Justino Romea - Justino Romea

Tento článek má několik problémů. Prosím pomozte vylepši to nebo diskutovat o těchto otázkách na internetu diskusní stránka. (Zjistěte, jak a kdy tyto zprávy ze šablony odebrat) Téma tohoto článku nemusí splňovat požadavky Wikipedie pokyn k notabilitě pro hudbu. Pomozte prosím určit notabilitu citováním spolehlivé sekundární zdroje to jsou nezávislý tématu a poskytnout jeho významné pokrytí nad rámec pouhé triviální zmínky. Pokud nelze určit významnost, je pravděpodobné, že článek bude sloučeny, přesměrovánnebo smazáno. Najít zdroje: „Justino Romea“  – zprávy  · noviny  · knihy  · učenec  · JSTOR (Květen 2013) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) Tento článek obsahuje seznam obecných Reference, ale zůstává z velké části neověřený, protože postrádá dostatečné odpovídající vložené citace. Prosím pomozte zlepšit tento článek představuji přesnější citace. (Květen 2013) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)

Justino „Tining“ R. Romea (Napo, Cvok, 17. dubna 1934–1985) byl filipínský skladatel, spisovatel, režisér, hudební aranžér, básník a novinář. Složil Awit sa Bohol^[2] nebo Boholova hymna a mnoho školních hymn.

Životopis

Narodil se v Napo, Loon, Bohol, který se později usadil Maribojoc s manželkou Jesusou Dalugdug (také z Napa) a rodinou, protože tam mohli získat majetek.

Romea učila na Bohol School of Arts and Trades (BSAT), nyní CVSCAFT.

Romea byla pověřena, aby napsala provinční hymnus Bohol. Poprvé ji veřejně zpíval ženský sbor Vysoká škola svatého ducha z Město Tagbilaran 1. března 1970, včas pro rozvinutí vlajky Bohol během zahajovacích ceremonií atletické asociace East Visayan v roce 1970, která se konala ve městě Tagbilaran.

Dne 24. září 1970 přijala zemská rada rezoluci č. 215, která ji přijala jako oficiální píseň provincie Bohol.

Protože původní verze hymny byla v angličtině, provinční rada se několik let poté snažila, aby byla přeložena do mateřského jazyka. Byla zahájena soutěž a přihláška Maxelende Ganade se ukázal jako nejlepší a byl prohlášen za vítěze. Verze Boholano byla přijata zemskou radou v rezoluci č. 151 ze dne 13. září 1974.

Romea také složil mnoho školních hymn jako University of Bohol^[3] nebo UB Hymn, BSAT Hymn, Saint Joseph Institute of Technology v Butuan City, a je nejlépe připomínán pro milostnou píseň „Ako Kang Paabuton“, lidovou píseň „Sa Daplin sa Baybayon“ a také pro většinu písní vystupujících na každoročních „dramatických“ prezentacích v rodném Napu, kde působil jako spisovatel , režisér a hudební aranžér.^[4]

Nong Tining byl také uctívaným sloupkařem Boholova kronika. Ve skutečnosti byl jeho sloupek na úvodní stránce Boholovy kroniky, která se vzpírala pravidlům pro úpravy.

Otcova strana

Romeain otec Bernardo "Leon" Vidal Romea byl rondalla trenér, scenárista, režisér a muzikál Aranžér pro drama v Napo, Loon, Bohol.

Bernardo nebo „Pantaleon“ nebo „Leon“, jak byl populárněji známý, se narodil 12. března 1895 v Barangay Napo jako manželé Marcelo (Oyong Eloy) a Maria (Oyang Iyay) Vidal, druhá manželka. Jeho prarodiči byli Domingo Romea a Cecilia Ordubanes z Barangay Taytay.

Poté, co dokončil základní vzdělání a první ročník střední školy, druhý na střední škole v Boholu, se kvalifikoval na učitelskou pozici, v té době výkon. 16. června 1910, ve věku 15 let, byl jmenován dočasným učitelem v Loonu. O několik let později složil učitelské zkoušky a stal se na 19 let ředitelem.

Romeaovo ovládání anglického jazyka bylo gramaticky bezchybné. Koupil americké knihy a přihlásil se k odběru místních anglických časopisů (např.Free Press, Graphics atd.) V naději, že jeho děti budou milovat nebo si u nich zvyknou číst. Skutečně se z nich stali knihomoli a jejich komunikační schopnosti se zlepšily. Jeho vášeň pro hudbu byla taková, že skládal písně, organizoval rondaly, kdekoli byl přidělen ke své učitelské kariéře, propagoval a účastnil se soutěží. To pokračovalo i po jeho odchodu do důchodu. Dovedně dokázal hrát na jakýkoli strunný nástroj v rondalle, ale s bandurií byl v tom nejlepším případě.

Romea horlivě rozlišoval i sebemenší svár, že občas během zkoušek na rondalle najednou mávl rukou na chvíli, aby vyladil disonantní nástroj. Romea byl také nazýván „dramaturgem“, protože psal a režíroval divadelní hry nebo „drama“, které vždy sloužily jako vrcholný rys slavnosti barrio fiesta v Napu. Ve skutečnosti je uznáván jako původní dramatik, režisér a skladatel - hudební aranžér divadelních her Napa, které se nyní bezchybně montují 25. května každého roku. Předpokládá se, že Napo drží rekord v inscenaci nejdelší série každoročních her v Boholu, ne-li v celé zemi.

Písně

Ako kang Paabuton

Hudba Atty. Elpidio Varquez Biliran Texty Justina Romea

Ako Kang Paabuton

Buhi sa kanunay, ug dili hikalimtan
Ang gugmang gibati ko
Gi ampingan ning dughanBisag gi-yam-iranBisan pag gitamayMolambo UG mo lipang KayAng gugmang matuod Di mamatay

Chorus: Tohoi intawn ako,
Salig sa gi saad ko
Gugma kining způsobem pagkalaya
Bisan ibanlas sa luha

Kung ang kasing-kasing ko
Sa palad sakiton
Didto sa kalangitan
Ako kang paabuton

Bohol Hymn(Anglická verze)

Toto je země, kterou miluji,
Země, kterou mi Bůh dal,
Pohladěn sluncem,
Koupal se v moři,
A políbil ho chladný vánek
Noc a den.
Zde žili první hrdinové,
Tady vedli mír a tady krváceli,
Zde se tyčí nádherné kopce ve tvaru kužele,
Tady roste sladký kinampay.

Požehnaný bílými písečnými plážemi,
Řeky, které vodní údolí,
Moře se hemží rybami a kravami
na pláních,
V každé domácnosti vládne láska,
Bůh udržuj mou vlast vždy svobodnou,
Nech ji navždy být
Slibuji svou sílu, své srdce a duši,
Do mého blízkého domova, Bohole.

Technologický institut svatého Josefa (SJIT) Hymn^[5]

Žádám vás, abyste se ke mně zazpívali tuto píseň
modlitby za SJIT
Narozen uprostřed krásného snu,
Ošetřován láskou svého zakladatele.
Tady jsem nastavil oči, abych našel své místo
na slunci,
tady zvedám do nebe své ambice
sloužit Bohu a člověku.
Takže, drahý Pane, v nebi,
Požehnej můj drahý SJIT
Ať to žije věčně, zpívejme a modleme se.

BSAT Hymn

Pojďme zpívat a chválit BSAT
Je to škola, která trénuje brind and hand.
Kde řinčení kovadlin
bzučení šití
A řev hoblíka
jsou tu píseň, kterou tu milujeme.
Kde čekají radosti a naděje.
Směs v písni, jak otáčíme mlýnem
Jsme dělníci na dřevo a kov
Šijeme, vaříme, kreslíme a kladivem.

Všechna tato pracovní místa učiní naši zemi
Silný a volný (opakovat)
Je to škola, která trénuje brind and hand.
Kde řinčení kovadlin
bzučení šití
A řev hoblíka
jsou tu píseň, kterou tu milujeme.
Kde čekají radosti a naděje.
Směs v písni, jak otáčíme mlýnem
Jsme dělníci na dřevo a kov
Šijeme, vaříme, kreslíme a kladivem.

Všechna tato pracovní místa učiní naši zemi
Silný a volný (opakovat)

Čest

• Zpěvák Bayang Barrios zpíval verzi „Ako Kang Paabuton.“

Zdroje

• http://www.bohol-island.com/about/hymn.htm
• http://www.bohol.ph/article35.html
• http://www.boholchronicle.com
• http://loon.gov.ph/index.php?option=com_content&task=view&id=112&Itemid=1

Reference