Julius Döring - Julius Döring

Julius Döring
narozený
Friedrich Julius Döring[1]

(1818-08-31)31. srpna 1818
Drážďany, Království Saska
Zemřel26. září 1898(1898-09-26) (ve věku 80)
Mitau, Ruská říše (Nyní Jelgava, Lotyšsko )
NárodnostBaltská němčina
Alma materDrážďanská akademie výtvarných umění
obsazeníMalíř, historik, archeolog, knihovník

Julius Döring (31. srpna 1818 v Drážďany, Království Saska - 26. září 1898 v Mitau, Ruská říše ) byl Baltská němčina malíř, učitel kresby, historik, archeolog, knihovník a pracovník muzea.[2]

Životopis

Döring se zúčastnil Drážďanská akademie výtvarných umění. Od roku 1838 tam byl vyškolen Eduard Bendemann jako malíř portrétů a historie. V roce 1844 cestoval po jižním Německu a severní Itálii a kreslil kostýmy pro básníka E. Dullera „Dějiny německého lidu“ („Geschichte des deutschen Volks“). Po malbě prvního oltářního obrazu v roce 1845 v Durenu Poznaň, byl pozván Mitau pracovat jako učitel kreslení v Jelgava gymnázium, kromě toho také vyučoval soukromé hodiny, aktivně se věnoval portrétu a malování oltářních obrazů v kostele.[2] Döring byl dlouholetým členem Společnost literatury a umění Kurzeme. Od roku 1860 pracoval jako knihovník v Kurlandské zemské muzeum a Athenaeum. Od roku 1887 byl odpovídajícím členem Naučená estonská společnost v Dorpat V roce 1852 cestoval po Německu, Itálii a Francii. Zajímal se o nejnovější literaturu a mluvil francouzština a italština.

Šel na výlet do Řecko a Palestina v roce 1885 a 1889.

Obrazy

Za svého života vytvořil Döring 1106 portrétů, 23 oltářních obrazů a tři historické žánrové obrazy.[2] Z jeho portrétů přežilo jen několik. Objednávky portrétů pocházely nejčastěji od hospodářů a občanských kruhů.[3] Většina jeho oltářních obrazů přežila. Jsou konvenční a tradiční, přímo nebo nepřímo navazují na dřívější díla. Několik téměř identických opakování skladeb (kostely v Iecavě, Jelgavě, Salasu, Sauce, Bausce) ukazuje typickou inscenaci.[4]

Archeologie

V roce 1863 Döring studoval kamenné lodě v Bílavě a Birznieks v Obec Talsi archeologicky. 14. dubna 1866 Döring spolu s August Bielenstein, Edmund Carl Julius Krüger [de ], Ernst August von Raison [de ]a další vedli vykopávky Tērvete (Hofzumberge) a Svētkalns [lv ] (Heiligenberg).[5]

Činnosti Döringa jako výzkumného pracovníka v Litva (převážně v severní části a několik objektů ve střední Samogitii) pokrývaly období dvanácti let (1876–1887) a souvisely s Semigallian (Žagarė Second Hill Fort [lt ], Sidabrė [lt ]) a Curonian hradiště (Griežė Second Hill Fort [lt ], Apuolė ), dva pohřební památky poblíž Griežė (s C. Boyem), opevnění v 15. – 17. století u Moliūnai Hill Fort [lt ]a další archeologický výzkum nebo průzkum malého rozsahu. Popsal dovezenou okřídlenou brož nalezenou v Adakavas [lt ], uvedl seznam nálezů u Griežė tumuli, komentoval článek autorem Tadeusz Dowgird týkající se zjištění na Paluknys [lt ]. Döring vytvořil kresby a plány některých míst, která navštívil (Apuolė, Griežė, Moliūnai, Papušiai, Puodkaliai).[6][7]

Hlavní publikovaná díla

  • Döring J., 1877. Burberg - Ratten? - Auf dem Grenze der Güter Zerrauxt und Bruniwiszki. In: Sitzungsberichte der kurländischen Gesellschaft für Literatur und Kunst aus dem Jahre 1876. Mitau, str. 37–40.
  • Döring J., 1877 a. Der Pełajte-Kałnas und der Pyle-Kalnis von Malung v Littauenu. In: Sitzungsberichte der kurländischen Gesellschaft für Literatur und Kunst in Mitau aus dem Jahre 1876. Mitau, str. 34–37.
  • Döring J., 1877 b. Zwei Burgberge v Zerrauxt und Eichenpomusch. In: Sitzungsberichte der kurländischen Gesellschaft für Literatur und Kunst in Mitau aus dem Jahre 1876. Mitau, str. 29.
  • Döring J., 1879. Die Semgaller Burgen Ratten und Racketen. In: Sitzungsberichte der kurländischen Gesellschaft für Literatur und Kunst aus dem Jahre 1878. Mitau, str. 29-51.
  • Döring J., 1881. Über die Herkunft der kurländischen Letten. In: Sitzungsberichte der kurländischen Gesellschaft für Literatur und Kunst nebst Veröffentlichungen des kurländischen Provinzial-Museums, aus dem Jahre 1880. Mitau, str. 47–118.
  • Döring J., 1882. Wo die Stelle der 1290 zerstörten Semgallerburg Sydobre wohl zu suchen sein dürfte. In: Sitzungsberichte der kurländischen Gesellschaft für Literatur und Kunst und Veröffentlichungen des kurländischen Provinzial-Museums, aus dem Jahre 1881. Mitau, str. 65–70.
  • Döring J., 1883. Muzeum Eine altrömische Fibula im Mitauschen, gefunden auf Odachow im Kreise Rossiany. In: Sitzungsberichte der kurländischen Gesellschaft für Litera-tur und Kunst nebst Veröffentlichungen des kurländischen Provinzial-Museums, aus dem Jahre 1882. Mitau, str. 35.
  • Döring J., 1883 a. Über Komodderschen Burgberg und über den Pilskaln an der Tatola. Nebst kurzen Notiz über Ratten und Terweten. In: Sitzungsberichte der kurländis-chen Gesellschaft für Literatur und Kunst nebst Veröffentli-chungen des kurländischen Provinzial-Museums, aus dem Jahre 1882. Mitau, str. 37–41.
  • Döring J., 1884. Das erste Vorkommen Kurlands in der Geschichte (Apulie, Hauptstadt der Kuren und die dänische Kirche bei Domesnes). In: Sitzungsberichte der kurländischen Gesellschaft für Literatur und Kunst nebst Veröffentlichungen des kurländischen Provinzial-Museums, aus dem Jahre 1883. Mitau, str. 63–71.
  • Döring J., 1884 a. Die Bauerburg am Spahrne-See bei Ihlen, die mitmassliche Burg Racken der heidnischen Semgallen. In: Sitzungsberichte der kurländischen Gesellschaft für Literatur und Kunst aus den Jahren 1864 až 1871 (Die Veröffentlichungen des kurländischen Provinzial-Museums inbegriffen). Mitau, str. 49–53 (317–327).
  • Döring J., 1885. Bericht über die Forschungen zur Auffindung der Stadt Apulia. In: Sitzungsberichte der kurländischen Gesellschaft für Literatur und Kunst nebst Veröffentlichungen des kurländischen Provinzial-Museums, aus dem Jahre 1884. Mitau, str. 8–24.
  • Döring J., 1885 a. Die Römische Fibel im Mitauschen Museum. In: Sitzungsberichte der kurländischen Gesells chaft für Literatur und Kunst nebst Veröffentlichungen des kurländischen Provinzial-Museums, aus dem Jahre 1884. Mitau, str. 2.
  • Döring J., 1886. Noch ein Mal Apulia. In: Rigasche Zeitung. 1886-02-15 (27), Nr. 38, s. 1–2.
  • Döring J., 1887. Ein Burgberg bei Poswol in Litauen. In: Sitzungsberichte der kurländischen Gesellschaft für Literatur und Kunst nebst Veröffentlichungen des kurländischen Provinzial-Museums, aus dem Jahre 1886. Mitau, str. 26–27.
  • Döring J., 1888. Der Pilskaln bei Putkaln südlich von Schoden. In: Sitzungsberichte der kurländischen Gesellschaft für Literatur und Kunst nebst Veröffentlichungen des kurländischen Provinzial-Museums, aus dem Jahre 1887. Mitau, str. 40–41.
  • Döring J., 1888 a. Untersuchung von Apulia bei Schoden. In: Sitzungsberichte der kurländischen Gesellschaft für Literatur und Kunst nebst Veröffentlichungen des kurländischen Provinzial-Museums, aus dem Jahre 1887. Mitau, str. 32–40.

Reference

  1. ^ (v němčině) Döring, Friedrich Julius
  2. ^ A b C (v lotyštině) Dērings Fridrihs Juliuss
  3. ^ O umělci Julius Johann Döring na webu makslasvesture.lv
  4. ^ Johann Döring na webu galerie klasického umění „Antonia“
  5. ^ Vasiliauskas, E.Edmund Krüger a jeho archeologická sbírka z Litvy v muzeu v provincii Courland, Archaeologia Lituana, 2015 15, s. 111-136. doi: 10.15388 / ArchLit.2014.15.4906
  6. ^ (v litevštině) Vasiliauskas, Ernestas Julijus Dioringas - XIX amžiaus Šiaurės Lietuvos tyrėjas Archaeologia Lituana 2013 14. Vilnius, s. 1 129–156 doi: 10,15388 / ArchLit.2013.0.2636.
  7. ^ (v litevštině) Julius Friedrich Döring (1818–1898)