Karl Fritz Lauer - Karl Fritz Lauer

Karl Fritz Lauer
narozený(1938-04-11)11.04.1938
Săcălaz, Rumunsko
Zemřel5. června 2018(2018-06-05) (ve věku 80)
Leonberg, Bádensko-Württembersko, Německo
NárodnostDunajský Šváb
Státní občanstvíNěmecky, rumunsky
VzděláníBanátská univerzita zemědělských věd a veterinárního lékařství
Vědecká kariéra
PoleZemědělství, fytopatologie a bylinářství
InstituceUniversity of Regensburg
Technická univerzita v Mnichově
Banátská univerzita zemědělských věd a veterinárního lékařství

Karl Fritz Lauer (11. dubna 1938 - 5. června 2018) byl rumunsko-německý vědecký pracovník v zemědělství fytopatologie a bylinářství.[1][2]

Životopis

Lauer se narodil jako syn německého učitele a vice notáře v Banátu, jeho starším bratrem byl novinář Heinrich Lauer. Lauer nastoupil do školy v Vídeň v roce 1944 během útěku rodiny před pustošením války. Po válce se vrátil do Banát a navštěvoval základní školu, poté střední školu pro potravinářský průmysl a večerní lyceum v Temešváru, kde složil závěrečné zkoušky.

Poté studoval na Zemědělská univerzita v Temešváru a získal diplom v oboru Zemědělské inženýrství (1965) a doktorát v oboru zemědělství v Anghel (1974). Později pracoval pro katastr nemovitostí v Temešváru, vojenskou službu dokončil v roce Ploješť a pracoval na Zemědělské experimentální stanici Lovrin.

Po přemístění do západní Německo v roce 1981. Nejprve pracoval jako vědecký pracovník na Botanickém ústavu University of Regensburg před převzetím řízení vědeckého terénního výzkumu pro jižní Německo pro Rhône-Poulenc od roku 1983 do roku 1995.

V roce 1991 byl Lauer jmenován čestným profesorem ochrany rostlin na zemědělské univerzitě v Banátu v Temešváru a tento předmět vyučoval také na TU (Technická univerzita) v Mnichově ve Freisingu. Od roku 1996 byl lektorem herbologie na Fachhochschule Weihenstephan a během výzkumu a přípravy disertačních prací dohlížel na studenty Ph. D. na zemědělské univerzitě v Temešváru, kde sám získal čestný doktorát.

Dohromady s Păun Otiman byl iniciátorem znovuotevření v roce 2007 Vojteg zemědělská škola, a sloužil v jeho poradním výboru až do své smrti. Také s univerzitními rektory Alexandru Moisuc (2004–2012), Paul Pirsan (2012–2016) a Cosmin Alin Popescu (od února 2016) udržoval intenzivní vztahy k budování mezinárodních kontaktů. V evropském výzkumném projektu Biofektor byl zejména v terénních experimentech důležitým členem týmu.[3]

Lauer byl ženatý a žil se svou ženou v Leonbergu; měli dvě děti.

Publikace (výběr)

  • Lauer vydal 3 učebnice, napsal 40 dokumentů o přípravcích na ochranu rostlin a vydal více než 130 vědeckých pojednání.
  • v roce 1991 byl jmenován čestným profesorem ochrany rostlin na zemědělské univerzitě v Temešváru
  • v roce 1991 také obdržel čestný doktorát jako honoris causa na univerzitě zemědělských věd v Temešváru
  • v roce 2002 mu bylo uděleno čestné členství na Akademii zemědělských věd v Bukurešti
  • v roce 2004 obdržel rumunský řád za zásluhy jako velitel

Literatura

  • Ruxandra Ciofu (koordinátorka), Nistor Stan, Victor Popescu, Pelaghia Chilom, Silviu Apahidean, Arsenie Horgos, Viorel Berar, Karl Fritz Lauer, Nicolae Atanasiu: Tratat de Legumicultura. Editura Ceres, Bucuresti 2003.
  • Landwirtschaftliche Universität des Banat: Bericht 60 Jahre Agraruniversität in Temeschburg / Timișoara 2005.
  • Anton Peter Petri: Biographisches Lexikon des Banater Deutschtums. Marquartstein 1992. (Karl Fritz Lauer; strana 1004).
  • Manfred G. Raupp (Hrsg.): Aktuální problémy ochrana rostlin. Sympozium Starý Smokovec (Tschechoslowakei) 1990.

externí odkazy

Reference

  1. ^ Karl Fritz Lauer na seznamu hostujících vědců v Agraruniversiy Timisoara
  2. ^ Obituary Prof. Dr. Dr. h c Karl Fritz Lauer
  3. ^ Karl Fritz Lauer na webové stránce Biofector