Louis Dubrau - Louis Dubrau

Louis Dubrau (skutečné jméno Louise Janson-Scheidt) (19. listopadu 1904 - 5. května 1997) byl belgický spisovatel.[1]

Dcera Catherine Desmedtové, rodáčky z Belgie, a narodila se v roce Brusel. Její otec, rodák z Lorraine region Francie, spáchala sebevraždu, když jí byly dva roky.[2] Byla vzdělaná u Sorbonna a Collège de France v Paříž. První báseň vydala v roce 1934 v literárním časopise Le Thyrse pod jménem Louis Dubrau. Psala pod mužským jménem, ​​aby zabránila zaujatosti kritiků vůči ženám; Dubrau bylo jméno matky jejího otce. V roce 1935 se provdala za Fernanda Jansona.[1]

Vydala román Zouzou v roce 1936 sbírka básní Vězení v roce 1937 a sbírka povídek Louise v roce 1938. V roce 1939 získala cenu Prix Verhaeren Abécédaire, sbírka poezie. V roce 1940 vydala knihu aforismy Amour, délice et orgue. V době druhá světová válka, zúčastnila se odporu proti německé okupaci a pracovala pro Červený kříž. Byla také prezidentkou Unie des femmes de Belgique. V roce 1950 vydala Služba de nuit o jejích zkušenostech během války.[1]

Po válce opustila veškerou politickou činnost. Cestovala hodně, navštěvovala Izrael, Afrika, Karibik, Evropa a Spojené státy. Její cesty inspirovaly následující díla:

  • Ailleurs (básně) (1956)
  • La fleur et le turban (příběhy) (1959)
  • Les îles du Capricorne (příběh) (1967)[2]

V roce 1963 získala Prix ​​Victor-Rossel pro její román À la poursuite de Sandra. V roce 1973 byla přijata do L ‘Académie Royale de Langue et de Littérature Françaises de Belgique. V roce 1981 získala za svou sbírku příběhů cenu Prix littéraire de la Communauté Française Les imaginaires.[2]

Zemřela v Ixelles ve věku 92.[1]

Reference

  1. ^ A b C d "Louis Dubrau" (francouzsky). Académie royale de langue et de littérature français.
  2. ^ A b C Sarot, Louis (1990). "Louis Dubrau" (PDF). Dossiers Littérature française de Belgique (francouzsky). Service du Livre Luxembourgeois.