachkrieg (1930).[1] Ve stejném roce vstoupil do Roter Frontkämpferbund („Alliance of Red Front-Fighters“) a v letech 1928 až 1932 byl tajemníkem Aliance proletářsko-revolučních spisovatelů v Berlíně (BPRS). Renn byl redaktorem komunistického deníku, Linkskurve a časopis komunistické vojenské policie, Aufbruch.[2] Jeho práce pro BPRS ho přivedla do úzkého kontaktu mimo jiné s Anna Seghers a Johannes R. Becher.[5]

Rennova rostoucí oddanost komunismu ho viděla cestovat do SSSR v letech 1929 a 1930. Renn byl stále více napadán ze strany Národní socialisté a rozhodl se vzdát se svého vznešeného titulu v roce 1930 a přijal jméno protagonisty svého románu, Krieg: Ludwig Renn. V letech 1931 až 1932 působil jako lektor dějin války a vojenské teorie na Marxistické dělnické škole (MASCH) v Berlíně.[2] Jeho knihy Nachkrieg (1930) a Rußlandfahrten (1932) z něj učinil nejdůležitějšího německého komunistického spisovatele meziválečného období.[6]

V roce 1933, v návaznosti na pálení Reichstagu, nové zákony určené k urychlení Adolf Hitler Nárůst moci byl předán, což vedlo k Rennovi, Carl von Ossietzky a Ernst Torgler byl společně zatčen v lednu 1934. Renn byl odsouzen k 30 měsícům vězení.

Ludwig Renn (vpravo), důstojník mezinárodní brigády, s nizozemským filmařem Joris Ivens a Ernest Hemingway (uprostřed). 1937

Po svém propuštění v srpnu 1935 odcestoval do Španělska, kde v červenci 1936 vstoupil do Mezinárodní brigády na podporu Španělský republikán protože jako náčelník štábu pro XI. Mezinárodní brigáda a 35. divize.[7] Během své služby ve Španělsku strávil nějaký čas s Ernest Hemingway. Ve své práci napsal zprávu o svém čase, Der spanische Krieg (1955), ale nemohl pojmenovat Hemingwaye a označoval ho jen jako „Američana“, protože ideologické odsouzení Hemingwayovy práce v NDR v době, kdy.[8]

Vyhnanství a návrat do Německa

Po porážce španělských republikánů Renn odcestoval do exilu do Mexika, kde zůstal v letech 1939 až 1947 a sloužil jako prezident hnutí Svobodné Německo (Freies Deutschland).[2] Během této doby propagoval používání internacionalistického jazyka esperanto a archiv Ludwiga Renna v Akademie umění, Berlín, má několik svých překladů do esperanta z cizích jazyků.[9]

V roce 1947 se vrátil do Německa a usadil se ještě jednou v Drážďanech, které byly v té době v Sovětská okupační zóna a od roku 1949 část NDR. Zde byl ředitelem Institutu Kulturwissenschaftliches a seděl v antropologickém křesle na Drážďanská technická univerzita od roku 1947 do roku 1951.[1]

Od roku 1952 žila Renn Východní Berlín, kde byl spisovatelem na volné noze a členem Německé akademie umění. Pracoval také jako španělsko-německý překladatel.[2]

Důležitost

Renn byl jedním ze zakladatelů proletářské revoluční literatury v Německu. Jeho nejdůležitější úspěch spočíval v jeho románech, které byly převážně autobiografické povahy a sloužily k dokumentaci bouřlivých dob, ve kterých žil.[2]

Román Krieg byl mezinárodní úspěch. Zde byl Renn mezi prvními, kdo pro obyčejného vojáka zobrazil drsnou realitu života na západní frontě. Ačkoli protagonista byl jednoduchý voják a Renn ve skutečnosti důstojník, hodně z románu odráží autobiografické obavy. Jeho pokračování, Nachkrieg (1930) ukazuje stejnou postavu žijící v poválečném období intenzivního politického konfliktu a rostoucího socialistického přesvědčení.[2]

Renn v díle psal přímo o svém vlastním životě Adel im Untergang (Mexiko 1947, Berlín 1947), stejně jako další díla v následujících desetiletích. Jeho posledním dílem, které vyšlo posmrtně v roce 1980, byla autobiografie (Anstöße in meinem Leben). Kromě románů, cestopisů a pamětí Renn také psal nápaditá díla pro děti a mládež.[2]

Soukromý život

Hrob Ludwiga Renna v Berlíně

Po svém návratu z exilu v Mexiku v roce 1947 se Renn usadil nejprve v Drážďanech se svým partnerem Maxem Hungerem (1901 - 1973). V roce 1949 se k nim připojil Hans Pierschel (1922 - 1994) a tři muži se poté přestěhovali v roce 1952 do Berlin-Kaulsdorf kde spolu žili po zbytek svého života. Byli pohřbeni společně ve stejném hrobě v centrální hřbitov Friedrichsfelde.

Funguje

  • Krieg. Původně publikováno společností Frankfurter Societäts-Druckerei, Frankfurt nad Mohanem 1928. Aktuální vydání, Aufbau Verlag, Berlin & Weimar 2014. ISBN  978-3351035587
  • V vorderster Linie. Aus der Aisne-Champagne-Schlacht 1917. Diesterweg, 1929
  • Nachkrieg. Agis Verlag, Berlín 1930; Aktuální vydání Das Neue Berlin, 2004. ISBN  978-3360012463
  • Russlandfahrten. Lasso Verlag, Berlín 1932
  • Vor großen Wandlungen. Oprecht, Zürich 1936. Nové vydání: Aufbau-Verlag, Berlin & Weimar 1989. ISBN  3-351-01478-3
  • Adel im Untergang. Editoriál „El Libro Libre“, Mexiko 1944. Aktuální vydání, Aufbau-Verlag, Berlin & Weimar 1992; digitální vydání (může mít územní omezení) Aufbau Digital ISBN  978-3-8412-0727-2
  • Morelia. Eine Universitätsstadt v Mexiku. Ilustroval Martin Hänisch. Aufbau-Verlag, Berlin & Weimar 1950
  • Vom alten und neuen Rumänien. Ilustroval Martin Hänisch. Aufbau-Verlag, Berlin & Weimar 1952
  • Trini. Die Geschichte eines Indianerjungen. Kinderbuchverlag, Ilustroval Kurt Zimmermann. Kinderbuchverlag, Berlín 1954. (Nationalpreis der DDR 1955). Speciální ilustrované vydání: Trini. Die Geschichte eines indianischen Landarbeiter-Jungen während der mexikanischen Revolution s ilustracemi od Diego Rivera a Alfaro Siqueiros. Weismann Verlag, Mnichov 1973. ISBN  978-3921040164
  • Der spanische Krieg. Aufbau, Berlín 1955. Aktuální nezkrácené vydání z rukopisu, Verlag Das Neue Berlin 2006. ISBN  978-3360012876
  • Der Neger Nobi. (Kniha pro děti) Kinderbuchverlag, Berlín 1955. Od 8. vydání v roce 1962 získala tato práce název Nobi. Aktuální vydání: Eulenspiegelverlag, Berlín 2001. ISBN  978-3359014270
  • Herniu und der blinde Asni. Ilustroval Kurt Zimmermann. Kinderbuchverlag, Berlín 1956
  • Krieg ohne Schlacht. Verlag der Nation, Berlín 1957
  • Meine Kindheit und Jugend. Aufbau-Verlag, Berlin & Weimar 1957
  • Herniu und Armin. Ilustroval Kurt Zimmermann. Kinderbuchverlag, Berlín 1958
  • Auf den Trümmern des Kaiserreiches. Ilustroval Paul Rosié. Kinderbuchverlag, Berlín 1961
  • Camilo. Dětská kniha ilustrovaná Kurtem Zimmermannem. Kinderbuchverlag, Berlín 1963
  • Inflace. Aufbau-Verlag, Berlin & Weimar 1963
  • Zu Fuss zum Orient. Aufbau-Verlag, Berlin & Weimar 1966 (1981)
  • Ausweg. Aufbau-Verlag, Berlin & Weimar 1967
  • Krieger, Landsknecht und Soldat. S Helmutem Schnitterem, dětskou knihou ilustrovanou Klausem Segnerem. Der Kinderbuchverlag, Aufbau-Verlag, Berlin & Weimar 1973
  • V Mexiku. Aufbau-Verlag, Berlin & Weimar 1979
  • Anstöße in meinem Leben. Aufbau-Verlag, Berlin & Weimar 1980, posmrtně publikovaná autobiografie

Práce v angličtině

  • Válka. Z němčiny přeložili Willa a Edwin Muir. New York: H. Fertig, 1988. (1929)
  • Po válce. Z němčiny přeložili Willa a Edwin Muir. New York: Dodd, Mead & Company, 1931
  • Smrt bez bitvy. New York: Dodd, Mead & Company, 1937 / London: M. Secker & Warburg, 1937
  • Válčení. Vztah války ke společnosti. Oxford University Press, New York 1939 / Faber & Faber, London, 1939

Ocenění

Literatura

Albrecht, Kai-Britt, Renn, Ludwig, v Neue Deutsche Biographie (NDB), sv. 21. Berlin: Duncker & Humblot (2003), str. 426–428. ISBN  3-428-11202-4 (Digitální verze )

Böttcher, Kurt, et al., Eds., Lexikon deutschsprachiger Schriftsteller: 20. Jahrhundert. Hildesheim: Georg Olms Verlag (1993), s. 598–600. ISBN  3-487-09611-0

Garland, Henry and Mary, Eds., Oxford Companion to German Literature. Oxford: Oxford University Press (1986), str. 740–741. ISBN  0-19-866139-8

Viz také

Reference

  1. ^ A b C Oxford společník německé literatury, vyd. Henry a Mary Garland. Oxford: Oxford University Press (1986) ISBN  0-19-866139-8 740-741
  2. ^ A b C d E F G h i Lexikon deutschsprachiger Schriftsteller: 20. Jahrhundert, Ed. Kurt Böttcher a kol., Hildesheim: Georg Olms Verlag (1993). ISBN  3-487-09611-0 str. 598-600
  3. ^ Biographie, Deutsche. „Renn, Ludwig - Deutsche Biographie“. Deutsche-biographie.de. Citováno 11. listopadu 2017.
  4. ^ Biographie, Deutsche. „Renn, Ludwig - Deutsche Biographie“. Deutsche-biographie.de (v němčině). Citováno 2017-02-13.
  5. ^ [1]
  6. ^ Birgit Schmidt: Wenn die Partei das Volk entdeckt. Anna Seghers, Bodo Uhse, Ludwig Renn u. A. Ein kritischer Beitrag zur Volksfrontideologie und ihrer Literatur. Münster: Unrast 2002, ISBN  3-89771-412-4
  7. ^ Carlos Engel, Historia de las Brigadas Mixtas del E. P. de la República, 1999, s. 301
  8. ^ Ludwig Renn: Der spansiche Krieg (1956), str. 250
  9. ^ "easydb.archive". archiv.adk.de. Citováno 2017-02-14.

externí odkazy