Klara Ashrafyan - Klara Ashrafyan - Wikipedia

Klara Z. Ashrafyan
Klara Ashrafyan Soviet Indologist.jpg
narozený(1924-09-15)15. září 1924
Jerevan, Arménie
Zemřel7. srpna 1999(1999-08-07) (ve věku 74)
Moskva
Státní občanstvísovětský
Alma materMoskevská státní univerzita
Vědecká kariéra
PoleStředověké dějiny Indie
InstituceÚstav orientalistiky Ruské akademie věd
Doktorský poradceB.N. Zakhoder
DoktorandiEugenia Vanina

Klara Zarmairovna Ashrafyan (ruština: Кла́ра Зармайровна Ашрафян; 15. září 1924, Jerevan - 7. srpna 1999, Moskva ) byl sovětský indolog arménského původu. Byla známá svými výzkumy v oblasti Dillí Sultanate a Mughalská říše.

Život a kariéra

Klara Ashrafyan se narodila v Jerevanu v rodině jednoho ze zakladatelů arménské komunistické strany Zarmaira Ashrafyana. V roce 1936 byl s manželkou odsouzen, zatčen a popraven. Osiřelá Klára byla adoptována příbuznými v Moskva. Přesto, že byl poškvrněn jako rodinný příslušník zrádců vlasti jí bylo umožněno studovat na Historická fakulta, Moskevská státní univerzita, kterou absolvovala v roce 1947. Specializovala se na historii středověkého Íránu pod B.N. Zakhoder, získává ji Kandidát věd v roce 1950 s disertační prací o období vlády Nadir Shah.[1]

V letech 1950–1955 pracovala jako redaktorka bulletinu zahraniční literatury ve Základní knihovně sociálních věd, kde uspěla Koka Antonova. Přesvědčeni Antonovou a I.M. Reisnerem o změně studijního oboru se přesunula k výzkumu islámských států středověké Indie, kde byly užitečné její znalosti perštiny. Od roku 1955 do své smrti pracovala v Ústav orientalistiky Ruské akademie věd.[1]

V roce 1984 se ústav rozhodl uspořádat několikasvazkový soubor prací na Dějiny Orientu. Ashrafyan měl za úkol vést část sekce na národy východu. Upravila svazky II a III sady.[1]

Ashrafyan zemřel v Moskvě dne 7. srpna 1999.[2]

Akademici

První monografie Ashrafyana, publikovaná v roce 1960, měla název Dillí Sultanate, pokrývající politický vývoj a sociální a ekonomický základ pro první islámské panství v severní Indii.[3] Jednalo se o první publikaci na toto téma v Sovětském svazu.[4]

Vyšetřovala zejména vlastnictví půdy a socioekonomickou strukturu indo-muslimských států. V souladu se sovětskými filozofiemi postupného vývoje ekonomiky nazvala ve 13. století soukromé vlastnictví půdy jako feudální držbu, nahrazenou následně vojenskou organizací vládnoucí třídy, což vedlo ke státnímu vlastnictví půdy a ekonomickému podmanění rolnictva. Tvrdila, že soukromé vlastnictví se v Indii vyvíjelo pomalu s nátlakem producentů, takže před britskou okupací země byly v zemědělském systému země již stanoveny předpoklady pro výrobní vztahy.[5] Zatímco někteří vědci tvrdili, že vzestup a pád nadvlády v Indii byly v zásadě projevy statické socioekonomické struktury, kdy státní moc změnila ruce a nečelila žádným sociálním konfliktům nebo podvratným revoltám, Ashrafyan tvrdil, že v období pozdního středověku existovaly rolnická povstání proti Mughalově vládě, způsobená hlavně bohatými zemědělci, kteří chtěli větší podíl na příjmech a moci.[6] Ve skutečnosti předpokládala dvě etapy feudalismu, an brzy fáze až do 13. století a rozvinutý fáze až do 18. V prvním případě se prosadila hierarchická organizace třídy, podmaněná si rolnická a kupecká třída a nad nimi panující nová elita. V druhém případě populární hnutí chrlila společnost a do určité míry zvýšila hierarchii. Přesto se podle ní feudalismus nevyvinul dostatečně směrem ke kapitalistické fázi vývoje.[7] Tato práce byla kritizována jako pochybná, zejména pro panindickou povahu argumentu, zatímco jiní vědci prokázali, že na jihu nebyli daňoví poplatníci nutně rolníci a v každém případě vlastnili majetek.[8]

Ve své analýze změny socioekonomických struktur zaujala Ashrafyan (v souladu se sovětskou školou indických studií) protináboženský postoj, což naznačuje, že hnutí jako Bhakti a Sikhismus zředěná sociální reforma s náboženským oděvem a to Akbar je Din-i Ilahi byl státní pult ke snížení jejich energie.[9]

Vybraná díla

  • Делийский султанат. К истории экономического строя и общественных отношений (XIII – XIV вв.) [Dillí Sultanate]. 1960.
  • Аграрный строй Северной Индии. XIII - сер. XVIII в. [Agrární systém severní Indie: 13. polovina 18. století]. 1965.
  • Феодализм в Индии: особенности и этапы развития [Feudalismus v Indii]. 1977.
  • Средневековый город Индии. XIII - сер. XVIII в. [Středověké město v Indii: 13. polovina 18. století]. 1983.
  • Дели: история и культура [Dillí: Historie a kultura]. 1987.

Reference

  1. ^ A b C Alayev 2013, str. 281.
  2. ^ Vanina 2005.
  3. ^ Vanina 1999, str. 373.
  4. ^ Alayev 2013, str. 191.
  5. ^ Alayev 2013, str. 282.
  6. ^ Vanina 1999, str. 377-378.
  7. ^ Vanina 1999, str. 379.
  8. ^ Alayev 2013, str. 283.
  9. ^ Vanina 1999, str. 381.

Bibliografie