Kadri Prishtina - Kadri Prishtina
Hodža Kadri | |
---|---|
![]() | |
narozený | 1878 |
Zemřel | |
Národnost | Osmanský, Albánec |
Ostatní jména | Kadri Lutfullah Prishtina |
obsazení | Právník, politik, vydavatel |
Známý jako | Kosovský výbor |
Podpis | |
![]() |
Kadri Prishtina (1878–1925), také známý jako Hodža Kadri, byla albánská politická osobnost počátku 20. let.[1]
Život
Priština se narodila v Priština, v Kosovo Vilayet z Osmanská říše. První studia absolvoval ve svém rodném městě v turecký jazyk, studium později v Uskub škola "Dar ul-Mualimin". Vystudoval právo a vzdělání v Istanbul, nejprve v soukromých pegagogických školách „Darüttedris“ a později ve „Fatih“ Medrese. 4. února 1902 vstoupil do Mladí Turci hnutí. V roce 1904 byl osmanskými úřady zatčen kvůli jeho odmítnutí poukazovat na autora „Fitret ul-Islâm“, problematické a kontroverzní eseje o islám náboženství, s Syrja Bey Vlora jako autor. Strávil v něm čtyři roky Yedikule vězení, kde kvůli noze přišel o nohu gangréna. Po propuštění byl internován Tokat na severovýchodě Anatolie kde pracoval jako právník. S Young Turk Revolution v roce 1908 jeho pronásledování skončilo a byl poslán dovnitř Samsun podle Černé moře dokončit studium. V roce 1911 se stal profesorem práva a v roce 1913 byl jmenován do práce v Istanbulské bance, poté byl vyloučen z Turecka.[2]
V průběhu první světová válka byl umístěný v Shkodëru v severozápadním albánském městě. Založil tam organizaci nazvanou „Komiteti i Fshehtë“ (Tajný výbor) s nacionalistickým programem.
Byl jedním ze zakladatelů Výbor pro národní obranu Kosova, a byl oficiálně jeho vůdcem v době, kdy operoval na základě Shkodër. Priština měla také na starosti zastupování výboru na schůzích a vedení korespondence o zahraničních faktorech. Jeho zástupce byl Hysni Curri, a Bedri Pejani sloužil jako sekretář výboru.[3]
Byl jmenován ministrem spravedlnosti albánské vlády vycházející z Kongres Lushnjë. V roce 1921 byl místopředsedou Albánský parlament. V prosinci 1921 byl znovu jmenován ministrem spravedlnosti vlády s krátkou dobou trvání Hasan Priština.
Jeho jméno nese několik škol a ulic v Albánii a Kosovu.[4][je zapotřebí lepší zdroj ][5]
Jako vydavatel
V roce 1921 Prishtina publikoval v Shkodër noviny Udha e së Vërtetës (Cesta pravdy). Noviny po skončení války sloužily Výboru pro národní obranu Kosova Populli (Lidové) noviny Sali Nivica a Bedri Pejani byl zavřený.
Viz také
Reference
- ^ Robert Elsie (2010), Historický slovník Albánie, Historické slovníky Evropy, 75 (2. vyd.), Strašák Press, str. 371, ISBN 978-0810861886
- ^ Robert Elsie (2010). Historický slovník Kosova. Historické slovníky Evropy. 79 (2. vyd.). Strašák Press. str. 148–149. ISBN 978-0810872318.
- ^ Sejfi Vllamasi (2000), „VI“, v Marenglen Verli (ed.), Ballafaqime politike në Shqipëri (1897–1942): kujtime dhe vlerësime historike (v albánštině), Shtëpia Botuese "Neraida", ISBN 9992771313, archivovány z originál dne 02.02.2014,
Ai, si hoxhë dhe si shqiptar me origjinë kosovare (Prishtinë), ka qënë i pazëvëndësueshëm për atë situatë. E ka përfaqësuar pranë të huajve me dinjitet Komitetin dhe i ka zbatuar me aftësi vendimet e tij. Memorandumet, protestat and panumurta, drejtuar Konferencës së Paqës dhe qeverive të huaja rreth drejtave kombëtare e të Kosovës irredente, me anë të Kryqit të Kuq Amerikan, e pjesërish me me të përkthyera në frëngjishte nga dora e Bedri Pejës.
- ^ „Ulice Prištiny“. Diskusní fóra / Seznamy a zprávy Distribuční seznam týkající se Albánie a Albánců (v albánštině).
- ^ Hledám objekt i rko i shkollës "Hoxhë Kadri Prishtina" [Zahájen nový objekt školy „Kadri Priština“] (v albánštině), Kosova Press, 20. listopadu 2012, vyvoláno 8. února 2014
Další čtení
- Hoxha Kadri Prishtina: jeta dhe vepra (Hodja Kadri Prishtina: život a dílo), Pal Pjetër Doçi, vydavatel: Geer, Tirana, 2005. ISBN 9789994371143.