Karel Robětín - Karel Robětín
![]() | Tento článek je věcná přesnost je sporný.Duben 2020) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Celé jméno | Karel Ludvik Fuchs-Robětín |
---|---|
narozený | 25. ledna 1889[1] Praha, Rakousko-Uhersko[1] |
Zemřel | 14. října 1941[1] Marylebone, Velký Londýn, Anglie[1] | (ve věku 52)
Karel Fuchs-Robětín (Česká výslovnost: [ˈKarɛl ˈfuks ˈrobjɛciːn], 25. ledna 1889 - 14. října 1941)[1] byl český tenista a hokejista.[2] Soutěžil o Čechy v tenis na Letních olympijských hrách 1912.[3]
Časný život a rodina
Fuchs-Robětín se narodil 25. ledna 1889 v Praha aristokratovi Robertu Fuchsovi, majiteli papírny Böhmisch-Kamnitzer Papierfabriken Robert Fuchs v Kamenici a Holzstoff– und Papierfabrik Robert Fuchs v Haunoldmühle. Společnost vyvážela papírové výrobky z celého světa do Jižní Ameriky, Indie, Indonésie, Číny, Japonska, na Střední východ a do Austrálie. Jeho otec byl vyznamenán Řádem Železné koruny třetí třídy. Později pro jeho dobročinné podniky císař Franz Josef I. mu také udělil šlechtický titul, což mu umožnilo nést jméno Robettin (česky Robětín), Roděk nebo Roněk, doplněné německou předponou „Fuchs Edler von Robbetin“, a také erb. Matkou Karlem byla Hermine von Poster, dcera továrníka a velkoobchodníka z Budapešť Plakát Karl Ludwig Ritter von. Karl měl dva bratry Herberta a Oswalda. Bývalý se oženil Hanna Fuchs-Robettin (rozená Werfel), a tak je švagrinou Karla.[4]
Karel studoval na České vysoké učení technické v Praze a začal tam hrát tenis v jeho vysokoškolských letech.[5]
Po první světová válka rodina se přestěhovala z Rakousko na Československo a oficiálně změnili název na Fuchs-Robětín (nominální forma, kterou rakouský aristokratický odbor ministerstva dříve odmítl). Otec zemřel v roce 1925 v roce Praha.[4]
Tenisová kariéra
V devatenácti letech byl jedním z mnoha Bohemianů, kteří se zúčastnili mezinárodního tenisového turnaje Maďarského atletického klubu Budapešť.[6] V roce 1919 byl členem týmu meziklubového zápasu mezi LTC Řevnice a LTC Černošice, nerozhodný výsledek, který vyhráli devět gum na pět.[7] Karel se stal jednorázovým národním tenisovým šampiónem, což se mu povedlo v roce 1920 v kategorii dvouhry.[5] Zastupoval Čechy na Letní olympijské hry 1912 ve třech událostech: venkovní singly, venkovní čtyřhra (s Jaromír Zeman ), a vnitřní singly.[1] Byl také zapsán do vnitřní čtyřhra událost (s Jaroslav Just ), ale nehrál.[1] V roce 1921 byl členem československého týmu čelícímu Belgii, ale ztratil oba své gumy.[8] V roce 1922 byl součástí odlehčovacího zápasu pro Verdun Fond obnovy konaný v Wimbledon, ve kterém byl poražen Gerald Patterson ve dvouhře a znovu Patterson a Rupert Wertheim ve čtyřhře s Friedrich Rohrer.[9] Ve stejném roce hrál na Mistrovství světa v tvrdém kurtu ale spadl v prvním kole ve dvouhře, ale dostal se do čtvrtfinále turnaje útěchy, ale byl poražen Marius van der Feen.[10] Ve čtyřhře se setkal Henri Cochet a Jean Borotra ve druhém kole, ale francouzský tým světové třídy se ukázal být pro něj a jeho českého spoluhráče příliš silný Pavel Macenauer.[11] V roce 1923 znovu vstoupil do mistrovství světa tvrdých kurtů, ale byl vyloučen Roger Danet.[12] Ve čtyřhře se spojil Ladislav Žemla a podlehl francouzskému týmu Pierre Canivet a R. Barbas.[13] Přes své počáteční úspěchy odešel na začátku roku 1924 do důchodu, přestože se v roce 1927 vrátil k soudu.[5] V roce 1930 byl zařazen na společný 14–15. Sdílený s Felix Pipes na oficiálním československém žebříčku.[14] Příští rok sklouzl na společný 16. – 17. 18. sdílený s Pipesem a Bertrandem.[14]
Kariéra v ledním hokeji
Na rozdíl od svých bratrů zůstal Karel ve své rodné zemi po Německá okupace Československa v roce 1938.[4][15] Stále cvičil na I. Český trávníkový tenisový klub, který měl také oddělení ledního hokeje. Po okupaci Československa se klubový život změnil. Překvapivě v mnoha ohledech k lepšímu. Protože přestala jakákoli mezinárodní sportovní setkání, včetně tenisu a hokeje, které zahrnovaly vlastně jednu a stejnou skupinu sportovců, kteří se denně shromažďovali v klubu a pilně trénovali, jak domácí válka pokračovala během války. To vše vyústilo v sezonu 1940 - 1941 vítězství klubu nad odvěkým soupeřem LTC Praha (2: 1), a proto zvítězil v Protektorát hokejová liga. Karel tam soutěžil se svým synem Robă as vpřed. Později ČLTK neklesl, ale klub byl po dobu dalších deseti let držen mezi třemi nejlepšími týmy. Mnoho Karlových spoluhráčů a tenisových oponentů se později stalo Mistři světa v ledním hokeji z roku 1947 jako součást Československý mužský národní hokejový tým.[15]
Osobní život
Karel dokončil studium a stal se architektem.[5] V roce 1921 byl tajemníkem Československého tenisového svazu [8] a stal se prezidentem v roce 1929 a úřad zastával do roku 1938.[16] Později zůstal v kontaktu s tenisem a věnoval se designu tenisových kurtů včetně tenisového stadionu LTC Praha v Letná.[5]
Po Robertově smrti kromě sportovních zájmů převzali rodinný podnik bratři Fuchsové-Robětínové. Karel byl mezitím jmenován předsedou Hospodářské asociace papírenského průmyslu v Praze. Působil také jako předseda Technické muzeum v Praze.[17]
Napsal knihu o tenisu Jak se naučit hrát tenis dřív než ostatní (Jak se naučit hrát tenis před ostatními) a byl redaktorem měsíčníku Stolní tenis a tenis (Stolní tenis a tenis).[5] V letech 1921 a 1933 také vydal dvě ekonomické knihy týkající se výroby dřeva a papíru.[18]
V roce 1964 obdržel vyznamenání československé tělesné výchovy a sportu.[5]
Karel se oženil s Andou Havliček a jejich dvěma syny, Robă a Karliček.[19]
Poznámky pod čarou
- ^ A b C d E F G „Karel Fuchs“. Olympedie. Citováno 10. října 2020.
Zdroje, které Karel Ardelt a Karel Fuchs-Robětín nazývají stejnou osobou, se mýlí.
- ^ web reinhardt-consult.de.
- ^ sportovní referenční web, Karel Robětín.
- ^ A b C Floros 2001.
- ^ A b C d E F G Rodopisná revue on-line.
- ^ Huszadik Század 1908, Pátý mezinárodní turnaj v tenisu na trávníku MAC.
- ^ Web LTC Řevnice.
- ^ A b Brooklyn Daily Eagle 1921, Belgie vyhrává série.
- ^ The Evening Post 1922, Games at Wimbledon.
- ^ De Sumatra Post 1922, Mistrovství světa v tenisu v Bruselu.
- ^ Rotterdams Nieuwsblad 1922, Mistrovství světa v tenisu v Bruselu.
- ^ Le Petit Parisien 1923, mistrovství světa v tenise.
- ^ L'Express du Midi 1923, Lawn-Tennis.
- ^ A b Tennisz és Golf 1930, mezinárodní zprávy.
- ^ A b I. Webové stránky Czech Lawn Tennis Club.
- ^ Časopis TK Plus 2003, Ivo Kaderka.
- ^ Časopis o obalech 2002, Česká Kamenice, kde byla dříve papírna.
- ^ Web Knihy Google.
- ^ Ganz 1983, str. 133.
Citované práce
Knihy
- Floros, Constantin (2001). „Fuchs z Robettina“. Alban Berg und Hanna Fuchs. Die Geschichte einer Liebe v Briefenu [Alban Berg a Hanna Fuchs. Milostný příběh v dopisech] (v češtině). Curych, Švýcarsko: Arche Verlag. ISBN 9783716039038. Citováno 18. července 2013.
- Ganz, Fedor (1983). Značka Inventar před dem (Eine Frau. Zwischen zwei Welten) [Inventář před požárem (Žena mezi dvěma světy)] (v němčině). Curych, Švýcarsko: Mohrbooks. Citováno 19. července 2013.
Online média
- Jára Bečka (2009). "O velké partě," regeneraci "a fotbálku s Pepi Bicanem" [Velká regenerace týmu a fotbal s Pepim Bicanem] (PDF). I ČLTK revue (v češtině). Praha, Česká republika: I. Český trávníkový tenisový klub. p. 44. Archivovány od originál (PDF) dne 4. března 2016. Citováno 20. července 2013.
- "hledání autora:" Karel Robětín"". Knihy Google. Citováno 20. července 2013.
- Jindřich König (2002). „100 let řevnického tenisu (1902–2002)“ [100 let tenis Řevnice (1902–2002)] (DOC). ltcrevnice.cz (v češtině). Řevnice, Česká republika: Tenisový svaz Řevnice. Citováno 20. července 2013.
- Lubomír Král (25. listopadu 2009). „Historie sportu v Písku - TENIS“ [Historie sportu v Písku - TENIS]. icpisek.cz (v češtině). Praha, Česká republika: Okres Písek rada. Archivovány od originál dne 18. července 2013. Citováno 18. července 2013.
- Evans, Hilary; Gjerde, Arild; Heijmans, Jeroen; Mallon, Bille; et al. "Karel Robětín". Olympiády na Sports-Reference.com. Sports Reference LLC. Archivovány od originál dne 3. prosince 2016. Citováno 18. července 2013.
- Vlk Reinhardt. „Olympische Sommerspiele“ [Letní olympijské hry]. reinhardt-consult.de (v němčině). Bonn, Německo. Archivovány od originál (XLS) dne 4. března 2016. Citováno 18. července 2013.
Periodika
- „Leampionnat du monde de tennis“ [Mistrovství světa v tenise]. Le Petit Parisien (francouzsky). Paříž, Francie: Paul Dupuy (16, 884): 2. 22. května 1923. Citováno 18. července 2013.
- „Ivo Kaderka“ (PDF). Časopis TK Plus (v češtině). Prostějov, Česká republika. p. 4. Citováno 18. července 2013.
- Petr Novotný, vyd. (2002). „Česká Kamenice aneb zde bývala papírna“ [Česká Kamenice, kde byla dříve papírna] (PDF). Obal časopis (v češtině). Praha, Česká republika: Richtr & Co. str. 37. Citováno 18. července 2013.
- "Lawn-Tennis" (PDF). L'Express du Midi (francouzsky). Toulouse, Francie: Cibiel Family. 32 (11 042): 2. 23. května 1923. Citováno 18. července 2013.
- „MAC. V.-ik nemzetközi lawn-tenis versenye“ [Pátý mezinárodní turnaj v tenisu na trávníku MAC] (v maďarštině). Budapešť, Maďarsko: Huszadik Század. Červen 1908. Citováno 19. července 2013.
- Béla Kehrling, vyd. (28. června 1930). „Külföldi hírek“ [Mezinárodní novinky] (PDF). Tennisz és Golf (v maďarštině). Budapešť, Maďarsko: Bethlen Gábor írod. és Nyomdai Rt. II (12): 228. Citováno 19. července 2013.
- Béla Kehrling, vyd. (10. ledna 1931). „Külföldi hírek“ [Mezinárodní novinky] (PDF). Tennisz és Golf (v maďarštině). Budapešť, Maďarsko: Bethlen Gábor írod. és Nyomdai Rt. III (1): 17. Citováno 19. července 2013.
- „Belgie vyhrává série“ (PDF). Brooklynský denní orel. Brooklyn, New York, Spojené státy: M. Preston Goodfellow. 81 (192): C / 3. 13. července 1921. Citováno 19. července 2013.
- „De Tennis-Wereldkampioenschappen te Brussel“ [Mistrovství světa v tenisu v Bruselu] (PDF). De Sumatra Post (v holandštině). Medan: J. Hallermann. 24 (137): 5. 16. června 1922. Citováno 10. března 2013.[trvalý mrtvý odkaz ]
- J. Von Straten, ed. (19. května 1922). „De Tennis-Wereldkampioenschappen te Brussel“ [Mistrovství světa v tenisu v Bruselu] (PDF). Rotterdams Nieuwsblad (v holandštině) (13, 541). Rotterdam, Holandsko: Albertus Willem Sijthoff. p. 7. Citováno 19. července 2013.[trvalý mrtvý odkaz ]