Leon Tochowicz - Leon Tochowicz - Wikipedia

Leon Tochowicz
narozený(1897-07-18)18. července 1897
Igołomia
Zemřel29. července 1965(1965-07-29) (ve věku 68)
Krakov
Státní občanstvípolština
obsazenílékař
kardiolog
Rodiče)Leon Tochowicz
Dorota rozená Nawrocka

Leon Tochowicz (18 července 1897-29 července 1965) byl Polák internista a kardiolog.

Po tři funkční období byl rektorem Lékařská akademie v Krakově (1957–65) a byl označován jako „zakladatel krakovské školy kardiologie“. Byl autorem téměř stovky originálů výzkumné práce, převážně v oblasti klinické kardiologie, a byl iniciátorem výstavby Pediatrického ústavu v Krakově-Prokocimu, dnes Fakultní dětské nemocnice v Krakově.

Boj v řadách Polská armáda, zúčastnil se Polsko-sovětská válka (1918–1920) a v 1939 obranná válka. V listopadu 1939 byl uvězněn během Sonderaktion Krakau akce a byl odeslán na adresu Koncentrační tábor Sachsenhausen.

Životopis

Narodil se ve vesnici Igołomia jako syn obchodníka Leona Tochowicze a Doroty rozené Nawrocké. V roce 1918 se dobrovolně přihlásil k Polská armáda účastnit se válka proti bolševikům.[1] V roce 1920 zahájil studium medicíny na Jagellonská univerzita. Získal Ph.D. v lékařských vědách v roce 1926,[2][3] poté nastoupil na univerzitu jako asistent na I. interní klinice. Obdržel habilitace ve vnitřním lékařství 12. července 1938.[4]

Zúčastnil se 1939 obranná válka jako lékař. 6. listopadu 1939 jako součást Sonderaktion Krakau spolu se skupinou dalších profesorů a lektorů Jagellonské univerzity byl Němci zatčen a deportován do Koncentrační tábor Sachsenhausen. Po propuštění v roce 1940 se vrátil do Krakova a provozoval soukromou lékařskou praxi.[1]

Po válce pokračoval Tochowicz ve své akademické práci. Rozšířil ji na organizační činnost, kterou převzal v roce 1947 jako nově jmenovaný profesor pod vedením 1. interní kliniky Jagellonské univerzity. V roce 1956 získal titul řádného profesora.[2] V letech 1954–57 zastával funkci prorektora a v letech 1957–65 byl rektorem Lékařská akademie v Krakově. V 60. letech byl iniciátorem výstavby Pediatrického ústavu v Krakově-Prokocimu, dnes Fakultní dětské nemocnice. Byl viceprezidentem hlavní rady polské kardiální společnosti (1954–1961)[5] a předseda krakovské pobočky polské kardiologické společnosti.[1]

Pracoval hlavně v oblasti klinické kardiologie,[6] se zaměřením mimo jiné na ateroskleróza a hypertenze. Byl autorem téměř stovky původních výzkumných prací ve vědeckých časopisech. Je považován za průkopníka preventivní kardiologie v Polsku.

Byl učitelem řady kardiologů. Pod jeho vedením obhájilo doktorskou práci 22 lékařů a devadesát šest studentů lékařské specializace. Mezi Tochowiczovými studenty byli Władysław Król, Tadeusz Horzela a Leon Cholewa. Tochowiczovy úspěchy v didaktické činnosti vedly k tomu, že byl označován jako „zakladatel krakovské školy kardiologie“.[7]

Byl vyznamenán Rytířským křížem Řád Polonia Restituta[1] a Řád praporu práce (první třída).

Tochowicz zemřel v roce 1965 v Krakově. Byl pohřben na Avenue of the Meritorious of the Hřbitov Rakowicki.[6][8]

Stanisław Tochowicz, metalurg, byl jeho příbuzný.

Díla (výběr)

  • „Zachowanie się tryptofanu i histydyny w przebiegu choroby Biermera“. Polskie Archiwum Medycyny Wewnętrznej. Krakov (2): 1151–1159. 1936.
  • „Wartość kliniczna przednio-tylnego odprowadzenia w elektrokardiografii“. Polska Gazeta Lekarska. Lvov. 42 (15). 1936.
  • „Obnovuje fluktuaci la taux sanguin du tryptophane et de l'histidin au cours de la maladie de Biermar“. Folia Haematologica. Lipsko: Ak. Verlagsgesellschaft: 240–248. 1936.
  • „Recherches sur la fluctuation du taux des acides aminés chez les sujets atteints d'anémie pernicieuse de Biermer et chez les sujets atteints d'anémie posthémorragique“. Folia Haematologica. Lipsko: Ak. Verlagsgesellschaft: 249–268. 1936.
  • „Über den klinischen Wert der dorso-ventralen Ableitung in der Elektrokariographie“. Zeitschrift für Kreislaufforschung. Drážďany: T. Steinkopff: 712–727. 1937.
  • Badania kliniczne nad wpływem wody ze śródła "Karola" w Iwoniczu, na wydzielanie soku żołądkowego, treści dwunastnicowej oraz na przemianę spoczynkową. 1937.
  • „Wskazania i przeciwskazania dla leczenia klimato-balneo-hydrologicznego schorzeń układu krążenia“. Acta Balneologica Polonica. Krakov. 4 (2). 1938.
  • Badania kliniczne, doświadczalne i anatomo-patologiczne nad zachowaniem się układu krążenia w nadtarczyności. Krakov: Polska Akademia Umiejętności. 1938.
  • Gruźlica jako zagadnienie społeczne wśród młodzieży akademickiej. Warszawa: Lekarski Instytut Naukowo-Wydawniczy. 1946.
  • Zarys historii Krakowskiej Szkoły Medycznej: w 600-lecie Uniwersytetu Jagiellońskiego w Krakowie. Krakov: Państwowe Wydawnictwo Naukowe. 1962. Tentýž rok vyšel anglický překlad provedený autorem. Německé a francouzské překlady publikované v roce 1963.
  • Sześćsetlecie medycyny krakowskiej: w sześćsetlecie Uniwersytetu Jagiellońskiego. 2. Krakov: Państwowe Wydawnictwo Naukowe. 1964. Téhož roku vyšel anglický překlad.

Vzpomínka

Jedna z ulic v Krakově v okrese Swoszowice, byl pojmenován po Leonovi Tochowiczovi.[1]

Reference

  1. ^ A b C d E Encyklopedie Krakowa. Warszawa – Krakov: Wydawnictwo Naukowe PWN. 2000. str. 997.
  2. ^ A b Cholewa, L (1975). „In memoriam: Prof. Leon Tochowicz“. Przegląd Lekarski. 32 (8): 656.
  3. ^ Król, W (1986). „Leon Tochowicz - lékař, vědec a učitel. Vzpomínky na 20. výročí jeho smrti“. Kardiologia Polska. 29 (11–12): 721–3.
  4. ^ "Ruch służbowy". Dziennik Urzędowy Ministerstwa Wyznań Religijnych i Oświecenia Publicznego Rzeczypospolitej Polskiej. 9: 361. 10. září 1938.
  5. ^ „Składy osobowe Zarządów Głównych Polskiego Towarzystwa Kardiologicznego od jego powstania“ (v polštině). ptkardio.pl. Citováno 25. prosince 2018.
  6. ^ A b "Prof. Leon Tochowicz" (v polštině). Jagellonská univerzita. Citováno 10. června 2013.
  7. ^ „Twórca krakowskiej szkoły kardiologicznej“. Alma Mater: 38–41. 5. dubna 2016. Citováno 25. ledna 2019.
  8. ^ „Fotografie hrobky Leona Tochowicze na hřbitově Rakowicki“ (v polštině). genealogia.okiem.pl. Citováno 2013-06-10.