Karl Johann Baptist, princ z Dietrichsteinu - Karl Johann Baptist, Prince of Dietrichstein - Wikipedia

Karl Johann Baptist, princ z Dietrichsteinu.

Karl Johann Baptist, princ z Dietrichsteinu (Karl Johann Baptist Walther Sigismund Ernest Nepomuk Alois; 27. Června 1728 - 25. Května 1808), byl německý princ členem Dům Dietrichsteinů, 7. princ (Fürst ) Dietrichstein zu Nikolsburg, Knížecí hrabě (gefürsteter Graf) z Tarasp, Barone (Freiherr ) z Hollenburg, Finkenstein a Thalberg.

Narozen v Nikolsburgu,[1] byl nejstarším dítětem Karl Maximilian, 6. princ z Dietrichsteinu a Maria Anna Josepha, dcera Zikmunda Fridricha I., hraběte z Khevenhüller-Aichelberg v Hohenosterwitz.

Život

Karl Johann spolu se svým mladším bratrem Franzem de Paula absolvoval vídeňské gymnázium a v roce 1749 odjeli studovat právo na Lipská univerzita. Krátce poté Karl Johann a jeho bratr podnikli obvyklou Grand Tour po Evropě. Cestují do Hannover, Holandsko, Belgie a pak do Itálie, kde oba knížata dokončili své turné pobytem v Řím. Na konci roku 1752 se vrátili k císařskému dvoru.[2]

Bratr získal titul Kämmerer, ale Karl Johann, nejstarší a dědičný princ (Erbprinz) se stal v jednom z tajemství Konferenzminister. V roce 1756 získal diplomatický úřad v Dánsko, kde byl schopen vyjednat příměří proti Prusům. Během této cesty byl úzce spojen s Zednářství.[2] V roce 1763 odcestoval z Kodaň na Berlín kde diskutoval s Kingem Frederick II investituru společnosti Arcivévoda Josef tak jako Císař Svaté říše římské. Po návratu na císařský dvůr byl velmi odměněn.

Krátce po svém návratu se Karl Johann oženil. Podle deníku strýce z matčiny strany Johann Joseph, princ Khevenhüller-Metsch, dědičný princ zjevně neměl sklon se oženit a byl dokonce připraven vzdát se svých práv na svého bratra Franze de Paula. Díky zásahu jeho přítele Franz Moritz von Lacy, Karl Johann se setkal s hraběnkou Marií Christinou z Thun-Hohensteinu a brzy si ji zamiloval. Svatba se konala v lednu 1764 na císařském dvoře za přítomnosti, mimo jiné, císaře František I. a císařovna Marie Terezie. Mladý pár žil po sňatku u císařského dvora v Vídeň.[2]

Karl Johann - společně s hrabětem (pozdějším princem) Franz Xaver Wolfgang von Orsini-Rosenberg a Franz Moritz von Lacy - byl důvěrníkem budoucího císaře Josefa II. Často ho doprovázeli na cestách, například do Itálie v roce 1769.[2] V roce 1767 vstoupil Karl Johann Baptist jako odměna za své služby do rakouské pobočky Řád zlatého rouna jako 782 rytíř od jeho založení.

V roce 1769 obdržel Karl Johann od svého otce vládu nad českými panstvími, která zahrnovala sever celého Dietrichsteinského dědictví spolu se slezskou župou Proskau. Přes své nové povinnosti se Karl Johann i nadále věnuje většinu času soudnímu životu a studiu Ezoterika;[2] v důsledku toho správu jeho majetků měla v rukou jeho manželka Maria Christina. Na konci roku 1781 dostal od svého otce vládu nad panstvím Nikolsburg a o rok později Karl Johann po ztrátě této oblasti v rukou Pruska prodal své slezské panství.

Po požáru, který 14. září 1784 zničil převážně Nikolsburg, se Karl Johann (který o měsíc později po smrti svého otce nakonec zdědil titul knížete z Dietrichsteinu) natrvalo přestěhoval na císařský dvůr do Vídně, zatímco jeho manželka Maria Christina zůstala na zámku v Židlochovice, kde zemřela v roce 1788.[2]

V roce 1777 byl Karl Johann jmenován Rakušanem Velmistr zednářské lóže.[2] Otevřeně následoval ezoterické způsoby zednářství: od roku 1780 působil v Rosikrucianismus a někdy dokonce považován za hlavu tohoto hnutí v habsburské monarchii. V roce 1784 se stal vedoucím samostatné rakouské pobočky.

Na Moravě založil a vedl lovecký řád, který byl povolán Diana Cacciatrice. Členové Řádu měli podobu miniaturního loveckého koutku se zeleno-bílou stuhou. Řád se scházel hlavně na lovech a častým místem jejich setkání bylo sídlo Karla Johanna v Kupařovice.[2]

Karl Johann byl pravděpodobně také zapojen do alchymistických experimentů. Jeho osobní knihovna byla plně vybavena zednářskými, alchymistickými a esoterickými knihami.[2] Nicméně v Zámek Nikolsburg mnoho jeho aktivit se nezachovalo (historik Antonín Luboš tam zmiňuje pouze laboratorní plavidla na alchymii). Malá část zednářské osobní knihovny Karla Johanna byla umístěna v Lipník nad Bečvou poté, co jej zdědila jeho pravnučka Gabriele z Dietrichsteinu, manželství hraběnka a později princezna z Hatzfeldu-Wildenburgu.[2]

Konec vlády Karla Johanna byl zastíněn jeho duševní nemocí. V té době byla Evropa zapojena do Napoleonské války, což se dotklo i Nikolsburgu. V roce 1798 ruská vojska vedená generálem Alexander Suvorov prošel Nikolsburgem na cestě do Itálie, aby bojoval proti Francouzům. Jednání s Rusy o bezpečném průchodu vedla syn Karla Johanna, dědičný princ Franz Joseph.[2]

V roce 1801 Smlouva z Lunéville přinutil Karla Johanna, aby se vzdal císařského hrabství Tarasp, které se stalo jeho součástí Švýcarsko.[2] Výměnou získal švábský okres Neu-Ravensburg.[3]

Po smrti, aniž by vydal svého vzdáleného bratrance Antona Josepha Leslieho, císařského hraběte Leslieho z Balquhaine (22. února 1802),[4] Karl Johann zdědil své tituly a pozemky. Od nich bylo celé jméno rodiny Dietrichstein-Proskau-Leslie.[2]

Navzdory všem historickým událostem, které se během této doby odehrály, Karl Johann se tím moc nezajímal. Zjevně se nestaral o správu svých domén a dokonce i jeho synové se ho snažili umístit pod zákonnou ochranu.[2] V roce 1802 se však nečekaně rozhodl znovu oženit s nízkou a o 29 let mladší Marií Annou von Baldtauffovou.

Jan Karel zemřel ve Vídni ve věku 79 let. Jeho tělo bylo pohřbeno v rodinná krypta v Nikolsburgu.[2]

Sňatky a emise

v Vídeň dne 30. ledna 1764 se Karl Johann Baptist poprvé oženil s Maria Christina Josepha (25. dubna 1738 - 4. března 1788), dcera Jana Josefa Františka Antonína, hraběte z Thun-Hohensteinu od jeho první manželky Marie Christine z Hohenzollern-Hechingen.[5] Měli osm dětí, z nichž pět přežilo dospělost:[6]

V St. Michael ve Vídni dne 23. července 1802 se Karl Johann Baptist oženil s Marií Annou von Baldtauff (6. února 1757 - 25. února 1815), rodného původu. Neměli žádné děti.

Původ

Poznámky

  1. ^ Některé zdroje umístěny Vídeň jako jeho rodiště.
  2. ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó Jan Karel - 6. kníže Dietrichstein, hrabě Proskau-Leslie in: rmm.cz [vyvoláno 21. dubna 2015].
  3. ^ Genealogisch-historisch-statistischer Almanach: auf das Jahr ..., str. 428 [vyvoláno 18. dubna 2015].
  4. ^ Anton Leslie (Anton Joseph Leslie), Reichsgraf in: worldhistory.de [vyvoláno 18. dubna 2015].
  5. ^ Marek, Miroslav. "Genealogie rodu Thunů". genealogy.euweb.cz. Citováno 18. dubna 2015.[samostatně publikovaný zdroj ][je zapotřebí lepší zdroj ]
  6. ^ Marek, Miroslav. "Genealogie rodu Dietrichsteinů (pobočka Nikolsburg)". genealogy.euweb.cz. Citováno 18. dubna 2015.[samostatně publikovaný zdroj ][je zapotřebí lepší zdroj ]