Seznam herpestidů - List of herpestids - Wikipedia
![Collage of four brown or yellow mongooses](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/39/Mongoose_collection.png/220px-Mongoose_collection.png)
Herpestidae je rodina z savci v objednat Carnivora, složený z mongoóz a surikata. Členovi této rodiny se říká mongoose nebo herpestid. Jsou rozšířené především v celé Africe a jižní Asii a nacházejí se především v lesích, savanách, křovinách a pastvinách, ačkoli některé druhy lze nalézt v mokřadech nebo pouštích. Většina mongoóz má délku 30–60 cm (12–24 palců) plus ocas 20–40 cm (8–16 palců), ačkoli Etiopský trpaslík mongoose může být tak malý jako 18 cm (7 in) plus ocas 12 cm (5 in) a běloocasý mongoose může být až 104 cm (41 palců) plus 47 cm (14 palců) ocas. Většina druhů nemá odhady populace, ačkoli jeden, Libérijský mongoose, je klasifikován jako zranitelný s velikostí populace kolem 5 000. Žádný druh herpestidů nebyl domestikován.
34 druhů Herpestidae je rozděleno na 14 rody do 2 podrodiny: Herpestinae, zahrnující 23 existující druhy pocházející z jižní Evropy, Afriky a Asie a Mungotinae, které zahrnují 11 existujících druhů pocházejících z Afriky. Vyhynulé druhy byly také umístěny do obou podskupin, ačkoli některé starší vyhynulé druhy nebyly kategorizovány do podčeledi. Bylo objeveno asi deset vyhynulých druhů Herpestidae, ačkoli vzhledem k probíhajícím výzkumům a objevům není přesný počet a kategorizace stanovena. Předpokládá se, že Herpestidae se lišily od stávajících Feliformia podřád před 21,8 miliony let v Raný miocén.[1]
Konvence
Kategorie Červeného seznamu IUCN | |
---|---|
Stav ochrany | |
EX | Vyhynulý (0 druhů) |
EW | Vyhynulý ve volné přírodě (0 druhů) |
ČR | Kriticky ohrožený (0 druhů) |
EN | Ohrožený (0 druhů) |
VU | Zranitelný (1 druh) |
NT | Blízko ohrožení (3 druhy) |
LC | Nejméně znepokojení (28 druhů) |
Ostatní kategorie | |
DD | Nedostatek dat (1 druh) |
NE | Neohodnocený (1 druh) |
Uvedené kódy stavu ochrany se řídí pokyny Mezinárodní unie pro ochranu přírody (IUCN) Červený seznam ohrožených druhů. Pokud je to možné, poskytují se mapy dosahu; pokud mapa dosahu není k dispozici, je poskytnut popis dosahu herpestidu. Rozsahy jsou založeny na červeném seznamu IUCN pro tento druh, pokud není uvedeno jinak.
Klasifikace
Rodina Herpestidae se skládá z 34 existujících druhů náležejících do 14 rodů ve 2 podrodinách a rozdělených do desítek existujících poddruhů. To nezahrnuje hybridní druhy nebo vyhynulý prehistorický druh.
- Podčeleď Herpestinae
- Rod Atilax: jeden druh
- Rod Bdeogale: tři druhy
- Rod Cynictis: jeden druh
- Rod Galerella: pět druhů
- Rod Herpestes: deset druhů
- Rod Ichneumie: jeden druh
- Rod Paracynictis: jeden druh
- Rod Rhynchogale: jeden druh
- Podčeleď Mungotinae
- Rod Crossarchus: čtyři druhy
- Rod Dologale: jeden druh
- Rod Helogale: dva druhy
- Rod Liberiictis: jeden druh
- Rod Mungos: dva druhy
- Rod Suricata: jeden druh
|
Herpestids
Následující klasifikace je založena na taxonomii popsané v Savčí druhy světa (2005), s rozšířením o obecně přijímané návrhy provedené od použití molekulární fylogenetická analýza. To zahrnuje propagaci černá mongoose poddruh štíhlá mongoose k plnému druhu.[2]
Podčeleď Herpestinae
Běžné jméno | Vědecký název a poddruh | Rozsah | Velikost a ekologie | Stav IUCN a odhadovaná populace |
---|---|---|---|---|
Marsh mongoose | A. paludinosus F. Cuvier, 1829 Jedenáct poddruhů
| Subsaharská Afrika![]() | Velikost: 46–64 cm dlouhý a ocas 31–41 cm (12–16 palců)[3] Místo výskytu: Les, louky a pastviny, vnitrozemské mokřady, neritic Marine a pobřežní mořské[4] Strava: Primárně jí korýši, stejně jako další vodní kořist a hlodavce[4] | LC
|
Běžné jméno | Vědecký název a poddruh | Rozsah | Velikost a ekologie | Stav IUCN a odhadovaná populace |
---|---|---|---|---|
Černonohý mongoose | B. nigripes Pucheran, 1855 | Střední Afrika![]() | Velikost: 45–65 cm (18–26 palců) dlouhý a 30–40 cm (12–16 palců) ocas[3] Místo výskytu: Les[5] Strava: Primárně jí savce, stejně jako plazy, ptáky, hmyz a stonožky[5] | LC
|
Hustý-sledoval mongoose | B. crassicauda Peters, 1852 Pět poddruhů
| Jihovýchodní Afrika![]() | Velikost: Dlouhý 36–52 cm (14–20 palců) plus ocas 22–29 cm (9–11 palců)[3] Místo výskytu: Les, savana a křoviny[6] Strava: Všežravý[6] | LC
|
Jacksonova mongoose | B. jacksoni Thomas, 1894 | Východní a střední Afrika![]() | Velikost: 50–58 cm dlouhý a ocas 28–33 cm (11–13 palců)[3] Místo výskytu: Les[7] Strava: Především jí hlodavce a hmyz[3][7] | NT
|
Běžné jméno | Vědecký název a poddruh | Rozsah | Velikost a ekologie | Stav IUCN a odhadovaná populace |
---|---|---|---|---|
Žlutá mongoose | C. penicillata Cuvier, 1829 Dvanáct poddruhů
| Jižní Afrika![]() | Velikost: 26–46 cm (10–18 palců) dlouhý, plus 16–30 cm (6–12 palců) ocas[3] Místo výskytu: Savana, křoviny a louky a pastviny[8] Strava: Primárně jí hmyz, stejně jako hlodavce, ptáky, jiné obratlovce a pavoukovce[8] | LC
|
Běžné jméno | Vědecký název a poddruh | Rozsah | Velikost a ekologie | Stav IUCN a odhadovaná populace |
---|---|---|---|---|
Angolská štíhlá mongoose | G. flavescens Bocage, 1889 | Jihozápadní Afrika![]() | Velikost: 31–36 cm (12–14 palců) dlouhý, plus 31–37 cm (12–15 palců) ocas[9] Místo výskytu: Křoviny a skalnaté oblasti[10] Strava: Primárně jí bezobratlé, malé savce, ptáky, ještěrky a hady[10] | LC
|
Černá mongoose | G. nigrata Thomas, 1928 | Jihozápadní Afrika | Velikost: 31–36 cm (12–14 palců) dlouhý, plus 31–37 cm (12–15 palců) ocas[9] Místo výskytu: Lesní a skalnaté oblasti[9] Strava: Primárně jí malé bezobratlé a malé hlodavce, stejně jako ptáky a ještěrky[9] | NE
|
Cape šedá mongoose | G. pulverulenta Wagner, 1839 Tři poddruhy
| Jižní Afrika![]() | Velikost: 29–43 cm (11–17 in) dlouhý, plus 20–34 cm (8–13 in) ocas[11] Místo výskytu: Křoviny a vnitrozemské mokřady[12] Strava: Primárně jí malé savce a hmyz[12] | LC
|
Štíhlá mongoose | G. sanguinea Rüppell, 1836 26 poddruhů
| Subsaharská Afrika![]() | Velikost: 27–35 cm (11–14 in) dlouhý, plus 19–33 cm (7–13 in) ocas[9] Místo výskytu: Les, savana, křoviny a louky a pastviny[13] Strava: Primárně jí malé obratlovce a bezobratlé[13] | LC
|
Somálská štíhlá mongoose | G. ochracea Šedá, 1848 Čtyři poddruhy
| Východní Afrika![]() | Velikost: 25–29 cm (10–11 in) dlouhý a 22–28 cm (9–11 in) ocas[9] Místo výskytu: Keř a poušť[14] Strava: Věřilo se, že jí bezobratlé a malé obratlovce[9][14] | LC
|
Běžné jméno | Vědecký název a poddruh | Rozsah | Velikost a ekologie | Stav IUCN a odhadovaná populace |
---|---|---|---|---|
Límcem mongoose | H. semitorquatus Šedá, 1846 Dva poddruhy
| Borneo v jihovýchodní Asii![]() | Velikost: 40–46 cm dlouhý a ocas 25–31 cm (10–12 palců)[9] Místo výskytu: Les[15] Strava: Neznámý[9][15] | NT
|
Krabí jíst mongoose | H. urva Hodgson, 1836 Čtyři poddruhy
| Východní a jihovýchodní Asie![]() | Velikost: 45–50 cm dlouhý a ocas 25–30 cm[16] Místo výskytu: Les, křoviny a louky a pastviny[17] Strava: Primární konzumace korýšů, savců, plazů, hmyzu a obojživelníků[17] | LC
|
Egyptská mongoose | H. ichneumon Linné, 1758 Jedenáct poddruhů
| Subsaharská Afrika, řeka Nil a Středomoří (původní, zelená); Pyrenejský poloostrov (představený, červený)![]() | Velikost: 48–60 cm dlouhý a ocas 33–55 cm (13–22 palců)[18] Místo výskytu: Les, savana, křoviny, louky a vnitrozemské mokřady[19] Strava: Všežravý[19] | LC
|
Indická hnědá mongoose | H. fuscus Waterhouse, 1838 Pět poddruhů
| Jižní Indie, Srí Lanka![]() | Velikost: 33–48 cm (13–19 palců) dlouhý, plus 20–33 cm (8–13 palců) ocas[16] Místo výskytu: Lesy a pastviny[20] Strava: Předpokládá se, že jí různé druhy obratlovců a bezobratlých[9][20] | LC
|
Indická šedá žíhaná | H. edwardsi Geoffroy, 1818 Pět poddruhů
| Indie, západní Asie![]() | Velikost: Dlouhý 36–45 cm (14–18 palců) plus ocas 32–45 cm (13–18 palců)[16] Místo výskytu: Les, křoviny a louky a pastviny[21] Strava: Konzumuje především malé savce, ptáky, plazy, vejce a bezobratlé[9][21] | LC
|
Jávská žíhaná | H. javanicus Geoffroy, 1818 Dvanáct poddruhů
| Západní, jižní a jihovýchodní Asie![]() | Velikost: 25–37 cm (10–15 palců) dlouhý, plus 24–27 cm (9–11 palců) ocas[22] Místo výskytu: Les, savana, křoviny, pastviny a vnitrozemské mokřady[23] Strava: Primárně jí bezobratlé, stejně jako hlodavce, ptáky, hady, ještěrky, žáby, ryby a ovoce[22][23] | LC
|
Mongoose s dlouhým nosem | H. naso Winton, 1901 | Střední Afrika![]() | Velikost: 40–61 cm dlouhý a ocas 32–43 cm (13–17 palců)[3] Místo výskytu: Lesy a vnitrozemské mokřady[24] Strava: Všežravý[24] | LC
|
Rudý mongoose | H. smithii Šedá, 1837 Tři poddruhy
| Indie a Srí Lanka![]() | Velikost: 39–45 cm (15–18 palců) dlouhý, plus 35–47 cm (14–19 palců) ocas[16] Místo výskytu: Les a křoviny[25] Strava: Primárně jí hlodavce, ptáky a plazy[9][25] | LC
|
Mongoose s krátkým ocasem | H. brachyurus Šedá, 1837 Šest poddruhů
| Jihovýchodní Asie![]() | Velikost: 38–45 cm (15–18 palců) dlouhý, plus 20–25 cm (8–10 palců) ocas[26] Místo výskytu: Les a křoviny[27] Strava: Jí bezobratlé a malé obratlovce[27] | NT
|
Mongoose s pruhovaným hrdlem | H. vitticollis Bennett, 1835 Dva poddruhy
| Jižní Indie a Srí Lanka![]() | Velikost: 25–41 cm (10–16 palců) dlouhý a 22–36 cm (9–14 palců) ocas[16] Místo výskytu: Les a křoviny[28] Strava: Jí malé savce, ptáky, ptačí vejce, plazy, ryby, hmyz a kořeny[28] | LC
|
Běžné jméno | Vědecký název a poddruh | Rozsah | Velikost a ekologie | Stav IUCN a odhadovaná populace |
---|---|---|---|---|
Mongoose běloocasý | I. albicauda Cuvier, 1829 Sedm poddruhů
| Subsaharská Afrika, jižní arabský poloostrov![]() | Velikost: 51–104 cm dlouhý a ocas 34–47 cm (13–19 in)[3] Místo výskytu: Les, savana, křoviny, louky a vnitrozemské mokřady[29] Strava: Především jí hmyz[29] | LC
|
Běžné jméno | Vědecký název a poddruh | Rozsah | Velikost a ekologie | Stav IUCN a odhadovaná populace |
---|---|---|---|---|
Selousova mongoose | P. selousi Winton, 1896 Čtyři poddruhy
| Jižní Afrika![]() | Velikost: 63–90 cm dlouhý a ocas 28–43 cm (11–17 palců)[30] Místo výskytu: Savana a louky a pastviny[31] Strava: Konzumuje především bezobratlé, stejně jako malé hlodavce, obojživelníky, plazy a ptáky[30][31] | LC
|
Běžné jméno | Vědecký název a poddruh | Rozsah | Velikost a ekologie | Stav IUCN a odhadovaná populace |
---|---|---|---|---|
Mellerova mongoose | R. melleri Šedá, 1865 Dva poddruhy
| Jihovýchodní Afrika![]() | Velikost: Dlouhý 36–57 cm (14–22 palců) plus ocas 30–42 cm (12–17 palců)[3] Místo výskytu: Les, savana a křoviny[32] Strava: Primárně jí termity, stejně jako jiné bezobratlé[3][32] | LC
|
Podčeleď Mungotinae
Běžné jméno | Vědecký název a poddruh | Rozsah | Velikost a ekologie | Stav IUCN a odhadovaná populace |
---|---|---|---|---|
Alexandrova kusimanse | C. alexandri Thomas, 1907 | Střední Afrika![]() | Velikost: 37–44 cm (15–17 in) dlouhý, plus 24–32 cm (9–13 in) ocas[3] Místo výskytu: Les[33] Strava: Primárně jí bezobratlé a ovoce, stejně jako žáby, hady a mršinu[3][33] | LC
|
Angolská kusimanse | C. ansorgei Thomas, 1910 Dva poddruhy
| Střední Afrika![]() | Velikost: Dlouhý 32–35 cm (13–14 palců) plus ocas 20–22 cm (8–9 palců)[3] Místo výskytu: Les[34] Strava: Především jí hmyz, malé obratlovce a vejce[3][34] | LC
|
Společný kusimanse | C. obscurus F. Cuvier, 1825 | Západní Afrika![]() | Velikost: 29–37 cm dlouhý, plus 14–21 cm dlouhý ocas[3] Místo výskytu: Les a savana[3][35] Strava: Primárně jí hmyz, stejně jako plazy, drobné savce a ovoce[35] | LC
|
Plochá hlava kusimanse | C. platycephalus Goldman, 1984 | Západní střední Afrika![]() | Velikost: 21–47 cm (8–19 in) dlouhý, plus 15–21 cm (6–8 in) ocas[36] Místo výskytu: Lesy a vnitrozemské mokřady[37] Strava: Primárně jí hmyz, stejně jako plazy, drobné savce a ovoce[3][37] | LC
|
Běžné jméno | Vědecký název a poddruh | Rozsah | Velikost a ekologie | Stav IUCN a odhadovaná populace |
---|---|---|---|---|
Pousarguesova mongoose | D. dybowskii Pousargues, 1893 | Střední Afrika![]() | Velikost: 24–30 cm (9–12 palců) dlouhý a 16–22 cm (6–9 palců) ocas[3] Místo výskytu: Les, savana a louky a pastviny[38] Strava: Primárně jí bezobratlé[3][38] | DD
|
Běžné jméno | Vědecký název a poddruh | Rozsah | Velikost a ekologie | Stav IUCN a odhadovaná populace |
---|---|---|---|---|
Společný trpasličí mongoose | H. parvula Sundevall, 1847 Sedm poddruhů
| Jižní a východní Afrika![]() | Velikost: 18–23 cm dlouhý, plus 14–19 cm dlouhý ocas[3] Místo výskytu: Savana a louky a pastviny[39] Strava: Primárně jí členovce, stejně jako malé obratlovce[39] | LC
|
Etiopský trpaslík mongoose | H. hirtula Thomas, 1904 Pět poddruhů
| Východní Afrika![]() | Velikost: 18–26 cm dlouhý, plus 12–20 cm dlouhý ocas[40] Místo výskytu: Savana, křoviny a louky a pastviny[41] Strava: Primárně jí bezobratlé[3][41] | LC
|
Běžné jméno | Vědecký název a poddruh | Rozsah | Velikost a ekologie | Stav IUCN a odhadovaná populace |
---|---|---|---|---|
Libérijský mongoose | L. kuhni Hayman, 1958 | Západní Afrika![]() | Velikost: 42–55 cm dlouhý a ocas 18–21 cm (7–8 palců)[3] Místo výskytu: Les[42] Strava: Primárně jí žížaly, stejně jako malé obratlovce, larvy hmyzu a ovoce[42] | VU
|
Běžné jméno | Vědecký název a poddruh | Rozsah | Velikost a ekologie | Stav IUCN a odhadovaná populace |
---|---|---|---|---|
Pruhovaný mongoose | M. mungo Gmelin, 1788 Šestnáct poddruhů
| Subsaharská Afrika![]() | Velikost: 30–40 cm (12–16 palců) dlouhý, plus 19–31 cm (7–12 palců) ocas[3] Místo výskytu: Les, savana, křoviny a louky a pastviny[43] Strava: Primárně jí hmyz, stejně jako jiné bezobratlé, plazy, obojživelníky, ptačí vejce, mláďata, drobné savce a ovoce[43] | LC
|
Gambian mongoose | M. gambianus Ogilby, 1835 | Západní Afrika![]() | Velikost: 34–36 cm dlouhý a ocas 20–22 cm[3] Místo výskytu: Les a savana[44] Strava: Primárně jí hmyz, stejně jako ještěrky, myši a hady[3][44] | LC
|
Běžné jméno | Vědecký název a poddruh | Rozsah | Velikost a ekologie | Stav IUCN a odhadovaná populace |
---|---|---|---|---|
Surikata | S. suricatta Schreber, 1776 Tři poddruhy
| Jižní Afrika![]() | Velikost: 23–36 cm (9–14 in) dlouhý, plus 18–24 cm (7–9 in) ocas[3] Místo výskytu: Savana, křoviny, louky a pouště[45] Strava: Primárně jí bezobratlé[45] | LC
|
Prehistorické herpestidy
Kromě existujících herpestidů byla objevena řada prehistorických druhů, které byly klasifikovány jako součást herpestidae. Neexistuje žádná obecně přijímaná klasifikace vyhynulých druhů herpestidů. Kromě toho, že jsou umístěny do existujících rodů v existujících podrodinách Herpestinae a Mungotinae, některé nebyly klasifikovány v rámci podčeledi. Zde uvedené druhy jsou založeny na údajích z Paleobiologická databáze. Pokud je k dispozici, přibližné časové období, ve kterém tento druh existoval, je dáno miliony let před současností (Mya), a to také na základě údajů z paleobiologické databáze.[46] Všechny uvedené druhy jsou zaniklé; pokud rod nebo podčeleď v herpestidae zahrnuje pouze vyhynulé druhy, je to označeno symbolem dýky .
- Podčeleď Herpestinae
- Podčeleď Mungotinae
- Rod Crossarchus
- C. zebra
- Rod Crossarchus
- Nezařazeno
- Rod Kichechia
(21–15 Mya)
- K. savagei (21–15 Mya)
- K. zamanae (21–15 Mya)
- Rod Legetetia
- Rod Ugandictis
(21–15 Mya)
- U. napakensis (21–15 Mya)
- Rod Kichechia
Reference
- ^ Patou, M .; Mclenachan, P. A .; Morley, C. G .; Couloux, A .; Jennings, A. P .; Veron, G. (2009). „Molekulární fylogeneze Herpestidae (Mammalia, Carnivora) se zvláštním důrazem na asijskou Herpestes". Molekulární fylogenetika a evoluce. 53 (1): 69–80. doi:10.1016 / j.ympev.2009.05.038. PMID 19520178.
- ^ Rapson, S .; Goldizen, A. W .; Seddon, J. M. (srpen 2012). „Hranice druhů a možná hybridizace mezi černou mongoose (Galerella nigrata) a štíhlá mongoose (Galerella sanguinea)". Molekulární fylogenetika a evoluce. 65 (3): 831–839. doi:10.1016 / j.ympev.2012.08.005. PMID 22940151.
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó p q r s t u proti w X y z Van Rompaey, H .; Colyn, M. (2014). Kingdon, J .; Hoffmann, M. (eds.). Savci Afriky. V. Masožravci, luskouni, koňovití a nosorožci. Bloomsbury Publishing. 326–381. ISBN 978-1-4081-8994-8.
- ^ A b C Do Linh San, E .; Angelici, F. M .; Maddock, A. H .; Baker, C. M .; Ray, J. (2015). "Atilax paludinosus". Červený seznam ohrožených druhů IUCN. 2015: e.T41590A45204865. doi:10.2305 / IUCN.UK.2015-4.RLTS.T41590A45204865.en.
- ^ A b C Angelici, F. M .; Do Linh San, E. (2015). "Bdeogale nigripes". Červený seznam ohrožených druhů IUCN. 2015: e.T41592A45205243. doi:10.2305 / IUCN.UK.2015-4.RLTS.T41592A45205243.en.
- ^ A b C White, P. A .; Fischer, C .; Hausser, Y .; Foley, C .; Do Linh San, E. (2016). "Bdeogale crassicauda". Červený seznam ohrožených druhů IUCN. 2016: e.T41591A97163568. doi:10.2305 / IUCN.UK.2016-1.RLTS.T41591A97163568.en.
- ^ A b C De Luca, W .; Rovero, F .; Do Linh San, E. (2015). "Bdeogale jacksoni". Červený seznam ohrožených druhů IUCN. 2015: e.T2675A45196818. doi:10.2305 / IUCN.UK.2015-4.RLTS.T2675A45196818.en.
- ^ A b C Do Linh San, E .; Cavallini, P .; Taylor, P. (2015). "Cynictis penicillata". Červený seznam ohrožených druhů IUCN. 2015: e.T41597A45205726. doi:10.2305 / IUCN.UK.2015-4.RLTS.T41597A45205726.en.
- ^ A b C d E F G h i j k l Hunter, Luke; Barrett, Priscilla (2020). Polní průvodce masožravci světa (2. vyd.). Bloomsbury Publishing. str. 56–60. ISBN 978-1-4729-8267-4.
- ^ A b C Rapson, S .; Rathbun, G. B. (2015). "Herpestes flavescens". Červený seznam ohrožených druhů IUCN. 2015: e.T41599A45205933. doi:10.2305 / IUCN.UK.2015-4.RLTS.T41599A45205933.en.
- ^ Gibbons, Sarah (2014). "Galerella pulverulenta". Web pro rozmanitost zvířat. Michiganská univerzita. Archivováno z původního dne 27. července 2020. Citováno 8. září 2020.
- ^ A b C Do Linh San, E .; Cavallini, P. (2015). "Herpestes pulverulentus". Červený seznam ohrožených druhů IUCN. 2015: e.T41600A45205999. doi:10.2305 / IUCN.UK.2015-4.RLTS.T41600A45205999.en.
- ^ A b C Do Linh San, E .; Maddock, A. H. (2016). "Herpestes sanguineus". Červený seznam ohrožených druhů IUCN. 2016: e.T41606A45206143. doi:10.2305 / IUCN.UK.2016-1.RLTS.T41606A45206143.en.
- ^ A b C Taylor, M. E.; Do Linh San, E. (2015). "Herpestes ochraceus (errata verze publikovaná v roce 2016) ". Červený seznam ohrožených druhů IUCN. 2015: e.T41605A45206073. doi:10.2305 / IUCN.UK.2015-4.RLTS.T41605A45206073.en.
- ^ A b C Mathai, J .; Hearn, A .; Brodie, J .; Wilting, A .; Duckworth, J. W .; Ross, J .; Holden, J .; Gemita, E .; Hon, J. (2015). "Herpestes semitorquatus". Červený seznam ohrožených druhů IUCN. 2015: e.T41616A45208027. doi:10.2305 / IUCN.UK.2015-4.RLTS.T41616A45208027.en.
- ^ A b C d E Menon, Vivek (2014). „Masožravci“. Indičtí savci: Polní průvodce. Hachette Indie. ISBN 978-93-5009-761-8.
- ^ A b C Choudhury, A .; Timmins, R .; Chutipong, W .; Duckworth, J. W .; Mudappa, D .; Willcox, D. H. A. (2015). "Herpestes urva (errata verze publikovaná v roce 2016) ". Červený seznam ohrožených druhů IUCN. 2015: e.T41618A45208308. doi:10.2305 / IUCN.UK.2015-4.RLTS.T41618A45208308.en.
- ^ Bies, LeeAnn (2002). "Herpestes ichneumon". Web pro rozmanitost zvířat. Michiganská univerzita. Archivováno od původního dne 30. července 2020. Citováno 8. září 2020.
- ^ A b C Do Linh San, E .; Maddock, A. H .; Gaubert, P .; Palomares, F. (2016). "Herpestes ichneumon". Červený seznam ohrožených druhů IUCN. 2016: e.T41613A45207211. doi:10.2305 / IUCN.UK.2016-1.RLTS.T41613A45207211.en.
- ^ A b C Mudappa, D .; Jathanna, D. (2015). "Herpestes fuscus". Červený seznam ohrožených druhů IUCN. 2015: e.T41612A45207051. doi:10.2305 / IUCN.UK.2015-4.RLTS.T41612A45207051.cs..
- ^ A b C Mudappa, D .; Choudhury, A. (2016). "Herpestes edwardsii". Červený seznam ohrožených druhů IUCN. 2016: e.T41611A45206787. doi:10.2305 / IUCN.UK.2016-1.RLTS.T41611A45206787.en.
- ^ A b Smith, Andrew T .; Xie, Yan; Hoffmann, Robert S .; Lunde, Darrin; MacKinnon, John; Wilson, Don E .; Wozencraft, W. Chris, eds. (2010). Průvodce čínskými savci. Princeton University Press. str. 415. ISBN 978-1-4008-3411-2.
- ^ A b C Chutipong, W .; Duckworth, J. W .; Timmins, R .; Willcox, D. H. A .; Ario, A. (2016). "Herpestes javanicus". Červený seznam ohrožených druhů IUCN. 2016: e.T70203940A45207619. doi:10.2305 / IUCN.UK.2016-1.RLTS.T70203940A45207619.en.
- ^ A b C Ray, J .; Bahaa-el-din, L .; Angelici, F. M .; Do Linh San, E. (2015). "Herpestes naso". Červený seznam ohrožených druhů IUCN. 2015: e.T41615A45207915. doi:10.2305 / IUCN.UK.2015-4.RLTS.T41615A45207915.cs..
- ^ A b C Mudappa, D .; Choudhury, A. (2016). "Herpestes smithii". Červený seznam ohrožených druhů IUCN. 2016: e.T41617A45208195. doi:10.2305 / IUCN.UK.2016-1.RLTS.T41617A45208195.en.
- ^ Payne, Junaidi; Francis, Charles M .; Phillipps, Karen (1985). Polní průvodce savci na Borneu. Společnost Sabah. str. 287. ISBN 978-967-99947-1-1.
- ^ A b C Duckworth, J. W .; Mathai, J .; Ross, J .; Wilting, A. (2016). "Herpestes brachyurus". Červený seznam ohrožených druhů IUCN. 2016: e.T41610A45206655. doi:10.2305 / IUCN.UK.2016-1.RLTS.T41610A45206655.en.
- ^ A b C Mudappa, D .; Choudhury, A .; Punjabi, G. A. (2016). "Herpestes vitticollis". Červený seznam ohrožených druhů IUCN. 2016: e.T41619A45208503. doi:10.2305 / IUCN.UK.2016-1.RLTS.T41619A45208503.en.
- ^ A b C Do Linh San, E. (2015). "Ichneumia albicauda". Červený seznam ohrožených druhů IUCN. 2015: e.T41620A45208640. doi:10.2305 / IUCN.UK.2015-4.RLTS.T41620A45208640.en.
- ^ A b Stuart, Chris; Stuart, Mathilde (2015). „Selousova Mongoose“. Polní průvodce Stuarts 'po savcích jižní Afriky. Penguin Random House Jihoafrická republika. ISBN 978-1-77584-266-8.
- ^ A b C Mateke, C. W .; Bird, T. L. F .; Swanepoel, L. H .; Do Linh San, E. (2016). "Paracynictis selousi". Červený seznam ohrožených druhů IUCN. 2016: e.T41622A45209173. doi:10.2305 / IUCN.UK.2016-1.RLTS.T41622A45209173.en.
- ^ A b C White, P. A .; Mateke, C. W .; Bird, T. L. F .; Swanepoel, L. H .; Do Linh San, E. (2015). "Rhynchogale melleri". Červený seznam ohrožených druhů IUCN. 2015: e.T41623A45209275. doi:10.2305 / IUCN.UK.2015-4.RLTS.T41623A45209275.cs..
- ^ A b C Angelici, F. M .; Do Linh San, E. (2015). "Crossarchus alexandri". Červený seznam ohrožených druhů IUCN. 2015: e.T41593A45205341. doi:10.2305 / IUCN.UK.2015-4.RLTS.T41593A45205341.en.
- ^ A b C Angelici, F. M .; Do Linh San, E. (2015). "Crossarchus ansorgei". Červený seznam ohrožených druhů IUCN. 2015: e.T41594A45205422. doi:10.2305 / IUCN.UK.2015-4.RLTS.T41594A45205422.en.
- ^ A b C Angelici, F. M .; Do Linh San, E. (2015). "Crossarchus obscurus". Červený seznam ohrožených druhů IUCN. 2015: e.T41595A45205532. doi:10.2305 / IUCN.UK.2015-4.RLTS.T41595A45205532.en.
- ^ Stuart, Chris (2017). „Cusimanses“. Polní průvodce Stuartse k větším savcům v Africe. Penguin Random House Jihoafrická republika. ISBN 978-1-77584-274-3.
- ^ A b C Angelici, F. M .; Do Linh San, E. (2016). "Crossarchus platycephalus". Červený seznam ohrožených druhů IUCN. 2016: e.T41596A45205626. doi:10.2305 / IUCN.UK.2016-1.RLTS.T41596A45205626.en.
- ^ A b C Aebischer, T .; Hickisch, R .; Woolgar, J .; Do Linh San, E. (2015). "Dologale dybowskii". Červený seznam ohrožených druhů IUCN. 2015: e.T41598A45205821. doi:10.2305 / IUCN.UK.2015-4.RLTS.T41598A45205821.cs..
- ^ A b C Sharpe, L .; Kern, J .; Do Linh San, E. (2015). "Helogale parvula". Červený seznam ohrožených druhů IUCN. 2015: e.T41609A45206516. doi:10.2305 / IUCN.UK.2015-4.RLTS.T41609A45206516.en.
- ^ Dybas, Mitchell (2013). "Helogale hirtula". Web pro rozmanitost zvířat. Michiganská univerzita. Archivováno z původního 31. července 2020. Citováno 8. září 2020.
- ^ A b C Do Linh San, E .; Hoffmann, M. (2015). "Helogale hirtula". Červený seznam ohrožených druhů IUCN. 2015: e.T41608A45206437. doi:10.2305 / IUCN.UK.2015-4.RLTS.T41608A45206437.en.
- ^ A b C Taylor, M. E.; Greengrass, E. J .; Dunham, A .; Do Linh San, E. (2016). "Liberiictis kuhni". Červený seznam ohrožených druhů IUCN. 2016: e.T11933A45198780. doi:10.2305 / IUCN.UK.2016-1.RLTS.T11933A45198780.en.
- ^ A b C Gilchrist, J. S .; Do Linh San, E. (2016). "Mungos mungo". Červený seznam ohrožených druhů IUCN. 2016: e.T41621A45208886. doi:10.2305 / IUCN.UK.2016-1.RLTS.T41621A45208886.en.
- ^ A b C Sillero-Zubiri, C .; Do Linh San, E. (2016). "Mungos gambianus". Červený seznam ohrožených druhů IUCN. 2016: e.T13922A45199653. doi:10.2305 / IUCN.UK.2016-1.RLTS.T13922A45199653.en.
- ^ A b C Jordan, N.R .; Do Linh San, E. (2015). "Suricata suricatta". Červený seznam ohrožených druhů IUCN. 2015: e.T41624A45209377. doi:10.2305 / IUCN.UK.2015-4.RLTS.T41624A45209377.en.
- ^ „Fossilworks: Herpestidae“. Paleobiologická databáze. University of Wisconsin – Madison. Archivováno z původního 4. srpna 2020. Citováno 8. září 2020.