Seznam cykasů z Jižní Afriky - List of cycads of South Africa
Tento seznam obsahuje taxony rostlin v divizi Cycadophyta, zaznamenané z Jižní Afrika. Cykasy /ˈsaɪk…dz/ jsou semenné rostliny s velmi dlouhou fosilní historií, které byly dříve hojnější a rozmanitější než dnes. Obvykle mají silný a dřevitý (dřevitý ) kmen s koruna velké, tvrdé a tuhé, evergreen listy. Obvykle mají zpeřený listy. Druhy jsou dvoudomý, proto jsou jednotlivé rostliny druhu samčí nebo samičí. Cykasy se liší velikostí, od kmenů vysokých pouze několik centimetrů až několik metrů. Obvykle rostou velmi pomalu a žijí velmi dlouho, přičemž u některých exemplářů je známo, že jsou staré až 1000 let. Kvůli jejich povrchní podobnosti jsou někdy mylně považováni za dlaně nebo kapradiny, ale nejsou úzce spjaty s žádnou skupinou.
Cykasy jsou gymnospermy (nahý nasazený), což znamená jejich neoplodněný semena jsou otevřená do ovzduší, aby mohla být přímo oplodněna opylení, na rozdíl od krytosemenné rostliny, které mají uzavřená semena se složitějšími úpravami hnojení. Cykasy jsou velmi specializované opylovače, obvykle konkrétní druh brouk. Byly hlášeny opravit dusík ve spojení s různými sinice žijící v kořenech (kořeny „coralloid“).[1] Cykasy po celém světě upadají, přičemž čtyři druhy jsou na pokraji vyhynutí a sedm druhů má ve volné přírodě méně než 100 rostlin.[2]
V Jižní Africe bylo zaznamenáno 23 420 druhů cévnatých rostlin, což z ní činí šestou druhově nejbohatší zemi na světě a nejvíce druhově bohatou zemi na africkém kontinentu. Z nich je 153 druhů považováno za ohrožené.[3] Devět biomy byly popsány v Jižní Africe: Fynbos, Sukulentní Karoo, poušť, Nama Karoo, louky a pastviny, savana, Albany houštiny, Pobřežní pás Indického oceánu, a lesy.[4]
2018 Jihoafrický národní institut pro biologickou rozmanitost je Národní hodnocení biodiverzity Kontrolní seznam rostlin uvádí na kmeni 35 130 taxonů Anthocerotophyta (hornworts (6)), Anthophyta (kvetoucí rostliny (33534)), Bryophyta (mechy (685)), Cycadophyta (cykasy (42)), Lycopodiophyta (Lykofyty (45)), Marchantiophyta (játrovky (376)), Pinophyta (jehličnany (33)) a Pteridophyta {kryptogramy (408)).[5]
Výpis
- Cycas madagascariensis Miq.[5]
- Encephalartos aemulans Vorster, endemický[5]
- Encephalartos altensteinii Lehm. endemický[5]
- Encephalartos arenarius R.A.Dyer, endemický[5]
- Encephalartos brevifoliolatus Vorster, endemický[5]
- Encephalartos caffer (Thunb.) Lehm. endemický[5]
- Encephalartos cerinus Lavranos & DL Goode, endemický[5]
- Encephalartos cupidus R.A.Dyer, endemický[5]
- Encephalartos cycadifolius (Jacq.) Lehm. endemický[5]
- Encephalartos dolomiticus Lavranos & DL Goode, endemický[5]
- Encephalartos dyerianus Lavranos & DL Goode, endemický[5]
- Encephalartos eugene-maraisii I.Verd. endemický[5]
- Encephalartos eugene-maraisii I.Verd. subsp. middelburgensis Lavranos & D.L. Goode[5]
- Encephalartos ferox G. Bertol. domorodý[5]
- Encephalartos friderici-guilielmi Lehm. endemický[5]
- Encephalartos ghellinckii Lem. endemický[5]
- Encephalartos heenanii RA Dyyer. domorodý[5]
- Encephalartos hirsutus P.J.H. Hurter, endemický[5]
- Encephalartos horridus (Jacq.) Lehm. endemický[5]
- Encephalartos humilis I.Verd. endemický[5]
- Encephalartos inopinus R.A.Dyer, endemický[5]
- Encephalartos laevifolius Stapf & Burtt Davy, domorodý[5]
- Encephalartos lanatus Stapf & Burtt Davy, endemický[5]
- Encephalartos latifrons Lehm. endemický[5]
- Encephalartos lebomboensis I.Verd. domorodý[5]
- Encephalartos lehmannii Lehm. endemický[5]
- Encephalartos longifolius (Jacq.) Lehm. endemický[5]
- Encephalartos middelburgensis Vorster, Robbertse a S.van der Westh. endemický[5]
- Encephalartos msinganus Vorster, endemický[5]
- Encephalartos natalensis R.A.Dyer & I.Verd. endemický[5]
- Encephalartos ngoyanus I.Verd. domorodý[5]
- Encephalartos nubimontanus P.J.H. Hurter, endemický[5]
- Encephalartos paucidentatus Stapf & Burtt Davy, domorodý[5]
- Encephalartos princeps R.A.Dyer, endemický[5]
- Encephalartos senticosus Vorster, domorodý[5]
- Encephalartos transvenosus Stapf & Burtt Davy, endemický[5]
- Encephalartos trispinosus (Hook.) R.A.Dyer, endemický[5]
- Encephalartos umbeluziensis R.A.Dyer (Encephalartos striatus Stapf & Burtt Davy)[5]
- Encephalartos venetus Vorster[5]
- Encephalartos villosus Lem. domorodý[5]
- Encephalartos woodii Sander, endemický[5]
- Stangeria eriopus (Kunze) Baille. domorodý[5]
Reference
- ^ Rai, A.N .; Soderback, E .; Bergman, B. (2000). „Tansley Review No. 116. Cyanobacterium-Plant Symbioses“. Nový fytolog. 147 (3): 449–481. doi:10.1046 / j.1469-8137.2000.00720.x. JSTOR 2588831.
- ^ „Seznamte se se slavnou kybanskou rodinou v Durbanu“. southcoastherald.co.za. South Coast Herald.
- ^ Butler, Rhett A. (1. července 2019). „Celkový počet druhů rostlin podle země“. Mongabay. Citováno 21. července 2019.
- ^ "Vegetace Jižní Afriky". PlantZAfrica.com. SA Národní institut pro biologickou rozmanitost. Citováno 24. července 2019.
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó p q r s t u proti w X y z aa ab ac inzerát ae af ag ah ai aj ak al dopoledne an ao ap vod „species_checklist_20180710.csv“. Jihoafrický národní institut pro biologickou rozmanitost. Citováno 27. září 2020.
Kategorie: Biodiverzita Jižní Afriky
