Seznam aktivních synagog v Polsku - List of active synagogues in Poland
Před nacistickým Německem invaze do Polska v roce 1939 téměř každé polské město mělo synagoga nebo nějaká židovská modlitebna. Statistiky z roku 1939 zaznamenaly v zemi těsně před vypuknutím války celkem 1 415 židovských komunit, z nichž každá měla nejméně 100 členů (Gruber, 1995). Každý z nich vlastnil poblíž alespoň jednu synagógu a židovský hřbitov. Přibližně 9,8% všech věřících v Polsku byli Židé (podle sčítání lidu z roku 1931).[1]
The seznam aktivních synagog v Polsku nelze zahrnout stovky budov synagogy, které dodnes stojí v asi 250 městech po celé zemi - sedmdesát let poté holocaust v Polsku která si vyžádala životy více než 90% polského židovstva. Bez původních hostitelů je v mnoha budovách synagogy knihovna a menší muzea Krakov, Łańcut, Włodawa, Tykocin, Zamość, Radzanów, ale mnoho dalších slouží jako bytové domy, obchody, tělocvičny a cokoli jiného, co komunita potřebuje. To však není špatné, protože synagogy, které zůstávají prázdné, jsou na tom z důvodu nedostatečné údržby obvykle hůře.[2]
Aktivní synagogy v Polsku
The Svaz židovských náboženských komunit v Polsku (ZGWŻ) s pobočkami v devíti metropolitních centrech pomáhá potomkům holocaust přeživší v procesu obnovy a obnovy budov synagogy, které kdysi vlastnili Židé Kehilla (קהלה) a znárodněna v Komunistické Polsko.[3] Seznam aktivních a nově zasvěcených synagog v zemi zahrnuje:
- Varšava
- Nożyk synagoga
- Synagoga Chabad Lubavitch (pl)
- Beit Warszawa synagoga - Związek Postępowych Gmin Żydowskich w Polsce
- Masorti synagoga - Synagoga konserwatywna w Warszawie
- Krakov
- Synagoga Remuh
- Tempelská synagoga
- Izaakova synagoga
- Viz také Synagogy v Krakově pro úplnější seznam 124 budov synagogy s popisem vybraných historických památek židovských posvátná architektura ve městě
- Lodž
- Lublin
- Synagoga Chewra Nosim (Chevrat Nossim) (pl)[4]
- Chachmei Lublin Yeshiva Synagogue (Yeshivat Chachamei Lublin) (pl)[4]
- Nová židovská hřbitovová synagoga (pl)
- Vratislav
- Gdaňsk
- Osvětimská synagoga (Synagoga Chevrah Lomdei Mishnayot, pl ),[5] Osvětim[4]
- Synagoga Bajs Nusn (Beys Nusn) (pl), Nowy Sącz[4]
- Bobowská synagoga (pl), Bobowa
- Leżajská synagoga (pl), Leżajsk
- Lelówská synagoga (pl), Lelów
- Bielsko-Biała synagoga (pl), Bielsko-Biała
- Bytomská synagoga, Bytom
- Gliwická synagoga (pl), Gliwice
- Katowická synagoga (pl), Katowice[6]
- Synagoga v Lehnicích (pl), Legnica[7]
- Poznaňská synagoga, Poznaň
- Štětínská synagoga, Štětín
- Wałbrzychova synagoga, Wałbrzych
- Żaryská synagoga, Żary
- Włodawa synagoga (Wlodowa Synagogue) v Włodawa
Poznámky
- ^ „Zachowane synagogi w Polsce“ (v polštině). Lauder - historia i dzieje Żydów. Citováno 19. srpna 2012.
- ^ "Charakterystyka obiektów kultury materialnej Żydów na obszarze Polski". Zydzi w Polsce (v polštině). Gedeon. 2008. Citováno 19. srpna 2012.
- ^ „Związek Gmin Wyznaniowych Żydowskich w RP“. Svaz židovských náboženských komunit v Polsku (v polštině). Gedeon. 2003–2006. Citováno 17. července 2012.
- ^ A b C d Polin Travel (2016). „Místa prozkoumána“. Židovský průvodce a genealogie v Polsku, Krakově a Osvětimi.
- ^ Adam Dylewski (2. června 2016). „Dia-pozytyw: Stopy minulosti. Osvětim“. Varšava: Institut Adama Mickiewicze.
- ^ Adam Marczewski; Aleksandra Król; Adam Dylewski. „Dom modlitwy w Katowicach (ul. Młyńska 13)“. Synagogi, domy modlitwy i inne - Zabytki - Katowice. Wirtualny Sztetl, Muzeum Historii Żydów Polskich POLIN.
- ^ Katarzyna Kubera; Małgorzata Płoszaj; Adam Dylewski. „Synagoga w Legnicy (ul. Chojnowska 12)“. Synagogi, domy modlitwy i inne - Zabytki - Legnica. Wirtualny Sztetl, Muzeum Historii Żydów Polskich POLIN.