Seznam sezón HNK Hajduk Split - List of HNK Hajduk Split seasons
Hrvatski nogometni klub Hajduk Split, an fotbal klub se sídlem v Rozdělit, byla založena v únoru 1911. Za prvních devět let jejich existence neexistoval ligový fotbal, takže zápasy byly uspořádány na přátelské úrovni, doplněné o pohárové soutěže pořádané na místní a národní úrovni s výjimkou první světové války. V roce 1920 hrál Hajduk na prvním mistrovství splitské fotbalové subsosociace. Od roku 1923 se Hajduk účastnil první klubové soutěže na národní úrovni pro kluby z Království Jugoslávie organizované v různých formátech pohárů a lig. Vyhráli dva tituly v 1927 a 1929.[1][2][3]
Po druhé světové válce se Hajduk brzy etabloval jako jedna z takzvaných „velkých čtyř“ jugoslávského fotbalu (spolu s Dinamo Záhřeb, Partizan a Červená Hvězda ), kvarteto týmů, které dominovaly v SFR Jugoslávie ziskem tří ligových titulů (1950, 1952 a 1955 ) v prvních deseti letech. Následujících patnáct let bylo méně úspěšných a jedinou trofej, kterou Hajduk vyhrál, byla jejich první Jugoslávský pohár titul v 1967. Finále se hrálo na jejich domovském stadionu Stari plac; bylo to jediné jednonohé finále hrané venku Bělehrad v historii poháru. Nejúspěšnějším obdobím klubu bylo období mezi lety 1970 a 1980, během nichž pod vedením manažera vyhráli tři ligové tituly a pět po sobě jugoslávských pohárů. Tomislav Ivić. Klub měl také úspěšné kampaně v EU Evropský pohár během tohoto období dosáhl dvakrát do čtvrtfinále svého nejlepšího výsledku v historii klubu. Také se dostali do semifinále Pohár vítězů evropských pohárů 1972–73, je eliminován Leeds United. Hajduk nikdy nebyli zařazeni z nejvyšší úrovně, dokud neopustili ligu v roce 1991 po nezávislosti Chorvatska. Během jugoslávské éry Hajduk vyhrál sedm ligových titulů a devět jugoslávských pohárů. V jugoslávské éře byli čtyři hráči Hajduku pětkrát nejlepšími střelci ligy: Frane Matošić v roce 1949 (kdo je nejlepším střelcem v historii klubu), Bernard Vukas v roce 1955, Petar Nadoveza v letech 1966 a 1971 a Zlatko Vujović v roce 1985.[4][5][6][7][8]
V návaznosti na 1990–91 jugoslávská první liga Chorvatské kluby opustily ligu uprostřed rozpad Jugoslávie a připojil se k současnosti Systém chorvatské fotbalové ligy jak země vyhlásila nezávislost. Hajduk Split tak zakládali členy Prva HNL. V prvních čtyřech letech Prva HNL se Hajduk stal mnohem úspěšnějším než jeho soupeři Záhřeb, vyhrál tři ligové tituly a dva Chorvatské poháry, také dosáhnout Liga mistrů čtvrtfinále. V následujících dvaceti letech stál Hajduk ve stínu Dinama Záhřeb a vyhrál jen tři ligové a čtyři pohárové tituly.[9][10]
Království Srbů, Chorvatů a Slovinců / Království Jugoslávie (1920–1940)
Sezóna | Divize | P | Ž | D | L | GF | GA | Ran / Pts | Poz | Pohár | Soutěž | Kolo | Hráči | Cíle |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
liga | Další soutěže | Nejlepší střelci ligy | ||||||||||||
1920 | — | — | — | — | — | — | — | — | — | N / A | Split Subassociation | RU | — | — |
1921 | — | — | — | — | — | — | — | — | — | N / A | Split Subassociation | Ž | — | — |
1922 | — | — | — | — | — | — | — | — | — | N / A | Split Subassociation | Ž | — | — |
1923 | Oddíl 1 | 1 | 0 | 0 | 1 | 3 | 4 | QF | 4. místo | N / A | Split Subassociation | Ž | Jaroslav Bohata Mirko Machiedo Miroslav Kurir | 1 |
1924 | Oddíl 1 | 4 | 2 | 1 | 1 | 16 | 6 | F | 2. místo | RU | Split Subassociation | Ž | Ante Bonačić | 5 |
1925 | Oddíl 1 | 1 | 0 | 0 | 1 | 2 | 3 | QF | 5 | RU | Split Subassociation | Ž | Ljubo Benčić Mirko Bonačić | 1 |
1926 | Oddíl 1 | 2 | 1 | 0 | 1 | 2 | 7 | SF | 3. místo | QF | Split Subassociation | Ž | Ljubo Benčić Leo Lemešić Marko Markovina | 1 |
1927 | Oddíl 1 | 5 | 4 | 0 | 1 | 15 | 6 | 8 | 1. místo | N / A | Rozdělit subassociation | Ante Bonačić Vinko Radić | 4 | |
1928 | Oddíl 1 | 5 | 2 | 2 | 1 | 13 | 7 | 6 | 2. místo | N / A | Split Subassociation | Ž | Ljubomir Benčić | 7 |
1929 | Oddíl 1 | 8 | 5 | 2 | 1 | 25 | 15 | 12 | 1. místo | N / A | Split Subassociation | Ž | Ljubo Benčić | 13 |
1930 | Oddíl 1 | 10 | 5 | 3 | 2 | 21 | 17 | 9 | 3. místo | N / A | Split Subassociation | Ž | Leo Lemešić | 7 |
1930–31 | Oddíl 1 | 10 | 3 | 3 | 4 | 13 | 16 | 9 | 4. místo | N / A | Leo Lemešić Vladimir Kragić | 12 | ||
1931–32 | Oddíl 1 | 6 | 2 | 2 | 2 | 10 | 4 | F | 2. místo | N / A | Split Subassociation | Ž | Leo Lemešić | 10 |
1932–33 | Oddíl 1 | 20 | 13 | 2 | 5 | 41 | 19 | 28 | 4. místo | N / A | Vladimir Kragić | 21 | ||
1934–35 | Oddíl 1 | 18 | 7 | 4 | 7 | 47 | 32 | 18 | 6. | N / A | Leo Lemešić | 18 | ||
1935–36 | — | — | — | — | — | — | — | — | — | N / A | Split Subassociation | Ž | — | — |
1936–37 | Oddíl 1 | 18 | 9 | 3 | 6 | 47 | 39 | 22 | 2. místo | N / A | Frane Matošić | 12 | ||
1937–38 | Oddíl 1 | 18 | 6 | 5 | 7 | 31 | 38 | 17 | 7. | N / A | Leo Lemešić Vladimir Kragić | 6 | ||
1938–39 | Oddíl 1 | 22 | 11 | 5 | 6 | 51 | 30 | 27 | 4. místo | QF | Frane Matošić | 17 | ||
1939–40 | Oddíl 1 | 10 | 1 | 3 | 6 | 14 | 29 | 5 | 5 | N / A | Ivo Radovniković | 13 |
Chorvatská Banovina / PR Chorvatsko (1940–1941 / 1946)
Sezóna | Divize | P | Ž | D | L | GF | GA | Bodů | Poz | Pohár | Soutěž | Kolo | Hráči | Cíle |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
liga | Další soutěže | Nejlepší střelci ligy | ||||||||||||
1940–41 | Oddíl 1 | 18 | 14 | 3 | 1 | 75 | 17 | 31 | 1. místo | QF | Ratko Kacijan | 17 | ||
1946 | Oddíl 1 | 16 | 14 | 2 | 2 | 51 | 11 | 22 | 1. místo | N / A | Frane Matošić | 13 |
FPR Jugoslávie / SFR Jugoslávie (1946–1991)
Chorvatsko (1992 – dosud)
Sezóna | Divize | P | Ž | D | L | GF | GA | Bodů | Poz | Pohár | Soutěž | Kolo | Hráči | Cíle |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
liga | Další soutěže | Nejlepší střelci ligy | ||||||||||||
1992 | 1. HNL | 22 | 16 | 4 | 2 | 44 | 14 | 36 | 1. místo | QF | Pohár vítězů pohárů | R1 | Ardian Kozniku | 12 |
1992–93 | 1. HNL | 30 | 16 | 10 | 4 | 53 | 27 | 42 | 2. místo | Ž | —[H] | — | Ardian Kozniku | 14 |
1993–94 | 1. HNL | 34 | 22 | 6 | 6 | 84 | 36 | 50 | 1. místo | SF | Pohár vítězů pohárů | R1 | Tomislav Erceg | 18 |
1994–95 | 1. HNL | 30 | 19 | 8 | 3 | 68 | 26 | 65 | 1. místo | Ž | Liga mistrů | QF | Tomislav Erceg | 17 |
1995–96 | 1. HNL | 32 | 19 | 7 | 6 | 66 | 33 | 64 | 2. místo | R2 | Liga mistrů | QR | Nenad Pralija | 17 |
1996–97 | 1. HNL | 30 | 18 | 6 | 6 | 53 | 22 | 60 | 2. místo | QF | Pohár UEFA | QR | Jurica Vučko | 15 |
1997–98 | 1. HNL | 32 | 17 | 6 | 9 | 53 | 36 | 57 | 2. místo | SF | Pohár UEFA | R1 | Tomislav Erceg | 11 |
1998–99 | 1. HNL | 32 | 17 | 9 | 6 | 62 | 32 | 60 | 3. místo | SF | Pohár UEFA | R1 | Zvonimir Deranja | 14 |
1999–2000 | 1. HNL | 33 | 17 | 10 | 6 | 58 | 30 | 61 | 2. místo | Ž | Pohár UEFA | R1 | Mate Baturina | 13 |
2000–01 | 1. HNL | 32 | 20 | 6 | 6 | 66 | 23 | 66 | 1. místo | RU | Liga mistrů | QR2 | Stanko Bubalo | 14 |
2001–02 | 1. HNL | 30 | 20 | 5 | 5 | 61 | 28 | 65 | 2. místo | QF | Liga mistrů Pohár UEFA | Tomislav Erceg | 13 | |
2002–03 | 1. HNL | 32 | 22 | 4 | 6 | 56 | 22 | 70 | 2. místo | Ž | Pohár UEFA | R1 | Petar Krpan | 10 |
2003–04 | 1. HNL | 32 | 25 | 3 | 4 | 63 | 24 | 78 | 1. místo | QF | Pohár UEFA | R2 | Petar Krpan | 12 |
2004–05 | 1. HNL | 32 | 16 | 8 | 8 | 58 | 33 | 56 | 1. místo | RU | Liga mistrů | QR2 | Tomislav Bušić | 11 |
2005–06 | 1. HNL | 32 | 10 | 10 | 12 | 40 | 35 | 40 | 5 | SF | Liga mistrů | QR2 | Niko Kranjčar | 10 |
2006–07 | 1. HNL | 33 | 22 | 6 | 5 | 60 | 25 | 72 | 2. místo | SF | Mladen Bartolović Tomislav Bušić | 11 | ||
2007–08 | 1. HNL | 33 | 14 | 10 | 9 | 57 | 41 | 52 | 5 | RU | Pohár UEFA | QR2 | Nikola Kalinić | 17 |
2008–09 | 1. HNL | 33 | 21 | 5 | 7 | 59 | 25 | 68 | 2. místo | RU | Pohár UEFA | QR2 | Nikola Kalinić | 15 |
2009–10 | 1. HNL | 30 | 17 | 7 | 6 | 50 | 21 | 58 | 2. místo | Ž | Evropská liga | QR3 | Senijad Ibričić | 17 |
2010–11 | 1. HNL | 30 | 16 | 7 | 7 | 54 | 32 | 55 | 2. místo | R2 | Evropská liga | GS | Ante Vukušić | 14 |
2011–12 | 1. HNL | 30 | 16 | 6 | 8 | 50 | 24 | 54 | 2. místo | QF | Evropská liga | QR3 | Ante Vukušić | 12 |
2012–13 | 1. HNL | 33 | 14 | 10 | 9 | 45 | 31 | 52 | 4. místo | Ž | Evropská liga | QR3 | Mijo Caktaš Ivan Vuković | 9 |
2013–14 | 1. HNL | 36 | 17 | 11 | 8 | 58 | 44 | 62 | 3. místo | QF | Evropská liga | QR3 | Anton Maglica | 12 |
2014–15 | 1. HNL | 36 | 15 | 8 | 13 | 59 | 56 | 50[Já] | 3. místo | SF | Evropská liga | PO | Mijo Caktaš Sandro Gotal | 9 |
2015–16 | 1. HNL | 36 | 17 | 10 | 9 | 46 | 28 | 61 | 3. místo | SF | Evropská liga | PO | Tino-Sven Sušić | 12 |
2016–17 | 1. HNL | 36 | 20 | 9 | 7 | 70 | 31 | 69 | 3. místo | QF | Evropská liga | PO | Márkó Futács | 18 |
2017–18 | 1. HNL | 36 | 19 | 9 | 8 | 70 | 38 | 66 | 3. místo | RU | Evropská liga | PO | Řekl Ahmed Řekl | 11 |
2018–19 | 1. HNL | 36 | 17 | 11 | 8 | 59 | 39 | 62 | 4. místo | QF | Evropská liga | QR3 | Mijo Caktaš | 19 |
2019–20 | 1. HNL | 36 | 18 | 6 | 12 | 60 | 41 | 60 | 5 | R2 | Evropská liga | QR1 | Mijo Caktaš | 20 |
Poznámky
- A Mezi sezónou 1988–89 a 1990–1991 byly losované hry trestány, pouze vítězové rozstřelu získali bod. Čísla v závorkách ve sloupci vylosovaných her představují body získané v těchto nájezdech.
- B The 1952 Jugoslávská první liga byl zkrácen a dokončen po dobu tří a půl měsíce, počínaje dnem 2. března a koncem dne 22. června. Důvodem změn byla touha zahájit příští sezónu na podzim roku 1952, a tak implementovat formát podzim-jaro, který se do této doby stal normou v celé Evropě. Kluby byly zpočátku rozděleny do dvou skupin po šesti týmech, kde všichni v dané skupině hráli navzájem dvakrát (doma i venku). Po deseti kolech skončil Hajduk ve své skupině na druhém místě a ve druhé etapě se kvalifikoval do skupiny mistrovství čtyř týmů, ve které proti sobě hrály dvakrát nejlépe umístěné týmy z předběžných skupin. Nakonec Hajduk skončil první, jeden bod před ním Červená Hvězda. Statistiky sezóny 1952 tedy ukazují součty sezon, a nejen konečné pořadí ve druhé etapové skupině.
- C Ačkoli Hajduk vyhrál Mistrovství 1954–55, fotbalový svaz Jugoslávie poslal Hajduka jako vítěze do Mitropa Cup, zatímco pátý Partizan byl vybrán k účasti na zahajovacím zasedání Evropský pohár.
- D Turnaj se hrál s pěti zúčastněnými zeměmi, přičemž po 6 týmech hrály dvounohé kravaty. Konečné hodnocení dali pouze země s Jugoslávií, která skončila na druhém místě za Maďarskem. Hajduk porazil Bologna 3–1 pryč a 1–0 ve Splitu.
- E Na začátku Sezóna 1964–65, Hajduk Split, Željezničar a Trešnjevka byli shledáni vinnými z ovlivňování zápasů již v sezóně 1963–64. Jejich vina byla založena na písemném prohlášení brankáře Željezničaru Ranka Planiniće a jeho svědectví vypuklo v celostátním skandálu, který se stal známým jako Planinićova aféra. Dne 27. Srpna 1965 Jugoslávská FA Disciplinární orgán rozhodl, že Hajduk Split, Željezničar a Trešnjevka mají být zařazeni do Jugoslávská druhá liga. Po odvolání byl hlavní trest pro tři kluby snížen na odpočet bodů a Hajduk obdržel odpočet pěti bodů.
- F Vzhledem k tomu, že finále Jugoslávského poháru bylo přesunuto do listopadu 1973, pohár se konal v jediném roce, takže finalisté poháru 1971–72 Dinamo Záhřeb Vstoupil do Pohár vítězů evropských pohárů 1973–74.
- G Hajduk Split byl vyloučen z evropských soutěží na dva roky po problémech s davem během zpáteční etapy Pohár vítězů evropských pohárů 1987–88 zápas druhého kola proti Marseille, který Hajduk vyhrál 2–0, ale později mu byla udělena 3–0 Marseille.
- H Hajduk Split nemohl vstoupit do evropských soutěží v následující sezóně 1992–93 jako Chorvatská fotbalová federace, řídící orgán ligy, ještě nebyl uznán UEFA a oficiálně se stala její pobočkou až v červnu 1993.
- Já Hajduk Split byly odečteny tři body, protože se neobjevily v derby zápase proti Dinamo Záhřeb v 16. kole.
Reference
- ^ Princivali, Ivan (4. února 2011). "Odbrojavanje do 100. rođendana: Osnivanje Hajduka i ratno doba". dalmacijanews.com (v chorvatštině). Archivovány od originál dne 4. března 2016. Citováno 7. května 2012.
- ^ Princivali, Ivan (5. února 2011). „Hajduk uzletio 1920-te, prva dva naslova stigla u Split“. dalmacijanews.com (v chorvatštině). Archivovány od originál dne 5. července 2015. Citováno 7. května 2012.
- ^ Princivali, Ivan (6. února 2011). „Hajdukove tridesete - godine krize i inozemnih turneja“. dalmacijanews.com (v chorvatštině). Archivovány od originál dne 5. července 2015. Citováno 7. května 2012.
- ^ Princivali, Ivan (7. února 2011). "Četrdesete: Hajduk se uzdiže kao Feniks iz pepela". dalmacijanews.com (v chorvatštině). Archivovány od originál dne 5. července 2015. Citováno 7. května 2012.
- ^ Princivali, Ivan (8. února 2011). „Pedesetima dominirala zlatna Hajdukova generacija“. dalmacijanews.com (v chorvatštině). Archivovány od originál dne 5. července 2015. Citováno 7. května 2012.
- ^ Princivali, Ivan (9. února 2011). "Šezdesete: Najteže razdoblje u Hajdukovoj povijesti". dalmacijanews.com (v chorvatštině). Archivovány od originál dne 5. července 2015. Citováno 7. května 2012.
- ^ Princivali, Ivan (10. února 2011). "Hajdukova zlatna generacija obilježila sedamdesete". dalmacijanews.com (v chorvatštině). Archivovány od originál dne 30. dubna 2014. Citováno 7. května 2012.
- ^ Princivali, Ivan (11. února 2011). "Osamdesete: Velika generacija koja je mogla i više". dalmacijanews.com (v chorvatštině). Archivovány od originál dne 30. dubna 2014. Citováno 7. května 2012.
- ^ Princivali, Ivan (12. února 2011). "Hajduk devedesetih: Triput prvaci u samostalnoj Hrvatskoj". dalmacijanews.com (v chorvatštině). Archivovány od originál dne 21. dubna 2016. Citováno 7. května 2012.
- ^ Princivali, Ivan (13. února 2011). „Hajduk u 21. stoljeću: Pretvorbom u bolju budućnost“. dalmacijanews.com (v chorvatštině). Archivovány od originál dne 3. března 2016. Citováno 7. května 2012.