Little Boy Blue (báseň) - Little Boy Blue (poem)

"Malý chlapec modrý„je báseň od Eugene Field o smrti dítěte, sentimentální, ale milované téma v poezii 19. století. Na rozdíl od všeobecného přesvědčení, báseň není o smrti Fieldova syna, který zemřel několik let po jejím vydání. Field jednou připustil, že slova „Little Boy Blue“ ho napadla, když potřeboval rým pro sedmý řádek první sloky. Báseň se poprvé objevila v roce 1888 v chicagském týdeníku Amerika. Jeho editor, Slason Thompson, změnil předposlední řádek („Že nikdy neviděli našeho Little Boy Blue“) do současné podoby. Báseň byla znovu publikována Synové Charlese Scribnera v roce 1889 v Field's Malá kniha západního verše. V roce 1976 napsal Frank Jacobs parodii na báseň pro Šílený časopis.

1891 nastavení písně Fieldovy básně skladatele Ethelbert Nevin (1862–1901) se stal populárním tenorem John McCormack. Velšský americký tenorista Evan Williams (1867 - 1918) také nahrál tuto píseň pro záznamy Victora Rede Seala. Záznam mluveného slova (s doprovodem) pořídil také Mrkni Martindale a objeví se na jeho Balíček karet album.^[1]

V roce 2019 vydala texaská folková skupina JamisonPriest píseň „Little Boy Blue“ s použitím textů této básně.^[2]

Text

Malý hrací pes je pokrytý prachem,
Ale robustní a statný stojí;
A malý vojáček je rudý rzí
A jeho mušketa se formovala v rukou.
Byla doba, kdy byl malý hrací pes nový,
A voják prošel spravedlivým;
A to byla doba, kdy byl náš Malý chlapec modrý
Políbil je a dal je tam.

„Teď, nejdi, dokud nepřijdu,“ řekl
„A neděláš žádný hluk!“
Toddling off to his trundle-bed,
Snil o hezkých hračkách;
A jak snil, andělská píseň
Probudil našeho malého chlapce modrou
Ach! let je mnoho, let je dlouhých,
Ale malí přátelé s hračkami jsou pravdiví!

Ay, věrní Little Boy Blue, stojí,
Každý na stejném starém místě
Čeká na dotek malé ruky,
Úsměv malého obličeje;
A diví se, jak čekají dlouhé roky
V prachu toho malého křesla,
Co se stalo s naším Little Boy Blue,
Protože je políbil a dal je tam.

Viz také

• Malý chlapec modrý

Reference

• James William Searson a George Ellsworth Martin. 1911. Studie ve čtení. University Publishing Co. str. 139.
• Martin Gardner. 1992. Nejlépe pamatované básně. Dover Publications. str. 28.

Tento poezie související článek je a pahýl. Wikipedii můžete pomoci pomocí rozšiřovat to.