LHeure Bretonne - LHeure Bretonne - Wikipedia
L'Heure Bretonne ("Breton Times") byl a Bretonský nacionalista týdeník, který vycházel od června 1940 do června 1944. Byl orgánem Bretonská národní strana a byl silně spojen s kolaborativní politikou během druhá světová válka.
Počátky
V červenci 1940, po Pád Francie, proněmečtí bretonští nacionalisté François Debeauvais a Olier Mordrel svolal kongres Pontivy, na kterém vytvořili Bretonský národní výbor koordinovat bretonské nacionalistické projekty. Výbor se rozhodl založit týdeník L'Heure Bretonne. První vydání bylo symbolicky datováno 14. července (den dobytí Bastilly ) 1940. Příspěvek byl v praxi pokračováním dřívějšího časopisu nacionalistů Breiz Atao.[1]
Vydání
Noviny byly vydávány v Rennes v sídle bretonského národního výboru. Od července 1940 do června 1944 bylo vydáno 201 čísel. Morvan Lebesque byl jeho prvním redaktorem po dva měsíce v roce 1940. Později řekl, že odešel, když bylo zřejmé, že Výbor chce, aby se článek věnoval pronacistické linii. Jako redaktora ho následoval Jean Merrien, blízký spolupracovník Oliera Mordrela, který odešel, když byl Mordrel vyloučen z vedení Bretonské národní strany.
V roce 1942 L'Heure Bretonne měla přibližně 25 000 nákladů a zaměstnávala padesát zaměstnanců ve svých kancelářích v Rennes.[1]
V srpnu 1940 někteří nacionalisté prodávali L'Heure Bretonne byli zadrženi v Quimper Němci, ale po tomto incidentu byl článek publikován a obíhal bez problémů až do 4. června 1944. Jeho redakční linie byla v souladu s německou propagandou. Zaútočilo na Židy, levicové „jakobíni“ a Angličany. Zaútočilo však také na Francouze obecně, jménem „bretonské rasy“, a novou „árijskou“ Evropu, ve které by bretonci hráli aktivní roli.
Obsah
Obsah novin odráží jeho neústupnou separatistickou politiku a opakovanou výzvu vládě Vichy. Noviny věnovaly zvláštní pozornost tomu, aby nedošlo k urážce německých okupačních sil. Přes svoji solidaritu s německým válečným úsilím však nepřijala výslovně nacistickou ideologickou rétoriku, přičemž týdenní články vyprávěly o využití wehrmachtu v Rusku. Postoj příspěvku vyjádřil bývalý komunista Abeozen v listopadu 1940:
Raději bych silně sevřel ruku kolemjdoucích, zpíval jejich dobyvatelskou píseň a díval se jim přímo do očí bez sebemenší nenávisti. Protože mám pádné důvody domnívat se, že dobyvatelé Západu nám ani v nejmenším nebudou bránit v úspěchu našeho úkolu: postavit na troskách starého světa novou Bretani.[1]
Hlavními tématy, kterými se noviny zabývají, jsou historie Bretaně, přestupky Vichy Francie a opakované a extrémní anglofobie. Pokrýval také každodenní život v Bretani, články o rolnictvu, řemeslech, moderním bretonském designu atd.
Antisemitismus
V návaznosti na hromadné zatčení Židů v Paříži známých jako Vel 'd'Hiv Roundup ve dnech 16. a 17. července 1942, L'Heure Bretonne zveřejnil článek na titulní straně s názvem À la porte les juifs et les enjuivés („Ukažte Židům a Judaizujte dveře“) pod podpisem „DR“ (č. 105, 18. července 1942).
Ve stejném duchu, Job Jaffré pod svým pseudonymem „Tug“ zveřejnil vypovězení bombových útoků spáchaných silami „youtre-Atlantique“, slovní hříčka „outre-Atlantique„(„ přes Atlantik “) a„youtre„, hanlivý výraz pro„ Žida “(duben 1943, č. 142). Později téhož roku napsal, že očekává„ obrácení spojenectví ... až bude odstraněn židovský problém “(říjen 1943, č. 171, pod iniciálami St. K.)
Viz také
Bibliografie
- Bertrand Frélaut, Les nationalistes bretons de 1939 à 1945, Brasparts, Beltan, 1985.
- L'Heure bretonne. Časopis breton hebdomadaire, od července 1940 do (Mai 1944)