Lucius Cornelius Scipio (konzul 259 př. N. L.) - Lucius Cornelius Scipio (consul 259 BC)
 | tento článek potřebuje další citace pro ověření. (Březen 2007) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) |
Lucius Cornelius Scipio (nar. 300 př. n. l.), konzul 259 př. n. l. během První punská válka byl konzul a cenzurovat z starověký Řím. Byl synem Lucius Cornelius Scipio Barbatus, sám konzul a cenzor a bratr Gnaeus Cornelius Scipio Asina, sám dvakrát konzul. Dva z jeho synů (Publius Cornelius Scipio a Gnaeus Cornelius Scipio Calvus ) a tři jeho vnuci (Scipio Africanus, Scipio Asiaticus a Scipio Nasica ) také se stali slavnými římskými generály a konzuly; jeho nejslavnější potomek Scipio Africanus.
Jako konzul v roce 259 př. N. L. Vedl Římská flotila v zajetí Aleria a pak Korsika, ale selhal proti Olbia v Sardinie. The Fasti Triumphales záznam, že mu byla udělena a triumf, ale dva další nápisy na jeho kariéře to nezmiňují. Následující rok byl zvolen cenzurovat s Gaius Duilius. Jeho nástupcem byl Gaius Sulpicius Paterculus jako druhý konzul.[1]
Později věnoval chrám Tempestates, umístění v blízkosti Porta Capena.
Epitaf
Fragmenty jeho sarkofágu byly objeveny v Hrob Scipios a nyní jsou v Vatikánská muzea. Zachovávají jeho epitaf napsaný dovnitř Stará latina:
- L · CORNELIO · L · F · SCIPIO
- POMOCI · KOSOL · CESOR
- HONC OINO · PLOIRVME · COSENTIONT R
- DVONORO · OPTVMO · FVISE · VIRO
- LVCIOM · SCIPIONE · FILIOS · BARBATI
- KONZOLA · Cenzor · AIDILIS · HIC · FVET · A
- НЕС · CE PIT · CORSICA · ALERIAQVE · VRBE
- DEDET · TEMPESTATEBVS · AIDE · MERETO
který byl přepsán a obnoven v moderním velkém a malém skriptu jako:[2]
- Honc oino ploirume cosentiont Romai
- duonoro optumo fuise viro
- Luciom Scipione. Filios Barbati
- Consol cenzor aidilis hic fuet apud vos,
- hec cepit Corsica Aleriaque urbe,
- dedet Tempestatebus pobočník meretod votam.
a také přepsán klasickou latinou jako:[3]
- Hunc unum plurimi agreeiunt Romae
- bonorum optimum fuisse virum
- Lucium Scipionem. Filius Barbati,
- Consul, Censor, Aedilis hic fuit.
- Hic cepit Corsicam Aleriamque urbem
- dedit tempestatibus aedem merito.
Překlad je:[4]
- Římané většinou souhlasí,
- že tento jediný muž, Lucius Scipio, byl nejlepší z dobrých mužů.
- Byl to syn Barbata,
- Konzul, cenzor, Aedile.
- Vzal Korsiku a město Aleria.
- Jako spravedlivý návrat zasvětil Bouřím chrám.
Tento nápis je číslo dvě elogia Scipionum, několik epitafů přežívajících z hrobky.
Reference
- ^ Steinby, Christa (2014). Rome Versus Kartágo: Válka na moři. South Yorkshire: Pero a meč. str. 73. ISBN 9781844159192.
- ^ Wordsworth, John (1874). Fragmenty a vzorky rané latiny. Oxford: Clarendon Press. str.160.
- ^ Legaré, Hugh Swinton (1845). Mary Swinton Legaré Bullen (ed.). Spisy Hugha Swintona Legarého: Skládající se z deníku v Bruselu a Journal of the Rhine; Výňatky z jeho soukromé a diplomatické korespondence; Řeči a řeči; a příspěvky do New York a Southern Review. Předmluva Monografie jeho života. 2. Burges & James. str. 68.
- ^ Browne, Robert William (1857). Historie řecké klasické literatury (2. vyd.). Philadelphia: Blanchard a Lea. str.52 –53.
| Politické kanceláře | ||
|---|---|---|
| Předcházet Gnaeus Cornelius Scipio Asina Gaius Duilius | Konzul z Římská republika 259 př S: Gaius Aquillius Florus | Uspěl Aulus Atilius Calatinus Gaius Sulpicius Paterculus |