Li Liu (Cheng Han) - Li Liu (Cheng Han)

Li Liu
李 流
Velký generál (大 將軍) (samozvaný)
V kanceláři
303 (303) – 303 (303)
PředcházetLi Te
UspělLi Xiong
Osobní údaje
narozený248
Zemřel303
VztahyLi Fu (bratr)
Li Te
Li Xiáng
Li Xiāng
DětiLi Shi
Li Long
OtecLi Mu
Zdvořilostní jménoXuantong (玄 通)
Posmrtné jménoKing Wen of Qin (秦文 王)
V tomhle čínské jméno, rodinné jméno je Li.

Li Liu (248-303), zdvořilostní jméno Xuantong, byl generál pod Li Te a jeden z duchovních zakladatelů Cheng Han Během Šestnáct království doba. Byl jedním z nejbližších generálů svého bratra a poté, co byl v roce 303 zabit v záloze, byl vybrán jako jeho nástupce. Zachránil armádu Li Te před zničením během jeho smrti, ale později se rozhodl nechat svého synovce, Li Xiong řešit vojenské záležitosti. Ačkoli Li Liu následoval Li Te nejprve před Li Xiongem, když se Li Xiong stal císařem v roce 306, nebyl jako císař ctěn.

Služba pod Li Xiáng a Li Te

Li Te byl čtvrtý syn Li Mu a mladší bratr Li Te. Jeho rodina byla původně z Baxi Commandery (巴西 郡; kolem dnešní doby Langzhong, S'-čchuan ) ale přestěhoval se do Qinzhou (秦州, moderní východní Gansu ) a asimilovali s Di lidé. Od mladého věku byl talentovaný a získal si respekt východního plukovníka Qiang kmeny He Pan, díky nimž se Li Liu stal jeho ředitelem. V roce 296 byl jmenován náčelník Di Qiwannian vzbouřili se kolem domu Li Liu, který se shodoval se strašným hladomorem a vojenskou okupací. Li Liu následoval svého bratra do jejich domu předků v Yizhou[nutná disambiguation ] uniknout nepokojům na severu.[1]

V roce 300, Li Liuův další bratr, Li Xiáng připojil se k povstání vedenému Zhao Xin proti Dynastie Jin (266–420) v Yizhou. Li Liu ho následoval a shromáždil své vlastní muže, aby se přidali k jeho bratrovi. Následující rok však Zhao Xin ze žárlivosti Li Xiáng zabil. Zhao Xin poslal posly, aby utěšili Li Liu a Li Te o jejich ztrátě, ale oni se jen rozzuřili. Oba bratři vedli vojáky k Čcheng-tu pomstít Li Xiánga a přinutit Zhao Xin uprchnout z provincie.[2]

Li Te měl nyní kontrolu nad Yizhou, ale s Jinovými silami vedenými Luo Shang zamířil svou cestou a rozhodl se navázat přátelské vztahy. Li Liu měl za úkol poslat voly a víno Luo Shangovi v Mianzhu, které byly přijaty. Za jeho snahu potlačit Zhao Xina byl Li Liu jmenován generálem, který projevuje srdnatost.[3]

Pokusy Li Te uzavřít mír s Luo Shangem se však setkaly s problémy, protože soud v Luoyangu požadoval, aby se uprchlíci, kteří uprchli ze severu, vrátili do svých provincií. Uprchlíci nechtěli opustit jih, protože slyšeli, že na severu stále vládne chaos, a proto Li Te několik měsíců prosila Luo Shanga o prodloužení pobytu. Luo Shang byl zpočátku shovívavý, ale brzy měl sklon nechat je pohnout, takže se Li Te připravil na válku. Li Liu pomohl svému bratrovi shromáždit více mužů a vyškolil uprchlíky, aby posílili jeho síly.[4]

Jak bylo předpovězeno, boje vypukly mezi oběma stranami v roce 301. Li Te zaznamenal první vítězství, přestože Luo Shang zaútočil jako první. Li Te pak přiměl Li Liu velkého generála, který hlídá východ, a nechal ho následovat Te po většinu svých kampaní. Následující rok se Li Liu připojil k útoku na Piqiao (毗 橋 v dnešním okrese Xindu v S'-čchuanu) a pomáhal svému dalšímu bratrovi Li Xiāng (všimněte si různých pchin-jin ) porazit nejlepší vojáky Luo Shanga.[5] Přesto, i přes úsilí a úspěchy Li Liu a jeho bratrů, Li Te náhle zahynul při přepadení v roce 303 vedeném Luo Shangem.

Převzetí velení nad armádou

Náhlá smrt Li Te jeho armádu překvapila. Li Liu a ostatní padli zpět na Chizu (赤 祖, v dnešní době Mianzhu, S'-čchuan ), kde narychlo jmenovali Li Liu, aby vystřídal jeho bratra. Luo Shang však rychle využil svého nedávného vítězství a poslal velký kontingent vojáků, aby zaútočili na tábor Li Liu. Li Liu a ostatní tvrdě bojovali proti útočníkům, ale situace se zhoršila, když ho vůdci Di, Fu Cheng (苻 成) a Kui Bo (隗 伯) zradili. Situace byla tak zoufalá, že vdova po Li Te byla Lady Luo osobně bojoval v obraně. Li Liu jako zázrakem vyhnal útočníky i zrádce ze svého tábora, než rychle obklíčil Čcheng-tu, aby vyvinul tlak na Luo Shanga.[6]

Poté, co sotva útok přežil, začal Li Liu uvažovat, zda by měl pokračovat ve vzpouře. Blížily se posily Jin vedené Zong Dai (宗 岱) a Sun Fu (孫 阜) a jeho bratr Li Han usiloval o kapitulaci. Jeho synovec Li Xiong a Li Xiang se postavili proti němu, ale Li Liu se rozhodl. Poslal svého syna Li Shi a Li Hanova syna Li Hu jako rukojmí do Sun Fu. Li Xiong a Li Li (李 離) však šli proti rozkazům Li Liu a místo toho směrovali Sun Fu, zatímco Zong Tai zemřel přirozeně. Posily z Jingzhou všichni kvůli tomu utekli domů. Li Liu se styděl kvůli tomu, že se neriadil Li Xiongovou radou, ale když viděl, že jeho synovec byl schopnější než on, rozhodl se svěřit Xionga vojenskými záležitostmi.[7]

Li Liu přesunul svůj tábor do Okres Pi. Jeho armádě zbývalo málo zásob, protože mnoho lidí z Yizhou se rozhodlo migrovat do sousedních provincií. Naštěstí Luo Shang vypadl se svým podřízeným Xu Yu (徐 轝), který chtěl, aby se spojil s poustevníkem Fanoušek Changsheng ale byl odmítnut. Xu Yu přeběhl k Li Liu, který splnil přání Xu Yu. Fan Changsheng měl pod sebou tisíce rodin Mount Qingcheng, který hledal jeho ochranu před válkou. Fan souhlasil, že se spojí s Li Liu, a poskytl mu jídlo a zásoby, aby vydržel celou válku.[8]

Během zimy roku 303 Li Liu smrtelně onemocněl. Rozhodl se, že jeho synovcem by měl být jeho synovec, Li Xiong. Li Liu brzy zemřel a jeho velení se ujal Li Xiong. Následující rok by Li Xiong vyhnal Luo Shang a síly Jin z Yizhou a založil svůj vlastní stát Cheng (později přejmenovaný na Han v roce 338). Li Xiong posmrtně poctil svého strýce jako „Král Wen Qin (秦文 王) „ale nedal žádnou další podporu na rozdíl od svého otce poté, co se Li Xiong v roce 306 stal císařem.[9]

Reference

  1. ^ (元 康 中 ， 氐 齊 萬年 反 ， 關 西 擾亂 ， 天水 、 略陽 、 、 始 始 諸郡 皆 被 兵 ， 頻 歲 大 饑 ， 流 移 就 穀 ， 相與 入 漢川 者 數萬 家。) Kniha Jin, svazek 120
  2. ^ (廞 恐 朝廷 討 己 ， 遣 長史 費 遠 、 犍為 太守 李 苾 、 督 常 俊 督 萬餘 人 斷 北 道 ， 次 綿竹 之。。 特 密 收 合 得 七 千餘 人 ， 遠 遠 軍 ， 遠大 潰 潰， 因 放 火燒 之 ， 死者 十八九。 進攻 成都。 廞 聞 兵至 ， 驚懼 不知 為 為 李 苾 、 張 征 等 夜 斬 關 走出 文武 文武 盡 散。 廞 獨 與 妻子 乘 走 至 至 廣 都 ，為 下人 硃 竺 所殺。 特 至 成都 ， 縱兵 大 掠 ， 害 西夷 護軍 薑 ， 殺 廞 長史 袁 治 及 廞 所 置 守 長 遣其 遣其 牙 門 王 角 、 李 基 詣 洛陽 陳 廞 之Of。) Book of Jin, svazek 120
  3. ^ (朝廷 論 討 趙 廞 功 ， 拜 特 宣威 將軍 ， 弟 流 奮 武 將軍 ， 皆 封侯。) Zizhi Tongjian, svazek 84
  4. ^ (特 從 之。 冬 ， 十月 ， 特 分爲 二 營 ， 特 居 北 營 ， 流 居居
  5. ^ (八月 ， 特 破 德陽。 流 次 成都 北 「上」 〔郭〕。 驤 在 毗 橋 ， 尚 遣將 張興 偽 降 於 驤 覘 覘 士 眾。 還 以 告 尚。 尚 叟 叟 兵 襲 驤Ay 破 之。 流 、 驤 并 眾 攻 尚 軍。 軍 失利 ， 喪 其 器 甲。) Huayang Guozhi, svazek 7.6
  6. ^ (三月 ， 羅 尚 遣 督 護 何 沖 、 常 深 攻 李 流 ， 涪陵 藥 紳 紳 起 兵攻 流。 流 與 李 驤 拒 紳 ， 何 沖 乘虛 攻 北 營 ， 氐 苻 、 、 隗 伯 在 營 中， 叛 應 之。 蕩 母 羅氏 擐 甲 拒 戰 ， 伯 手刃 傷 其 目 羅氏 氣 益 壯 ； 會 流 等 破 深 、 紳 引兵 還 ， 與 沖 戰 ， 大 破 之。 成 、 伯 率 其 其 其 其 其Iz 尚。 流 等 乘勝 進 抵 成都 ， 尚 復 閉 城 自守。 蕩 馳馬 逐 北 ， 中 矛 而死。) Zizhi Tongjian, svazek 85
  7. ^ (五月 ， 李 流 〔請〕 降 於 孫 阜 ， 遣子 為 質。 乃 與 李 離 襲 阜。 阜 軍 敗績。 宋 岱 卒 卒 墊江 ， 〔荊〕 州 軍 退。 〔初〕 ， ， 〔流 以 特 、 蕩 死 ， 而 岱 、 阜 並 至 ， 恐懼。 李 勸 勸 降 ， 流 從 之。 雄 與 驤 諫 ， ， 納。 遣子 世 及 含 子 胡 質 於 阜。 離 離 離 離 離 離 離 離將 降 ， 自 梓潼 還 ， 欲 諫 不及。 雄 與 離 謀 襲 阜 ， ： 「若 功成 事 濟 ， 當 為人 主 ， 三年 一 更。」 雄 曰 ： 「與 君 計 雖 定 ， 老子 不 不從 ， 若何？ 」離 曰 ：「 當 制〕 〔之。 若 不可 ， 行 大事。 雖 君 叔 ，〕 〔事 不得已 老父〕 〔在 君 ， 夫 復 何 言。 雄 雄 乃 說 六郡 人士 人士 人士 人士 人士激 以 尚 之 自 侵〕 ， 〔懼 以 共 殘 蜀 民〕 〔之 ， 陳〕 〔可 富貴 之 利。〕 〔破 阜。 阜 軍 死者 甚 眾。 而 岱 病 亡 ， 荊州 軍 退 退 退 退 退Ay。 流 慚 其 短 ， 軍事 任 雄。 雄 數 破 尚 軍〕。 雄 」逼 攻 尚 ， 尚 保 太」 「城」 〔成都〕 「中」。) Huayang Guozhi, svazek 8.7
  8. ^ (遂 入 郫 城 ， 流 移 營 據 之。 三 蜀 百姓 並 保險 結 ， 城邑 皆空 ， 流 野 無所 略 ， 士 眾 饑。。 涪陵 人 范長生 率 千餘家 依 青城 山 ， 尚 參軍 涪陵 涪陵徐 轝 求 為 汶山 太守 ， 欲 要 結 長生 等 ， 與 尚 掎 角 討。 尚 不許 ， 轝 怨 之 ， 求 使 江西 遂 降 於 流 ， 說 長生 等 使 資 給給 軍糧。 長生 之Of, 振。) Book of Jin, svazek 120
  9. ^ (九月 ， 流 疾 篤 ， 謂 諸將 曰 ： 「驍騎 高明 仁愛 ， 識 量 奇 ， 固 足以 濟 大事 ， 然 前 軍 英武 ， 天 天 所 相 ， 可 共 受事 於 前 軍 ， 以為 成都王 也 也Ann 」遂 薨 ， 年 五 十六。 諸將 共 立 雄 為主 ， 雄 稱 尊 追 追 流 秦文 王 ， 子 龍 嗣。) Annals of the Sixteen Kingdoms, svazek 6