Karin Albou - Karin Albou - Wikipedia

Karin Albou je francouzská režisérka, scenáristka a herečka.

Časný život

Karin Albou se narodila 12. března 1968[1]Neuilly-sur-Seine na alžírský rodiče přistěhovalců. Její matce bylo jen 16, když se narodila.[2] Albou byl vychován v židovský víra. V roce 1999 se přestěhovala do Tuniska, kde se usadila na jeden rok. Vrátila se do Paříže a zahájila svou kariéru jako filmařka. Začala také jako spisovatelka a v roce 2010 vydala svůj první román. („La Grande Fête“, vydání Jacqueline Chambon. Přeloženo do italštiny: „La grande festa“ Oidipus edizioni, traduzione di Maria Teresa Fiore

Karin Albou jako dítě vždy hledala způsoby, jak být umělkyní; zabývající se tancem a zpěvem. Po střední škole Karin pokračovala ve studiu tance, ale také studovala hebrejskou francouzskou a arabskou literaturu, angličtinu, drama a nakonec se zapsala na filmovou školu v Paříži. Studovala screeningové psaní v Paříži, ale objevila ji při výuce na École Supérieure de Réalisation Audiovisuelle chtěla být režisérkou. Poté, co promovala, zahájila svou režisérskou cestu svým prvním krátkým filmem „Ticho!“ zahájení její pozoruhodné kariéry.

Kariéra

Albou debutovala v celovečerním filmu v roce 2005 Malý Jeruzalém který debutoval u Filmový festival v Cannes 2005 v Mezinárodní týden kritiků. Přesto, že byla Albou prvním celovečerním filmem, byla Albou vyloučena ze soutěže o Camera d'Or, oceněnou nejlepším prvním filmem hrajícím na festivalu, protože předtím režírovala film vyrobený pro televizi.[3]

V roce 2008 uvedla Albou svůj druhý celovečerní film Svatební píseň, a Holocaust drama odehráno Tunisko v roce 1942 to bylo volně inspirováno dopisy, které Albouova babička z otcovy strany poslala svému manželovi během války, když byl poslán do pracovního tábora.[4] Film hrál několik židovských festivalů, ale nedokázal získat pozornost hlavního proudu, což Albou přisuzoval mnoha scénám grafické nahoty ve filmu.[5]Albou je třetí celovečerní film Můj nejkratší milostný vztah byla vydána v roce 2015. Albou také hrála ve filmu jako žena ve svých 40 letech, která otěhotní po jedné noci s bývalým flirtem a která se rozhodne zkusit to zkusit s otcem svého budoucího dítěte .[6]

Karin Albou je francouzsko-alžírská ženská režisérka, spisovatelka, redaktorka, producentka a herečka. Karin napsala a režírovala Aïd El Kebir, La petite Jeruzalém (Malý Jeruzalém), Yasmine et la Révolution (Yasmine a revoluce), Ma plus courte histoire d'amour (Moje nejkratší milostná aféra) - kterou také produkovala, Le chant des mariées (The Wedding Song) a Corps de dame (Lady's Body).[7]

Je také zavedenou herečkou a hraje ve svých filmech[7] včetně Ma plus courte histoire d’amour (My Shortest Love Affair) jako Louisa Witz, Le chant des mariées (The Wedding Song) jako Tita a Corps de dame (Lady's Body) jako lékaře.

Karin Albou byla druhou asistentkou střihu režiséra Davida Rozenberga z roku 1994 pro celovečerní film Nedostatky (Carences).

Styly a témata

Karin Albou je velmi odlišná režisérka, jedním ze způsobů, jak ji odlišit, jsou témata jejích filmů. Znát dědictví Karin vysvětluje některá témata, která se rozhodla pokrýt. Karinovy ​​filmy, vychovávané v židovské víře, zkoumají trvalé trauma holocaustu[8] - francouzský kolonialismus,[9] tajná identita,[10] exil, asimilace,[11] a dvojitá diaspora.[12]

Karin zkoumá a zpochybňuje pravidla náboženství a manželství. Karin režíruje Můj nejkratší milostný vztah s tématy lásky, sexu a rodinných hodnot.[13] Její témata zahrnují přinášení intimních scén ženských prostor, řešení sexuální dysfunkce v manželství a odhalování toho, jak kultura ovlivňuje myšlenku romantiky.[14] Karin udržuje tato témata ve svých filmech konzistentní a vykresluje je svým jedinečným filmovým stylem. Její styl se zaměřuje na zastoupení žen.[15] Ve filmu Svatební píseň zobrazuje filmový styl lesbický, ženský a orientalistický pohled.

Filmografie

Krátký film

Spiknutí: Na východě Alžírska doufá umírající otec, že ​​uvidí svoji dceru vdanou, jak se rodina připravuje na Aid El Kebir, svátek oběti. Ve smutné atmosféře oběti a Alžírsku v krizi musí Hanifa učinit obtížnou volbu lásky.[16]
Hrají: Soria Moufakkir, Fatiha Berber, Smaïl Mekki, Hichem Mesbah
Žánr: Krátký televizní film z Combats de femme
  • Dámské tělo (Corps de Dame) (2009)
Žánr: TV krátký[7]
  • Yasmine a revoluce ( 2011)

Dokumentární

Spiknutí: Dokument zkoumá dopady izraelsko-arabského konfliktu. Mnoho Židů z Tuniska, bývalé francouzské kolonie, bylo nuceno přesídlit do Francie, což vedlo k transformaci židovsko-arabské kultury z Tuniska do Paříže. Karin zkoumá kulturní šok skupiny a s láskou vzpomíná na Tunisko, ale také hovoří o bolesti z toho, že se stanou vyvrhely ve své vlastní zemi. Rozprávala s mladými Židy, kteří jsou stejně Francouzi jako Tunisané, kde hovoří o vzniku jejich identity v mozaice současné Francie. Prostřednictvím těchto důvěrných vztahů Karin odhaluje komplexní zážitek z exilu a asimilace. Pouť zpět do Tuniska odkrývá identifikaci tří generací Židů, kteří nadále cítí zemi po sobě zanechanou.[17]
Hrají: Karin Albou, Moshe Chouri, Georges Nizan
  • Tuniský podzim (2014)

Vlastnosti

Spiknutí: Po 20 letech na sebe v Paříži narazí dva bývalí milenci. Tráví večer pití vína a dohánění, které vede k tomu, že oba spolu spí. Nyní je Luisa těhotná a navzdory konfliktům, které vedly k opakovanému rozchodu, manželé pokračují ve společné práci, aby pro své dítě udělali správnou věc.[13]
Hrají a postavy: Luisa hraje Karin Albou. Luisa je nádherná Parisienne, která uvízla v rukopisné práci, kterou nesnáší, když pracuje pro toho povýšeného šéfa. Charlese hraje Patrick Mimoun. Charles je uznávaným profesorem na Kolumbijské univerzitě. Na první pohled je to pohledný, okouzlující a zábavný muž, ale skutečnost, že se díky svému jménu nechal psát o svých sexuálních příležitostech, z něj zřejmě udělalo vězně.
Žánr: Komedie, Drama

Herec

Krátký film

  • Corps de Dame (Režie: Karin Albou)
  • Soubor Jamajců (Režie: Nadja Karek)

Vlastnosti

  • Můj nejkratší milostný vztah (Režie: Karin Albou)
  • Svatební píseň (Režie: Karin Albou)
Získal cenu za nejlepší herečku na filmovém festivalu Bastia ArteMare

Ocenění, nominace a festivalová projekce

RokCenaKategorieFilmVýsledek
1992Cinécinéma[18]Nejlepší první filmChutVyhrál
1999Clermont - Ferrand Mezinárodní krátký filmový festival[18]Nejlepší krátký film pro národní filmovou soutěžAïd El KebirVyhrál
2005Bejrút Mezinárodní filmový festival (BIFF)[19]Nejlepší vlastnostMalý JeruzalémVyhrál
2005Týden kritiky na filmovém festivalu v CannesNejlepší scénářMalý JeruzalémVyhrál
2005Týden kritiky na filmovém festivalu v CannesNejlepší vlastnostMalý JeruzalémNominace
2005Deauville FestivalCena Michel d’Ornano[18]Malý JeruzalémVyhrál
2006Cesar Awards[18]Nejlepší první filmMalý JeruzalémNominace
2006Cesar Awards[18]Francouzská akademie CesarMalý JeruzalémNominace
2007Cesar Awards[18]Nejlepší první filmMalý JeruzalémNominace
2007Židovský filmový festival v Berlíně[20]-Malý JeruzalémPromítán
2008Festival mladých režisérů v Saint-Jean-De-Luz[18]Cena veřejnostiSvatební píseňVyhrál
2008Středomořský filmový festival v Montpellier[18]Zvláštní uznání porotySvatební píseňVyhrál
2009Newyorský židovský filmový festival[20]-Svatební píseňPromítán
2009Mezinárodní filmový festival v Seattlu[20]-Svatební píseňPromítán
2012International Images Film Festival, Harare[21]Nejlepší filmSvatební píseňVyhrál
2012International Images Film Festival, Harare[21]Nejlepší zobrazeníSvatební píseňVyhrál
2012International Images Film Festival, Harare[21]Nejlepší režisérSvatební píseňVyhrál

The Wedding Song byl nominován na 6 cen na 10. ročníku Mezinárodního filmového festivalu obrázků, Harare[21]

Viz také

Reference

  1. ^ http://inter.pyramidefilms.com/pyramidefilms-international-catalogue/karin-albou.html v
  2. ^ "Karin Albou". Citováno 3. května 2016.
  3. ^ „Camera d'Or diskvalifikuje 3 ředitele“. Citováno 3. května 2016.
  4. ^ Esther, John (6. listopadu 2009). „EXKLUZIVNÍ ROZHOVOR: KARIN ALBOU“. Citováno 25. dubna 2016.
  5. ^ Curiel, Jonathan (19. července 2009). "'Wedding Song 'offers fresh take on feminity [sic] ". SFGate.com. Citováno 25. dubna 2016.
  6. ^ „Moje nejkratší milostná aféra“. Citováno 3. května 2016.
  7. ^ A b C "Karin Albou". IMDb. Citováno 30. dubna 2019.
  8. ^ Lechintan, Adela A (2011). Filmové dozvuky historického traumatu: Vzpomínky žen na holocaust a kolonialismus v současné francouzské kinematografii (Teze). Ohio State University. p. 91. ProQuest  919704252.
  9. ^ Schoonover, Karl; Galt, Rosalind (2016). Queer Cinema ve světě. Duke University Press. 231–236. ISBN  978-0-8223-7367-4.
  10. ^ Griffin, John (29. října 2005). "Tajná identita, přepychový film". Noviny. Montreal, Que. p. D2. ProQuest  434250723.
  11. ^ „Spisovatelka, režisérka, herečka Karin Albou v rozhovoru.“ Rozhovor Sharon Adler. Aviva-Berlín. 15. května 2009. https://www.aviva-berlin.de/aviva/content_Interviews.php?id=1425092.
  12. ^ Schwartz, Stephanie (2012). Double-Diaspora v literatuře a filmu arabských Židů (Teze). University of Ottawa. ProQuest  1355763142.
  13. ^ A b Wilson, Josh (17. července 2015). „Láska, sex a rodina si v Mé nejkratší milostné aféře cení všechno spletité“. The Jewish News Weekly of Northern California. 17, 19. ProQuest  1779870367.
  14. ^ Wilmington, Michael (5. května 2006). "'Jeruzalém staví kultury proti romantice “. Chicago Tribune. ProQuest  420477406.
  15. ^ Al-Hossain, Haya Abdulrahman (2011). Feministická reprezentace v severoafrické kinematografii (Teze). Univerzita George Washingtona. str. 168–169. ProQuest  861742163.
  16. ^ Pallister, Janis L .; Hottell, Ruth A. (2005). "Albou, Karin (Alžírsko; Maghreb. Národnost: francouzská"). Frankofonní dokumentaristky: Průvodce. Peter Lang. s. 3–4. ISBN  978-0-8204-7614-8.
  17. ^ „Země mě opustila“. sfjff.org. Citováno 30. dubna 2019.
  18. ^ A b C d E F G h „ADÉQUAT - Agence artistique, Paříž“. www.agence-adequat.com. Citováno 30. dubna 2019.
  19. ^ „Ocenění 2009: 9. vydání“. Citováno 30. dubna 2019.
  20. ^ A b C „My Shortest Love Affair / Ma Plus Courte Histoire d'Amour“. Citováno 30. dubna 2019.
  21. ^ A b C d „Namibijská premiéra tuniského / francouzského filmu„ The Wedding Song “, režie Karin Albou, ST, 14. března 2012, 18:30, FNCC - AfricAvenir International“. www.africavenir.org. Citováno 30. dubna 2019.

Další čtení

externí odkazy