Kolowratova rodina - Kolowrat family - Wikipedia

Dům Kolowrat
Starověký erb rodu Kolowratů.
ZeměKrálovství české
Svatá říše římská
Rakouská říše
Rakousko-Uhersko
Založený1347 - Lord Albrecht z Kolowratu
Aktuální hlavaHrabě Maximilián Alexander Kolowrat-Krakowský
TitulyPáni
Počty
Císařští hrabata
Kadetské větve
  • Krakowsky
  • Liebsteinsky
  • Kornhauzsky
  • Zehrovicky
  • Bezdružický
  • Nyní na Hradském
  • Mastovský
  • Černonický

The Dům Kolowrat je Čech šlechtická rodina[1][2] který měl prominentní roli v historii a správě jejich rodáka Království české[2] stejně jako Svatá říše římská a později Habsburská monarchie jako vysoce postavení úředníci a příznivci České národní obrození.[2]

Rodinný původ je tak daleko v čase, že není zaznamenán v žádných dochovaných českých historických dokumentech. Pouze několik legend, například těch, které vyprávějí historici Bohuslav Balbín a František Palacký, uveďte popis těchto původů.[3] První historicky dokumentovaný Kolowrat je Albrecht z Kolowratu staršího (cs ).[2] Rodina se proslavila během habsburské monarchie, během níž její členové zastávali některé z nejvyšších politických, vojenských a duchovních úřadů, včetně služby jako Ministři-prezidenti, Nejvyšší kancléři, polní maršálové, arcibiskupové,[2] a rytíři Řád zlatého rouna.

Dějiny

Zakladatel domu

Albrecht starší z Kolowratu, jehož předkové pocházeli z vesnice Kolovraty, je považován za zakladatele dynastie. Jako hejtman a dvorní maršál Anny Schweidnitzské (manželky Karla IV.) A odhadce zemského a královského feudálního soudu vstoupil do historických dokumentů v roce 1347, kdy byl prodán hrad Rožmitál, a byl uveden jako hodnotící svědek. Oženil se třikrát a měl osm dětí, z nichž šest byli synové, kteří později položili základy rodu Kolowratů. V roce 1373 založil Albrecht z Kolowratu augustiniánský klášter Nanebevzetí Panny Marie v Ročově, kde byl později pohřben.

14. století

Zakladatelem rodu a prvním doloženým členem rodu Kolowratů byl lord Albrecht starší († 1391). Poprvé byl zmíněn jako svědek při prodeji Hrad Rožmitál v roce 1347. Je známý především proto, že se stal maršálem Císařovna Anna ze Schweidnitzu (manželka Karel IV., Císař svaté říše římské ) a guvernér Vogtland. Spolu se svými syny založil augustiniánský klášter Panny Marie v Dolním Ročově. Zde je pohřben i lord Albrecht starší a jeho náhrobek se váže k rodinné legendě, která přetrvává po staletí. Synové a vnoučata lorda Albrechta položili základy osmi vznešených větví rodu Kolowratů. Jeho nejstarší syn, Lord Albrecht mladší (1369–1416), založil pobočku Kolowrat-Liebsteinsky a snad Kolowrat-Krakowsky, jejichž potomci žijí dodnes. Podle vzoru svého otce finančně podporoval klášter v Dolním Ročově.

15. století

Hanuš I. (1390–1450) se stal jedním z nejmocnějších lidí v zemi, protože v roce 1437 se stal jedním ze šesti prozatímních správců českého království (společně s Oldřichem II. Z Rosenberg, Meinhard z Neuhausu Ales ze Sternbergu, Nicholas z Hazmburgu a Zikmund z Warttenbergu), než se vlády ujal nový král. Později se stal hejtmanem pražských měst a byl známým protivníkem města Jiří z Poděbrad, Český král. Byl také zapojen do Husitské války. Jeho syn Hanuš II. (1430–1483) na rozdíl od svého dědečka a otce nevstoupil do politiky, jak se od něj očekávalo, ale místo toho se obrátil ke kostelu a stal se správcem pražského arcibiskupství. Proslavil se jako patron katolické církve, když v roce 1465 daroval zlatou drahokamem vykládanou modlitební knihu Kolowrat s ostatky českých světců Poklad katedrály svatého Víta (největší a nejdůležitější poklad v České republice a jeden z nejrozsáhlejších v České republice) Evropa ). Do Knihovny kapitol odkázal mimo jiné vzácný osvětlený rukopis svého cestovního breviáře. Z rodiny Žehrovských můžeme zmínit Jana (1434–1473), který se na rozdíl od ostatních členů jeho širší rodiny stal spojencem krále Jiří z Poděbrad, a zúčastnil se jeho mírové mise ve střední a západní Evropě v letech 1465–1467.

16. století

Z rodiny Nowohradských je nejznámější Jáchym (2. polovina 16. století), který si vybudoval politickou kariéru jako viceguvernér u soudu Císař Rudolf II. Také se stal purkrabím Karlštejn, a zatímco držel tuto pozici, měl Karlštejn zámek výrazně opraven a rozšířen. Zastával tedy provinční i soudní kanceláře, což nebylo příliš běžné. Dále můžeme jmenovat Ignáce Jindřicha (1575 / 77–1628), který se proslavil svou církevní kariérou jako zástupce olomouckého biskupa Františka kardinála Dietrichstein, a následně byl dokonce zvolen za probošta olomoucké kapituly. Z členů rodiny Bezdružických zmíníme George (1481–1526), ​​který byl nejvyšším soudcem a který byl svědkem soupeření šlechticů a královských měst o moc v zemi. Dalším důležitým členem rodiny byl Václav († před – 1539), který byl nejvyšším feudálním soudcem a purkrabím Vyšehrad. Pokračoval v tradici podpory kláštera v Dolním Ročově, čímž se stal odpovědným za rozsáhlou rekonstrukci celého objektu.

17. století

Hrabě Franz Karl I. Kolowrat-Liebsteinský

Během 17. století došlo k mnoha zásadním změnám. Pro rodinu Kolowratů byla jednou z nejdůležitějších akcí propagace rodiny na Počty Svaté říše římské a počty Čechy. V roce 1629 byla uzavřena rodinná dohoda mezi mužskými členy všech větví rodiny, ve které byla nedělitelnost vlastnictví, údržba klášter v Dolním Ročově, zachování Erb a historie předků a nemíchání předků ušlechtilý krev byla vyjednána. Mnoho členů se stalo hlavními patrony, především katolický kostel. Hrabě Franz Karel I. (1620–1700), rytíř Řád zlatého rouna, finančně podporoval stavbu mnoha církevních budov po celý svůj život. V roce 1674 založil předpokládané panství skládající se z Rychnov nad Kněžnou, Černikovice a Borohrádek. Hrabě Oldřich František (1607–1650) byl přítomen při založení kapucínského kláštera v roce Sušice, podpořila založení Jezuitská kolej v Klatovech, v Březnici a v Hlohově. Hrabě Kryštof Jaroslav (1604–1659) prováděl rozsáhlé opravy Augustiniánský klášter v Dolním Ročově v letech 1647–1648. Hrabě Václav (1634–1659) je považován za největšího patrona celé rodiny, protože v roce 1654 se zřekl celého panství a věnoval ho stavbě Katedrála svatého Mikuláše v Malá Strana v Praze. Po odchodu francouzských vojsk ze země poskytl hrabě Maximilián Norbert (1660–1721) finanční pomoc na opravu jezuita vysoká škola, gymnázium a seminář v Klatovy. Za zmínku stojí také poslední manželka hraběte Wilhelma Albrechta I. (1600–1688), hraběnka Ludmila Eva Františka (1616–1695), která v roce 1691 darovala své svatební šaty s diamantem (6500 diamantů) Praze Loreta, z nichž Diamond Monstrance, také známý jako Praha Slunce bylo stvořeno. Hrabě Jan Wilhelm Vojtěch (1627–1668) zasvětil svůj život své církevní kariéře a byl několikrát kánonem a prelátem. V roce 1668 se dokonce stal Arcibiskup pražský.

18. století

Hrabě Filip Nerius (Neri) Krakowský z Kolowrat

V 18. století se mnoho Kolowratů stalo členy prestižních řádů. Několik z nich dokonce získalo nejprestižnější habsburský řád, Řád zlatého rouna. Jedním z jejích příjemců byl hrabě Norbert Leopold (1655–1711), který byl celoživotním zastáncem katolické církve a Císařovna Eleonor. Když Karlštejn Hrad byl na prodej, hrabě Norbert Leopold jej koupil za 150 000 zlatých a daroval jej zpět Koruna jak tomu věřil Karlštejn Hrad by neměl být v soukromých rukou. Další rytíř Řád zlatého rouna byl hrabě Filip Nerius (1686–1773), nejvyšší purkrabství (ekvivalent k premiér ) z České království a provinční soudce. Založil také jednu z rodinných hrobek. Dalším členem rodiny, který získal uznání, byl hrabě Leopold Wilhelm (1727–1809), který byl také vyznamenán velkokřížem maďarského řádu sv. Štěpána a řádem Leopolda. Působil jako první státní a konferenční ministr a nejvyšší česko-rakouský kancléř, ale byl také schopným podnikatelem v tabákovém a jehlovém průmyslu. Polní maršál Generál a velitel Čechy , Počet Johann Kollowrat (1748–1816), kteří bojovali proti Napoleon, také dosáhl uznání, když mu byla udělena Velký kříž Řádu Leopolda (rakouský císařský řád Leopolda), Francouzi Čestná legie a Vojenský řád Marie Terezie. Později se stal velitelem Řád maltézských rytířů.Kajetán František (1689–1769) se také stal a Generál polního maršála a vojenský velitel Morava. Emanuel Václav (1700–1769), který byl mimo jiné velkopřevorem Řád maltézských rytířů, se stal generálem, poručíkem polní maršál a majitel pluku „Kolowrat“ (soukromá armáda rodiny Kolowratů). Měli bychom také zmínit hraběte Wilhelm Albrecht II [cs ], Výška Kancléř z České království, který převzal dědictví po baronech z Újezdů, kteří mu poskytli mnoho statků, včetně Březnice na Příbram, který zůstal dlouho v majetku rodiny Kolowratů.

19. století

Hrabě Alois Josef Krakowský z Kolowratu, baron z Újezda a Arcibiskup pražský

Nejdůležitějším politikem rodiny Kolowratů byl Hrabě Franz Anton II. (1778–1861), který se stal prvním Ministr-prezident rakouského císařství, de facto druhý nejvyšší velitel po Císař Ferdinand I. Později se stal jedním ze zakladatelů Česká národní galerie, daroval svou rozsáhlou sbírku obrazů. Spolu s Josefem Marií (1746–1824) a Janem Nepomukem Karlem (1794–1872) byl také jedním ze zakladatelů České národní muzeum, kterému mimo jiné daroval knihovnu se vzácnými tisky a sbírku minerálů. Mnoho členů rodiny hrálo v České národní obrození za účelem podpory jednoty českého národa. Hrabě Jan Nepomuk Karel (zvaný Hanuš), rytíř z Řád maltézských rytířů, také daroval své sbírky a Březnice knihovna s mnoha vzácnými prvotisky a iluminovanými rukopisy do muzea. Nezanedbával ani podporu českých autorů, finanční podporu Boženy Němcové a Karel Havlíček Borovský. Přispěl také jednou z největších částek na stavbu Národní divadlo I v tomto období existovali členové rodiny, kteří se vydali na cestu politické nebo vojenské kariéry. Vincenc Maria (1749–1824), rytíř Řád zlatého rouna a mnoho dalších vyznamenání, se stal Velký prior maltézských rytířů a během své vojenské kariéry dosáhl hodnosti Velící generál a poručík polní maršál. Právě v této hodnosti velel 4. rusko-rakouskému pěchotnímu sloupu 16 000 mužů u Bitva u Slavkova 2. prosince 1805, kdy jeho armáda bojovala proti Císař Napoleon Bonaparte. Hrabě Franz Xaver II. (1803–1873) se stal také velkým priorem Řádu maltézských rytířů a byl mu udělen titul Císařský řád Leopolda. Je známý především díky své funkci velvyslance u císařského dvora. Hrabě Leopold Maria (1804–1863) zasvětil celý svůj život vojenské kariéře a stal se poručíkem Polní maršál a Velící generál. Později se stal guvernérem Benátky. Nezapomínejme také na duchovenstvo a zmiňme hraběte Aloise Josefa (1759–1833), místopředsedu olomouckého biskupa, hradeckého biskupa a Arcibiskup pražský od roku 1830.

20. století

Ve 20. století vyniká mimo jiné filmový producent, zakladatel rakouského filmového průmyslu, automobilový a motocyklový závodník Hrabě Alexander Joseph (1886–1927), které všichni jednoduše volali Sasha. Byl držitelem záslužného kříže Františka Josefa. Během první světové války byl vedoucím filmové propagandy pro Rakousko-Uhersko. Po válce finančně podporoval Laurin & Klement, dokonce se stal spolumajitelem společnosti a finančně podporoval některé ze svých automobilových továren. Spolupracoval také s Ferdinand Porsche který mu postavil lehký sportovní vůz s názvem Sascha Wagen (na počest hraběte Alexandra). Hrabě Alexander Kolowrat také objevil herečku Marlene Dietrich a režisér Michael Curtiz (slavný pro Casablanca ). Jeho mladší bratr Jindřich Josef (1897–1996) byl významným politikem, diplomatem, národním ekonomem, protinacistickým bojovníkem a mecenášem v duchu tradice předků Kolowratů. Získal řadu vyznamenání a ocenění jak za své politické aktivity, tak za celoživotní práci. Mezi další držitele státních vyznamenání patří Bohuslav (1876–1934), Jan (1879–1955) a Zdeňek (1881–1941).

Rodinné potomky

Hrabě Henry Josef Wilhelm Albrecht Pavel Krakowský z Kolowratu

Po roce 1989 se hrabě Jindřich Kolowrat vrátil z exilu v USA do Československo v doprovodu svého nejmladšího syna hraběte Františka Tomáše (1943–2004), aby společně mohli restituovat rodinný majetek. Po navrácení rodinného majetku pronajal Palác Kolowrat do Národní divadlo za symbolickou cenu 1 Kč se po dobu 20 let stal jedním z největších příznivců českého umění. Také v dubnu 1992 byl podle restitučního zákona hrad v Rychnov nad Kněžnou, včetně jeho sbírek, zámek v Černíkovicích, pozemky, byly vráceny hraběte Kryštofovi Jaroslavu Kolowrat-Krakowskému-Liebsteinskému, který je spravoval do roku 1999. Majetek nyní spravuje jeho syn Jan Egon. Hrabě Jindřich zemřel v roce 1996 a za jediného dědice a správce rodinného majetku jmenoval hraběte Františka Tomáše. František Tomáš založil rodinu s JUDr. Dominika Kolowrat-Krakowská, rozená Perutková, a jejich syn, hrabě Maxmilian Alexander, se narodili v roce 1996. O dva roky později přivítali svou dceru Francescu Dominiku (* 1998). Po předčasném úmrtí hraběte Františka Tomáše v roce 2004 převzala správu rodinného majetku Dominika Kolowrat-Krakowská. Společně se svými dětmi, hrabětem Maximiliánem a Francescou, založila 26. února 2008 (65. výročí narození Františka Tomáše) Nadační fond Kolowrátek.

Důležití členové

Václav, hrabě Liebsteinský z Kolowratu (1634–1659)
  • Albrecht, starší pán z Kolowraty († 1391), zakladatel kláštera řádu svatého Augustina v Dolním Rocově
  • Albrecht, mladší pán z Kolowraty (zm. 1369–1416), spoluzakladatel augustiniánského kláštera v Dolním Rocově
  • Hanuš I. pán z Kolowratu (1390–1450), hejtman pražských měst, zprostředkující hejtman českého království
  • Albrecht I. Lord of Kolowrat (zmiňovaný v letech 1422–1470), spolupracovník feudálního soudu
  • Hanuš II. Lord of Kolowrat († 1483), Canon of Prague and Vyšehrad, Administrator of the Prague Ardiocese, Sponzor
  • Albrecht II. Lord Liebsteinský z Kolowratu (zmíněný 1463–1510), nejvyšší komorník, nejvyšší kancléř Čech
  • Jindřich Albrecht pán z Kolowratu a Krakovce (zmiňovaný v letech 1479–1530), nejvyšší soudce feudálního soudu v Čechách
  • Albrecht II. Lord of Kolowrat (zmíněno 1503–1542), hejtman Rakovnicka
  • Jan Lord Kolowrat-Krakowsky (zmiňovaný v letech 1530–1555), hejtman Rakovnicka
  • Kryštof Jindřich Lord Krakowsky z Kolowrat (1549–1596), hejtman Rakovnicka
  • Bohuslav Jiří Lord Krakowsky z Kolowratu (1596–1638 / 41), Chamberlain a císařská rada
  • Vilém Albrecht I. hrabě Krakowský z Kolowratu (1600–1688), hlavní feudální soudce a hlavní soudní vykonavatel českého království, sponzor
  • Kryštof Jaroslav Lord Krakowsky z Kolowrat (zmiňovaný v letech 1604–1659), císařská rada, spolupracovník feudálního soudního dvora, sponzor
  • Oldřich František hrabě Liebsteinský z Kolowrat (1607–1650), nejvyšší purkrabství, Hofmeister, komorník, sponzor
  • František Karel I. hrabě Liebsteinský z Kolowratu (1620–1700), rytíř Řádu zlatého rouna, hejtman provincie, předseda pro odvolání, sponzor
  • Jan Vilém Vojtěch hrabě Liebsteinský z Kolowratu (1624–1668), pražský arcibiskup, velmistr vojenského řádu křižáků Rudé hvězdy
  • Václav hrabě Liebsteinský z Kolowratu (1634–1659), jezuita, sponzor, příkladný kánon, učenec
  • Jan František hrabě Krakowsky z Kolowratu (1649–1723), nejvyšší kancléř českého království, královský komisař
Kajetán František hrabě Krakowský z Kolowrat (1689–1769)
  • Albrecht Jindřich hrabě Krakowsky z Kolowrat (1655–1704), hejtman Rakovnicka
  • Norbert Leopold hrabě Liebsteinský z Kolowratu (1655–1716), rytíř Řádu zlatého rouna, kurfiřt v Kolíně, sponzor
  • Maximilian Norbert hrabě Krakowsky z Kolowratu (1660–1721), nejvyšší zemský komorník, předseda odvolací rady v Čechách, sponzor
  • Vilém Albrecht II. Hrabě Krakowsky z Kolowratu, baron z Újezda (1678–1738), nejvyšší kancléř českého královského dvora
  • Filip Nerius (Neri) hrabě Krakowsky z Kolowrat (1686–1773), rytíř zlatého rouna, velký purkrabství, nejvyšší soudce
  • Kajetán František hrabě Krakowsky z Kolowrat (1689–1769), polní maršál a vojenský velitel na Moravě
  • Emanuel Václav Kajetán hrabě Krakowsky z Kolowratu (1700–1769), generál kavalérie, majitel kolowratského dragounského pluku, velkopřevor řádu Malty
  • Prokop Jan hrabě Krakowsky z Kolowratu, baron z Újezda (1718–1774), nejvyšší feudální soudce, nejvyšší soudce v Čechách
  • Leopold Vilém hrabě Krakowsky z Kolowratu (1727–1809), rytíř Řádu zlatého rouna, nejvyšší česko-rakouský kancléř, první státní ministr a ministr konference
  • Jan Nepomuk Karel Josef hrabě Krakowsky z Kolowratu, baron z Újezda (1748–1816), velitel Řádu maltézských rytířů, velící generál v Čechách, poručík polní maršál
  • Vincent Maria hrabě Liebsteinsky z Kolowratu (1749–1824), rytíř Řádu zlatého rouna, velkopřevor řádu Malty v Čechách, generál kavalérie, polní maršál
  • Alois Josef hrabě Krakowsky z Kolowratu, baron z Újezda (1759–1833), pražský arcibiskup
František Antonín II., Hrabě Liebsteinsky z Kolowrat (1778–1861)
  • František Antonín II., Hrabě Liebsteinsky z Kolowratu (1778–1861), rytíř Řádu zlatého rouna, státní ministr a ministr konference, zakladatel Národního muzea v Praze, sponzor
  • František Xaver I. hrabě Krakowský z Kolowratu (1783–1855), Chamberlain, podplukovník (Oberstleutnant)
  • Jan Nepomuk Karel (zvaný Hanuš) hrabě Krakowský-Nowohradský z Kolowratu, baron z Újezda (1794–1872), čestný rytíř řádu maltézských rytířů, komorník, rada císařského záchoda, sponzor
  • František Xaver II. Hrabě Krakowský z Kolowratu (1803–1873), český velkopřevor řádu maltézských rytířů, velvyslanec u císařského dvora ve Vídni
  • Leopold Maria Meinrad Adam Camillo Johann Nepomuk Raimund hrabě Krakowsky z Kolowrat (1804–1863), polní maršál, pravá ruka maršála Jana Josefa Václava hrabě Radecký z Radeče
  • Leopold Filip hrabě Krakowsky z Kolowratu (1852–1910), člen císařské rady a českého shromáždění, rytíř druhé třídy Řádu železné koruny
  • Alexandr Joseph Count Krakowsky z Kolowratu (1886–1927), filmový producent, automobilový závodník a automobilový závodník
  • Jindřich Josef Vilém Albrecht Pavel hrabě Krakowsky z Kolowrat (1897–1996), politik, vizionář a restaurátor rodinného majetku
  • František Sal. Tomáš Karel hrabě Krakowsky z Kolowratu (1943–2004), pokračovatel správy rodinného majetku

Rodinné vlastnosti

  • Nový palác Kolowrat

  • Palace Chicago

  • Palác Purkyňova

  • Lovecký hrad Diana

  • Zámek Rychnov nad Kněžnou

  • Zámek Černíkovice

  • Palác Kolowrat (Praha, Nerudova)

  • Palác Kolowrat (Praha, Valdštejnská)

  • Zámek Bezdružice

  • Zámek Březnice

  • Hrad Buštehrad

  • Klášter Dolní Ročov

  • Hrad Hroby

  • Zřícenina hradu Krakovec

  • Hrad Krašov

  • Hrad Přimda

  • Hrad Radenín

  • Hrad Sloup

  • Hrad Střela

  • Hrad Střelské Hoštice

  • Hrad Točník

  • Hrad Týnec

  • Zámek Velké Dvorce

  • Hrad Vimperk

  • Zámek Zámrsk

  • Hrad Zbiroh

  • Hrad Zruč nad Sázavou

  • Hrad Žebrák

Erb

Původní kolowratovský erb byl složen z kola s osmi paprsky v poli gules. Tento rodinný znak je společný i pro jiné rodiny, což vysvětluje teorii společného předka Kolowratů, Janovicsů, Čejků a Dvořeckých. Azurový štít má argent a gules party na bledého orla s pažemi a půlměsícem zakončeným trojlístky v nebo. Od 15. století má orel královskou korunu na krku nebo na krku. Po získání titulu Countship přidala linie Liesbsteinských k orlu druhý ocas spolu s malým rakouským štítem na srdce (v gules s argent barem). Hřeben nad přilbou, který je zdoben korunou v nebo a mantlingy v argentu a gules, je tvořen uzavřenými orlími křídly s půlměsícem zakončeným jetelem trojlístky v nebo, knížecí korunou v nebo a korunovaným štítem v gules s argent barem.

  • Kolowratianský erb podle erbu Johanna Siebmachera (1605)

  • Erb hrabat Krakowský z Kolowratu, baroni z Újezda (Březnický rod, který zdědil majetky a erb Jeníška z Újezda)

  • Erb Liebsteinského z Kolowratu

  • Erb císařského hraběte Františka Karla Liebsteinského z Kolowratu umístěný v kostele sv. Mikuláše na pražské Malé Straně

  • Erb Krakowských z Kolowratu umístěný v Novém paláci Kolowrat v pražské ulici Na Příkopě

Příbuzní

V průběhu let si Kolowratové vytvořili rodinná pouta s domky Berky, Colloredo-Mannsfeld, Gutstein, Lobkowicz, Martinic, Schwarzenberg, Schlik, Sternberg a Valdštejn.

Odkazy

Reference

  1. ^ Krishan Kumar. Vize říše: Jak pět říšských režimů formovalo svět. Strana 191. Kapitola: Habsburská říše. 17. dubna 2017. Citace: „[...] České rodiny, které hrály významné role v císařské správě: Martinic ze Slatavy, Lobkowitz a Czernin, Kinský a Sternberg, Kolowrat, Nostitz a Schlick.“ ISBN  9781400884919.
  2. ^ A b C d E Dům Kolowrat historie. kolowrat.cz/cs. Citace: „[Prvním historicky doloženým Kolowratem, uznávaným historiky jako zakladateli rodu, je Albrecht z Kolowratu staršího († 1391). [...] Oženil se třikrát a zplodil osm dětí, z toho šest synů , položil základy jednoho z nejrozvětvenějších mezi českými šlechtickými rodinami. “
  3. ^ Levy, Miriam (1988). Správa a stížnost. Indiana: Purdue University Press. p. 161.

Literatura

  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty: Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1. Praha: Akropolis, 1992. ISBN  80-901020-3-4. Kapitola Kolovratové, s. 75–77.JUŘÍK, Pavel. Encyklopedie šlechtických rodů. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2014. 464 s. ISBN  978-80-242-4573-7.
  • JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN  978-80-242-5163-9.
  • PELANT, Jan. Erby české, moravské a slezské šlechty. Vývoj erbů a stručné dějiny 610 rodů. Praha: Lidové noviny, 2013. 622 s. ISBN  9788074222542.
  • POUZAR, Vladimír. Almanach českých šlechtických rodů. Praha: Martin, 2011. 493 s. ISBN  978-80-904241-2-8.

externí odkazy