Ladislav Vycpálek - Ladislav Vycpálek
Ladislav Vycpálek (Vršovice, Praha, 23. února 1882 - Praha, 9. ledna 1969) byl a čeština hudební skladatel a violist.
Vycpálek studoval kompozici pod Vítězslav Novák. Velmi brzy však našel svůj vlastní expresivní styl. Skládal hlavně vokální a sborová díla. Před první světová válka, zabýval se nastavením češtiny a Němec symbolista poezii k hudbě, pak čerpal inspiraci z lidové poezie. Po válce se obrátil k humanističtější filozofické reflexi a vytvořil tři známé kantáty: Kantáta posledních věcí člověka (Kantáta o posledních věcech člověka, 1920–22), Požehnaný buď člověče (Blahoslavený člověk ten, 1933) a České zádušní mše (České rekviem, 1940).
Vybraná díla
- Orchestrální
- Dívka z Lochroyanu (Maid of Lochroyan), Melodrama na staré skotské baladě pro vypravěče a orchestr (nebo klavír), op. 2 (1907, revidované 1911); Český překlad Ladislav Quis
- Vzhůru srdce (Sursum corda; Courage, My Heart!), 2 Fantasy Varitions on Husit Church Tunes, op. 30 (1950)
- Komorní hudba
- Smyčcový kvartet C dur op. 3 (1909)
- Chvála houslí (Chvála houslí), Sonáta v D ve formě variací pro housle, klavír a mezzosoprán, op. 19 (1927–1928)
- Duo pro housle a violu, op. 20 (1929)
- Suita pro sólovou violu (Suite for Solo Viola), op. 21 (1929)
- Suita pro sólové housle (Suita pro sólové housle), op. 22 (1930)
- Sonatina pro housle a klavír, op. 26 (1947)
- Con moto pro housle a klavír (1965)
- Klavír
- Cestou (Na cestě; Na cestě), 6 miniatur, op. 9 (1911–1914)
- Menuet
- Polka
- Ukolébavka (Ukolébavka)
- Praeludium
- Fughetta
- Epilog
- Doma: nenáročná suita o nenáročné rodině (Doma: Jednoduchá sada pro jednoduchou rodinu), op. 38 (1959)
- Hlasitý
- Tichá usmíření (Tiché usmíření; Tiché usmíření), 4 písně pro hlas a klavír, op. 1 (1908–1909)
- Sasanka
- Tuberosy
- Žluté květy
- Sentimentální rozhovor
- Světla v temnotách (Světla ve tmě), 3 písně pro hlas a klavír, op. 4 (1910); slova od Antonín Sova
- Tuchy a vidiny (Očekávání a vize), 5 písní pro hlas a klavír, op. 5 (1910–1911); slova od Alfred Mombert
- Ukolébavka
- Zimní večer
- Více
- Mír
- Slunce
- Slavnosti života (Oslava života), Cyklus 4 písní pro střední hlas a klavír, op. 8 (1912–1913); slova od Richard Dehmel
- Z Moravy (Z Moravy), 7 lidových písní pro hlas a klavír, op. 11a (1910–1914)
- Zavíraj, Anko
- Proč sa, dzievčence, něvydáce?
- Ani sem si bičíčka
- Chodzila po lesi
- Keď sa Slovák
- Jakú sem si frajírenku
- Mamko, moja mamko
- Moravské balady (Moravské balady) pro střední hlas a klavír, op. 12 (1915)
- Vydala mati, vydala céru
- Putovali hudci
- Vandroval mladzěněc
- Byla jedna byla
- Stójí Jano při potoce
- Vojna (Válka), Cyklus 10 moravských lidových písní pro hlas a klavír, op. 13 (1915)
- Rakúský císař pán
- Když já pójdzem
- Ach dybys ty věděla
- Tatíčku můj starý
- Vojaček idzě
- Belegrad, Belegrad, turecké pomezí
- Tá moja mamička
- Na trávničku na zeleném
- Belegrad, Belegrad, ta turecká skala
- V městě Holomúci
- V boží dlani (V Božích rukou), cyklus 4 písní pro střední hlas a klavír, op. 14 (1916); slova od Valery Bryusov v překladu Petra Křičky
- Hlídka
- Věk za věkem
- Myši
- Narození Páně
- Probuzení (Probuzení), 2 písně pro soprán a orchestr, op. 17 (1926); slova od Karel Toman a skladatel
- Březen (Březen)
- Modlitba na cestu životem (Prayer for Life's Journey)
- Na rozloučenou (At Parting), 6 Mourning Songs for voice and piano, op. 25 (1945)
- Rozpomeň se
- Pevně dřímáš
- Ejhle všickni vidíme
- Za mrtvými
- Člověk, zrozený z ženy
- Jako poutník
- Chorál
- Tři smíšené sbory (3 smíšené sbory), op. 6 (1911–1912); slova od Otokar Březina, Richard Dehmel a Johann Wolfgang von Goethe
- Magické půlnoci
- Chvalozpěv
- Svůj chléb kdo jídal
- Čtyři mužské sbory (4 mužské sbory), op. 7; slova od Otokar Březina, Otakar Theer a Richard Dehmel
- Zem?
- Oheň
- U moře
- Píseň žatvy
- Tuláci (The Vagabonds) pro mužský sbor a dechový soubor (flétna, hoboj, 2 klarinety, anglický roh, 2 fagoty) ad libitum, op. 10 (1914); slova od Karel Toman
- Tři sbory (3 sbory), op. 11b
- Sirotek (Sirotek), Lidová píseň pro smíšený sbor a smyčce (3 violy a violoncello) nebo pro smíšený sbor a violoncello (1914, revidované v letech 1917–1918)
- Stojí hruška v oudolí, Lidová píseň pro ženský sbor a klavír (1915)
- Majolenka (Krása), Lidová píseň pro mužský sbor a cappella (1915)
- Dvě sbory (2 refrény), op. 15 (1918); slova od Pablo Neruda
- Naše jaro (Naše jaro) pro smíšený sbor a cappella
- Boj nynějši (The Present Fight) pro mužský sbor a cappella
- Kantáta o posledních věcech člověka (Poslední věci člověka; Kantáta posledních věcí člověka; Kantáta posledních dnů lidstva), Kantáta pro soprán, basu, sbor a orchestr, op. 16 (1920–1922)
- In Memoriam (5. III. 1924), 3 mužské sbory (a cappella), op. 18 (1925); slova od Jaroslav Vrchlický, Michelangelo a Otakar Theer
- Blahoslavený ten člověk (Blessed Be Man), Kantáta pro sólisty, sbor a orchestr, op. 23 (1933); slova z Kniha Žalmů
- České rekviem: Smrt a spasení (České zádušní mše: Death and Redemption) pro soprán, alt, baryton, sbor a orchestr, op. 24 (1940)
- Z české vlasti pro smíšený sbor a cappella, op. 29 (1949)
- Z hlubin pro smíšený sbor a cappella, op. 31 (1950)
- Červenec (Červenec) pro smíšený sbor a cappella, op. 32 (1951, revidovaný 1953); slova od Karel Toman
- Září (Srpen) pro smíšený sbor a cappella, op. 33 (1951, revidovaný 1953); slova od Karel Toman
- Marná Láska (Vain Love), 5 písní pro ženský sbor a cappella, op. 34 (1954)
- Dvě dvojzpěvy (2 dueta) pro ženský sbor a komorní orchestr, op. 35 (1956)
- Hvězdička
- Kalina
- Svatý Lukáš, Maléř Boží (Saint Luke) pro ženský sbor a komorní orchestr, op. 36 (1956)
- Bezručův hlas (Hlas Bezruče), 3 mužské sbory, op. 37 (1958)
- Neohrabaný člen pro ženský sbor a klavír, op. 39 (1960–1961)
- Ó lásko! pro smíšený sbor a cappella, op. 40 (1961–1962)
- České písně pro ženský sbor a klavír, op. 41 (1961–1962)
Diskografie
- Karel Ančerl Gold Edition, Sv. 21: České zádušní mše, Op. 24 - Mariana Řeháková (soprán); Marie Mrázová (alt); Theodor Šrubař (baryton); Karel Ančerl (dirigent); Česká filharmonie; nahráno 1968; Supraphon SU 3681-2 212 (1970, 1992, 2003)
- Karel Ančerl Gold Edition, roč. 35: Kantáta posledních věcí člověka, Op. 16 - Drahomíra Tikalová (soprán); Ladislav Mráz (baryton); Karel Ančerl (dirigent); Česká filharmonie; Pražský filharmonický sbor; zaznamenaný 1957; Supraphon SU 3695-2 901 (1959, 1970, 2004)
- Čeští kamarádi – Duo pro housle a violu, Op. 20 - Duo Patterson: Ronald Patterson (housle), Roxanna Patterson (viola); Ante Aeternum Records (2004)
- Monolog – Apartmá pro sólovou violu, Op. 21 - Jitka Hosprová (viola); Supraphon SU 4049-2 131 (2003)
- Soňa Červená: Pěvecký portrét – Sonáta v D "Chvála houslí" pro housle, klavír a mezzosoprán, op. 19 - Soňa Červená (mezzosoprán); Spytihněv Šorm (housle); Alfred Holeček (klavír); zaznamenané šedesátá léta; SU 3851-2 201 (2005)
- Soudobá houslová tvorba (Současná tvorba pro housle): Sonatina, Op. 26 a Con moto – Břetislav Ludvík (housle); Josef Hála (klavír); nahráno 1971; Panton (1972)
externí odkazy
- „Stručná biografie“ (v češtině). Citováno 5. března 2010.
- Životopis a fotografie Ladislava Vycpálka v Národní knihovně České republiky (Národní knihovna České republiky) (v češtině)