Projekt terminálového serveru Linux - Linux Terminal Server Project

LTSP
První vydání1999 (1999)
Stabilní uvolnění
LTSP 19.08[1]
Operační systémLinux
LicenceGNU General Public License v2
webová stránkacgvltsp.org

Projekt terminálového serveru Linux (LTSP) je bezplatný a otevřený zdroj terminálový server pro Linux což umožňuje mnoha lidem současně používat stejný počítač. Aplikace běží na serveru pomocí terminálu známého jako tenký klient (také známý jako X terminál ) zpracování vstupu a výstupu. Terminály obecně mají nízkou spotřebu, chybí jim pevný disk a jsou tišší a spolehlivější než stolní počítače, protože neobsahují žádné pohyblivé části.

Tato technologie se ve školách stává populární, protože umožňuje škole poskytnout žákům přístup k počítačům bez nutnosti nákupu nebo upgradu drahých stolních počítačů. Zlepšení přístupu k počítačům se stává méně nákladným, protože tenkými klientskými počítači mohou být starší počítače, které již nejsou vhodné pro provozování plného desktopového OS. Dokonce i relativně pomalý procesor s pouhou 128 MB RAM může poskytnout vynikající výkon jako tenký klient. Kromě toho použití centralizovaných výpočetních prostředků znamená, že lze získat vyšší výkon za méně peněz prostřednictvím upgradů na jeden server a nikoli přes celou řadu počítačů.

Převedením stávajících počítačů na tenké klienty může vzdělávací instituce také získat větší kontrolu nad tím, jak jejich studenti využívají výpočetní prostředky, protože všechny relace uživatelů lze na serveru monitorovat. Vidět Epoptes (nástroj pro správu laboratoře).

Zakladatelem a vedoucím projektu LTSP je Jim McQuillan a LTSP je distribuován v souladu s podmínkami GNU General Public License.[2]

Proces spouštění klienta LTSP

  1. Na serveru LTSP a chroot prostředí je nastaveno s minimálním operačním systémem Linux a X prostředí.
  2. Buď:
    1. počítač bude boot [3] z místního zaváděcího zařízení (jako pevný disk, CD-ROM nebo USB disk), kde načte malý Linux jádro z tohoto zařízení, které inicializuje systém a všechna periferní zařízení, která rozpoznává, nebo
    2. tenký klient použije PXE nebo Zavádění ze sítě, součást integrovaného firmwaru Ethernet, požádat o IP adresu a zavést server (server LTSP) pomocí DHCP protokol. Načte se zavaděč PXE (PXElinux), který poté načte jádro Linuxu a Initrd od a Triviální protokol pro přenos souborů (TFTP) služba obvykle běžící na serveru LTSP. Pomocí obslužných programů v initrd si jádro vyžádá (novou) IP adresu DHCP a adresu serveru, ze kterého může připojit svůj kořenový souborový systém (výše uvedený chroot). Když jsou tyto informace načteny, klient úchyty cestu ke svému kořenovému souborovému systému přes Systém souborů NFS nebo Zařízení Network Block (NBD) služby běžící na serveru LTSP.
  3. Klient poté načte Linux z kořenového souborového systému připojeného k NFS (nebo obrazu souborového systému NBD) a spustí systém X Window. V tomto správci přihlášení XDMCP na serveru LTSP. V případě novějšího nastavení MueKow (LTSP v5.x) klient nejprve vytvoří SSH tunel do prostředí X serveru LTSP, prostřednictvím kterého lokálně spustí správce přihlášení LDM (LTSP Display Manager). Od tohoto okamžiku jsou všechny programy spouštěny na serveru LTSP, ale zobrazovány a provozovány z klienta.
Rozdíly mezi LTSP 4 a 5[4]
ÚčelLTSP 4LTSP 5 (MueKow)
Export grafického uživatelského rozhraníXDMCPssh -X
Vzdálené přihlášení (Správce zobrazení X. )KDM /GDMSprávce zobrazení LTSP (LDM)
Metoda integraceLTSP tarballNativní jako součást distribuce
Kořenový souborový systémNFSNBD nebo NFS
Ověřovací serverXDMCP serverSSH server

Škálovatelnost

Zpočátku projekt MILLE-Xterm, financovaný kanadskými veřejnými agenturami a školními obvody v provincii Quebec, vytvořil verzi LTSP integrující čtyři dílčí projekty: portál (založený na uportalu), open-source middlewarový zásobník, CD s volným software pro Windows / Mac a nakonec i samotný MILLE-Xterm. Cílem projektu MILLE-Xterm bylo poskytnout škálovatelnou infrastrukturu pro masivní nasazení X-terminálu.[Citace je zapotřebí ]

MILLE znamená Modèle d'Infrastructure Logiciel Libre en Éducation (Free Software Infrastructure Model for Education) a je zaměřen na vzdělávací instituce.

Od roku 2009 byla společnost MILLE-Xterm integrována zpět do LTSP jako LTSP-cluster, projekt specializující se na rozsáhlé nasazení LTSP. Jedním z hlavních rozdílů mezi LTSP a LTSP klastrem je integrace webového centrálního řídicího centra, které nahrazuje tradiční „jeden konfigurační soubor na tenkého klienta“, stejně jako způsob přizpůsobení klienta prostřednictvím souboru lts.conf v LTSP LTSP. LTSP-cluster umožňuje organizacím centrálně spravovat tisíce tenkých klientů a jejich parametrů z centrálního umístění.

V klastru LTSP jsou vysoce dostupní a vysoce výkonní tencí klienti specifikováni volitelným použitím redundantních komponent. Služby, které mohou být vyvážené a vysoce dostupné, jsou:

  • DHCP server
  • Server TFTP
  • Spouštěcí servery (kořenový souborový systém pro tenké klienty)
  • Aplikační servery
  • Řídicí centrum (databáze PostgreSQL + webový frontend)[5]

LTSP-Cluster může podporovat aplikační servery Linux i Windows aplikační servery a poskytuje podobnou úroveň podpory, centralizovanou správu, vysokou dostupnost a funkce vyrovnávání zatížení pro obě platformy.

Zahrnuta je také podpora virtuálních desktopů pro vzdálené uživatele Technologie NX. Protokol NX umožňuje přístup ke vzdáleným relacím Windows a Linux z webového prohlížeče s požadavky na velmi malou šířku pásma (40 kbit / s) a tolerancí pro připojení s vysokou latencí. Klient NX běží na různých operačních systémech včetně Linux, Mac a Windows.

Tlustí klienti

LTSP v5.x přidal podporu pro typ tenkého klienta známého jako „tlustí klienti“. S příchodem levného a relativně výkonného počítačového hardwaru se myšlenka spouštět aplikace lokálně na tenkém klientovi a současně nabídnout správu řešení tenkého klienta stala realitou. V případě tlustého klienta LTSP není kořenový souborový systém primitivní chroot, ale úplná instalace systému Linux jako chroot. Tlustý klient používá LDM k ověření na serveru LTSP a připojuje domovské adresáře uživatelů pomocí SSH a POJISTKA. Na tukových klientech se používá místní CPU a RAM, což poskytuje několik výhod.

  1. server LTSP netrpí tím, že uživatelé zneužívají zdroje a ovlivňují výkon a dostupnost serveru LTSP ostatním uživatelům
  2. multimediální a 3D aplikace fungují lépe a využívají menší šířku pásma sítě

LTSP je jedinečný v tom, že umožňuje počítači připojit svůj kořenový souborový systém přes síť a spouštět aplikace lokálně. Na platformě Windows je nejbližším ekvivalentním řešením použití technologie jako Intel vPro spustit hypervisor na straně klienta a připojit obraz kořenového souborového systému pomocí iSCSI.

Viz také

Reference

  1. ^ „Oznámení o vydání LTSP 19.08“.
  2. ^ „Domovská stránka LTSP“. Je distribuován pod GNU General Public License, což znamená, že je zdarma a vždy bude.
  3. ^ James A. McQuillan. Kapitola 1.1 z příručky LTSP 4.1: Kroky, kterými pracovní stanice projde.
  4. ^ Jonathan Carter (a další). Prohlídka Ubuntu LTSP: Technické rozdíly (mezi LTSP 4 a 5) Archivováno 03.03.2012 na Wayback Machine
  5. ^ „Technické představení LTSP-klastru“. Archivovány od originál dne 2011-07-27.

externí odkazy