Leonidas Smolents - Leonidas Smolents

Leonidas Smolents, Smolenits nebo Smolenskis (řecký: Λεωνίδας Σμόλεντς / Σμόλενιτς / Σμολένσκης; 1806–1882) byl rakouský armádní důstojník řeckého původu, který se po roce 1830 usadil v nově samostatném Řecké království a stal se generálem a Ministr pro vojenské záležitosti.

Kariéra

Leonidas Smolents se narodil v roce 1806 v roce Pest, Maďarsko a vyrostl v Vídeň.[1][2] Byl pravnukem Simona Smolenitsa, obchodníka s Řekem -Aromanian sestup z Moscopole kteří se usadili Maďarsko, zbohatnout a být povýšen do šlechtického stavu Františka II. Ze Svaté říše římské v roce 1797 jako an Císařský rytíř s příjmením "von Smolik".[3] Po ukončení vojenských studií na Tereziánská vojenská akademie, byl uveden do provozu do Císařská rakouská armáda jako podporučík inženýrů v roce 1822.[2][4] V letech 1822–1824 se účastnil rakouské okupace Království obojí Sicílie.[4]

V roce 1825, s Řecká válka za nezávislost v plném proudu rezignoval a pokusil se přijet do Řecka, ale rakouská vláda mu zabránila.[1] Nakonec se mu podařilo přijet do Řecka v roce 1830 a připojit se k rodícímu se Řecká armáda jako poručík inženýrů pod guvernérem Ioannis Kapodistrias.[1][2]

Pod králem Otto Řecka, postupně se vyšplhal na vojenskou hierarchii, i když po 3. září 1843 revoluce kvůli svému cizímu jménu byl vystaven hněvu obyvatelstva proti bavorským důstojníkům, kteří ovládli stát v prvním desetiletí Ottovy vlády; zakladatel Řecká národní banka, Georgios Stavros a dva další, kteří ho znali ve Vídni, museli vydat osvědčení svědčící o jeho řeckém původu.[2] Nicméně, v Národním shromáždění zvolen vypracovat Řecká ústava z roku 1843, byl zvolen za zástupce Attika.[2]

Sloužil jako Ministr pro vojenské záležitosti v Dimitrios Voulgaris kabinet z let 1855–1857.[1][2] Vyznamenal se zejména v boji proti endemickému loupežnictví v zemi, což mělo za následek zatčení 313 banditů, kapitulaci 35, smrt 156 a dopadení 117 obchodníků s kradeným zbožím.[1] Král Otto ho vyzdobil velitelským křížem Řád Vykupitele.[1]

Pod králem Jiří I. z Řecka, byl povýšen na generálmajora a znovu působil jako ministr pro vojenské záležitosti v kabinetech Zinovios Valvis (1863), Thrasyvoulos Zaimis (1870) a Alexandros Koumoundouros (1871).[1][2] Také byl dvakrát jmenován celkovým vojenským velitelem Peloponés a jednou z Attiky,[2] a také jako vojenský inspektor a prezident Revizního vojenského soudu.[4]

Zemřel v Aténách dne 21. dubna 1882.[4]

Rodina

Leonidas Smolents se oženil s Marií Axioti, dcerou významného vojenského důstojníka a politika Konstantinos Axiotis. Pár měl dva syny: Nikolaos Smolenits [el ] a Konstantinos Smolenskis, z nichž oba se stali armádními důstojníky, generály a ministry pro vojenské záležitosti.[5][2]

Reference

  1. ^ A b C d E F G Pontikas 2014, str. 614.
  2. ^ A b C d E F G h i Evangelidis 1898, s. 81–82 (poznámka 1).
  3. ^ Pontikas 2014, str. 613.
  4. ^ A b C d Μεγάλη Στρατιωτικὴ καὶ Ναυτικὴ Ἐγκυκλοπαιδεία. Tόμος Ἔκτος: Σαράντα Ἐκκλησίαι – Ὤχρα [Velká vojenská a námořní encyklopedie. Svazek VI: Kirk Kilisse – Ochre] (v řečtině). Athény: Ἔκδοσις Μεγάλης Στρατιωτικῆς καὶ Ναυτικῆς Ἐγκυκλοπαιδείας. 1930. str. 86. OCLC  31255024.
  5. ^ Pontikas 2014, str. 614–616.

Zdroje