Judita Habsburská - Judith of Habsburg - Wikipedia
![]() | Tento článek obsahuje seznam obecných Reference, ale zůstává z velké části neověřený, protože postrádá dostatečné odpovídající vložené citace.Březen 2012) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Judita Habsburská | |
---|---|
Královna choť Čech | |
Držba | 1285–1297 |
Korunovace | 2. června 1297, Praha |
Královna choť Polska | |
Držba | 1296–1297 |
narozený | 13. března 1271 Rheinfelden, Švábsko |
Zemřel | 21. května 1297 Praha, Čechy | (ve věku 26)
Pohřbení | Královská krypta Katedrála svatého Víta, Praha |
Manželka | Václav II |
Problém | |
Dům | Habsburg |
Otec | Rudolf I. z Německa |
Matka | Gertruda z Hohenbergu |
Judita Habsburská (Němec: Guta; 13 března 1271-21 května 1297) byl česká královna a Polsko od roku 1285 až do své smrti jako manželka Přemyslid král Václav II.
Časný život
Judith byla nejmladší dcerou krále Rudolf I. z Německa a Gertruda z Hohenbergu. Narodila se v Švábská město Rheinfelden, kde její otec ještě než byl zvolen, bydlel jako hrabě král Německa v roce 1273. Když jí bylo pět, stala se předmětem politických plánů svého otce: 21. října 1276 přijal král Rudolf hold jeho hořkého soupeře Kinga Ottokar II v rakouský hlavní město Vídeň, a aby došlo k uzavření míru, oba se rozhodli, že si Judith vezme Ottokarova syna Václava. Dohoda však nevydržela a konflikt znovu propukl a skončil konečnou porážkou a smrtí krále Ottokara v roce 1278 Bitva na Marchfeldu.
Po smrti krále Ottokara se Brandenburg markrabě Otto V. měl poručníctví nad nezletilým králem Václavem II., jednajícím jako Český regent. Po konfliktech s vdovou po Ottokarovi Kunigunda z Halych, Markrabě Otto dočasně držel Václava jako vězně v Zámek Bezděz a v ascanské pevnosti v Spandau v Brandenburg. Nevrátil se Praha do roku 1283.

V rámci procesu usmíření byla v roce 1279 obnovena formální spolupráce mezi Judith a Václavem Jihlava; přesto se novomanželé nesetkali, dokud se v lednu 1285 neuskutečnil svatební obřad přemyslovských a habsburských dynastií ve městě Cheb (Eger).[1] Nevěsta dostala věno táhnoucí se „od rakouského vévodství, od moravských hranic k hranici s Dunajem“. Po obřadu v Chebu následovala „slavnostní“ svatební noc, ale brzy poté král Rudolf vzal Judith zpět Německo, protože byla ještě mladá. Navíc sňatek s Václavovou matkou Kunigundou českému šlechtici Zavis z Falkensteinu králi se zdálo nepřijatelné.
Královna
Ačkoli Kunigunda později v tom roce zemřel a Václav II. Složil přísahu věrnost Rudolfovi, aby získal jeho české dědictví, jeho korunovaci za český král muselo být odloženo, protože Judith nebyla přítomen. V létě 1287 nakonec opustila rodinu v Německu a přišla k pražskému soudu za svým manželem. O rok později převzal politickou moc Václav. Stejně jako král Rudolf nenáviděla Judith Václavův nevlastní otec Zavis z Falkensteinu, který s Kunigundou působil jako vladař. Judith vyzvala Václava, aby postavil Zavise před soud, a byl nakonec zatčen a popraven Zámek Hluboká v roce 1290.
Po smrti svého otce v roce 1291 se Judith dále pokusila smířit svého manžela s bratrem Albert, který bojoval o německý trůn s hrabětem Adolf z Nassau.
Judith a Václav byli nakonec korunováni 2. června 1297. Judith nebyla v té době v dobrém zdravotním stavu, protože právě porodila své desáté dítě, které se narodilo mrtvé. Zemřela několik týdnů po korunovaci v Praze ve věku dvaceti šesti let. Během většiny svých dvanácti let manželství byla těhotná a rodila téměř jednou ročně.
Podle rodinných kronik byla Judith popisována jako krásná, ušlechtilá a ctnostná.[2] Podporovala tvrzení svého manžela o Polské království, kde vládl nad Provincie seniorát na Krakov od roku 1291 a mohl následovat krále Przemysł II v roce 1296.[3]
Problém

Václav II a Judith měli deset dětí:
- Přemysl Otakar (6. května 1288 - 19. listopadu 1288).
- Václav III (6. října 1289 - 4. srpna 1306); Český král, Král uherský a Král Polska.
- Agnes (6. října 1289 - po roce 1292 před 1306), dvojče Václava III., Zasnoubená s Rupertem z Nassau, synem krále Adolf Německa, ale zemřel mladý.
- Anna (10. října 1290 - 3. září 1313), ženatý v roce 1306 s vévodou Jindřich Korutanský.
- Elizabeth (20. Ledna 1292 - 28. Září 1330), ženatý v roce 1310 s Jan I. z Čech.
- Judith (3. března 1293 - 3. srpna 1294).
- John (26. února 1294 - 1. března 1295).
- John (21. února 1295 - 6. prosince 1296).
- Margaréta (21. února 1296 - 8. dubna 1322), ženatý s Bolesław III Velkorysý, Vévoda z Vratislavi.
- Judith (narozen a zemřel 21. května 1297).
Z deseti dětí se dospělosti dožily pouze čtyři.
Rodinné dědictví
Václav III. A poté Anna a Elisabeth následovali svého otce jako vládci v Čechách. Elisabeth byla matkou Karel IV., Císař svaté říše římské, jeho syn byl Zikmund, císař Svaté říše římské.
Judith je také předchůdkyní Anne z Dánska, který se oženil James já Anglie. Mezi dětmi Anny byly Charles já Anglie a Alžběty české; Elizabeth je jednou z Juditiných nástupkyň Královna česká.
Reference
- ^ „Bella gerant alii“ Laodamia's Sisters, Habsburg Brides: Leaving Home for the House, Joseph F. Patrouch, Raně novověké habsburské ženy: nadnárodní kontexty, kulturní konflikty, dynastické kontinuity, vyd. Anne J. Cruz, Maria Galli Stampino, (Routledge, 2013), 30.
- ^ Překlad z české Wikipedie s dalšími zdroji
- ^ Guta Habsburg, rejstřík osob, překlad z češtiny
externí odkazy
Judita Habsburská Narozený: 13. března 1271 Zemřel 21. května 1297 | ||
Královské tituly | ||
---|---|---|
Předcházet Kunigunda Slavonie | Královna choť Čech 1285–1297 | Uspěl Elisabeth Richeza z Polska |
Předcházet Markéty Braniborské | Královna choť Polska 1296–1297 |