Krešimir Baranović - Krešimir Baranović

Krešimir Baranović
Krešimir Baranović.jpg
narozený(1894-07-25)25. července 1894
Zemřel17. září 1975(1975-09-17) (ve věku 81)
Éra20. století
Pozoruhodná práce
http://quercus.mic.hr/quercus/person/448

Krešimir Baranović (25. července 1894, Šibenik, Chorvatsko - 17. září 1975, Bělehrad, Srbsko ) byl chorvatský hudební skladatel a dirigent. Byl ředitelem a dirigentem Záhřebská opera, Bělehradská opera a profesor na Bělehradská hudební akademie. V duchu jakési slovanské expresionismus, také vidět v pracích Janáček a někteří z ruských mistrů 19. století, Baranović byl lepší než kterýkoli jiný chorvatský skladatel své doby v překonávání rozporů mezi národem a univerzálem, které lze vidět v chorvatštině meziválečné hudba.[1]

Životopis

Od roku 1908 do roku 1912 studoval Baranović hudbu v Záhřeb. Vzal si soukromé hodiny u Dragutina (Carla) Kaisera a poté ve škole Chorvatský hudební institut kde studoval roh s Fran Lhotka. Poté šel do Hudební akademie ve Vídni (1912-1914) a později v Berlín (1921-1922).[2] V letech 1915 až 1943 byl dirigentem Opera chorvatského národního divadla v Záhřebu (a jeho ředitel od roku 1929 do roku 1940); v té době prošel jedním ze svých nejlepších období. V sezóně 1927/28 byl také dirigentem pro Anna Pavlova baletního souboru na evropském turné a byla dlouholetou dirigentkou sboru Lisinski. Poté, co v prvních letech války opustil Záhřeb, byl uvězněn v Tábor Stará Gradiška, a poté byl nějakou dobu dirigentem Bratislavský rozhlasový orchestr (1943) a také ředitelem Bratislavské opery (1945-1946). V letech 1946 až 1964 působil jako učitel dirigování a orchestrace na Hudební akademie v Bělehradě, a od roku 1951 do roku 1961 ředitel a dirigent Bělehradská filharmonie. Od roku 1954 byl členem Jugoslávská akademie věd a umění v Záhřebu.[3][4]

Dílo

V duchu jakési slovanského expresionismu, který lze vidět také v dílech Janáčka a některých ruských mistrů 19. století, byl Baranović v překonání rozporu mezi národem a univerzálem, který je třeba vidět, lepší než kterýkoli jiný chorvatský skladatel své doby. v chorvatské meziválečné hudbě. Ve svých cenných dílech balet Perníkové srdce (1924), cyklus písní Z mých kopců (k veršům z Fran Galović, 1927) a v komické opeře Sheared-Mown (1932) čerpal autentičnost svého idiomu z lidová hudba z Hrvatsko zagorje, základ umělecké transformace Stravinskij rozměry. Úžasný mistr instrumentace, s výrazným citem pro rytmickou strukturu a zvláštním smyslem pro humor, dokonce i hrubě groteskní (balet Imbrek s nosemBaranović obešel gesto restaurátora neoklasicismus, rozšiřuje rozsah zděděné expresivity, zejména pokud jde o harmonii. Zatímco Baranovićova díla po roce 1943 - orchestrální básně Ze samoty (podle jeho vlastních slov, 1944) a Mraky (verše z Dobriša Cesarić, 1963), který důkladněji uvolňuje disonantní harmonické sady, jeho větší vokální a instrumentální díla 60. a 70. let vzdávají hold zjednodušení, jež přináší estetika takzvaného angažovaného realismu.

Jako symfonický a zvláště operní dirigent Baranović velmi obohatil reprodukční praxi. Jako první v Chorvatsku provedl představení Musorgsky Je Boris Godunov v roce 1918 a Šostakovič Je Katerina Izmailova v roce 1937 a jako první uvedl nejdůležitější balety Stravinskij na záhřebské scéně, první venku Československo dát na Smetana Je Libuše. Velkou pozornost věnoval prvním představením nejdůležitějších hudebně divadelních děl chorvatských skladatelů.[5][6][7][8]

Vybraná díla

Jeviště funguje

Balet

  • Květy Malé Idy (1925)
  • Čínský příběh (1955)

Opera

  • Cetingradova nevěsta (1951), komická opera
  • Sheared-Mown (1932), komická opera

Orchestr

  • Ze samoty (podle jeho vlastních slov, 1944), orchestrální báseň
  • Mraky (slova od Dobriša Cesarić, 1963), orchestrální báseň
  • Koncertní předehra (1916)
  • Symphonic Scherzo (1921)
  • Poème balkanique (1926)
  • Sinfonietta Es dur (1939)
  • Koncert pro lesní roh a orchestr (1973)

Vokální a orchestrální díla

Reference

  1. ^ "Baranović, Krešimir". www.enciklopedija.hr. LZMK. Citováno 18. července 2016.
  2. ^ "Baranović, Krešimir". www.enciklopedija.hr. LZMK. Citováno 18. července 2016.
  3. ^ "Baranović, Krešimir". www.enciklopedija.hr. LZMK. Citováno 18. července 2016.
  4. ^ "'Baranović, Krešimir'". hbl.lzmk.hr. LZMK. Citováno 18. července 2016.
  5. ^ "Baranović, Krešimir". www.enciklopedija.hr. LZMK. Citováno 18. července 2016.
  6. ^ "'Baranović, Krešimir'". hbl.lzmk.hr. LZMK. Citováno 18. července 2016.
  7. ^ "Baranović, Krešimir". quercus.mic.hr. LZMK. Citováno 18. července 2016.
  8. ^ "'Krešimir Baranović: Koncert pro lesní roh a orchestr - klavírní redukce'". www.mic.hr. MIC.
  9. ^ "Baranović, Krešimir". quercus.mic.hr. LZMK. Citováno 18. července 2016.

Další čtení

  • Maksimović, M. (1971): Beogradska filharmonija 1951-1971, Beogradska filharmonija, Bělehrad
  • Mala enciklopedija Prosveta, I (1978), Prosveta, Bělehrad
  • Muzička enciklopedija, I (1971), Jugoslovenski leksikografski zavod, Záhřeb
  • Pedeset godina Fakulteta muzičke umetnosti (Muzičke akademije) 1937-1987 (1988), Univerzitet umetnosti u Beogradu, Beograd
  • Peričić, V. [1969]: Muzički stvaraoci u Srbiji, Prosveta, Bělehrad