Karl Schenkl - Karl Schenkl
Karl Schenkl (Brno, 11. prosince 1827 - Graz, 20. září 1900) byl Rakušan klasický filolog.
Životopis
Schenkl studoval klasická filologie a zákon od roku 1845 do roku 1849 u Vídeňská univerzita. Po roce 1850 učil na různých tělocvičny V roce 1858 byl jmenován profesorem klasické filologie na VŠE University of Innsbruck, kde v roce 1860 založil filologický institut. V roce 1863 odešel do University of Graz Ve stejném roce zahájil filologický seminář a stal se příslušným členem Rakouská akademie věd; v roce 1868 se stal řádným členem. Schenkl byl rektor v Grazu v letech 1869 až 1870 a v roce 1870 se stal členem Gymnasialreformkommission (komise pro reformu tělocvičen). V roce 1875 byl jmenován profesorem na vídeňské univerzitě.
Schenkl byl spoluzakladatelem v roce 1885 a prezidentem „Eranos Vindobonensis“, historické společnosti spojené s Vídeňským institutem pro klasickou filologii, střední a pozdní latinu. S Wilhelm von Hartel založil v roce 1879 deník Wiener Studien a byl vydavatelem série Bibliotheca Teubneriana. Schenkl upravil latinské texty autorem Církevní otcové a další pro Corpus Scriptorum Ecclesiasticorum Latinorum (CSEL),[1] a vydal řadu důležitých učebnic; jeho Griechisches Elementarbuch (1852) byl používán v rakouských školách po dobu 70 let a slovník jeho starověkých Řeků byl ještě používán v roce 2009.[2] Jeho zájmy se rozšířily i na sanskrt, jeho přednášky připravily půdu pro pozdější založení předsedy srovnávací lingvistiky ve Štýrském Hradci,[3] a pohádky; jeho článek z roku 1864 „Das Märchen von Schneewittchen und Shakespeare Cymbeline„je jednou z prvních studií“Sněhurka ".[4]
V roce 1919 byla na arkádovém nádvoří vídeňské univerzity odhalena pamětní deska Schenkl.[5] Byl otcem filologa Heinrich Schenkl.
Vybraná díla
Pro CSEL
- Ambrose, Hexameron, De paradiso, De Cain, De Noe, De Abraham, De Isaac, De bono mortis. 1896, sv. 32/1
- Ambrose, De Iacob, De Ioseph, De patriarchis, De fuga saeculi, De interpellatione Iob et David, De apologia prophetae David, De Helia, De Nabuthae, De Tobia. 1897, sv. 32/2
- Ambrose, Expositio evangelii secundum Lucam. 1902, sv. 32/4
- Sancti Paulini epigramma, Versus ad gratiam domini, De verbi inkarnace, De ecclesia. 1888, sv. 16/1
- Claudius Marius Victor, Alethia. 1888, sv. 16/1
- Faltonia Betitia Proba, Cento. 1888, sv. 16/1
Reference
- ^ „Kompletní seznam svazků CSEL uspořádaných podle autorů“. Corpus Scriptorum Ecclesiasticorum Latinorum. Citováno 10. srpna 2014.
- ^ Acham, Karl, ed. (2009). Kunst und Geisteswissenschaften aus Graz: Werk und Wirken überregional bedeutsamer Künstler und Gelehrter: vom 15. Jahrhundert bis zur Jahrtausendwende. Kunst und Wissenschaft aus Graz (v němčině). 2. Vídeň: Böhlau. p. 471. ISBN 9783205777069.
- ^ Achim, str. 76.
- ^ Jones, Steven (leden – březen 1979). „Úskalí sněhobílého stipendia“. The Journal of American Folklore. 92 (363): 69–73. doi:10.2307/538846. JSTOR 538846.
| příspěvek =ignorováno (Pomoc) - ^ Maisel, Thomas; Nielsen, Camilla R. (trans.) (2008). Učenci v kameni a bronzu: Památky na arkádovém nádvoří vídeňské univerzity. Vídeň: Böhlau. p. 68. ISBN 9783205782247.
Zdroje
- Kurt Smolak: "Schenkl Karl". V: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Sv. 10, Rakouská akademie věd, Vídeň 1994, ISBN 3-7001-2186-5, str. 83 f. (Přímé odkazy na „p. 83", "p. 84")
- Schenkl, Karl, v: Deutsche Biographische Enzyklopädie, sv. 8, s. 607
- Alois Kernbauer: „Karl Schenkl (1863 / 64-1875)“. v Das Fach Klassische Philologie an der Universität Graz vom Anfang des 19. Jahrhunderts bis zur Gegenwart. Mit Beiträgen von Herbert H. Egglmaier, Walter Höflechner, Alois Kernbauer, Walter Primig, Peter G. Tropper, Franz-Anton Wallisch. Beiträge und Materialien zur Geschichte der Wissenschaften in Österreich Ed. Walter Höflechner (Publikationen aus dem Archiv der Universität Graz 11), Graz 1981, 38-52.
