Leonida Lari - Leonida Lari
Leonida Lari | |
---|---|
Člen Parlament Rumunska | |
V kanceláři 1992–2008 | |
Člen Nejvyšší sovět Sovětského svazu | |
V kanceláři 1989–1991 | |
Osobní údaje | |
narozený | Bursuceni, Moldavská SSR, Sovětský svaz | 26. října 1949
Zemřel | 11. prosince 2011 Kišiněv, Moldavská republika | (ve věku 62)
Politická strana | Křesťanskodemokratická národní rolnická strana |
Jiné politické přidružení | Strana Velkého Rumunska Populární přední strana Moldavska |
Leonida Lari (26 října 1949 - 11.12.2011) byl rumunský básník, novinář a politik z Moldavská republika, který se zasazoval o shledání Besarábie s Rumunsko. Vydala 24 svazků poezie a prózy a byla plodnou překladatelkou klíčových děl ze světové literatury do rumunština.
Život a kariéra
Leonida Lari se narodila 26. října 1949 v Bursuceni, Moldavská SSR, jedna z bývalých sovětských socialistických republik Sovětského svazu. Její rodiče, Ion a Nadejda Tuchilatu, byli učitelé. Lari měl mladšího bratra Leonarda Tuchilatu, také básníka, který zemřel, když mu bylo pouhých 24 let na selhání ledvin poté, co byl vystaven záření za podezřelých okolností během povinné služby v sovětské armádě.[1]
Leonida Lari vystudovala State University of Kišiněv, Moldavsko, se specializací na filologii. Pracovala v Muzeu literatury "D. Cantemir" v Kišiněv (1971–1973), redaktor časopisu „Literatură şi Artă“ (1985–1988) a šéfredaktor (1988–2003) „Glasul Națiunii “, první publikace v latinské abecedě v Moldavské republice.
Leonida Lari byla jedním z vůdců hnutí za národní emancipaci v roce Besarábie v letech 1988 až 1991. Byla zvolena jako zástupkyně v Nejvyšší sovět Sovětského svazu (1988–1990) a byl členem stálé kanceláře Lidové fronty Moldavska (1990–1992). V letech 1990 až 1992 působila Leonida Lari jako prezident Křesťanskodemokratická liga žen (jedna ze základních složek Sociálně liberální strana z roku 2001). V roce 1992, po opakovaných hrozbách pro blaho svých dětí, Leonida Lari a její rodina uprchli Bukurešť, Rumunsko. V letech 1992 až 2008 zastupovala Leonida Lari Parlament Rumunska.[2]
Po dlouhém boji s rakovina Zemřela Leonida Lari Kišiněv, Moldavsko 11. prosince 2011. Po její smrti následovala a státní pohřeb, během níž jim vzdali úctu tisíce Moldavanů.[3]
Funguje
- Piaţa Diolei (1974)
- Marele Vant (1980)
- Mitul trandafirului (1985)
- Scoica solară (1987)
- Insula de repaos (1988)
- Lumina graitoare (1989)
- Dulcele foc (1989)
- Anul 1989 (1990)
- Lira a păianjenul (1991)
- Govorâŝij svet (1992)
- Al nouălea val (1993)
- Epifanii (1994)
- Scrisori de pe strada Maica Domnului (1995)
- Lunaria (1995)
- Aldebaran (1996)
- Ntre îngeri a démoni (1998)
- Vingnvingătoarele spaţii (1999)
- Insula de repaus (2000)
- Răstignirea porumbeilor (2003)
- Epifanii a teofanii (2005)
- Infinitul de aur (2006)
- Sibila (2006)
- Traduceri din lirica universala (2009)
- 101 básní (2009)
Ocenění a vyznamenání
- Rytíř Řádu Moldavské republiky,[4] 1996
- Čestný občan města Bacău (1993)
- Cena România Mare
- Cena „Flacăra, Totuşi Iubirea“
- The Cronica Award (Iaşi)
- Cena „Tibiscus“ - Srbsko
- Cena „Mihai Eminescu“ za poezii, kterou uděluje Rumunská akademie
Reference
- ^ http://www.zdg.md/51/interviu/
- ^ http://www.cdep.ro/pls/parlam/structura.mp?idm=304&cam=2&leg=2004&pag=0&idl=1
- ^ http://www.chisinau.md/libview.php?l=ro&idc=403&id=3754
- ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 09.12.2011. Citováno 2011-12-16.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
externí odkazy
- 50 osob, ale epocii 87-89
- Aktivita parlamentu a Leonidei Lari v Camera Deputaților din România
- Populatia este bludnica
- Leonida Lari, horlivá zastánce rumunsko-moldavského svazu, zemřela
- Leonida Lari petrecuta v ultimul bubnu na Youtube
- Comunicat de presa al Primariei municipiului Kišiněv
- Am ramas mai saraci fara Leonida Lari
- Agentia REGNUM din Rusia o ataca pe Leonida Lari
- Stirile ProTV