Li Pchjong-nam - Li Pyong-nam - Wikipedia
Li Pchjong-nam | |
---|---|
Ministr veřejného zdraví | |
Osobní údaje | |
narozený | Cheonan, Jižní provincie Chungcheong, Japonská Korea | 9. prosince 1903
Zemřel | 18. února 1972 | (ve věku 68)
Politická strana | Dělnická strana Koreje |
Vzdělání | Střední škola Kyunggi |
Alma mater | Keijo Imperial University |
Li Pchjong-nam (korejština: 리 병남; 09.12.1903 - 18 února 1977) byl a dětský lékař Během Japonská koloniální vláda z Korea a později politik a lékařský vědec v Korejská lidově demokratická republika. Působil jako delegát v EU Nejvyšší lidové shromáždění, Severní Korea jednokomorový parlament a také jako Ministr veřejného zdraví, v Kabinet Severní Koreje stejně jako předseda ústředního výboru Korejský červený kříž.[1]
Životopis
Narozen v Cheonan, Jižní provincie Chungcheong v roce 1903.[2] Během japonské koloniální nadvlády, po absolvování Střední škola Kyunggi, vystudoval Lékařskou fakultu v Brně Keijo Imperial University, a byl tam profesorem.
Po osvobození Koreje v roce 1945 se podílel na založení Korejské pediatrické vědecké společnosti v září. V říjnu téhož roku se na doporučení Myung Joo-wana stal profesorem pediatrie na Seoul National University College of Medicine, kde chyběli profesoři. Působil jako místopředseda metropolitní lékařské asociace v Soulu a předseda výboru pro zdravotní politiku Namjosunské zdravotní federace, byl však dvakrát zatčen za připojení k levicové skupině. Od ledna 1946, kdy se hnutí proti poručníctví stalo společenskou kontroverzí, se univerzitní profesoři rozhodli nezasahovat do politických záležitostí, vedených v té době Yoon Il-sunem, ale Lee Byung-nam se stal civilním zdravotním expertem na levém křídle.[3]
Zatímco je profesorem pediatrie na Seoul National University College of Medicine, byl propuštěn za účast v levicovém boji v roce 1947 a byl znovu otevřen v Jongnu. V roce 1948 podpořili jednání sever-jih a v dubnu téhož roku navštívili Pchjongjang, aby se zúčastnili jednání sever-jih, a poté se usadili, aniž by se s nimi setkali.
V srpnu téhož roku byl zvolen jako zástupce u Nejvyšší lidové shromáždění a 9. září poté, co byla Korejská lidově demokratická republika formálně stanovena, byl jmenován jako jeho první Ministr veřejného zdraví v Kabinet Severní Koreje vedené Premiér Kim Ir-sen. V prosinci téhož roku dočasně odešel do důchodu a poté se v září 1949 znovu stal ministrem zdravotnictví.[4] V roce 1955 se znovu stal ministrem zdravotnictví Severní Koreje a byl jmenován předsedou ústředního výboru Korejský červený kříž toho roku. 20. září 1957 byl znovu jmenován ministrem zdravotnictví a znovu 6. července 1959. V roce 1960 se stal místopředsedou Lékařská akademie Severní Koreje a sloužil až do své smrti.