Kjetil Rekdal - Kjetil Rekdal
![]() | |||
Osobní informace | |||
---|---|---|---|
Celé jméno | Kjetil André Rekdal[1] | ||
Datum narození | 6. listopadu 1968 | ||
Místo narození | Molde, Norsko | ||
Výška | 1,87 m (6 ft 2 v) | ||
Hrací pozice | Záložník | ||
Kariéra mládeže | |||
1979–1985 | Fiksdal / Rekdal | ||
Senior kariéra * | |||
Let | tým | Aplikace | (Gls) |
1985–1988 | Molde | 75 | (25) |
1988–1990 | Borussia Mönchengladbach | 9 | (0) |
1990–1996 | Lierse | 181 | (71) |
1994 | → Molde (půjčka) | 8 | (4) |
1996–1997 | Rennes | 31 | (2) |
1997–2000 | Hertha BSC | 64 | (4) |
2000–2004 | Vålerenga | 116 | (21) |
Celkový | 484 | (127) | |
národní tým | |||
1984 | Norsko U15 | 2 | (0) |
1985 | Norsko U16 | 3 | (1) |
1986 | Norsko U17 | 5 | (8) |
1985 | Norsko U19 | 7 | (3) |
1987–1989 | Norsko U21 | 11 | (3) |
1987–2000 | Norsko | 83 | (17) |
Týmy se podařilo | |||
2001–2006 | Vålerenga | ||
2006–2007 | Lierse | ||
2007–2008 | 1. FC Kaiserslautern | ||
2008–2012 | Aalesund | ||
2013–2017 | Vålerenga | ||
2018–2019 | Start | ||
2020– | Ham-Kam | ||
* Vystoupení a cíle seniorů se počítají pouze pro domácí ligu |
Kjetil André Rekdal (narozen 6. listopadu 1968) je Nor fotbalový manažer a bývalý fotbalista.[2]
Rekdal zahájil svou hráčskou kariéru v roce Molde FK, poté hrál za kluby v němčině Bundesliga, Francouzsky Ligue 1 a belgický Belgická profesionální liga.[3] Hraju jako záložník během svého působení jako hráč, jeho 83 čepice s Norská fotbalová reprezentace z něj dělá sedmého nejvíce limitovaného hráče v historii týmu.[4]
Rekdal dříve řídil Vålerengu od roku 2000 do roku 2006, během nichž vyhrál jak pohár, tak pohár ligový titul. Měl na starosti také Kaiserslautern, Lierse a Aalesund.[5] Během svého působení v Aalesundu získal klub dva pohárové tituly a viděl období úspěchu, které se v jejich historii dosud nesrovnalo, což bylo připisováno Rekdalovi.
Klubová kariéra
Narozen v Molde Rekdal začal hrát fotbal za místní klub Fiksdal / Rekdal v roce 1979, později jako šestnáctiletý zahájil svoji profesionální kariéru u místního klubu nejlepší let klub Molde FK a stal se tak druhým nejmladším hráčem ligy. V roce 1988 podepsal s Bundesliga klub Borussia Mönchengladbach a zůstal s nimi dva roky, než se přestěhoval do Belgická profesionální liga boční Lierse S.K. a zůstal tam až do roku 1996, s výjimkou sezóny 1994, kterou strávil půjčka pomáhat jeho bývalému klubu Molde FK získání povýšení na Tippeligaen a vyhrávat domácí Pohár.
V roce 1996 podepsal smlouvu s Ligue 1 klub Rennes. Vrcholem jeho hráčské kariéry bylo velmi úspěšné kouzlo Hertha BSC v Německo mezi lety 1997 a 2000. Jeho poslední léta jako hráč a poté hráč / manažer strávil v norském klubu Vålerenga, kde v roce 2002 získal medaili dalšího vítěze poháru a poté odešel do důchodu v roce 2004. V létě 2007 se Rekdal oficiálně vrátil ke svému mládežnickému klubu Fiksdal / Rekdal.[5]
Mezinárodní kariéra
Rekdal má 83 her pro Norská fotbalová reprezentace, po svém debutu proti Itálie v roce 1987, a hrál ve dvou Světové poháry FIFA (1994 a 1998 ).[6] On dal 17 branek za národní tým, mezi nimi jeden legendární gól na dlouhé vzdálenosti na Wembley proti Anglie v roce 1992, jediný gól ve hře, když Norsko porazilo Mexiko v Světový pohár 1994 a trest v Světový pohár 1998 proti Brazílie vyhrát hru 2–1, což přimělo komentátora, aby řekl, jak „muž se žlutými botami ublížil těm, kteří měli žluté košile ... potěšení pro Egil Olsen ".[2] Dva góly světového poháru z něj činí nejvyššího norského hráče v historii světového poháru, o jeden gól více než Arne Brustad, Dan Eggen, Håvard Flo a Tore André Flo.[7]
Koučovací kariéra
Vålerenga
Rekdal se osvědčil jako úspěšný trenér, vedl Vålerengu ze sestupu v roce 2001 a skvěle plakal, když se jeho tým následující rok vyhnul sestupu[8] a zpět do pozice jednoho z dominujících klubů v Tippeligaen. v 2004, vedl tým na druhé místo a ztratil první místo na rozdíl branky Rosenborg a v 2005, jeho tým konečně vyhrál ligu poprvé za 21 let, čímž skončil třináctileté panování Rosenborgu jako mistrů Norska.[9] na cestě k získání statusu legendy v klubu, částečně kvůli tomu, že odmítl nabídku šestimístného trenérského platu, aby pomohl klubu finančně.[10]
Lierse
Rekdal odstoupil jako trenér ve Vålerenga dne 21. srpna 2006, po řadě špatných výsledků. Dne 21. listopadu 2006 byl jmenován manažerem svého bývalého klubu Lierse. Když dorazil do klubu, Lierse v patnácti zápasech ležel na dně tabulky s pouhými dvěma body. Na konci sezóny skončili s 26 body a vyhnuli se přímému sestupu. V play-off „Lierse dokázala vyhrát pouze tři ze svých šesti zápasů a nakonec byla zařazena do druhé divize.[11]
1. FC Kaiserslautern
V květnu 2007 se Rekdal přihlásil ke správě Kaiserslauternu v němčině 2. Bundesliga. Klub opustil na začátku února následujícího roku, klub se umístil na šestnáctém místě.[5][12]
Aalesund
Spojil své síly s norským špičkovým leteckým oblečením Aalesund v roce 2008 po návratu do Norska.[13] V polovině sezóny vstoupil do klubu a zjistil, že Aalesund leží na sestupovém místě, ale podařilo se mu získat místo o postup do play-off, kde Aalesund porazil vyzyvatele Sogndal Souhrnně 7–2, čímž je zajištěna nová sezóna v Tippeligaen. V roce 2009 vedl Aalesund k prvnímu vítězství klubu v Norský pohár, kde porazili úhlavní rivaly Molde 3–2 po penaltovém rozstřelu v finále.[14] v 2010, vedl klub na čtvrté místo v Tippeligaenu, což je vůbec nejlepší výsledek klubu.[15] V roce 2011 získal velkou chválu, když se jeho klub přiblížil historickému výkonu kvalifikace na Evropská liga UEFA 2011–12, prohrál poslední zápas play-off s holandskou stranou AZ Alkmaar poté, co vyhrál první část 2–1.[16] Ve stejném roce opět vedl Aalesund k vítězství v norském poháru Finále, čímž zajišťuje a Evropská liga UEFA kvalifikační místo pro třetí rok po sobě.[17] Jeho smlouva s Aalesundem byla ukončena dne 26. listopadu 2012.[18]Poté, co ve třech letech vyhrál svůj druhý norský pohár s Aalesundem, se po něm opět říkalo, že nastoupí jako trenér národního týmu Drillo.[19]
Dne 26. listopadu 2012 představenstvo společnosti Aalesund oznámilo ukončení Rekdalovy smlouvy.[18] Správní rada zdůraznila, že to nebylo kvůli výsledkům sezóny, ale spíše jako výsledek obecného přezkumu.[20] Analytici poznamenali, že vyhození bylo pravděpodobně výsledkem boje o moc v klubu mezi Rekdalem, sportovním ředitelem a předsedou představenstva.[21]
Zpět na Vålerenga
Rekdal zahájil své druhé funkční období ve Vålerenga, když byl dne 8. ledna 2013 jmenován hlavním trenérem.[22]
Dne 13. července 2016 bylo oznámeno, že ukončí své působení ve funkci hlavního trenéra Valerengy po sezóně 2016 a přestěhuje se do pozice sportovního ředitele, aby uvolnil místo Ronnymu Deilovi, kterého převezme jako hlavní trenér.[23]
Start
Rekdal byl jmenován hlavním trenérem dne 1. června 2018 poté, co bývalý hlavní trenér Mark Dempsey byl vyhozen 18. května 2018. Rekdal podepsal dvouletou smlouvu s Start.
Osobní život
Narozen 6. listopadu 1968 v Rekdal v Vestnes, do šestičlenné rodiny, včetně tří mladších sourozenců, jeho mladšího bratra Sindre hrál také profesionálně s Molde FK pomáhá jim vyhrát domácí pohár v roce 1994.[24] Mezi jeho zájmy a koníčky patří sladkovodní rybolov a karetní hry jako např Poker poté, co se zúčastnili mezinárodních amatérských turnajů.[5][25][26]
Rekdal se přestěhovala do Ottestad sousedství v Hamar v roce 2013 se svou ženou a čtyřmi dětmi.[27]
Během svého působení v Lierse, Rekdal měl ve své smlouvě doložku, která mu umožňovala držet krok s aktuálními informacemi Leeds United výsledky v poločasových intervalech prostřednictvím BBC Radio. Je fanatickým zastáncem yorkshirského klubu.[26]
Stejně jako většina trenérů je Rekdal velmi pověrčivý. Aby se vyhnul smůle, nikdy se neobjeví v den zápasu bez své lokálně vyrobené ochranné známky Hruška - ochucený nealkoholický nápoj.[28]
Při koučování Aalesunds FK, nastupoval v domácích zápasech klubu 5. úrovně Fiksdal / Rekdal jako hráč s tím, že si přeje přispět do klubu, s nímž zahájil svou kariéru.[5][29]
Statistiky kariéry
Manažerské
Rok | tým | Poz | Pl | Ž | D | L | GD | +/- | Body | Pohár | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
2001 | Vålerenga IF | 1. místo | 30 | 19 | 8 | 3 | 71–29 | +42 | 65/90 | Qtr finále | Povýšen na Tippeligaen. |
2002 | Vålerenga IF | 8. | 26 | 7 | 12 | 7 | 38–31 | +7 | 33/78 | Vítěz | |
2003 | Vålerenga IF | 12 | 26 | 7 | 7 | 12 | 30–33 | −3 | 28/78 | Qtr finále | 3. kolo Poháru UEFA. |
2004 | Vålerenga IF | 2. místo | 26 | 13 | 9 | 4 | 40–22 | +18 | 48/78 | 3. kolo | Prohrál s nejmenším náskokem na mistrovství. |
2005 | Vålerenga IF | 1. místo | 26 | 13 | 7 | 6 | 40–27 | +13 | 46/78 | Semifinále | Pohár UEFA 1. kolo. |
2006 | Vålerenga IF | – | 17 | 6 | 4 | 7 | 23–22 | +1 | 22/51 | Qtr finále | Odstoupil po 17 kolech. |
2006–07 | Lierse S.K. | 17 | 34 | 6 | 8 | 20 | 33–66 | −33 | 26/102 | 7. kolo | Seslán do Belgická druhá divize. |
2007–08 | 1. FC Kaiserslautern | – | 19 | 3 | 7 | 9 | 19–24 | −5 | 16/57 | 2. kolo | Vyhozen po 19 kolech. |
2008 | Aalesunds FK | 13 | 26 | 7 | 4 | 15 | 29–42 | −13 | 25/78 | – | Uniklo sestupu vítězným play-off. |
2009 | Aalesunds FK | 13 | 30 | 9 | 9 | 12 | 34–43 | −9 | 36/90 | Vítěz | |
2010 | Aalesunds FK | 4. místo | 30 | 14 | 5 | 11 | 46–37 | +9 | 47/90 | 3. kolo | 3. liga Evropské ligy. Kolo |
2011 | Aalesunds FK | 9 | 30 | 12 | 7 | 11 | 36–38 | −2 | 43/90 | Vítěz | Play-off Evropské ligy. |
2012 | Aalesunds FK | 11. | 30 | 9 | 11 | 10 | 40–41 | −1 | 38/90 | 4. kolo | 3. liga Evropské ligy. Kulaté, vyhozené po skončení sezóny. |
2013 | Vålerenga IF | 11. | 30 | 10 | 6 | 14 | 41-50 | -9 | 36/90 | Qtr finále | |
2014 | Vålerenga IF | 6. | 30 | 11 | 9 | 10 | 59-53 | +6 | 42/90 | 4. kolo | |
2015 | Vålerenga IF | 7. | 30 | 14 | 7 | 8 | 49-41 | +8 | 49/90 | 2. kolo | |
2016 | Vålerenga IF | 10. | 30 | 10 | 8 | 12 | 41-39 | +3 | 38/90 | Čtvrtfinále |
Mezinárodní cíle
- Skóre a výsledky uvádějí jako první norský gól.[30]
Ne | datum | Místo | Oponent | Skóre | Výsledek | Soutěž |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | 9. září 1992 | Ullevaal Stadion, Oslo, Norsko | ![]() | 1–0 | 10–0 | Kvalifikace FIFA World Cup 1994 |
2. | 10–0 | |||||
3. | 23. září 1992 | Ullevaal Stadion, Oslo, Norsko | ![]() | 1–0 | 2–1 | Kvalifikace FIFA World Cup 1994 |
4. | 14. října 1992 | Stadion ve Wembley, Londýn, Anglie | ![]() | 1–1 | 1–1 | Kvalifikace FIFA World Cup 1994 |
5. | 28.dubna 1993 | Ullevaal Stadion, Oslo, Norsko | ![]() | 1–0 | 3–1 | Kvalifikace FIFA World Cup 1994 |
6. | 19. června 1994 | Stadion RFK, Washington DC., Spojené státy | ![]() | 1–0 | 1–0 | Světový pohár FIFA 1994 |
7. | 12. října 1994 | Ullevaal Stadion, Oslo, Norsko | ![]() | 1–1 | 1–1 | Kvalifikace UEFA Euro 1996 |
8. | 16. listopadu 1994 | Stadion Dinamo, Minsk, Bělorusko | ![]() | 4–0 | 4–0 | Kvalifikace UEFA Euro 1994 |
9. | 26.dubna 1995 | Ullevaal Stadion, Oslo, Norsko | ![]() | 5–0 | 5–0 | Kvalifikace UEFA Euro 1996 |
10. | 25. května 1995 | Ullevaal Stadion, Oslo, Norsko | ![]() | 1–0 | 3–2 | Přátelský |
11. | 9. října 1996 | Ullevaal Stadion, Oslo, Norsko | ![]() | 1–0 | 3–0 | 1998 kvalifikace na mistrovství světa ve fotbale |
12. | 2–0 | |||||
13. | 3–0 | |||||
14. | 27. května 1998 | Molde Stadion, Molde, Norsko | ![]() | 1–0 | 6–0 | Přátelský |
15. | 23. června 1998 | Stade Vélodrome, Marseille, Francie | ![]() | 2–1 | 2–1 | Mistrovství světa FIFA 1998 |
16. | 10. října 1998 | Bežigradský stadion, Lublaň, Slovinsko | ![]() | 2–1 | 2–1 | Kvalifikace UEFA Euro 2000 |
17. | 14. října 1998 | Ullevaal Stadion, Oslo, Norsko | ![]() | 2–2 | 2–2 | Kvalifikace UEFA Euro 2000 |
Vyznamenání
Jako hráč
Molde
Vålerenga
- Norský fotbalový pohár: 2002
Jako trenér
Vålerenga
- Elitní seriál: 2005
- Norský fotbalový pohár: 2002
Aalesund
Reference
- ^ Citováno dne 20. listopadu 2020. Kjetil Rekdal na Norská fotbalová federace (v norštině)
- ^ A b „Kjetil Rekdal“. Uchovávejte norské leksikon (v norštině). Kunnskapsforlaget. Archivováno z původního dne 23. října 2012. Citováno 29. května 2009.
- ^ Arnhold, Matthias (5. února 2020). "Kjetil André Rekdal - zápasy a góly v Bundeslize". RSSSF.com. Citováno 10. února 2020.
- ^ Søfting, Thomas (13. prosince 2012). „Norsko - rekordní mezinárodní hráči“. RSSSF. Archivovány od originál dne 4. května 2013. Citováno 22. dubna 2013.
- ^ A b C d E Valle, Viggo (28. ledna 2010). „Kjetil Rekdal - Stjerneklart“ (v norštině). Nrk.č. Archivováno z původního dne 14. dubna 2010. Citováno 22. dubna 2013.
- ^ Søfting, Thomas (5. února 2020). „Kjetil Rekdal - mezinárodní zápasy“. RSSSF.com. Citováno 10. února 2020.
- ^ „VM i Fotball - Statistikk - Fakta“ (v norštině). Fotballen.eu. Archivováno z původního dne 7. října 2011. Citováno 5. října 2011.
Flest VM-Mål Kjetil Rekdal (2)
- ^ Andresen, Gorm (21. listopadu 2005). „Klanen ber VIF-direktør ta pause“ (v norštině). dagbladet.č. Archivováno z původního dne 2. dubna 2015. Citováno 22. dubna 2013.
- ^ Andresen, Gorm (29. října 2005). „Vålerenga er seriemestere“ (v norštině). dagbladet.č. Archivováno z původního dne 2. dubna 2015. Citováno 22. dubna 2013.
- ^ Stokstad, Morten (7. listopadu 2003). „Rekdal gir milioner til VIF“ (v norštině). vg.č. Citováno 22. dubna 2013.
- ^ „Håpet ute for Rekdal“ (v norštině). Vg.č. 10. června 2007. Archivováno z původního dne 3. února 2014. Citováno 22. dubna 2013.
- ^ „Fuchs: Entscheidung bis Dienstag“ (v němčině). kicker.de. 10. února 2008. Archivováno z původního dne 9. ledna 2016. Citováno 22. dubna 2013.
- ^ Bakke, Pål; Johannessen, Sturla (4. září 2008). „Rekdal overtar Aalesund“ (v norštině). Archivováno z původního dne 10. října 2012. Citováno 22. dubna 2013.
- ^ Borge, Andreeas (8. listopadu 2009). „Rekdal: Coaching i Verdensklasse“ (v norštině). Archivováno z původního dne 10. října 2012. Citováno 22. dubna 2013.
- ^ Stenerud, Kristian (13. května 2011). „Aafk får kvalikkplass“ (v norštině). Archivovány od originál dne 22. března 2012. Citováno 22. dubna 2013.
- ^ „Rekdal honí historické úspěchy Aalesundu“. UEFA.com. 22. srpna 2011. Archivováno z původního dne 19. července 2012. Citováno 22. dubna 2013.
- ^ Wegard Bakkehaug; Einar Orten; Jamel Rake; Øyvind Brenne; Knut Arne Hansen (6. listopadu 2011). „Mange var preget av stundens alvor“. Verdens Gang (v norštině). Archivováno z původního dne 4. ledna 2014. Citováno 22. dubna 2013.
- ^ A b Stendal, Christian Skare; Priesner, Jakob (26. listopadu 2012). „Kjetil Rekdal fikk sparken i Aalesund“. Aftenposten (v norštině). Archivovány od originál dne 30. prosince 2012. Citováno 22. dubna 2013.
- ^ Opsahl, Per (7. listopadu 2011). „Mener Rekdal er perfektní pro terénní úpravy“. Verdens Gang (v norštině). Archivováno z původního dne 10. prosince 2011. Citováno 23. prosince 2011.
- ^ Evensen, Marius (27. listopadu 2012). "Styreleder i Aafk: - En trist slutt, men det var nødvendig". tv2.no (v norštině). Archivováno z původního dne 29. listopadu 2012. Citováno 27. listopadu 2012.
- ^ Skuseth, Helge (27. listopadu 2012). „Det måtte ende slik“. Sunnmørsposten (v norštině). Archivovány od originál dne 22. února 2013. Citováno 27. listopadu 2012.
- ^ Marius Vik; Per Opsahl; Lillian Holden (8. ledna 2013). „Rekdal ansatt som Vålerenga-trener: - Veldig glad“ (v norštině). vg.č. Archivováno z původního dne 15. března 2013. Citováno 22. dubna 2013.
- ^ „Archivovaná kopie“. Archivováno z původního dne 14. července 2016. Citováno 22. srpna 2016.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
- ^ „Om gledescener of første cupgull“ (v norštině). Moldefk.no. Citováno 5. října 2011.
Gutta som tok Moldes første kongepokal: Morten Bakke, Trond Strande, Flaco, Sindre Rekdal et. al.
[mrtvý odkaz ] - ^ „Rekdal og Aarøy får pokerkritikk“ (v norštině). fotball.bt.č. 25. listopadu 2010. Archivovány od originál dne 16. července 2012. Citováno 22. dubna 2013.
Aalesund-trener Kjetil Rekdal skal sammen med spiss Tor Hogne Aarøy til Malta for delta i en pokerturnering.
- ^ A b Kvatningen, Roy (1. října 2011). „KJETIL REKDAL - Jeg er en av få i verden“ (v norštině). Nettavisen.no. Archivovány od originál dne 13. června 2013. Citováno 22. dubna 2013.
Vi møttes alltid klokka fire til mat, og kampene i Belgia går klokka åtte. Jeg satt med radio under middagen. Det fikk jeg lov til, smiler den 42 år gamle Leeds-fanatikeren
- ^ Flygind, Kjetil (10. února 2013). „Rekdal flytter til Hamar“. aftenposten.no. Archivovány od originál dne 12. února 2013. Citováno 22. dubna 2013.
- ^ Vågnes, Stig (16. května 2011). „Smaken av Rekdal-seier“. Aftenposten.no (v norštině). Archivovány od originál dne 22. března 2012. Citováno 22. dubna 2013.
- ^ Nesset Hjelvik, Eirik (20. května 2010). „Bare seier er godt nok“. Aftenposten.no (v norštině). Archivovány od originál dne 22. března 2012. Citováno 22. dubna 2013.
- ^ „Kjetil Rekdal“. Fotbal-DB. Citováno 25. května 2017.[trvalý mrtvý odkaz ]
externí odkazy
- Kjetil Rekdal na WorldFootball.net
- Kjetil Rekdal na fussballdaten.de (v němčině)
- Kjetil Rekdal na National-Football-Teams.com
- Oficiální profil a statistiky na fotball.no (v norštině)