Lippmann Moses Büschenthal - Lippmann Moses Büschenthal

Lippmann Moses Büschenthal (1784 palců Štrasburk - 27. prosince 1818) byl Němec rabín, básník a dramatik. Jeho biografie není dobře známa a jsou nalezena protichůdná prohlášení týkající se jeho života; zdá se, že v něm žil Vratislav od c. 1814 a přestěhoval se do Berlína, kde se mohl krátce před svou smrtí stát vrchním rabínem.[1]

Publikoval hlavně poezii, včetně hebrejských překladů německé poezie, a jedno dramatické dílo. Psal také pro deníky Sulamith, Jedidja a Rheinische Blätter. Posmrtně byla vydána sbírka povídek.

Bibliografie

  • Der Mensch, in: Sulamith, 1. Jg. 1807, č. 2, S. 1–3 (Kompaktní paměť )
  • Das Licht, in: Sulamith, 1. Jg. 1807, č. 2, S. 81–82 (Kompaktní paměť )
  • Eine Vision Siona's (mit W. Heidenheim), in: Sulamith, 1. Jg. 1807, č. 2, S. 164–169 (Kompaktní paměť )
  • Der Tod Sauls oder die Hexe zu Endor, Dramatisches Gedicht in fünf Aufzügen, in: Sulamith, 2. Jg 1809, Nr. 2, S. 262–276 (Kompaktní paměť )
  • Allerlei, in: Sulamith, 2. Jg. 1809, Nr. 2, S. 361–363 (Kompaktní paměť )
  • Das Schiff, in: Sulamith, 2. Jg. 1809, Nr. 2, S. 363 (Kompaktní paměť )
  • Allerlei, in: Sulamith, 2. Jg. 1809, Nr. 2, S. 425–427 (Kompaktní paměť )
  • Der Kuß, in: Sulamith, 2. Jg. 1809, Nr. 2, S. 428 (Kompaktní paměť )
  • Der Springball, in: Sulamith, 2. Jg. 1809, Nr. 2, S. 428 (Kompaktní paměť )
  • Skizze über deutsche Orthographie und Prosodie, Elberfeld 1811
  • Sammlung witziger Einfälle von Juden. Als Beiträge zur Charakteristik der Nation, Elberfeld 1812
  • Gedichte, Rödelheim 1806 (Kompaktní paměť ), 2. Auflage Köln 1813
  • Hebrejský překlad Friedrich Schiller je Die Freude, Berlín 1817
  • předmluva k Sabattja Joseph Wollf: Streifereien im Gebiete des Ernstes und des Scherzes, Berlín 1818

Posmrtné publikace:

  • Gebilde der Wahrheit und Phantasie, Magdeburg 1819
  • Der Siegelring des Salomo, tragédie v pěti dějstvích, Berlín 1820
  • Erzählungen, Magdeburg 1823

Reference

  1. ^ Walter Killy [de ] (vyd.): Deutsche Biographische Enzyklopädie, 1999, roč. 2, s. 213; Hamberger, Das Gelehrte Teutschland, sv. 22 (1829)[1] ; Hoefer, Nouvelle biographie universelle, sv. 7, Paříž, 1853 [2]
  • Julius Fürst, Bibliotheca Judaica. Bibliographisches Handbuch umfassend die Druckwereke der Jüdischen Literatur. 1. Kapela. A – H. Engelmann, Lipsko 1863 (google knihy )
  • Volker Kluft, "Sch משכיל oder Schiller hebräisch gelesen. Anmerkungen zur Schiller-Rezeption im Judentum des frühen 19. Jahrhunderts." V: Judaika 62, 2006, s. 216–228.