Konstanty Gorski - Konstanty Gorski
Konstanty Antoni Gorski (Polská výslovnost:[kɔnˈstantɨ anˈtɔɲi ˈgɔrskʲi]) (Lida, 13. června 1859 - 31. května 1924, Poznaň ) byl polština skladatel, houslista, varhaník a hudba učitel.[1]
Život
Gorski začal chodit do školy v roce Grodno a pokračoval na prvním filologickém gymnáziu v Liberci Wilno. Hudební vzdělání získal na Hudební institut v Varšava (pak ve směru Apolinární Kątski ) a na Petrohrad Konzervatoř. V roce 1881 absolvoval velký maďarský houslista a pedagog Leopold Auer třídy a získal velkou stříbrnou medaili a status „volného umělce“. Příští rok strávil studiem kompozice a instrumentace ve třídě slavného ruského skladatele Nikolai Rimsky-Korsakov.
V roce 1890 po osmiletém výletu Rusko a Gruzie - přes Penza, Saratov a Tiflis (Tbilisi Konstanty Gorski přijel do ukrajinského města Charkov zůstat tam 29 let. V těchto letech strávil učením mládeže na Charkovské hudební střední škole, kde vykonával veřejné práce (byl jedním ze zakladatelů kulturní organizace „Polský dům“), pracoval jako dirigent symfonického orchestru a polského a církevního sboru, který byl vytvořen díky jeho úsilí, a zůstat milován reklamním houslistou a vysoce ceněn ostatními skladateli, kteří hrají své hudební skladby (a Petr Iljič Čajkovskij zacházel s ním s hlubokou úctou a řekl, že Gorski byl největší, kdo provedl svůj houslový koncert D-dur).
Politické a ekonomické změny zejména v ruské Imperii Říjnová revoluce v roce 1917 měl velký vliv na majetek Gorských. Gorski předvídal blížící se občanskou válku a neměl možnost pokračovat ve své práci v Charkově, vzal svou rodinu a vrátil se do Polsko který dosáhl svobody. Nejprve se usadil Varšava, kde poté pracoval jako kužel v kinech „Colosseum“ a „Wodewil“ a později Varšava šel do Poznaň a dosáhl pozice koncertního mistra Velkého divadla a držel ji až do konce života. Jeho opera „Margier“ byl uveden v Poznanské opeře v roce 1927. V meziválečném období byly provedeny i další Gorskiho skladby, např. A Missa Solemnis Es dur (mimo jiné Poznań Moniuszko Chorus), symfonická báseň Vicious Circle (Zaczarowane koło) a Organ Fantasy f-moll (poprvé ji provedl v roce 1920 Antoni Karnaszewki ve Varšavské filharmonii a po třech letech - Feliks Nowowiejski v době Copernicus kulturní akce na univerzitě v Poznani). Tato fantazie se dodnes provádí s velkým úspěchem.
Funguje
Mezi jeho nejznámější skladby patří:
- Varhanní fantazie f moll - část Video na Youtube; část Video na Youtube
- Missa Solemnis E-dur a Missa a minor
- Opera, Margier
- Opera, Za chlebem
- Písně: Ave Maria, Salve Regina na Youtube, Oslovení la Sainte Vierge na Youtube, Зряще мя безгласна (Zriaszcze mia bezglasna) a 12 pieśni do słów M. Konopnickiej, Wł. Syrokomli, Zd. Dębickiego i in. Na m-sopran lub tenor z towarzyszeniem fortepianu
- Symfonické básně: Na Olimpie a Zaczarowane koło
- Souvenir de Nadrzecze. Premiere Mazurka, Petite Etude - Spiccato, Seconde Mazourka, sur des chants polonais, Aria, Gavotte, Romance, 3-leme Mazourka, 1-ere Polonaise de Concert D-dur, 2-de Polonaise de Concert A-dur, Poeme Lyrique
Reference
- ^ Józef Władysław Reiss Najpiękniejsza ze wszystkich jest muzyka polska - 1984 strana 155 „Konstanty Gorski (1859 - 1924), z ziemi wileńskiej, skrzypek i kompozytor, uczeń Rimskiego-Korsakowa“
- Р. М. Аладава, Константин Горский и его опера «Маргер» в контексте белорусской культуры, Минск 2005.
- Т. Бахмет, Т. Гончаренко, Польские нотные издания XIX - нач. XX ст. из фонда редких изданий Харьковской городской специализированной музыкально - театральной библиот К. С. Станиславского, [w:] Charków i Polska: ludzie i zdarzenia, Charków 2006, s. 165–176.
- Andrzej Chylewski, Przywracanie należnej pamięci. Konstanty Antoni Gorski (1859–1924), [w:] „IKS - Poznański Informator Kulturalny, Sportowy i Turystyczny“, květen 2009, s. 54.
- Konstanty Gorski, Utwory odnalezione, Zebrał i wstępem opatrzył Grzegorz Seroczyński, Charków 2010, ss. 248.
- Konstanty Gorski (1859-1924). Międzynarodowa Konferencja Naukowa poświęcona 150. rocznicy urodzin Konstantego Gorskiego, Almanach Polski t. IV, Charków 2009, ss. 248.
- Józef Kański, Wydobyte z mroku, [w:] "Ruch Muzyczny" nr 20 (rok LIV), 3 października 2010 r.
- Grzegorz Seroczyński, Konstanty Antoni Gorski - artysta zapomniany, [w:] „Gazeta Festiwalowa“ č. 1 (34), Białystok 2009.
- Jerzy Szurbak, K.A. Gorski - „Zriaszcze mia biezgłasna ...“, [w:] „Gazeta Festiwalowa“ č. 1 (34), Białystok 2009.
- Татяна Вeркина, К 150-летию Константина Горского, [w:] „Акценти” червень 2009, s. 1-2.
- Edward Wrocki, Konstanty Gorski. Życie i działalność 1859-1924, Warszawa 1924.
- Z polskiej muzyki organowej XIX / XX w., Červené. Feliks Rączkowski i Jerzy Gołos, Polskie Wydawnictwo Muzyczne, Warszawa 1981.
- Michał Żur, Irena Kozeniaszewa, Okres charkowski w życiu Konstantyna Gorskiego, [w:] Diaspora polska w Charkowie. Historia i współczesność, Charków 2004, s. 130-134.
- Michał Żur, Irena Kozeniaszewa, Zapomniany kompozytor. Charkowski okres w życiu Konstantego Gorskiego, [w:] Znad Wilii, č. 3 (35), Wilno 2008, s. 115-117.
externí odkazy
- Varhanní fantazie f moll na Youtube: część I na Youtube i część II na Youtube
- Oslovení la Sainte Vierge na Youtube: Oslovení... na Youtube
- Salve Regina v Youtube: Salve Regina na Youtube
- Зряще мя безгласна (Zriaszcze mia bezglasna) dál Youtube: Зряще мя безгласна na Youtube
- 12 pieśni do słów M. Konopnickiej, Wł. Syrokomli, Zd. Dębickiego i in.: Na m-sopran lub tenor z towarzyszeniem fortepianu na CBN Polona