Lajla - Lajla

Ole Olsen

Lajla je opera o 2 dějstvích norského skladatele Ole Olsen podle vlastního libreta. Nachází se v severních částech Norska a je volně založen na stejnojmenném románu od Jens Andreas Friis (1881). Zabývá se interakcí mezi Sami lidé a Norové. Opera byla dokončena v roce 1893.[1] August Cranz zveřejnil své vokální skóre cca 1899,[2] a německá verze libreta ca. 1901[3] (přeložil Wilhelm Henzen). Lajla je jedinou ze čtyř Olsenových oper, které byly během jeho života uvedeny. Jeho první známé představení se konalo 8. října 1908 v divadle Národní divadlo v Oslo.[1]

Role

RoleTyp hlasuPremiéra, 8. října 1908[4]
Laagje, A Pleskat vůdce kmeneBasOlav Voss
Lajla, jeho dceraSopránEidé Norena
Mellet, syn jeho bratraTenorCarl Hagman [Ne ]
Jaampa, chovatel Laagjeho sobaBasThorleif Sohlberg
Olav[5] Lind, NorBarytonHalfdan Rode [Ne ]
KnězBasJohannes Juel [Ne ]
JáhenTenorCarl Struve [Ne ]
Maggi[6]Mezzosoprán /Alt–
Norové a Laponi obou pohlaví

Spiknutí

Jednat I.

Podzimní ráno na široké vysočině Finnmark. Scenérii tvoří trpasličí břízy a obrovské mechem pokryté kameny. Těsně před východem slunce zpívá mladá laponská Mellet oblečená v národním letním oděvu s nožem a poutkem o své lásce k Lajle, jehož příchod čeká. Jak píseň končí a vychází slunce, všimne si muže směřujícího k němu. Cizinec, Nor, hledá vůdce kmene Laagje, kterého a jeho okouzlující dcery Lajly toho hodně slyšel. Mellet varuje Lind, aby nemluvila o dívce, protože už je s někým zasnoubená. Ze zákulisí zazní příjemná píseň: Lajla srovnává hru na chytání psů s klukem, který čeká na svou milovanou.

Eidé Norena (1909) provedl roli Lajly v roce 1908

Když vstoupí, Nora zaujme její vzhled a zjistí, že je odvážný a odvážný. Cizinec se konečně jmenuje: Olav Lind, přišel z nejkrásnějšího místa v jižním Norsku, Ringerike u Tyrifjorden jezero. Lajla chce vědět víc o své vlasti a zpívá píseň chválící ​​velké jezero. Má ráda báseň, ale Mellet se agresivně ptá, jaký byl důvod opustit takové úžasné místo. Olav přišel na sever, aby se naučil svého strýce Thorolfa Linda, který se do těchto zemí přestěhoval před mnoha lety s manželkou a dítětem. Považuje celou rodinu za mrtvou v bídě. Lajla volá starého Jaampa, aby se ho zeptal na příčinu, ale on nic neví. Spolu s Lindem se vydává na setkání s Laagje.

Zůstal sám s Lajlou a Mellet jí vyprávěl o své lásce. Připomíná jí, že Laagje, Lajlin otec, mu tu dívku slíbil. Říká, že byla dítě, a žádá ho, aby ji osvobodil od tohoto slibu: jednoho dne ho možná bude milovat, ale prozatím je jen přítel. Mellet je v depresi a plná žárlivosti, protože viděl její pohled směrem k daro (Laponský název pro Nora). Lajla naštvaně odejde a navrhne mu, aby si lépe uvědomil své stádo. Mellet se chopí nápadu a rozhodne se chránit svůj kmen před cizincem. Zavolá svým přátelům, kteří okamžitě zaplní pódium, a řekne jim o daro přicházejí pokoušet jejich dívky. Slavnostně přísahají na posvátnou hůl Rune, aby zabili Linda. Plán je dostat ho k východu z Laagjeho tábora.

Celá společnost pochoduje a Lajla se objeví zpoza skály, kde tajně zaslechne Melletinu řeč. Je zděšená a chce Nor zachránit. Brzy přijde v doprovodu Jaampa. Lajla požádá poslední, aby je nechal promluvit. Dává Lindovi varování o Melletině spiknutí. Ti dva vyznávají své sympatie k sobě navzájem. Lind slibuje, že své věrné přátele shromáždí do dne zimní slunovrat a pojď s nimi, aby ji požádal o ruku Laagje. Souhlasí se starým mužem, Lajla stejně opustí svůj kmen. Lesk polární záře dá jim naději a znamení. Ale teď se musí oddělit.

Zákon II

Na tržiště se táhlo zasněžené tržiště s laponskými stany v pozadí a kostel s verandou. Zimní poledne Je to poslední tržní den v roce a místo je přeplněné Nory a Lapony. Dívky flirtují s chlapci. Norové provedli a Springdans, Laponci zpívají a juoige.[7] Mírně opilý Jaampa vyjde a vypráví lovecký příběh o vlkovi, jehož spadl na sobě. Laagje dnes večer oznamuje svatbu Lajly a Melleta a zve všechny na hostinu. Všichni oslavují pár a následují Laagje ke stanům.

Olav Voss (1901), umělec role Laagje v roce 1908

Pouze stará Jaampa je zastavena Lajlou. Svěřuje se mu se svou láskou k daro. Jaampa tyto lidi nesnáší, ale on tak miluje dívku a ona tak vášnivě prosí, že souhlasí, že jí pomůže. Má najít Linda v nedalekém údolí, kde byl Nore viděn druhý den, a vzít ho do kostela před dokončením obřadu. Na oplátku Lajla přísahá, že bude věrný svým lidem i po svatbě s Lindem. Jaampa odlety.

Stmívá se, objevují se hvězdy a oblohu zaplňuje majestátní polární záře. Lajla kleče na kolena a chválí Boha, který ho žádá, aby v ní měl slitování. Mellet pochází z jednoho ze stanů a říká, že je tu kněz, aby si je vzal. Lajla znovu vysvětluje, že necítí nic kromě sesterské lásky, ale Mellet trvá na tom, že je třeba poslouchat vůli kmene. Musí počkat daro nic víc; pokud se objeví, Mellet ho zabije. Odcházejí do různých stanů.

Světla v kostele se rozsvítí. Brzy vstoupí do Lajly ve svatebních šatech, obklopená Laponci, kteří ji zdobí. Do průvodu se připojují Laponci i Norové. Kněz zůstane na verandě s Laagje a Mellet. Zvony a varhany jsou slyšet a dav pozdravuje nevěstu. Scénu přeruší náhlý výkřik.

Vstoupí Jaampa s Lindem a jeho ozbrojenými muži. Žádají kněze, aby přestal, protože Lajla je Lindova nevěsta. Mladý muž požádá Laagje, aby ho nechal oženit se s dívkou. Laponci a Norové se od sebe oddělili a navzdory ženským prosbám začali muži bojovat. Když se knězi podaří zastavit, Laagje požádá o ticho, protože je připraven říci pravdu o minulosti. Faktem je, že Lajla není jeho dcera a už vůbec ne Lapp, je to dítě Thorolfa Linda, kterého Laagje našla těly jejích rodičů. Zemřeli ve sněhové bouři před mnoha lety. Laagje schvaluje Lajlovo manželství s Lindem, zatímco Mellet potřebuje najít jinou dívku ve svém kmeni. Ačkoli tato zpráva Mellet hodně bolí a Laponi nechtějí, aby odešla, Lajla se rozhodne jít s Lindem do jeho rodného Tyrifjordenu. Chválí Boha a kněz je uvádí do církve.

Reference

  1. ^ A b Kari Michelsen [Ne ]. Olsen, Ole / The New Grove Dictionary of Music and Musicians
  2. ^ Hofmeisterův Monatsbericht (1899), s. 544.
  3. ^ Hofmeisterův Monatsbericht (1901), s. 601.
  4. ^ Národní divadlo Arkiv
  5. ^ Špalda Olav v norštině, bur Olaf v německém libretu.
  6. ^ Pouze v Juoige scéna.
  7. ^ Tato píseň (vlastně vokální kvarteto a cappella) byl do opery přidán skladatelem nějaký čas po jejím dokončení. Spolu s úvodem se tomu říká Juoige scéna a vyžaduje další zpěvačku, Maggi.

Externí odkazy