Lucius Gellius Poplicola - Lucius Gellius Poplicola

Lucius Gellius Poplicola nebo Publicola[1] (zemřel asi 31 př. n. l.) byl římský politik a generál během posledních let roku republika. Byl konzul v roce 36 př. n. l. a byl synem Lucius Gellius, který byl konzulem v roce 72 př.

Byl obviněn ze spáchání incest se svou nevlastní matkou a spiknutí proti životu svého otce; ale ačkoli ten byl téměř přesvědčen o své vině, dovolil mu hájit svou věc před velkým počtem senátoři, a na základě jejich názoru jej prohlásili za nevinného.[2]

Po smrti Caesar v roce 44 př. n. l. Gellius podpořil republikánskou stranu a šel s ní Marcus Junius Brutus na Asie. Zde byl odhalen, jak plánoval, aby vzal život Brutovi, ale byl prominut na přímluvu svého nevlastního bratra, Marcus Valerius Messalla Corvinus. Krátce nato vstoupil do spiknutí s cílem zabít Gaius Cassius Longinus, ale opět unikl nepotrestán přímluvou své matky Polly.[3] Zdá se, že Polla byla rozvedena se svým prvním manželem Gelliusem (seniorem) a poté se provdala za Marcuse Valeria Messallu.

Gellius však neprojevoval žádnou vděčnost za shovívavost, která mu byla prokázána. Spíše změnil stranu a připojil se k triumviry, Augustus a Mark Antony. Zatímco v jejich službách nechal udeřit mince, na nichž se objevil s titulem Q. P. to je Kvestor Propraetore.[4] Za svou zradu byl odměněn konzulátem v roce 36 př. N. L.[5] Ve válce mezi Octavianem a Antoniem podporoval Antonyho a velel pravému křídlu Antonyho flotily na bitva o Actium. Jelikož o něm není zmínka v žádném ze známých historických textů, lze předpokládat, že při akci s největší pravděpodobností zahynul.[6]

Viz také

Reference

  1. ^ Nejstarší záznamy, stejně jako RE, vyhláskovat jeho jméno jako „Poplicola“. Münzer, plk. 1004, 1005
  2. ^ Valerius Maximus, Factorum et Dictorum Memorabilium Libri Novem, v.9.§1.
  3. ^ Dio Cassius, Římské dějiny, xlvii.24; Livy, Periochae, 122.
  4. ^ Eckhel, sv. v. p223
  5. ^ Dio Cassius, Římské dějiny, xlix.24.
  6. ^ Plútarchos, Antony, 65-66; Velleius Paterculus, Dějiny Říma, ii.85.

Tento článek včlení text z publikace nyní v veřejná doména: Smith, William, vyd. (1870). „Publicola, Gellius (2)“. Slovník řecké a římské biografie a mytologie. 3. p. 601.

Politické kanceláře
Předcházet
M. Agrippa
L. Caninius Gallus
T. Statilius Taurus (dost)		 Římský konzul
36 př. N. L
S: Marcus Cocceius Nerva		Uspěl
L. Nonius Asprenas (dost)
Lucius Cornificius
Sextus Pompeius