Lößnitz - Lößnitz

Lößnitz
Erb
Umístění Lößnitz v okrese Erzgebirgskreis
Lößnitz Ukázat mapu Německa Lößnitz Ukázat mapu Saska
Souřadnice: 50 ° 37'17 ″ severní šířky 12 ° 43'54 ″ východní délky / 50,62 139 ° N 12,73 167 ° E / 50.62139; 12.73167Souřadnice: 50 ° 37'17 ″ severní šířky 12 ° 43'54 ″ východní délky / 50,62 139 ° N 12,73 167 ° E / 50.62139; 12.73167
Země	Německo
Stát	Sasko
Okres	Erzgebirgskreis
Vláda
• starosta	Gotthard Troll
Plocha
• Celkem	30,54 km2 (11,79 čtverečních mil)
Nadmořská výška	422 m (1385 ft)
Počet obyvatel  (2019-12-31)[1]
• Celkem	8,201
• Hustota	270 / km2 (700 / sq mi)
Časové pásmo	UTC + 01:00 (SEČ )
• Léto (DST )	UTC + 02:00 (SELČ )
PSČ	08294
Vytáčecí kódy	03771
Registrace vozidla	ERZ, ANA, ASZ, AU, MAB, MEK, STL, SZB, ZP

Bergstadt Lößnitz („Hornické město Lößnitz“, také hláskováno Lössnitz), někdy také nazývaný Muhme („Teta“) je na svůj věk městem v okrese Erzgebirgskreis, Sasko, Německo, a patří do městské ligy Silberberg (Städtebund Silberberg). Jeho název pochází z slovanský lesnice, což znamená „lesní místo“.

Zeměpis

Lößnitz je malé městečko v západní části Polska Krušné hory ležící zasazené mezi zalesněnými horskými pásmy v údolí, zhruba 432 m nad mořem. Leží 4 km severovýchodně od Aue a 27 km jihozápadně od Chemnitz.

Zakládající společenství

Lößnitz má šest Ortsteile (ustavující společenství), jmenovitě Affalter (od roku 1999), Dittersdorf (od roku 1973), Grüna (od roku 1974 zakládající společenství Affalter), Dreihansen (údajně samostatná komunita v roce 1791), Niederlößnitz (od roku 1898) a Streitwald (od roku 1939 ustavující společenství Affalter).

Dějiny

Lößnitz založili hraběcí hrabata (Burggrafen) v Meißen v roce 1170 a v dokumentu z roku 1284 již byl popsán jako a Civitas. První písemná zmínka města však již přišla v roce 1238, kdy byla pojmenována „Lesnitz lesní místo“.

Raná historie Lößnitz je poněkud spekulativní. Například v roce 1304 je ve městě zmíněn učitel, což vede k závěru, že latinskoamerická škola Lößnitz tam již byla. Stejně tak první známý starosta Hermann von Buten se objevuje v historii města v roce 1372, což vede k dalším spekulacím, že muselo existovat radnice tou dobou.

V roce 1382 byl Lößnitz označen jako Bergstadt a o rok později celé město shořelo až k městskému mlýnu, který stál před branami. V roce 1406 získal hrabě Schönburg hrabství Hartenstein a učinil z Lößnitzu sídlo.

V roce 1542 Reformace byl představen. V roce 1601 se objevil portál radnice a přestavba radnice byla dokončena o šest let později. Všechno to však bylo spolu s kostelem, farní budovou, školou a dalšími 108 domy ztraceno v „Rote Ruhr“ („Červený úplavice“, podle tohoto městského požáru). V následujících letech se město muselo vypořádat také s vyhozením mor a další požár města.

V roce 1714 Barokní Hospitalkirche („Hospital Church“) byl vysvěcen. Městské požáry nebyly v té době ničím neobvyklým a 10. prosince 1806 se to znovu stalo a mezi ztracenými budovami byla opět radnice, farní budova a škola i středověký St. Johanniskirche (kostel), vaření a sladovnictví dům, 182 domů a 16 stodol. Město z toho vyskočilo, ale jen o tři roky později došlo k dalšímu požáru, který byl založen a Blesk stávkovat. Ze 104 domů, které byly zničeny, bylo 26 domů, které již byly přestavěny po vyhoření při posledním požáru. 29. října 1826 nový kostel, Haupt- und Stadtkirche St. Johannis, byl vysvěcen. Později došlo k dalším požárům v Lößnitzu, kdy došlo k baroku Hospitalkirche byl také zničen.

Poté, co se jurisdikce nad městem vzdala rodu Schönburgů, Fürstlich Schönburgische Justizamt Stein („Knížecí schönburská soudní kancelář v Steinu“) vznikl v roce 1861 a ve stejném roce nový Hospitalkirche byl vysvěcen. Když byly schönburské knížectví převzaty Království Saska v roce 1878 dostal Lößnitz Saské království Amt soud, který přetrvával až do roku 1931.

V roce 1917 byly u obou zvonů zvony St. Johanniskirche a Hospitalkirche byly odstraněny kvůli válečným požadavkům, ale jen o tři roky později získal první tři nové zvony. V roce 1939 zvonkohra skládající se z 23 bronz do věže kostela byly instalovány zvony.

Dne 20. dubna 1945 náměstek primátora města Rudolf Weber, který chtěl město odevzdat Američané bez boje byl zastřelen Waffen-SS. V letech 1985 až 1992 došlo na okraji města k velkému obytná oblast, kde dnes žije téměř polovina obyvatel města.

V roce 1999 došlo ke sloučení komunity Affalter.

Populační vývoj

Následující údaje o počtu obyvatel se vztahují k 31. prosinci každého daného roku.

Zdroj: Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen

Niederlößnitz

Dnešní obecní komunita Niederlößnitz („Dolní Lößnitz“) byla původně zemědělská vesnice po proudu od místa, kde Aubach ústí do Lößnitzbachu. První známé pojmenování komunity sahá až do roku 1497, kdy bylo známé jako Niderlesenitzové. Asi o 100 let později komunita počítala 6 vlastníků půdy. Jedno panství bylo osvobozeno od bojové povinnosti a sloužilo jako panský lovecký zámeček. A. Schuhmann zmínil se v roce 1820 v jeho Lexikon dva mlýny na mouku a papírna. Papírna, která údajně kdysi byla kladivářstvím a mincovníkem, však v roce 1808 vyhořela a nikdy nebyla přestavěna. Ke konci 19. století železnice čára mezi Zwönitz a Aue, na které byla o něco později postavena dolní železniční stanice, vstoupila do služby. Poté, co byla stanice postavena, přišly obytné oblasti a průmyslový rozvoj, což nakonec vedlo ke sloučení Niederlößnitz s městem Lößnitz v roce 1898.

Politika

Erb

Lößnitzovy paže ukazují černou Kříž svatého Ondřeje (paže hradu se počítá v Meißenu, zakladatelích města) na žlutém pozadí. Kříž je obklopen třemi věžemi umístěnými na stylizované zdi na červeném pozadí. Zeď a věže odkazují na bývalé impozantní opevnění města; tři věže symbolizují tři bývalé městské brány.

Městské partnerství

Od roku 1991 existuje partnerství s vestfálským městem Borgholzhausen.

Kultura a památky

Budovy

St.Johanniskirche

• Staré Město
• Části bývalé městské hradby („Rösselturm“)
• Radnice z roku 1601
• St. Johanniskirche s zvonkohra. Skládá se z 23 zvonů z Apolda zvonová slévárna Franz Schilling Söhne za zvonkohru, kterou na Svatodušní slavnosti v roce 1939 věnoval zvonkohra mistr Bender, hudební poradce pro Hitlerjugend z Berliner Parochialkirche. Bylo to „prohlásit vděčnost, kterou německý lid dluží Führer a jeho pohyb “.^[2] The St. Johanniskirche je největší neoklasicistní kostel v oremountains.^[3]

Lidové slavnosti a trhy

• Týdenní trh každý čtvrtek
• Dorffest Draffaller (vesnický festival)
• Lößnitzer Salzmarkt (trh se solí, třetí červnový víkend)
• Naturmarkt (v září)
• Vánoční trh (advent)

Ekonomika a infrastruktura

Ekonomika

Lößnitz byl v průběhu staletí regionálně významným ekonomickým centrem s tržními právy. S rozsáhlou industrializací začínající kolem roku 1850 se Lößnitz stal jedním z nejdůležitějších průmyslových center v západních Krušných horách. Byly v ní důležité podniky obuvnictví, výroba strojů, textil rafinace a zpracování a kovové výrobky. Břidlice těžba v okolí města byla také důležitá po dlouhou dobu. Znovusjednocení Německa přinesly dalekosáhlé změny v regionu, které vedly ke ztrátě velké části místního průmyslu.

Doprava

The Bundesstraße 169 prochází městskou částí. Nejbližší Dálnice uzlů, s Bundesautobahn 72, jsou v Hartensteinu a Stollbergu.

Lößnitz leží na železniční trati mezi Chemnitz a Aue (Zwönitztalbahn) a má dvě železniční stanice, tzv oberer Bahnhof a Unterer Bahnhof - horní a dolní stanice. Vlaky jsou provozovány Erzgebirgsbahn, dceřiná operace Deutsche Bahn AG. Pro místní dopravu - v případě autobusových linek, které obsluhují Lößnitz - struktura jízdného Verkehrsverbund Mittelsachsen („Middle Saxony Transport Association“) platí.

Další čtení

• Akademie der Wissenschaften der DDR, Institut für Geographie und Geoökologie, Arbeitsgruppe Heimatforschung; Werte unserer Heimat; Heimatkundliche Bestandsaufnahme in der Deutschen Demokratischen Republik; Pásmo 31; Zwischen Zwickauer Mulde und Geyerschem Wald; Akademie-Verlag Berlin, 1980.
• Schumann, A .; Schiffner, A .: Vollständiges Staats-, Post- und Zeitungslexikon. Bände 1-18. Zwickau 1814-1833

Reference

externí odkazy

• Oficiální domovská stránka města