Úniková indukčnost - Leakage inductance
Úniková indukčnost pochází z elektrické vlastnosti nedokonale spřaženého transformátor přičemž každý navíjení chová se jako vlastní indukčnost v série s příslušným vinutím ohmický odpor konstantní. Tyto čtyři konstanty vinutí také interagují s transformátorem vzájemná indukčnost. Indukčnost úniku vinutí je způsobena tím, že svodový tok nespojuje se všemi závity každého nedokonale spojeného vinutí.
Úniková reaktance je obvykle nejdůležitějším prvkem transformátoru energetického systému kvůli faktor síly, pokles napětí, reaktivní síla spotřeba a poruchový proud úvahy.[1][2]
Úniková indukčnost závisí na geometrii jádra a vinutí. Pokles napětí napříč úniková reaktance vede k často nežádoucí regulaci napájení s měnícím se zatížením transformátoru. Ale může to být také užitečné pro harmonický izolace (útlum vyšší frekvence) některých zátěží.[3]
Úniková indukčnost platí pro jakékoli nedokonale spojené zařízení magnetického obvodu včetně motory.[4]
Úniková indukčnost a indukční vazební faktor

Tok magnetického obvodu, který nepropojuje obě vinutí, je svodový tok odpovídající primární svodové indukčnosti LPσ a indukčnost sekundárního úniku LSσ. S odkazem na obr. 1 jsou tyto únikové indukčnosti definovány z hlediska vinutí transformátoru otevřený obvod indukčnosti a související vazební koeficient nebo vazební faktor .[5][6][7]
Primární vlastní indukčnost otevřeného obvodu je dána vztahem
- ------ (Rov. 1.1a)
kde
- ------ (Rov. 1.1b)
- ------ (Rov. 1.1c)
a
- je primární vlastní indukčnost
- je primární indukčnost úniku
- je magnetizující indukčnost
- je koeficient indukční vazby
Měření základních indukčností transformátoru a vazebného faktoru
Vlastní indukčnosti transformátoru & a vzájemná indukčnost jsou, v aditivní a subtraktivní řadě spojení dvou vinutí, dané,[8]
- v aditivním spojení,
- , a,
- v subtraktivním spojení,
Faktor vazby je odvozen z hodnoty indukčnosti měřené napříč jedním vinutím, přičemž druhé vinutí bylo zkratováno podle následujícího:[11][12][13]
- Za Rov. 2.7,
- a
- Takový
- Za Rov. 2.7,
Obvod Campbellova můstku lze také použít ke stanovení vlastní indukčnosti transformátoru a vzájemné indukčnosti pomocí variabilní standardní dvojice vzájemných induktorů pro jednu ze stran můstku.[14][15]
Z toho tedy vyplývá, že indukčnost otevřeného obvodu a indukční vazební faktor jsou dány
- ------ (Rov. 1.2), a,
- , s 0 < < 1 ------ (Rov. 1.3)
kde
a
- je vzájemná indukčnost
- je sekundární vlastní indukčnost
- je sekundární úniková indukčnost
- je magnetizující indukčnost vztažená na sekundární
- je koeficient indukční vazby
- je poměr otáček
Elektrická platnost transformátorového diagramu na obr. 1 závisí přísně na podmínkách otevřeného obvodu pro příslušné uvažované indukčnosti vinutí. Obecnější podmínky obvodu jsou popsány v následujících dvou částech.
Faktor indukčního úniku a indukčnost
A neideální lineární transformátor se dvěma vinutími mohou být reprezentovány dvěma vzájemně indukčními smyčkami smyček spojujících pět transformátorů impedance konstanty, jak je znázorněno na obr.[6][16][17][18]

kde
- M je vzájemná indukčnost
- & jsou odpory primárního a sekundárního vinutí
- Konstanty , , , & jsou měřitelné na svorkách transformátoru
- Faktor vazby je definován jako
- , kde 0 < < 1 ------ (Rov. 2.1)
Poměr otáček vinutí je v praxi uveden jako
- ------ (Rov. 2.2).[19]
kde
- NP & NS jsou otáčky primárního a sekundárního vinutí
- protiP & vS a jáP & iS jsou napětí a proudy primárního a sekundárního vinutí.
Nonideal síťové rovnice transformátoru mohou být vyjádřeny následujícími rovnicemi napětí a toku vazby,[20]
- ------ (Rov. 2.3)
- ------ (Rov. 2.4)
- ------ (Rov. 2,5)
- ------ (Rov. 2.6),
- kde
- je toková vazba
- je derivát vazby toku s ohledem na čas.
Tyto rovnice lze vyvinout tak, aby ukázaly, že při zanedbání souvisejících odporů vinutí je poměr indukčností a proudů obvodu vinutí s druhým vinutím zkratovaný a v zkouška naprázdno je následující,[21]
- ------ (Rov. 2.7),
- kde,
Indukčnost transformátoru lze charakterizovat následujícími třemi indukčními konstantami,[25][26]
- ------ (Rov. 2.8)
- ------ (Rov. 2.9)
- ------ (Rovnice 2.10) ,
kde,

- LM je magnetizační indukčnost, odpovídající magnetizační reaktanci XM
- LPσ & L.Sσ jsou primární a sekundární únikové indukčnosti, odpovídající primární a sekundární únikové reaktance XPσ & XSσ.
Transformátor lze pohodlněji vyjádřit jako ekvivalentní obvod na obr. 3 se sekundárními konstantami odkazovanými (tj. s notací prime indexu) na primární,[25][26]
- .

Od té doby
- ------ (Rov. 2.11)
a
- ------ (Rovnice 2.12),
my máme
- ------ (Rovnice 2.13),
který umožňuje vyjádření ekvivalentního obvodu na obr. 4, pokud jde o únik vinutí a magnetizující indukční konstanty následujícím způsobem,[26]

- ------ (Rov. 2.14 Rov. 1.1b)
- ------ (Rov. 2.15 Rov. 1.1c).
Neideální transformátor na obr. 4 může být zobrazen jako zjednodušený ekvivalentní obvod na obr. 5, se sekundárními konstantami označovanými jako primární a bez ideální izolace transformátoru, kde,
- ------ (Rovnice 2,16)
- je magnetizační proud buzený tokem ΦM který spojuje primární i sekundární vinutí
- je primární proud
- je sekundární proud označovaný na primární straně transformátoru.
Rafinovaný faktor indukčního úniku
Rafinovaná derivace faktoru indukčního úniku
A. Na ekv. 2.1 & IEC IEV 131-12-41 indukční vazební faktor darováno
- --------------------- (Rov. 2.1):
b. Na ekv. 2,7 a IEC IEV 131-12-42 Faktor indukčního úniku darováno
- ------ (Rov. 2.7) & (Rov. 3,7a)
C. vynásobeno dává
- ----------------- (Rov. 3,7b)
d. Na ekv. 2-8 a to vím
- ---------------------- (Rov. 3,7c)
E. vynásobeno dává
- ------------------ (Rov. 3,7d)
F. Na ekv. 3.5 Rov. 1.1b a ekv. 2,14 a ekv. 3.6 Rov. 1.1b a ekv. 2,14:
- --- (Rov. 3.7e)
Všechny rovnice v tomto článku předpokládají ustálený stav konstantních kmitočtových průběhů & jejichž hodnoty jsou bezrozměrné, pevné, konečné a kladné, ale menší než 1.
S odkazem na diagram toku na obr. 6 platí následující rovnice:[28][29]
- σP = ΦPσ/ ΦM = LPσ/ L.M[32] ------ (Rov. 3.1 Rov. 2.7)
Stejně,
- σS = ΦSσ '/ ΦM = LSσ '/ L.M[33] ------ (Rov. 3.2 Rov. 2.7)
A proto,
- LP = LM + L.Pσ = LM + σPLM = (1 + σP) LM[38] ------ (Rov. 3.5 Rov. 1.1b a ekv. 2.14)
- LS' = LM + L.Sσ ' = LM + σSLM = (1 + σS) LM[39] ------ (Rov. 3.6 Rov. 1.1b a ekv. 2.14),
kde
- σP & σS jsou primární faktor úniku a faktor sekundárního úniku
- ΦM & L.M jsou vzájemný tok a magnetizační indukčnost
- ΦPσ & L.Pσ jsou primární tok úniku a indukčnost primárního úniku
- ΦSσ ' & L.Sσ ' jsou sekundární únikový tok a indukčnost sekundárního úniku, oba se vztahují k primárnímu.
Poměr úniků σ lze tedy zpřesnit, pokud jde o vzájemný vztah výše uvedené specifické indukčnosti vinutí a rovnice indukčního únikového faktoru, následovně:[40]
- ------ (Rovnice 3,7a až 3,7e).
Aplikace
Úniková indukčnost může být nežádoucí vlastností, protože způsobuje změnu napětí při zatížení.

V mnoha případech je to užitečné. Úniková indukčnost má užitečný účinek, protože omezuje proudy proudu v transformátoru (a zátěži), aniž by sama rozptylovala energii (s výjimkou obvyklých neideálních ztrát transformátoru). Transformátory jsou obecně navrženy tak, aby měly specifickou hodnotu únikové indukčnosti, takže úniková reaktance vytvořená touto indukčností je konkrétní hodnotou při požadované frekvenci provozu. V tomto případě skutečně užitečným parametrem není hodnota indukčnosti úniku, ale hodnota zkratová indukčnost hodnota.
Komerční a distribuční transformátory o jmenovitém výkonu až 2 500 kVA jsou obvykle konstruovány s zkratovými impedancemi mezi 3% a 6% as odpovídajícím poměr (poměr reaktance vinutí / odpor vinutí) mezi asi 3 a 6, který definuje procentuální změnu sekundárního napětí mezi naprázdno a plným zatížením. U čistě odporových zátěží tedy takové transformátory fungují zcela bez zátěže regulace napětí bude mezi asi 1% a 2%.
Transformátory s vysokým únikem reaktance se používají pro některé aplikace s negativním odporem, jako jsou neonové reklamy, kde je vyžadováno zesílení napětí (akce transformátoru) a omezení proudu. V tomto případě je svodová reaktance obvykle 100% plné impedance zátěže, takže i když je transformátor zkratovaný, nebude poškozen. Bez indukčnosti úniku by negativní charakteristika odporu těchto plynových výbojek způsobila, že by vedly nadměrný proud a byly zničeny.
K řízení proudu v se používají transformátory s proměnnou únikovou indukčností obloukové svařování sady. V těchto případech omezuje indukčnost úniku proud tok na požadovanou velikost.
Reaktance úniku transformátoru má velkou roli při omezování poruchového proudu obvodu v rámci maximální přípustné hodnoty v energetickém systému.[2]
Viz také
Reference
- ^ Kim 1963, str. 1
- ^ A b Saarbafi & Mclean 2014, AESO Transforming Modeling Guide, str. 9 z 304
- ^ Irwin 1997, str. 362.
- ^ Pyrhönen, Jokinen & Hrabovcová 2008, Kapitola 4 Únik tavidla
- ^ Pojmy faktor indukční vazby a faktor indukčního úniku jsou v tomto článku definovány v Mezinárodní elektrotechnická komise Electropedia je IEV-131-12-41, indukční vazební faktor a IEV-131-12-42, Faktor indukčního úniku.
- ^ A b Brenner a Javid 1959, §18-1 Vzájemná indukčnost, str. 587-591
- ^ IEC 60050 (datum vydání: 1990-10). Oddíl 131-12: Teorie obvodů / Prvky obvodu a jejich vlastnosti, IEV 131-12-41 Indukční vazební faktor
- ^ Brenner a Javid 1959, §18-1 Mutual Inductance - Sériové připojení Mutual Inductance, str. 591-592
- ^ Brenner & Javid 1959, str. 591-592, obr. 18-6
- ^ Harris 1952, str. 723, obr. 43
- ^ Voltech „Měření únikové indukčnosti
- ^ Rhombus Industries, Testování indukčnosti
- ^ To měřeno zkratová indukčnost hodnota se často označuje jako úniková indukčnost. Viz například jsou, Měření únikové indukčnosti,Testování indukčnosti. Formální indukčnost úniku je dána vztahem (Rovnice 2.14).
- ^ Harris 1952, str. 723, obr. 42
- ^ Khurana 2015, s. 254, obr. 7.33
- ^ Brenner a Javid 1959, §18-5 Lineární transformátor, str. 595-596
- ^ Hameyer 2001, str. 24
- ^ Singh 2016 „Vzájemná indukčnost
- ^ Brenner a Javid 1959, §18-6 Ideální transformátor, str. 597-600: Rov. 2.2 platí přesně pro ideální transformátor, kde se na hranici, když se vlastní indukčnost blíží nekonečné hodnotě ( → ∞ & → ∞), poměr se blíží konečné hodnotě.
- ^ Hameyer 2001, str. 24, ekv. 3-1 přes ekv. 3-4
- ^ Hameyer 2001, str. 25, ekv. 3-13
- ^ Knowlton 1949, s. § 8–67, s. 802: Knowlton popisuje Faktor úniku jako „Celkový tok, který prochází jhem a vstupuje do pólu = Φm = ΦA + ΦE a poměr Φm/ ΦA se nazývá faktor úniku a je větší než 1. "Tento faktor se zjevně liší od faktoru indukčního úniku popsaného v tomto článku o indukčnosti úniku.
- ^ IEC 60050 (datum vydání: 1990-10). Oddíl 131-12: Teorie obvodů / Prvky obvodu a jejich vlastnosti, IEV ref. 131-12-42: "Faktor indukčního úniku
- ^ IEC 60050 (datum vydání: 1990-10). Oddíl 221-04: Magnetická těla, IEV ref. 221-04-12: "Faktor magnetického úniku - poměr celkového magnetického toku k užitečnému magnetickému toku magnetického obvodu. " Tento faktor se také liší od faktoru indukčního úniku popsaného v tomto článku o indukčnosti úniku.
- ^ A b Hameyer 2001, str. 27
- ^ A b C Brenner a Javid 1959, §18-7 Ekvivalentní obvod pro nonideal transformátor, str. 600-602 a obr. 18-18
- ^ Brenner a Javid 1959, str. 602, „Obr. 18-18 V tomto ekvivalentním obvodu (neideálního) transformátoru jsou prvky fyzicky realizovatelné a izolační vlastnost transformátoru byla zachována.“
- ^ A b Erickson a Maksimovic, Kapitola 12 Základní magnetická teorie, §12.2.3. Únikové indukčnosti
- ^ Kim 1963, str. 3-12, Magnetice Leakage in Transformers; 13-19, Leakage Reactance in Transformers.
- ^ Hameyer 2001, str. 29, obr.26
- ^ Kim 1963, str. 4, obr. 1, magnetické pole v důsledku proudu ve vnitřním vinutí transformátoru jádrového typu; Obr.2, Magnetické pole v důsledku proudu ve vnějším vinutí z obr.1.
- ^ Hameyer 2001, str. 28, ekv. 3-31
- ^ Hameyer 2001, str. 28, ekv. 3-32
- ^ Hameyer 2001, str. 29, ekv. 3-33
- ^ Kim 1963, str. 10, ekv. 12
- ^ Hameyer 2001, str. 29, ekv. 3-34
- ^ Kim 1963, str. 10, ekv. 13
- ^ Hameyer 2001, str. 29, ekv. 3-35
- ^ Hameyer 2001, str. 29, ekv. 3-36
- ^ Hameyer 2001, str. 29, ekv. 3-37
externí odkazy
IEC Electropedia Odkazy:
Bibliografie
- Brenner, Egon; Javid, Mansour (1959). „Kapitola 18 - Obvody s magnetickou vazbou“. Analýza elektrických obvodů. McGraw-Hill. str. zejm. 586–617.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Didenko, V .; Sirotin, D. (2012). "Přesné měření odporu a indukčnosti vinutí transformátoru" (PDF). XX IMEKO World Congress - Metrology for Green Growth. Pusan, Korejská republika, 9. – 14. Září 2012.CS1 maint: umístění (odkaz) CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Erickson, Robert W .; Maksimovic, Dragan (2001). „Kapitola 12: Základní teorie magnetiky (instruktor snímky pouze pro knihu)“ (PDF). Základy výkonové elektroniky (2. vyd.). Boulder: University of Colorado (diapozitivy) / Springer (kniha). str. 72 snímků. ISBN 978-0-7923-7270-7.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- „Electropedia: The World's Online Electrotechnical Vocabulary“. IEC 60050 (datum vydání: 1990-10). Archivovány od originál dne 2015-04-27.
- Hameyer, Kay (2001). Elektrické stroje I: Základy, konstrukce, funkce, provoz (PDF). RWTH Aachen University Institute of Electrical Machines. Archivovány od originál (PDF) dne 10.02.2013.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Harris, Forest K. (1952). Elektrická měření (5. tisk (1962) ed.). New York, Londýn: John Wiley & Sons.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Heyland, A. (1894). "Grafická metoda pro predikci výkonových transformátorů a vícefázových motorů". ETZ. 15: 561–564.
- Heyland, A. (1906). Grafické zpracování indukčního motoru. Přeložil George Herbert Rowe; Rudolf Emil Hellmund. McGraw-Hill. str. 48 stran.
- Irwin, J. D. (1997). Příručka průmyslové elektroniky. Příručka CRC. Taylor & Francis. ISBN 978-0-8493-8343-4.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Khurana, Rohit (2015). Elektronické vybavení a měření. Nakladatelství Vikas. ISBN 9789325990203.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Kim, Joong Chung (1963). Stanovení reaktance úniku transformátoru pomocí funkce řízení impulsu. 57 stran: University of Oregon.CS1 maint: umístění (odkaz) CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Knowlton, A.E., ed. (1949). Standardní příručka pro elektrotechniky (8. vydání). McGraw-Hill. str. 802, § 8–67: Faktor úniku.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- MIT-Press (1977). „Vlastní a vzájemné indukčnosti“. Magnetické obvody a transformátory - první kurz pro energetické a komunikační inženýry. Cambridge, Massachusetts: MIT-Press. 433–466. ISBN 978-0-262-31082-6.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Pyrhönen, J .; Jokinen, T .; Hrabovcová, V. (2008). Návrh točivých elektrických strojů. str. Kapitola 4 Únik tavidla.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- „Vzájemná indukčnost“ (PDF). Rhombus Industries Inc. 1998. Citováno 4. srpna 2018.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Saarbafi, Karim; Mclean, Pamela (2014). „Průvodce modelováním transformátorů AESO“ (PDF). Calgary: AESO - provozovatel elektrického systému v Albertě (připraveno společností Teshmont Consultants LP). 304 stran. Citováno 6. srpna 2018.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Singh, Mahendra (2016). „Vzájemná indukčnost“. Výukové programy pro elektroniku. Citováno 6. ledna 2017.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- „Měření únikové indukčnosti“ (PDF). Voltech Instruments. 2016. Citováno 5. srpna 2018.CS1 maint: ref = harv (odkaz)