Seznam velkovévodů Ruska - List of grand dukes of Russia

tento článek ne uvést žádný Zdroje. Prosím pomozte vylepšit tento článek podle přidávání citací ke spolehlivým zdrojům. Zdroj bez zdroje může být napaden a odstraněn. Najít zdroje: "Seznam velkovévodů Ruska"  – zprávy  · noviny  · knihy  · učenec  · JSTOR (Březen 2013) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)

Císařský standard velkovévody.

Toto je seznam těchto členů Ruská císařská rodina kdo nesl titul velikiy knjaz (obvykle přeloženo do jazyka) Angličtina tak jako velkovévoda, ale přesněji velký princ ). Tento zdvořilostní název nese synové a vnuci mužské linie Císař celého Ruska, spolu se stylem Jeho císařská výsost. Nebyli to panovníci, ale členové a dynastové rodu vládnoucího císaře.

Nadpis velký princ je anglický překlad ruština великий князь. The slovanský knyaz a Pobaltí kunigaitis (oba se dnes obvykle překládají jako princ ) je příbuzný král.

Titulní velký princ vznikl od 9. století, kdy vládci města Kyjevská Rus byly tak stylizované. V pozdějších středověkých ruských státech ( Rus ) již byl používán současně několika panovníky v rozšířenější Rurikidská dynastie a navíc vládci sousedních Litva (Gediminidská dynastie ). Nadpis velikiy knyaz pokračoval jako zdvořilostní název pro všechny nebo několik členů dynastie.

Nesoucí název velikiy kniaz původně neměla žádná konkrétní pravidla: tradičně patřila všem dynastům a navíc byli dynastové vytvořeni zákonem o udělení titulu některým dalším dědicům. Až do 19. století byl ruský císařský dům obvykle v nejisté situaci a často neměl více než pár mužských dynastů, i když jich bylo tolik. Počet k použití názvu tedy nebyl hojný. Císařovna Alžběta z Ruska poté, co byl vyčerpán veškerý sestup mužské linie, učinil ze syna své sestry budoucnost Peter III Ruska dynast a velkovévoda, ačkoli nebyl mužského původu.

Velkovévoda Nikolaj Pavlovič, budoucnost Nicholas já Ruska.

Po narození mnoha synů Nicholas já Ruska, počet velkovévodů vzrostl na vyšší řády. To poskytlo Rusku odpočinek od dřívější křehkosti, která sužovala ruskou posloupnost, což samo o sobě vedlo zemi k nestabilitě. Právo na titul nebylo tradičně omezeno a v 80. letech 19. století (kdy existovalo více než dvacet mužských dynastů) Alexander III Ruska cítil, že jejich vysoký počet, pokud je vše dovoleno používat velkovévoda, snížil prestiž císařského domu a váhu samotného titulu.

The Velkovévodské mauzoleum v Petrohradě

Alexander III formalizoval používání titulů v císařském domě v roce 1886 (2. července 1886 juliánský kalendář, 14. července 1886 gregoriánský) takovou novelou dědických zákonů. Titulní velkovévoda nadále patřil pouze synům a vnukům z otcovy strany ruských císařů a velkovévodkyně odpovídajícím způsobem pouze dcerám a vnučkům z otcovy strany, jakož i legitimním manželkám velkovévodů.

Jeden kojenec, kterému bylo v době Alexandrova ediktu jen 9 dní, tak přišel o titul. Tito ruští dynastové, kteří byli genealogicky vzdálení od císařů (nebyli velkovévodové), měli nárok na titul Prince of Russia. Ioann Konstantinovič z Ruska (1886–1918) byl zjevně jediný, kdo při narození ztratil velkovévodský titul přiznaný podle konvence, ale Alexander III. Vnoučata Alexandra III., Děti jeho dcery Xenia Alexandrovna, se v době vydání ediktu ještě nenarodili, a podle toho se od jejich narození stali „pouze“ ruskými knížaty, protože při pohledu na mužskou linii byli pravnoučaty Mikuláše I.

Počty se začaly snižovat i z jiných důvodů. V posledních třech desetiletích před revolucí se narodilo jen pár chlapců, kteří měli nárok na velkovévodský titul. Zvláště po revoluci morganatická manželství axiální počty dynastů na stále nižší počty. Edikt Alexandra III. Vedl k situaci, kdy již neexistuje žádný potomek, který by měl bezpochyby nárok na velkovévodský titul.

Velký princ nebo velký princ by byl přesnější překlad tohoto ruského názvu, ale tento výraz není ani standardní, ani široce používaný v angličtině ani ve francouzštině. V němčině byl však ruský velkovévoda známý jako Großfürsta v latinský tak jako magnus princeps. „Velkovévoda“ je tradiční překlad titulu velikiy kniaz v jazycích, které nemají různá slova pro princ jako věcný název a princ jako zdvořilostní název. Angličtina a francouzština jsou takové jazyky.

Velkovévodové Ruska z rodu Romanov-Holstein-Gottorp

Obrázek	název	Otec	narozený	Zemřel	Poznámky
	Peter Feodorovič	Charles Frederick, vévoda z Holstein-Gottorp	21. února 1728	17. července 1762	uspěl jako císař Peter III v roce 1762
	Pavel Petrovič	Peter Feodorovič	1. října 1754	23. března 1801	uspěl jako císař Pavel I. v roce 1796
	Alexander Pavlovič	Pavel Petrovič	23. prosince 1777	1. prosince 1825	uspěl jako císař Alexander I. v roce 1801
	Konstantin Pavlovič	Pavel Petrovič	8. května 1779	27. června 1831
	Nikolai Pavlovič	Pavel Petrovič	6. července 1796	2. března 1855	uspěl jako císař Mikuláš I. v roce 1825
	Michail Pavlovič	Pavel Petrovič	8. února 1798	9. září 1849
	Alexander Nikolajevič	Nikolai Pavlovič	17.dubna 1818	13. března 1881	uspěl jako císař Alexander II v roce 1855
	Konstantin Nikolajevič	Nikolai Pavlovič	21. září 1827	29. ledna 1892
	Nikolaj Nikolajevič	Nikolai Pavlovič	8. srpna 1831	25. dubna 1891
	Michail Nikolajevič	Nikolai Pavlovič	25. října 1832	18. prosince 1909
	Nicholas Alexandrovich	Alexander Nikolajevič	20. září 1843	24.dubna 1865
	Alexander Alexandrovič	Alexander Nikolajevič	10. března 1845	1. listopadu 1894	uspěl jako císař Alexander III v roce 1881
	Vladimír Alexandrovič	Alexander Nikolajevič	22.dubna 1847	17. února 1909
	Alexej Alexandrovič	Alexander Nikolajevič	14. ledna 1850	14. listopadu 1908
	Nikolai Konstantinovič	Konstantin Nikolajevič	14. února 1850	14. ledna 1918
	Nikolaj Nikolajevič	Nikolaj Nikolajevič	18. listopadu 1856	5. ledna 1929
	Sergej Alexandrovič	Alexander Nikolajevič	10. května 1857	17. února 1905
	Konstantin Konstantinovič	Constantin Nikolajevič	22. srpna 1858	15. června 1915
	Nikolaj Michajlovič	Michail Nikolajevič	26.dubna 1859	30. ledna 1919
	Dimitri Konstantinovič	Konstantin Nikolajevič	13. června 1860	30. ledna 1919
	Pavel Alexandrovič	Alexander Nikolajevič	11. října 1860	30. ledna 1919
	Michael Michajlovič	Michail Nikolajevič	16. října 1861	26.dubna 1929
	Viatcheslav Konstantinovič	Konstantin Nikolajevič	13. července 1862	27. února 1879
	George Michajlovič	Michail Nikolajevič	23. srpna 1863	30. ledna 1919
	Peter Nikolajevič	Nikolaj Nikolajevič	22. ledna 1864	17. června 1931
	Alexander Michajlovič	Michail Nikolajevič	13.dubna 1866	26. února 1933
	Nikolaj Alexandrovič	Alexander Alexandrovič	6. května 1868	17. července 1918	uspěl jako císař Mikuláš II. v roce 1894
	Alexander Alexandrovič	Alexander Alexandrovič	7. června 1869	2. května 1870
	Sergej Michajlovič	Michail Nikolajevič	7. října 1869	17/18 července 1918
	George Alexandrovič	Alexander Alexandrovič	6. května 1871	9. srpna 1899
	Alexander Vladimirovich	Vladimír Alexandrovič	31. srpna 1875	16. března 1877
	Alexej Michajlovič	Michail Nikolajevič	28. prosince 1875	1. března 1895
	Kirill Vladimirovich	Vladimír Alexandrovič	30. září 1876	13.října 1938
	Boris Vladimirovič	Vladimír Alexandrovič	24. listopadu 1877	9. listopadu 1943
	Michail Alexandrovič	Alexander Alexandrovič	22. listopadu 1878	13. července 1918	uspěl krátce a pouze titulárně jako císař Michal II. v roce 1917
	Andrew Vladimirovič	Vladimír Alexandrovič	14. května 1879	30. října 1956
	Dmitrij Pavlovič	Pavel Alexandrovič	18. září 1891	5. března 1941
	Alexej Nikolajevič	Nicholai Alexandrovič	12. srpna 1904	17. července 1918

Je překvapivé, že po roce 1918 se do svrženého císařského domu nenarodil žádný takový chlapec, který by měl nárok na titul velkovévoda - tj. Byl vnukem mužského pohlaví vládnoucího císaře; i když by to bylo technicky možné, protože tam žili synové vládnoucích císařů a jejich synové by měli takové právo.

Fiktivní velkovévodové Ruska

• A Ruský velkovévoda Leonid se objeví v Šťastný Luke komiks Le Grand Duc (poprvé publikováno v roce 1973), autor: Morris a René Goscinny.
• A Ruský velkovévoda Alexej se objeví v Sherlock Holmes krátký příběh Dobrodružství sedmi hodin tím, že Adrian Conan Doyle a John Dickson Carr.

O Velkovévoda Ruska v překládaných kontextech

Titul panovníka velkovévoda a to jako překlad Velikiy Knjaz mají jasně odlišné významy. K tomu dochází zejména v jazycích, které nemají různá slova princ (1) označení nevládních příbuzných panovníka, tj. Jako zdvořilostní název a (2) princ znamenající a monarcha (suverénní nebo jako), tj. jako věcný název, protože tam je velkovévoda obvykle (1) zavedeným překladem post-středověku zdvořilostní název Velikiy Knjaz (doslovně: velký princ), a nejsou to panovníci, ale (2) několik dalších post-středověkých velkovévodů jsou, obvykle vládci malých států (jako Lucembursko ). Angličtina a francouzština používají pro oba tyto účely titul velkovévoda. V překladech a takových textech (2) ruský velkovévoda může také odkazovat na některé nebo všechny ze středověku vládnoucí velcí princové z Kyjevská Rus a jeho nástupnické státy.

Velkovévoda je obvyklý a zavedený překlad ruského zdvořilostního titulu do angličtiny a francouzštiny Velikiy Knjaz (velký princ) Ruska, která od 17. století patřila členům rodiny ruského cara, ačkoli tito velkovévodové nebyli panovníci.

Všimněte si, že a velkovévoda nebo Velkovévodkyně překlad proto nemusí být nutně spojen s velkovévodstvím; další informace najdete v příslušných článcích. Tito post-středověcí ruskí velkovévodové nejsou spojeni s velkovévodstvím.

Jakýkoli jiný překlad Velikiy Knjaz z Ruska než velkovévoda není ani standardní, ani široce používaný v angličtině ani ve francouzštině. V němčině je však ruský velkovévoda znám jako Großfürsta v latinský tak jako Magnus Princeps.

Ruský velkovévoda nebo velkovévodkyně byla Císařská výsost.

Viz také

• Seznam velkovévodkyň Ruska