Zákonodárné sbory v komunistických státech - Legislatures in communist states
The zákonodárné sbory komunistické státy zahrnuta:
- Kongres sovětů a Nejvyšší sovět v Svaz sovětských socialistických republik
- Lidová komora a Státní komora v Demokratická republika Německo
- Velké národní shromáždění v Rumunská lidová republika a Rumunská socialistická republika
- Federální shromáždění v Federativní lidová republika Jugoslávie a Socialistická federativní republika Jugoslávie
- Lidová Velká Khural v Mongolská lidová republika
- Národní shromáždění lidové moci v Kubánská republika
- Národní shromáždění Vietnamu v sociální republika Vietnamu
- Národní lidový kongres v Čínská lidová republika
- Národní shromáždění Laosu v Laoská demokratická lidová republika
- Kampucheanské lidové zastupitelstvo v Demokratická Kambodža
- národní shromáždění v Kambodžská lidová republika
- Lidové shromáždění Albánie v Albánská lidová republika a Socialistická lidová republika Albánie
- Sejm v Polská lidová republika
- národní shromáždění v Bulharská lidová republika
- Parlament v Maďarská lidová republika
- národní shromáždění a Federální shromáždění v Československá republika a Socialistická republika Československo
- Nejvyšší lidová rada v Jemenská lidově demokratická republika
- Lidové národní shromáždění v Konžská lidová republika
- Lidové shromáždění v Mosambická lidová republika
- národní shromáždění v Angolská lidová republika
- Revoluční národní shromáždění v Lidová republika Benin
- Nejvyšší revoluční rada a Lidové shromáždění v Somálská demokratická republika
- Národní shengo v Etiopská lidově demokratická republika
Kvůli jejich stav předvoje Komunistické strany byly buď jedinou stranou zastoupenou v těchto zákonodárných sborech, nebo měly trvalou většinu. V posledně uvedeném případě byly dominantními partnery komunistické strany populární fronty to byly jediné organizace, které mohly napadnout volby. Menší strany na těchto frontách byly podřízeny komunistické straně a musely přijmout „vedoucí roli“ strany jako podmínku své další existence.
Zákonodárcům byly svěřeny velké zákonodárné pravomoci na papíře a ve většině případů jim byly nominálně podřízeny všechny ostatní vládní instituce. V praxi doktrína o demokratický centralismus vyústil v zákonodárné sbory gumová razítka který měl velmi malou skutečnou moc. Neudělali nic víc než právní sankci za rozhodnutí, která již byla učiněna na nejvyšších úrovních komunistických stran. Legislativní zasedání byla zřídka, obvykle jen jednou nebo dvakrát ročně, a v důsledku toho byla zákonodárná moc často svěřena nějakou formou stálého výboru voleného zákonodárcem, obvykle s názvem prezidium nebo státní rada, mezi jeho zasedáními.
![]() | Tento článek o politika je pahýl. Wikipedii můžete pomoci pomocí rozšiřovat to. |
![]() | Tento Dějiny článek je a pahýl. Wikipedii můžete pomoci pomocí rozšiřovat to. |
![]() | Tento komunistická strana související článek je a pahýl. Wikipedii můžete pomoci pomocí rozšiřovat to. |