Kehra - Kehra
Kehra | |
---|---|
Kehra v zimě. | |
![]() ![]() Kehra Umístění v Estonsku | |
Souřadnice: 59 ° 20'13 ″ severní šířky 25 ° 19'42 ″ východní délky / 59,33694 ° N 25,32833 ° ESouřadnice: 59 ° 20'13 ″ severní šířky 25 ° 19'42 ″ východní délky / 59,33694 ° N 25,32833 ° E | |
Země | ![]() |
okres | ![]() |
Obec | ![]() |
První historický záznam | 1620 |
Práva městských částí | 13. září 1945 |
Práva města | 25. srpna 1993[1] |
Plocha | |
• Celkem | 3,9 km2 (1,5 čtverečních mil) |
Nejvyšší nadmořská výška | 55,5 m (182,1 ft) |
Nejnižší nadmořská výška | 44 m (144 stop) |
Populace (2020)[2] | |
• Celkem | 2,625 |
• Hodnost | 32. |
• Hustota | 670 / km2 (1700 / sq mi) |
Etnický původ (2011) | |
• Estonci | 53.0% |
• Rusové | 34.8% |
• jiný | 12.8% |
Časové pásmo | UTC + 2 (EET ) |
• Léto (DST ) | UTC + 3 (EEST ) |
Poštovní směrovací čísla | 74301, 74305, 74306, 74307, 96114[4] |
Kehra (Němec: Kedder)[5] je město v Anija Parish, Kraj Harju, Estonsko, nejznámější pro své celulózka a papírna.[6]
Železnice Tallinn-Narva a Dálnice Kose-Jägala projít Kehrou. Železniční stanice Kehra podává Elron.[7]
Řeka Jägala protéká Kehrou.[8]
Dějiny
Kehra Manor byla poprvé postavena v roce 1620, jeden kilometr jižně od Vesnice Kehra.[5]
V roce 1820 bylo poblíž postaveno nové panství, které je pravděpodobně nejstarší dochovanou budovou ve městě.[9]
V roce 1870 Železnice St. Petersburg-Tallinn, který prochází Kehrou, byl postaven. Železniční stanice Kehra otevřen v roce 1876.[10]
Bitva o Kehru se konalo 4. ledna 1919 v nedaleké vesnici Vikipalu, která je jednou z rozhodujících bitev u Estonská válka za nezávislost.[11]
Základní škola Kehra začal fungovat severně od stávajícího nádraží v roce 1919 a nahradil starý Farní škola Kehra v Vesnice Kehra.[12]
Kehra celulózka byl postaven v roce 1938 a chlubil se nejvyšším komínem v Estonsko Během Meziválečné období.[13]
V roce 1939 se základní škola Kehra přestěhovala do svého moderního umístění na Kreutzwaldi 4 a v roce 1946 se stala střední školou.[12]
Druhá bitva o Kehra se uskutečnilo 22. září 1944 jako součást Druhá světová válka.[14]
V roce 1945 se Kehra stala čtvrť.[5]
V roce 1961 Kehra High School přestěhoval se do nové čtyřpatrové budovy umístěné na Spordi 2.[12]
V roce 1962 Umělecká škola Kehra zahájen provoz.[15]
V roce 1993 se Kehra stala město.[5]
V roce 1995 Tolaram Group získala celulózku Kehra a zformovala se Horizon Pulp & Paper Ltd., která celulózku vlastní dodnes.[16]
V roce 2002 byla Kehra sloučena s Anija Parish, čímž se stala jeho správním centrem[5]
V roce 2007 se stala střední škola Kehra Kehra gymnázium.[12]
Demografie
Během roku došlo ve městě k obrovskému přílivu zahraničních pracovníků Sovětská okupace Estonska, který začal pracovat v místní celulózce[17]
Město mělo populaci 2625 od 1. ledna 2020.[2]
Rok | 1950[18] | 1959[19] | 1970 | 1979 | 1989 |
---|---|---|---|---|---|
Pop. | 1403 | 2823 | 3613 | 3976 | 4053 |
Rok | 1990[20] | 1991 | 1992 | 1993 | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Pop. | 4017 | 4011 | 3991 | 3883 | 3787 | 3719 | 3736 | 3748 | 3735 | 3732 |
Rok | 2000[21] | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 |
Pop. | 3380 | 3390 | 3300 | 3270 | 3160 | 3080 | 3070 | 3020 | 2980 | 2990 |
Rok | 2010[22] | 2011[3] | 2012[23] | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018[24] | 2019 |
Pop. | 2998 | 2889 | 2950 | 2877 | 2792 | 2754 | 2615 | 2639 | 2641 | 2639 |
Rok | 2020[2] | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | 2025 | 2026 | 2027 | 2028 | 2029 |
Pop. | 2625 | - | - | - | - | - | - | - | - | - |
Národnost | 1979[25] | 1989[26] | 2000*[27] | 2011[3] | ||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
množství | % | množství | % | množství | % | množství | % | |
Estonci | 2250 | 56.9 | 1935 | 47.7 | 1609 | 50.0 | 1531 | 53.0 |
Rusové | 1229 | 30.9 | 1481 | 36.5 | 1426 | 44.3 | 1006 | 34.8 |
Ukrajinci | 84 | 2.11 | 198 | 4.89 | 70 | 2.18 | 154 | 5.33 |
Bělorusové | 71 | 1.79 | 111 | 2.74 | 25 | 0.78 | 62 | 2.15 |
Finové | 229 | 5.76 | 207 | 5.11 | 38 | 1.18 | 33 | 1.14 |
Židé | 7 | 0.18 | 1 | 0.02 | - | - | 6 | 0.21 |
Lotyši | 7 | 0.18 | 4 | 0.10 | 3 | 0.09 | 5 | 0.17 |
Němci | 18 | 0.45 | 7 | 0.17 | - | - | 12 | 0.42 |
Tataři | 16 | 0.40 | 4 | 0.10 | - | - | 0 | 0.00 |
Poláci | 11 | 0.28 | 11 | 0.27 | - | - | 6 | 0.21 |
Litevci | 24 | 0.60 | 26 | 0.64 | - | - | 17 | 0.59 |
jiný | 30 | 0.75 | 68 | 1.68 | 46 | 1.43 | 57 | 1.97 |
Celkový | 3976 | 100 | 4053 | 100 | 3217 | 100 | 2889 | 100 |
* Rok 2000 je založen na mateřském jazyce místo na národnosti |
Sousedství Kehra
V Kehře je pět čtvrtí:[28]
- Kehramõisa
- Põrgupõhja
- Uusasula
- Vana-asula
- Ülejõe
Pozoruhodné obyvatelé
- Tõnu Aav (1939–2019), herec
- Kare Kauks (narozený 1961), zpěvák a učitel hudby
- Laine Mägi (narozená 1959), herečka, tanečnice, choreografka
- Karmen Pedaru (nar. 1990), modelka
- Terje Pennie (nar. 1960), herečka
- August Vaga (1893–1960), botanik
- Silvi Vrait (1951–2013), zpěvák a učitel hudby
Galerie
Kehra buničina
Železniční stanice Kehra
Kehra gymnázium
Řeka Jägala v Kehře
Reference
- ^ „Eesti Vabariigi alevitele linna ja valla staatuse andmine“. Riigiteataja.
- ^ A b C „Obyvatelstvo podle pohlaví, věku a místa bydliště po správní reformě v roce 2017, 1. ledna“. Statistika Estonsko.
- ^ A b C „RL0429: RAHVASTIK RAHVUSE, SOO, VANUSERÜHMA JA ELUKOHA JÄRGI, 31. DETSEMBER 2011“. Estonská statistická databáze.
- ^ "Kehra postiindeksid | Postiindeks.ee". postiindeks.ee (v estonštině).
- ^ A b C d E „[KNR] Slovník estonských místních jmen“. www.eki.ee. Citováno 2020-08-28.
- ^ „Kui veab, saab Kehra kandis peagi haisuvabalt läbi“. Accelerista (v estonštině). 2019-06-27. Citováno 2020-08-28.
- ^ "Peatused | Elron". elron.ee. Citováno 2020-08-28.
- ^ „Jägala jõgi“. Keskkonnainfo.
- ^ Praust, Valdo (2005). Harjumaa mõisad. Tallinn: Tänapäev. p. 71. ISBN 9985623592.
- ^ „Harjumaa raudteejaamad 2017: kohvikud, elamud ja muuseumid - Kehra muuseum - MTÜ Kehra Raudteejaam“ (v estonštině). Citováno 2020-08-28.
- ^ Koppelmaa, Külli. "Lahinguväljal on Kehra lahingut meenutav infotahvel | Sõnumitooja" (v estonštině). Citováno 2020-08-28.
- ^ A b C d „Harju-Jaani kihelkonna koolid. Kehra“. www.tlu.ee. Citováno 2020-08-28.
- ^ „Tööprotsess Kehra sulfaattselluloosi vabrikus (1940) - Eesti filmi andmebaas“. www.efis.ee. Citováno 2020-08-28.
- ^ Laar, Mart (2007). Září 1944. Varrak. p. 191. ISBN 9789985313909.
- ^ Kunstidekool, Kehra. „Ajalugu - Kehra Kunstidekool“ (v estonštině). Citováno 2020-08-28.
- ^ "Horizont". Horizont. Citováno 2020-08-28.
- ^ „Kehra - Eesti Entsüklopeedia“. entsyklopeedia.ee. Citováno 2020-08-29.
- ^ „Kehra - Eesti Entsüklopeedia“. entsyklopeedia.ee. Citováno 2020-08-29.
- ^ EESTI RAHVASTIK RAHVALOENDUSTE ANDMETEL. Eesti Statistikaamet. 1995. s. 38. ISBN 9985826175.
- ^ "Anija valla arengukava kinnitamin - Riigi Teataja". www.riigiteataja.ee. Citováno 2020-08-29.
- ^ "RV0282: RAHVASTIK SOO, VANUSERÜHMA JA HALDUSÜKSUSE VÕI ASUSTUSÜKSUSE LIIGI JÄRGI, 1. JAANUAR". pub.stat.ee. Citováno 2020-08-29.
- ^ "Elanikud külades seisuga 01.01.2010". web.archive.org. 2011-07-20. Citováno 2020-08-29.
- ^ "RV0291: Rahvaarv, pindala ja asustustihedus haldusüksuse või asustusüksuse liigi järgi, 1. jaanuar". andmebaas.stat.ee. Citováno 2020-08-29.
- ^ „Asulate rahvaarv soo ja 3 peamise vanuserühma järgi - Mehed ja naised, Vanuserühmad kokku (Asustusüksus)“. estat.stat.ee. Citováno 2020-08-29.
- ^ Eesti Vabariigi maakondade, linnade ja alevite rahvastik. 1. osa, Rahvaarv rahvuse, perekonnaseisu, hariduse ja elatusallikate järgi: 1989. a. rahvaloenduse andmed. Tallinn: Eesti Vabariigi Riiklik Statistikaamet. 1990. s. 28. ISBN 9789949719327.
- ^ Eesti Vabariigi maakondade, linnade ja alevite rahvastik. 1. osa, Rahvaarv rahvuse, perekonnaseisu, hariduse ja elatusallikate järgi: 1989. a. rahvaloenduse andmed. Tallinn: Eesti Vabariigi Riiklik Statistikaamet. 1990. s. 33. ISBN 9789949719327.
- ^ "RL223: RAHVASTIK ELUKOHA JA EMAKEELE JÄRGI". pub.stat.ee. Citováno 2020-08-29.
- ^ „LINNAOSADE JA -JAGUDE LÜHENDID“. www.eki.ee (v estonštině). Citováno 18. března 2020.
externí odkazy
Média související s Kehra na Wikimedia Commons