Kari S. Tikka - Kari S. Tikka - Wikipedia

Kari S. Tikka
Kari S. Tikka.jpg

Kari Sulo Tikka (21. Srpna 1944 v Lahti - 25. května 2006 v Helsinki ) byl Finština právní vědec. Byl profesorem finančního práva na University of Helsinki a jeden z předních finských odborníků na zdanění.

Kariéra

Kari S. Tikka měla dlouhou kariéru v justičním vzdělávání a rozvoji vzdělávání, a to jak na vysokoškolské, tak na postgraduální úrovni. Předtím také pracoval jako předseda Finská právnická unie.

Tikka byla členem několika pracovních skupin pro přípravu práva a měla ústřední vliv na vývoj finského daňového práva. Mezi jeho úspěchy patří systém pro vrácení peněz daň z příjmu právnických osob, který byl později opuštěn, protože zdanění finské a zahraniční dividendy jinak se stalo v rozporu s Evropská unie základní smlouva.

Před svou smrtí Tikka veřejně oznámil svou podporu rovná daň. Navrhl, aby rozdílné zdanění kapitálový příjem a pracovní příjem rozšiřuje finanční propast mezi akcionáři společnosti a běžnými pracovníky.

Tikka napsal několik vědeckých článků a knihy, mezi nimiž jsou "Veropolitiikka" ("daňová politika") a „Yritysverotus I-II“ („zdanění právnických osob I-II“) společně s O. Nykänen. Jeho Disertační práce "Veron minimoinnista" („o minimalizaci daně“) byla ve své době jednou z nejprodávanějších finských disertačních prací.

Smrt

Tikka byl nalezen mrtvý ve svém bytě 28. května 2006. V té době mu bylo 61 let. Noc před svou smrtí opustil Tikka a gay noční klub pojmenovaný DTM na Iso-Roobertinkatu, Helsinki, se dvěma muži ve věku přibližně 20 let. Následujícího dne policie 19letého zatkla ruština Aleksandr Ionin a 23letý estonština -rozený Mika-Martti Zukov, který byl později odsouzen Helsinkami Okresní soud na 11 let vězení za zabití a zhoršuje se loupež. Vražda neměla nic společného s Tikkovou profesí, ale motivem byla loupež. U soudu Ionin a Zukov přiznali, že ukradli 15 lahví alkohol, 49 balení cigarety, a mobilní telefon kryt, a kapesní nůž, jeden pár dalekohled, a videokamera a nějaké peníze.[1]

Soukromý život

Ve svém soukromém životě Tikka přijal umění sbíráním obrazů a sledováním baletu a divadla. Jeho sbírka zahrnovala díla Pablo Picasso, Henri Matisse a Marc Chagall.

Jeho sexualita byla v Helsinkách jakýmsi veřejným tajemstvím, protože neskrýval své časté navštěvování gay nočních klubů, ale téma se nikdy neobjevilo v tisku ani v rozhovorech. Po Tikkově smrti však byla v příbězích o něm zmíněna jeho homosexualita.[2]

Bibliografie

  • Tikka, Kari S. (1990). Veropolitiikka. Publikace právnické unie. ISBN  951-640-494-4
  • Tikka, Kari S. a Nykänen, Olli (1985). Yritysverotus 1. WSOY. ISBN  951-0-12664-0.
  • Tikka, Kari S. a Nykänen, Olli (1985). Yritysverotus 2. WSOY. ISBN  951-0-12657-8.

Reference

  1. ^ Jedenáct let vězení za zabití prof. Tikky Helsingin Sanomat mezinárodní vydání 11.10.2006
  2. ^ Dopad zabití Kari S. Tikky v helsinské gay komunitě Archivováno 2007-11-02 na Wayback Machine Helsingin Sanomat, mezinárodní vydání 6.6.2006