Křesomysl - Křesomysl
Křesomysl byl pátý ze sedmi Český mýtická knížata mezi (také mýtickým) zakladatelem Přemyslovci Přemysl oráč a první historický princ Bořivoj. Jména princů byla poprvé zaznamenána v Kosmova kronika a poté přeneseny do většiny historických knih 19. století včetně František Palacký je Dějiny českého národa v Čechách a na Moravě.
Jedna teorie o počtu princů je opřena o fresky na stěnách Rotundy v Znojmo, Morava ale Anežka Merhautová tvrdil, že fresky zobrazují všechny členy přemyslovské dynastie včetně moravských nižších knížat.[1]
Původ jména
Křesomyslovo jméno je považováno za odvozené od staroslovanských slov "křesat" význam zasáhnout světlo a "mysl" význam mysl nebo duch tedy doslova to jméno mělo znamenat "osvětlení mysli". Přípona -mysl je také v dalších mýtických jménech Přemysl a Nezamysl. Záviš Kalandra myslel si, že jména sedmi knížat jsou kryptická jména starověkých slovanských dnů v týdnu - Křesomysl je pátý - čtvrtek, v latině Iovis umírá zatímco Jupiter a Thor byli oba bohové hromu toho slova "křesat" je zde vysvětleno jako zasáhnout blesk.[2] Jiná teorie říká, že jména byla zaměněna za souvislý a částečně přerušovaný starý slovanský text.[3]
Sedm mýtických princů po Přemyslovi
| Mýtické knížata Čech | |
|---|---|
| Nezamysl | |
| Mnata | |
| Vojen | |
| Vnislavi | |
| Křesomysl | |
| Neklan | |
| Hostivít | |
Poznámky
- ^ Barbara Krzemieńska-Anežka Merhautová-Dušan Třeštík: „Moravští Přemyslovci ve znojemské rotundě“, Praha 2000.
- ^ Záviš Kalandra: "České pohanství", Praha 1947
- ^ Vladimír Karbusický: Báje, mýty, dějiny. Nejstarší české pověsti v kontextu evropské kultury, s. 237, Praha 1995 [1]
 | Tento článek týkající se a Evropský folklór je pahýl. Wikipedii můžete pomoci pomocí rozšiřovat to. |